No tak jak mám odpovídat ubožáčkovi ubrečenému, jež dokáže napsat "Takze priste bud zavri p-rdel, nebo drz hubu a krok". Nezbývá než litovat, že jsem s tebou vůbec ztrácel čas a je mi velmi líto, jestli to myslíš vážně. I když doufám, že tomu tak není, nechci totiž věřit, že individum s tak posunutou realitou, by bylo schopno dostat se ve vzdělání až tak daleko. Doufám, že si jen zvedáš touhle formou ego. Jinak si nedovedu představit, že takto psychicky nemocný člověk se bude zabývat psychologií.

PS: Tak a teď už můžeš jít těžit tvé fanatické názory do své, tak oblíbené vzdálené reality. A bacha na monster brouky, alieny, robocopy a veškerou další dmnci. Jak již bylo psáno, v rádoby konverzaci s tebou už pokračovat nebudu, neboť nejsi způsobilý. Ale život tě naučí, jen vyčkej *3*

nick scifi si asi nepochopil ironicky viď ? Ale zpět k tématu, když to chceš rozebrat. Já se třeba domnívám, že filmy ostatně jako život, by měly mít podstatu v příběhu. A to tak, aby donutily člověka přemýšlet. A nemusí si k tomu dopomáhat absolutně zcestnou ideou doprovázející nereálnýma potvorama. Ale tak každý má ty své preference poskládaný jinak. Ale opět opakuji, že nechápu ty, kdo se najdou ve sci-fi.. V dětství možná.. Ale pokud člověk dojde do věku dospělosti, měl by snad zvážit čemu věnuje pozornost a jestli se to neodráží v jeho osobnosti. Viz. Dan Vávra>hater>ajťák(rozuměj: stvořitel světa)>scifi lover>image Big Bosse(toho satanisty). A navíc se mi jeho styl: Všechno je cajk, do téhle chvíle to dělali všichni špatně, ale teď jsem tu já a budou se dít věci. Je to přece strašně jednoduchý, ale tak jo, já jsem převelice zvědav, jak jeho počínání dopadne. Ale jestli nebude lepší, než jím proklínaný Skyrim, budu první, který ho bude hatovat, i když se to zcela příčí mému životnímu stylu.