Tohle je můj každodenní ranní rituál.

Tanec je uměním, o tom nelze pochybovat
https://vimeo.com/16021520

Trochu zbytečnej studijní odbor nemyslíš? *3*

A uz je to zase tady - o hrach bez her od vysokoskolskeho teoretika.

Tak zrovna assassíni mívají alespoň nádherná herní prostředí.

Kód je spíš logika, pomocí které tu matematiku můžeš aplikovat. Jinak souhlasím, programování není uměním. Pokud tedy nejsi tak velký umělec, abys v neokomentovaném kódu v goto používal proměnné pojmenované jako a, b, c *1*

Máš pravdu, že takové pojetí je velice široké a všeobecné. Ale obávám se, že tohle je téma, které se nepovede jen tak rozseknout, protože málokterý koncept je tak šíleně subjektivní, jako je umění.

Co to je? Odvíjí se to od dovednosti či píle, se kterou bylo dílo tvořeno? Nebo jde jen o nápad? Nebo o přínos či vyvolanou duševní odezvu? Nebo je to kombinace tohohle všeho? A co když dílo u někoho odezvu vyvolá a u někoho jiného ne? Jde pak o Schrödingerův kousek, který zároveň uměním je a není =)?

To bych asi spíš považoval za podstatu umění, na které by se dokázalo shodnout větší množství lidí s inak odlišnými názory. Myslím, že od takových podstat by se měli definice stavět.

Tak dobře, můžeme toto měřítko použít na to co se dnes považuje za umění. Třeba hudba, na ní jsou také slevové akce, takže to již nemůžemem považovat za umění, to samé filmy.. A literatura, ta se také prodává se slevami. Takže hudba, ani film ani literatura již nejsou uměním podle tohoto měřítka.

Pro nějakýho matematika to třeba umění je. *3*

Kód není umění ale matematika. To je jako bys řekl že Pythagorova věta je umění. Nic ve zlém samozřejmě.

Umění se taky často definuje jako cokoliv, co cíleně vyvolává nějakou emocionální reakci, ať už pozitivní, či negativní.

Z takovýho pohledu je umění jak Pollock (kterýho miluju, mimochodem), tak i nějaký poselství nesoucí či citovou odezvu vyvolávající hra =).

Potom se teda ale nebavíme o umění, ale o nějakém pofidérním abstraktním pojmu, který vlastně nikoho, kromě pár abstraktních umělců nezajímá. Tihle lidé nemohou znásilnit slovo umění, tak aby se to nedalo použít na nic jiného než něčí abstraktní výjevy, které budou posvěceny podobně smýšlejícími abstraktními bytostmi. Umění je slovo, kterému by měl rozumět i obyčejný Lojza z hospody. Měl jsem za to, že umění je tvorba lidí s nadprůměrným nadáním či pílí, za kterou stojí dřina a mnoholetá praxe, jsou to věci, které běžný člověk nevytvoří a proto jsou výjimečné. Nesmíme zapomenout, že umění pochází ze slova um. A kromě té pochybné definice o estetičnosti se o umění píše také "určitý obor lidské činnosti; dovednosti, zvláštní schopnost, obratnost, zručnost v něj. činnosti". To neznamená, že nutně musí mít přesah do estetičnosti nebo čehokoliv jiného. Navíc nechápu, jak něco co je "krásně" namalované, nemá přesah do estetiky. Proč předměty z hry jsou najednou považovány za neestetické? Kdo má právo říct, že umělec, který je vytvářel to nedělal srdcem, políben můzou? Hry se nedělají někde na běžícím páse. Ti lidé tam opravdu umělecky tvoří. Vytvářejí designy, které jsou jak estetické tak zasahují do vnímání a někdy i abstrakce. Se tu přece už nebavíme o Tetris. Je potřeba rozlišovat když se mluví o „abstraktním umění“ a „umění“ obecně. Ten první výraz ať si przní jak chtějí, ale ten druhý výraz nesloží pouze 1% osvícených intelektuálních abstraktních „umělců“, ten slouží nám všem.

S tím zcela nesouhlasím, pokud vezmu analogii ve filmech celkový dojem může dělat souhra hudby s obrazem. Pouze osamostatněný obraz či hudba mohou sami o sobě působit dobře avšak jejich kombinace dává výslednému dílu ten pravý umělecký význam či působení na diváka. U her oproti filmům hraje důležitou roli interaktivita, která do díla přidává osobitost pozorovatele. Větší dynamika mačkání kláves může zcela změnit podobu díla. Dá se říci že umělecké hry jsou vlastně jen interaktivní umělecká díla s určitým cílem pro hráče. Kdyby se z hry odebral cíl (ať už je to lepší skóre, dosažený checkpoint atp.) pak se jedná o něco s čím se v galeriích setkáváme běžně. Avšak každá hra není uměním stejně jako každá audiovizuální nahrávka není uměním (například reklamy)

Díky Vojto za výborný vhled. Ano, to co píšeš, je přesně jeden z problémů, kterému se nejspíš budu věnovat v Mgr. práci. Osobně si myslím, že záleží dost na hře a aparátu, kterým budeme hru posuzovat.

Některé hry považuji za umělecké, ač jejich uměleckost nevychází z jejich vlastní podstaty – interaktivitě. Jsou tedy umělecké ve výsledku tím, že dobře mixují ostatní média ve správném poměru tak, že se mi to líbí. Příklad třeba Dear Esther – poetická hra, s nápadem, duší, literární kvalitou a množinou interpretací. Herně však samo o sobě nic nového, co bych neviděl od prvních FPS a explorativních her.

Pak jsou tu ale hry, které považuji za umělecké tím, že jejich umění tkví v samotné hratelnosti. Tzn. nelze jejich složky separovat, tak aby předaly své poselství. Například Brothers: A Tale of Two Sons a konec hry => zápletka s ovladačem, kterou jsem rozebíral ve svém minulém článku.

Za mě to lze tedy rozdělit na dvě kategorie: Umění her (Dear Esther) a Herní umění (Brothers, Passage)

Nesouhlasim s tim že když někdo namaluje obraz je to automaticky umění. To že například vymodeluje něco v určitym softwaru do hry typu Skyrim nebo Zaklínač z něj nedělá umělce, to se naučí každej řemeslník.

nějak jsem se zaseknul na slově narazit (vysloveno ženským hlasem, jemně leč nekompromisně)

Film ale také kombinuje různé umělecké proudy do jednoho kompletního díla. Podle mě když se lidé snaží přemýšlet nad tím, proč by hry nemuseli být umění, tak už zabíhají do absurdních úvah. Nakonec by se takové úvahy dali použít u všech forem umění a nakonec by umění nebylo nic. Lidé si musí uvědomit, kde je ta hranice absurdna, kdy se někdo těžce snaží vymyslet, proč něco není umění. Hra spojuje mnoho uměleckých forem, které tvoří celkové umělecké dílo, které zanechává mnoho různých emocí (jestli to neni podstata umění tak už nevim co jiného). Měli bychom se držet jasných definicí toho, co je umění a nesnažit se z toho dělat raketové inženýrství. Pokud někdo dělá akrobatické kousky, jen aby dokázal, že hra není umění, měl by to také dělat u ostatních forem umění. Napadá mě vhodný výraz "Overthinking", který podle mě vystihuje diskuzi okolo toho co je umění. Každý se krkolomně snaží vytvořit složitou definici, aby to sedělo té či oné formě umění. Přitom to může být tak jednoduché. Pokud hry nejsou umění, tak pak asi nic není umění.
Někdo někde říkal, že jednotlivé složky hry sami o sobě nikdy nebyli hodnoceny jako umění (nebo tak něco) a proto hry nejsou umění.. Když pominu, že to je naprostá hloupost, tak pro mě jsou třeba naprosto strhující artworky z Rome 2: Total War forma umění, kterého bych chtěl jednou jako grafik dosáhnout.
Ale i tak, umění se nemusí nutně někde vystavovat a obdivovat. Copak řezbář není umělec? Nebo umělecký kovář? Dokáží vytvářet krásné věci, které nikdo v muzeu neukazuje, protože mají praktické využití a lidé jejich výtvory mají doma.

Já bych osobně hry bral/nebral jako umění podle celkovýho dojmu... přirovnal bych to třeba k nějakýmu mixed media obrazu, například akvarel s tuší a podobně. Taky bych třeba neřekl, že na tomto obraze je malba uměním, ale ta tuš už nikoliv =).

Vždycky když si vybavím umění v souvislosti s hrami, tak se mi nikdy nevybaví hra jakožto celek, ale pouze část z ní, třeba skvělá hudba kterou poslouchám i mimo hru a nemusím ji sní ani mít asociovanou, ta hudba obstojí sama o sobě, když se vytrhne z kontextu(hry), tak je stále vynikající. Asi už můj problém že radši separuju části a poté je soudím nezávisle na sobě, než abych v afektu a celkovém dojmu hodnotil přímo to zakomponováni a výsledný dílo. Každá složka by podle mě měla fungovat sama o sobě a v jiném díle by měla působit stejný rozruch a zájem jako právě v tomhle.