Morrowind sklízel kritiku, protože někomu přišel hodně lehký. Stačilo vytunit postavu a pak na hráče nikdo neměl. Pak v rámci hlavního příběhu máš zabít nějakého strašného drsňáka a stačí ho lísknout jednou glass greatswordem a je tuhej, goldensainta sundáš za pomocí steel longbow a 4 stříbrný šípy atd. Někomu tohle vadilo a proto byl level scaling v Oblivionu posunutej.
Mě osobně to nevadilo, holt jsem se tunil a pak jsem byl mlátička. Když byl člověk ještě alchymista, tak byl v podstatě neporazitelnej. A to nemluvím o možnosti si pomocí alchymie zvýšit inteligenci do nebeských výšin a pak tvořit božské nápoje. To jsem ale nedělal. Přišlo mi to jako exploit.

Hmm. Tak treba u Fallout:New Vegas je lvl scaling take,ale prisel jsem na to az pri cetni nejakeho clanku a nekolikatem dohrani hry.
Tvuj prispevek? Male prirovnani-je to jako videt Trabant a rict,ze vse co ma motor je spatne. *2*

zbytečné odsuzovat hru kvůli level scalingu. Mimochodem, když zásadně nehraješ hry s LS, jak víš, jaký vlastně je a co to vlastně je? V každé hře je udělaný trochu jinak. A mimochodem, u Oblivionu se dal LS zcela změnit modifikacema. *3*

Jen tak odsoudit Skyrim je nesmysl. Kdo má rád RPG tohoto žánru, je pro něj Skyrim prakticky povinností.

Nesmysl. Spousta her ma nejky druh lvl scalingu aniz by jsi si toho vubec kdy vsiml.

Ale zase si to "RPG" budou moct zahrát lidi na konzolích :-)

No to je součást level scalingu, od levelu hráče může záviset vše od lvl nepřátel, po jejich vybavení a výplně truhel. Prostě se hra přizpůsobuje lvlu hráče, tak aby měl vždy vše pěkně a pouze pro jeho lvl nikoliv nižší/ vyšší a demotivuje k hledání pokladů, rozvoji postavy apod.

A to, že sem si musel zvolit pravý opak toho, než včem jsem se chtěl specializovat, to bylo opravdu nešťastné řešení, souhlasím *8*

Stejny pripad. Poprve jsem to tak nejak dohral na normal s prirozenym vyvojem postavy. Ale podruhe na nejtezsi obtiznost jsem delal kontrolovany levelling abych dosahl vsechno na max a prakticky jsem Oblivion prosel komplet a fast travel jsem pouzival pouze na regiony, ktere byly prozkoumane metr po metru a zkusil jsem udelat vsechny existujici questy. Tim ze jsem nepouzival navod tak jsem obcas quest udelal tak ze mi znemoznilo moje reseni jit na nejaky ktery mohl navazovat.
Osobne mi vic nez level scaling potvor spatne udelane levelovani postav, ktere cloveka nutilo pro nejlepsi statistiky/efektivitu levelingu paradoxne trenovat pravy opak vlastnosti, nez ktere jste si vybrali jako hlavni

Do urcite miry mas pravdu. Ale v realu je to nesmysl. Staci se podivat na fora her(zejmena MMORPG her). Cim dele nekdo hraje,tim vic si mysli ze do toho muze mluvit. Kdyby pak vyvojari poslouchali prani lidi,lecktera hra by zcela ztratila sve kouzlo. Ono totiz dost casto zrovna ta vec,ktera ve hre lidi tak strasne stve,je srdcem cele jeji zabavy a bez ni by to proste nebylo ono.

Nedavno jsem cetl clanek jednoho vyvojare ktery vysvetloval proc lide z herni branze moc nectou takova fora ktera popisujes. Myslim, ze odkaz na ten blog byl kdysi i tady na games. Takze jestli ovladas alespon trochu anglictinu, tak si tady pocti: http://jeff-vogel.blogspot.com/2011/01/three-reasons-creators-should-never.html

ja som level scalling riesil tak, ze od urciteho levelu som si dalsie levely nezvysoval, v zbraniach a kuzlach som sa zlepsoval :) tak som presiel vsetky oblivion brany

No nepřišlo ti divné potkat tu samou potvoru na začátku zabít ji kusem klacku a ke konci hry ji zabíjet snad déle nejlepším dostupných vybavením, či téměř prázdné lokace bez nepřátel kdekoliv na mapě ze začátku hry a ke konci plné potvor které tam měli normálně žít ?

Na mě působí daleko lépe, když v roklině orků najdu orky a ti nezačnou chodit do fitka protože se zrodil nový hrdina a stal se o lvl silnější. prostě si tam fiktivně žijí z generace na genrace stovky let a jsou pořád stejní (průměrný hrdina je neudolá ale zkušený dobrodruh už nemá problém, pak v jeskyni jsou třeba kostlivci a těm taky nenarostou svaly, protože nějaký hledač pokladů se neustálým bojem stal silnější,ale budu silnější tam, kde je chráněno něco cenného apod ... To jsou příklady kde levelscaling selhává a podkopává RPG systém vylepšování postavy a tím i zážitek ze hry, ale i přesto jsem si např. Oblivion užil, jen jsem si ji mohl užít více *3*

No jo protože jsi jako většina nepoznal nic lepšího, a tak zůstáváš u těch názorů co ti naservírovali v recenzích s vydáním oné hry, které vycházeli z PR před vydáním. Jako většina jsi naučen názory konzumovat a né si vytvářet vlastní, protože abys toho byl schopen to bys nejdřív musel poznat sám sebe a to je pro většinu lidí obtížná cesta, proto radši v životě volí tu snažší. Přirovnání by bylo k ovcím které se bojí opustit teploučko stádečka a tak přikyvují ke všemu ce se stádem šustne a přizpůsobují se raději než aby se stali tou černou ovcí která sebrala odvahu prozkoujmat svět a najít v něm sama sebe.

...radsej by sa mali sustredit na to, aby ti to nepripomenulo nahodou nejaku konzolu namiesto toho, aby sa venovali prvkom ovplyvnujucim hratelnost? No priam vynimocny napad...daj este nejaky :)

"č" ve slově radši... Seriously? Nejsem grammar nazi, ale z tvojeho psaného projevu mě rozbolely zuby.....................

Na nejtezsi obtiznost s plnenim vsech bocnich questu a prolezenim vsech lokaci/dungeonu vcetne datadisku a DLC necelych 500 hodin herniho casu.
Predtim na normal hlavni questy + pribehova linie asi 70. S navodem to jde samozrejme probehnout daleko rychleji.

Se sérií TES mám docela slušné zkušenosti (hrál jsem Daggerall, Morrowind, Oblivion). Především tě musím upozornit na to, že tahle herní série je hlavně o volném hraní - tj., nic tě nenutí hrát dál a dál, nic nemusíš dělat hned apod. Tzn., že máš dost volnosti a je víceméně na tobě, jestli chceš hned hrát hlavní herní příběhovou linii, nebo si počkat a dělat postranní questy, které jsou mimochodem tradičně dost vydařené. Z tohoto důvodu tu může někdo tvrdit, že dohrál Oblivion za 20 hodin a jiný ho dohrál za 300 hodin (můj případ). Vedle toho taky chvilku trvá prozkoumat herní svět, který je dost velký a obsahuje stovky dungeonů, ve kterých lze najít smysluplné věci využitelné pro další hraní.

Aniž by tedy člověk přišel o nějakou důležitější část hry a zároveň se zbytečně po světě "nepoflakoval", odhaduju u Oblivionu minimálně 50 hodin hraní ale spíše o dost více. (viděl bych to aspoň ke 100 hodinám a pro fajnšmekry je minimum 200 hodin). Ale to je jen můj názor. U Morrowindu to vidím podobně. Pokud tedy Skyrim "nezmastí", mělo by to být podobné.

Na této herní sérii minimálně od Morrowindu je dobré, že si člověk může částečně prožít vlastní příběh, který si ještě může vyšperkovat drobnostmi jako budováním vlastního panství, městečka atd. K tomu přitom stačí jen základní znalosti vývojářských nástrojů.

Velmi dobré je také to, že už od Morrowindu vychází ke hře nesmírné množství modifikací, které např. z Morrowindu dokázaly udělat hru graficky lepší než Oblivion a Oblivion dokázaly posunout mnohem dál. Fanouškovských modifikací vychází stovky a snad i tisíce a přidávají od lepší grafiky, po lepší zvuky, nová města a území, questy, různé hrady atd. Ke Skyrimu určitě vyjde mnoho modifikací taktéž.

Podle mě je série TES pravé RPG. Vžít se a skutečně se zajímat o svět TES (Tamriel) je docela snadné. Ve hře je mnoho knih, které si lze přečíst a které mnoho prozradí o světě. Vedle toho k této herní sérii existují snad nejlepší fora, co jsem kdy viděl (jak v AJ, tak v ČJ), kde se člověk dozví opravdu mnoho. TES je tedy daleko propracovanější než jinak skvělá série Gothic, Risen, Two Worlds etc.