Jaké hry bychom nejraději zapomněli, abychom je mohli zažít znovu poprvé?
-
The Secret World.
Ta hra měla spoustu much, ale lovercraftiánský příběh a atmosféra byly špičkové a jejich investigation missions byly prostě geniální.
-
-
No nevím.
Lovecrafta zatím bekonkurenčně nejlíp adaptoval From Software v Bloodborne. Zatím mi každá jiná hra, která se Lovercraftem ohání přijde v porovnání s BB jako taková barevná pohádka.
-
-
Nehrál jsem, nemohu soudit.
A TSW není přímá adaptace Lovercrafta, pouze přebírá některé jeho prvky a dotváří s nimi vlastní mytologii s podobnou atmosférou, jen některé části, zvláště Kingsmouth (Innsmouth), jsou viditelnou poctou klasikovi a důvod, proč se pravidelně objevuje v žebříčcích nejlepších her inspirovaných HPL.
Další oblasti už jsou silněji inspirované jinými horrorovými styly (King, Poe, Stoker a další), ale hlavní dějová linka s Dreamers je jasně lovercraftiánská.
-
-
-
Všechno skvělé výběry.
K Šárčinému, já si myslím, že ta stresová situace to užití možná i zintenzivnila. Byl jsem v podobné situaci, jen v prváku na VŠ a dohrát W3 před zkouškou během učení byl zpětně vlastně super zážitek.
Stejně tak zprávy od kamarádů, jestli žiju protože jsem se týden neozval.
-
Hm tak to je těžko, ale takový ten ty vole efekt na konci po dohrání měly u mě třeba Last of us, Final Fantasy 7. Pak jsou super hry, které jsou pro mě nehratelné podruhé, bo už to nemá to kouzlo, třeba Witcher 3, Detroit...a ne nemůžu to hrát znovu a rozhodovat se jinak.