*Far Cry 2

Tož teď jsem hrál BioShock 2 a po nějaké době mi to spadlo... Hra se ukládá jen na začátku úrovně (zbytek je řešen těmi Vita cosi a.k.a. iddqd) a od té doby nemám sebemenší chuť pustit si to znovu, jelikož mě děsí představa procházet ten půlhodinový koridor zase znovu.

Zlatý Jack & Daxter, kde smrt znamenala parádní krátkou animaci s parťákovou vtipnou hláškou a okamžitý respawn na začátku lokace, které byly hodně otevřené (nebyl problém se pustit do jiného puzzlu či rovnou jít do jiné lokace).

Zapomínáte na famózní Way of the Samurai na PS2, to byl kousek!
Samurajské dobrodružství, vesnice s několika znepřátelenými rody, schyluje se k válce mezi nimi, do toho přijdete vy, jako potulný rónin. Taková klasická "vyprávěnka", která byla zajímavá tím, že jste mohli nastalou situaci řešit několika způsoby, podle toho se příběh ohnul, mělo to snad 10 různých zakončení. Jenže hlavní vtip byl v tom, že jste měli jeden život. Když vás zabili (ve hře se hodně bojovalo), byl konec a jeli jste znovu. Bylo to neskutečně zajímavé. Když jste prohrávali boj a bylo jasné, že tohohle protivníka nedáte, museli jste rychle něco vymyslet. Mohli jste se vzdát a škemrat o milost, ale to vám na slávě dvakrát nepřidalo, mohli jste utéct (dtto), samozřejmě nejlepší řešení bylo do zbytečného boje se vůbec nepouštět a pokusit se protivníka ukecat nebo zastrašit, atd. atd. Tenhle prvek byl úplně neskutečný. V žádné hře, kde tři frajírci obtěžujou nějakou ženskou a vy jste samuraj, nic neřešíte, ale prostě na ně skočíte. Tady si je zatraceně dobře předem prohlídnete. Není někdo z nich šampión? Co když je nedám? Neměl bych je raději nějak vyrušit a umožnit holce utéct?

Bohužel US vydavatel vyměkl a hra tam vyšla normální, s ukládáním. Hodnocení pak dostávala bídná. *9*

Pokud si vzpomínám, tak byla smrt celkem dobře ztvárněna v prvních dílech Rainbow six, Ghost recornu a pod. Člověk si na začázku mise vybral tým a když mu někoho zabili, tak se za něj nedalo dál hrát a musel hrát za jinou postavu nebo si pustit level znovu. Chtělo by to remake prvních dílů, co se taktiky týče, je to nepřekonané.

Tento element by měl odpovídat stylu hry, ne? U onlinovek typu Project reality, když si nedáte pozor a umřete, tak Vás čeká další patnáctiminutový přesun zpět na bojiště, někdy už se ani na daný bod zájmu ani nedostatene a čekáte, kam se situace vyvine příště. Nenásilné a logické. A co teprv takovej ježen Sonic. Když se vyplýtvaly 3 životy, byl konec dlouhého putování :-)

Úplně nejlepší by bylo kdybyste koupily hru za 1200 kč a pokud v ní umřete hra už nikdy nepůjde zpustit ani nainstalovat to by potom byl adrenalin

Ked snivam a v tom sne zomriem tak sa zobudim. Mozno by hry mohli byt ako denne snivanie. Bol by neobmedzeny trening a na ostro po smrti timeout, napr na normal obtiaznosti 24 hod ;)

krátce řečeno: Left 4 Dead

Na vyšší obtížnost kooperativy a nebo versus mod, to se pak bojite o život a to nejen svůj. A druhý pól je třeba Red Orchestra: "teď musíme všichni do útoku, a třeba jeden proběhne".