Jak kde, jsou tam pasaze kde je to spise o presnosti, ale v pozdejsich fazich narazis na mista, kde musis rychle skakat a splhat, protoze te odevsad "odstreluje" hafo protivniku, dalsi se kutali, obcas padaji nejaky kameny, stoupa voda - pak je to hodne rychle.

Na druhou stranu Ori s tim tak nejak pocita, ze se casto umira, koneckoncu na konci mas stejne pocitadlo celkovych smrti jako treba u Dark Souls.

Pekna recenze! Ori and the Blind Forest je takova videoherni poezie nejvyssi kvality - zatim nejlepsi hra v tomhle roce a mozna je brzo delat zavery, ale alespon pro mne jasny kandidat na hru roku uz ted.

Nejzajimavejsi je, jak brilantnim zpusobem umi Ori and the Blind Forest pracovat s emocema a naladama hrace, ze vsem tem radoby "dospelym" hram se o tomhle muze leda tak zdat...

Přemýšlím nad tím, že bych to vzal pro přítelkyni, ale ta není ve hrách až tak moc kovaná. Posledně jsme si užívali The Cave, Trine 1 a 2, Raymana (ale jen začátek, než to na ni přišlo moc rychlý).

Mohl by mi to někdo porovnat? Jak moc klade hra důraz na přesnost/rychlost? Díky.

KOuzelná záležitost! *14*