Přejít na výpis diskuzí
Podle tvůrce Deus Ex vypráví Uncharted filmový příběh a je to špatně
3.11.2015 | Aleš Smutný
126 příspěvků
-
Taky s Warrenem nesouhlasím.
Já osobně u her nejvíce oceňuji hratelnost a příběh.
Hry se skvělou hratelností a příběhem jsou super.
To, do jaké míry vytvářím či ovlivňuji příběh mě osobně až tak nezajímá.
Navíc jak přesně zaznělo ve článku, hry vždy pracují se scénáři.
Někde jich je víc, někde méně a někde jen jeden.
V podstatě to mohu říci i obráceně, čím méně scénářů hra obsahuje, tím propracovanější mohou být. Protože se na ně tvůrci mohou pořádně soustředit, a neřešit "co by, kdyby...." -
Koncepty interaktivity, které byly načrtnuty v prvním DeusEx jsou dodnes nepřekonané - nikdo nemá koule je rozvíjet, je to bludný kruh. Na jednu stranu Warren nemá pravdu, na stranu druhou pravdu má a má koule říct nepopulární názor.
Už by se ksakru mohl vrátit k dospělácké návrhařině... -
Tohohle pana poslouchejte, obvzlast tady na games se od nej muzou mnozi hodne naucit.
Akorát skoda ze na stary kolena vymeknul a dela Mickey Mouse:( -
Já s ním souhlasím. Pokud budou hry pořád vzhlížet k filmům a kopírovat jejich postupy, tak se nikdy nedostanou na jejich úroveň. Samozřejmě že kvalitní lineární hry by tady měly zůstat, ale ty, které se zaměřují na silné stránky videoher, na jejich interaktivitu a nelinearitu, by měly být víc ceněné, protože právě ony posunují tohle médium dál. Vývojáři by měli více experimentovat s nefilmovým vyprávěním a tvořit příběhy, které by nebyly realizovatelné v žádném jiném médiu.
Ruští a Američtí filmaři v 10. a 20. letech se odlišili od divadla dynamickou prací se střihem a kamerou, čímž zavedli postupy používané dodnes, zatímco tehdy uznávané "divadelní" filmy byly dávno zapomenuty. Teď potřebujeme něco podobného pro hry.
Jenže spousta lidí je daleko víc fascinována filmovostí hry, než skutečnou kvalitou jejího zpracování a příběhu, a tak tomu bylo už od 90. let. FMV hry jako 7th Guest měly být budoucností videoher, přitom dnes působí jen směšně. Fahrenheit vzbudil podobné nadšení před 10 lety, ale s odstupem času vypadá jeho příběh jako příšerná fan-fiction Dark City a Matrixu a hratelnost je založená na nesmyslných QTE. -
-
Neni to o hrach, je to o preferencich hracu a toho, za co jsou ochotni nejvic platit.
-
Hry dávno překonali úroveň filmů.. Je tahle diskuze vedena v současnosti nebo jsem se nějakým portálem dostal do minulosti? Jsou lidé, kteří si užívají hry se silným příběhem, který je hráči servírován. Já osobně mam rád open-world a sandbox hry, ale neignoruji to, že jiní hráči preferují, když jim je příběh spíše servírován. Jsou lidé, kteří rádi tvoří svůj příběh a jsou lidé, kteří chtějí vidět příběh vytvořený někým jiným. Tyto dva přístupy většinou mají problém být v jedné hře a proto existují takové věci jako jsou herní žánry, které hráči předem dají vědět o tom, jakým směrem se hra ubírá a pro jaké hráče je dělaná. Někteří vývojáři rádi tvoří otevřené hry s mnoha možnostmi a ti mají své publikum, pak jsou vývojáři, kteří umí hezky vyprávět a ti mají své publikum. Nevidím v tom žádný problém. To o čem se tu bavíme je vkus. Mě se také některé žánry her líbí více než jiné, ale to neznamená, že kuli své preferenci budu chtít ochuzovat ostatní.
-
-
Já mám lineární příběhové hry rád, ale hodně z nich se zaměřuje spíš na kopírování hollywoodského filmového stylu než na originální vyprávění a zajímavý příběh. Když se hra prosazuje jako "cinematic", tak to většinou znamená kopírku Michela Baye a nevýrazných akčňáků, ne inspiraci u Kubricka, Hitchcocka, Leoneho, Coenů nebo Windinga Refna. Battlefield Hardline nebo L.A. Noire může mít všechny možné filmové hvězdičky, ale pokud je příběh jak vystřižený z průměrného televizního krimi a styl cutscén je rutinní a nezáživný, tak je to prd platné.
Já bych rád viděl příběhové hry, které by mazaly rozdíl mezi hratelností a vyprávěním příběhu a nespoléhaly se jen na cutscény nebo extrémně skriptované sekvence ala CoD. -
Herni pribehy jsou brakove, bez vyjimky u akcnich her, nelze jinak, pokud zcela nemaji potlacit hratelnost. Takze me pribehy ve hrach nezajimaji, ve hrach me zajima hratelnost. Kdyz chci kvalitni pribeh, prectu si dobrou knihu. Ani film neni dobre medium na pribehy, byt lepsi nez hra.
-
Pointa je spíš v tom, že jestli jsou hry v něčem unikátním médiem, pak je to interaktivita, a namísto toho, aby na své nejsilnější stránce stavěly, pořád vedou technologický závod o co nejvěrnější filmový zážitek. Nebrblám, také rád žasnu nad technologií, přesto, hry rostou spíše do vizuálního zpracování a na kvantitě od sebe separovaných vymožeností, nežli na skutečné provázanosti hráče a jeho rozhodnutí se světem, A.I. nebo propracovanosti ve smyslu skutečné hráčské svobody. -
Jestli hry překonaly úroveň filmů, to tedy nevím. V některých případech jistě dosáhli úrovně těch nejlepších filmů, ale nezevšeobecňoval bych to. A už vůbec bych netvrdil, že je překonali. -
-
Myslím, že to je jen klasické naříkání shrzelého hráče. Žádný film mě nikdy nedokázal tak dlouho zabavit, jako mnoho her, které jsem hrál. Hry jsou uplně na jiném levelu. Hlavně pokud hráč jede třeba v MMO, tak to je asi jako hulit trávu (koukat na film) vs šňupat kokain (hrát MMO). Proto jsou také hry mnohem rychleji rostoucí a dražší médium než filmy. Zde několik měřítek, která jsou společná pro hry i filmy:
Zábava (emoční odezva u hráče) - u her je mnohem delší, než u filmu a díky interakci je intenzvnější, protože je hráč více zapojen fyzicky i psychicky.
Umění - kousek od kousku, napříč všemi medii stejné
Tržby - hry už nějakou dobu silně převyšují tržby filmů -
-
Film trvá dvě hodiny a jakmile je jednou odvyprávěn, bývá na nějakou dobu odložen. Na tom není nic nelogického, že hry baví déle. Jsou to naprosto odlišná média a srovnání nemá význam. Pokud by mělo, je třeba se zamyslet, zda hodnotím hru nebo interaktivní filmy, i když i to by byla zcela jistě jiná kapitola.
-
-
Srovnání má význam pokud mezi objekty porovnání existuje shoda, která může určit společnou měrnou jednotku. Hry i filmy toho mají mnoho společného a dají se poměřovat mnoha měřítky. Stejně tak by se dalo říct, že nelze porovnávat meč a útočnou pušku. Jenže to jde, a výsledkem toho porovnání je to, že jsme do jisté míry zahodili meče a začali používat pušky, ačkoliv se meče stále vyrábějí a používají, tak je pušky nahradili ve velké míře. Hry jsou vyšší evoluční stupeň zábavy a ačkoliv budou existovat paralelně s filmy, tak začnou (již začínají) převládat v určitých směrech, třeba v tržbách. A to je sakra důležité měřítko porovnatelnosti, hlavně pro investory.
-
-
-
Hra snad nemá dosahovat úrovně filmu. Je to jak kdyby film měl dosáhnout úrovně knihy. Naprosto jiné médium a naprosto jiná měřítka.
-
-
Kromě toho, že to je jiné médium, tak proč by nemohl? Řekněme, že třeba Mass Effect je docela obstojným soupeřem třeba pro takový nový Star Trek, stejně tak filmovému Pánu Prstenů nebo nejnověji Marťanovi se podařilo docela dobře přenést knihu na stříbrné plátno. Neříkám, že perfektně, ale dobře ano.
-
-
Mám pocit, že prozatím je tu hlavní hledisko porovnání filmů a her typická hráčská nevděčnost. Zajímalo by mě, zda zastánci filmů tráví tolik času na diskuzích o filmech jako na diskuzích o hrách? Ale radši na to neodpovídejte, ať nemusíte lhát ve prospěch svého argumentu. Mass Effectu by se z mého pohledu vyrovnal tak akorát dvoudenní mraton nejlepších filmů co se zábavnosti týče. Příběh možná není tak kvalitní, ale je tam velká kvalita hratelnosti, která přináší vysokou úroveň emoční odezvy po docela dlouhou dobu, nikoliv jen pár hodin.
-
To už ale mluvíš o specifickém typu lineárnějších, filmových her. Uznávám že příběh například ME může být podobně kvalitní jako příběh nějaké hollywoodské produkce. Nicméně kvalitu hry mnohem více určují další aspekty, které se už od těch filmových obrovsky liší. Jak porovnáš kvalitu Skyrimu s filmem, když jádro zážitku leží úplně jinde, nežli u filmového Pána prstenů. Filmové vyprávění ve smyslu přístupu k předávání informací leží úplně jinde než "hratelnost", která často stojí na nějaké jednoduché herní smyčce. (např. zábavné střílení, zábavné skákání, zábavní jízda)
-
-
-
jaká hra dosáhla třeba úrovně Útěk z věznice shawshank *15*
-
-
Nechytej mě za slovo. Když píšu těch nejlepších nemyslím tím absolutní vrchol filmového průmyslu. *3*
-
-
hry nedosáhly nejen vrcholu ale ani užší špičky, ty nejlepší můžeme zařadit někde mezi průmer, snad lehčí nadprůměr...
-
-
-
-
-
-
To jsou takové perly sem tam, když se vyloupne nějaký vývojář s podobným hlodem. Já bych teda Deus Ex nestavil na rovinu sandboxu jako je Fallout z pohledu ovlivnitelnosti světa a tvorby příběhu, to se asi trochu ušláp. Některé hry vedou hráče příběhem a jiné zase hráči dávají pouze píseček na hraní, proto ale máme kategorie jako je "adventůra", "sandbox RPG" a tak dále. To co říká je jen takový výkřik do tmy, který v dnešní době, kdy každý hráč dobře zná členění žánrů her nemá vůbec žádný smysl.
-
Já bych nechal rozhodnout hráče, co je dobře a špatně. A to říkám jako hráč, který si koupil mimo jiné kvůli hrám od Naughty Dog PS3 a byl jsem velice zklamán a U1-3 a LOU jsem odložil po pár hodinách hraní. Ale znám spoustu lidí, který se u těchto her královsky bavili a bylo jim vesele ukradené, jestli je příběh filmový, nebo ne.
-
Otázkou také je, zda hráči nutně chtějí filmové vyprávění nebo zda by se sandbox v prostředí Uncharted neprodával stejně či ještě lépe. V prostředí, kde trh definuje několik značek, není úplně jasné, zda nabídka definuje poptávku či naopak. Respektive do jaké míry..
-
-
jdetě se sandboxy už někam do tmy!!!
-
-
Nikdo netvrdí, že by Uncharted MĚL být sandbox.
-
-
-
To pan Warren musí být znechucen např. i z posledního Witchera 3, kde je linearita hratelnosti naprosto šílená na RPG...
-
-
Jasně, desítky questů s různými rozhodnutími, jejichž vliv se může projevit o desítky hodin později, to je definice linearity.
-
-
maďare on se baví o hratelnosti :) Tam je to linearnější než Uncharted *3*
-
-
-
to je zas nesmysl :d zrusne rovnou serialy protoze filmy sou lepsi takhle to asi zni :D kazdy si snad hraje to co chce hrat :D bylo by mi to jedno kdyby se neoprel o noughty dog protoze lepsi herni firma neni a je t ofilmovy zazitek ale ne skrze cut sceny ale kameru a veci ktere se dejou pri hrani .. ne v ukazkach...
-
Dobre hovori Warren. Kedysi davno boli take, ze "interaktivne filmy" Vsetci si z toho robili p** a v casakoch ako Bit, ci Excalibur to dostavalo hodnotenia 2/10 a pod. A zrazu je rok 2015 a oni sa tie hovadiny vratili ako "hry".
A este raz dik za Deus EX *14*