Miestych haterov si netreba všímať, to je generácia odkojená na multiplatformových AAA hrách (konveriza konverzie) s načančanou grafikou a obtiažnosťou nastavenou tak, aby hru za víkend zvládlo aj osemročné decko a počas hrania sami seba presviedčajú, že ich to baví *15*

A kolik her z tohoto seznamu mě na první pohled "zaujme" otřesnou grafikou ještě na hlavní stránce games? To není dobré porovnání s roztrženým pytlem pixel artů.

"Vždyť právě ty opomenuté detaily a ztracené pixely skvěle stimulují fantazii hráče"...přesně tahle věta to všechno shrnuje :-) a co třeba Hotline Miami - to je přece taky pixel ne? a jakou to má atmosféru!

Sword & Sworcery, Riot, Galactic Princess, Gods Will Be Watching - všechny podobný druh pixel artu a všechny vypadají skvěle. Překvapuje mě místní mohutná nenávist k tomuhle druhu grafiky. Vám se opravdu hnusí třeba něco takového?

Videohry nejsou a nikdy nebudou soutěž o nejvěrnější napodobení reality. Vždyť právě ty opomenuté detaily a ztracené pixely skvěle stimulují fantazii hráče. Ideál startrekovského holodecku je přece ideál úplně jiné kategorie zábavy.

a právě kvůli těm omezením (co se týká audiovizuálu) jsou pro mě pixel hry víc působivější (do atmosféry) než např nablískanej Crysis3...

Takovehle hry nejlepe odhali, kdo je hardcore hrac a kdo jen povrchni konzumni spotrebitel herniho prumyslu.

Hate Bioshocku Infinite je mezinárodní a z velké části zasloužený, zvlášť po recenzích, které tomu dávaly 11/10 a prohlašovaly to za nejlepší hru v galaxii. Ale s takovým hatem pixel-artu, jako na games.cz, jsem se nesetkal nikde. Pokud to nemá DX11, tak to není pořádná hra.

Nevím, jestli je to počtem bouraček, co jsi absolvoval, ale zaprvé z"ů"častnit napíše jenom diletant, co propadl ve 3. třídě ZŠ a za druhé po rozkliknutí jeho profilu jsem si nevšimnul, že by měl X desítek komentářů u X desítek různých témat. To jenom u Tebe vidím, že co komentář, tak pokaždé do někoho ryješ.

Vzhledem k tomu, že ji udělal jeden člověk, tak by grafika dost možná byla stejná. To by ani nebyla volba.

Tak to mě prosím pouč. Jak jinak se tehdy dělala grafika, když ne umisťováním pixelů skrze určité polohovací zařízení?

Otázka ale je zda by to udělali takové dneska.

Nelze to porovnávat, když v dané době měli omezení, která dnes nejsou. Dnes to je většinou volba a ne nutnost, protože to jinak nejde.

Pseudointelektuální blb. No pecka. Tento druh rádoby vzdělaného člověka tady chyběl.

A víš, co je ale vtipný?
Dej doleva hru s pixel-art či více nebo méně povedenou grafikou ale dobrým nápadem nebo hratelností s aspoň 1% originality; a dej napravo super-duper-uber-hyper grafikou ale postrádající výše zmíněné, a získáš bludišťáka když vykoumáš na kterou z těch her si po 2 letech vzpomenu.

To určitě ne, tohle je subjektivní záležitost, na druhou stranu troufnu si říct, že z pohledu drtivé většiny je tohle prostě zbytečnost a není to vizuálně OK, proč dělat pixelovou hru v roce 2014. To bysme mohli koukat na černobílou TV... Jinak Mart9 to napsal imho skvěle, byla by strašná spousta her, která by si zasloužila článek mnohem víc než tohle.

Můžu vás ujistit, že svých práv jsem si vědom o mnoho lépe, než majoritní část populace země, ve které nejspíš sám žijete.

Člověče, když se nejste schopen vyjádřit jako civilizovaná bytost, tak to radši nedělejte vůbec.

Another world je taky pixel a atmofsera je tam kolikrat hustsi, nez u kterykoliv jiny AAA hry..

Brnkat na struny nostalgie, křesat nový kontexty z omezených zvuků a obdivovat při tom estetiku technologické nedokonalosti může s prominutím jedině psychicky narušený jedinec. Slušný pokus o trollení, tyhle věčné spammery, co do diskuze nic nepřidávají měli už dávno zabanovat. Příspěvek je stejně konstruktivní jako výstavba jaderné elektrárny z dřevěných prken a hlíny.

Zkus si to představit spíš na příměru s muzikou: máš žánry jako lo-fi nebo chiptune, který pracujou s cíleným zkreslením, cíleným "omezením" zvuku jako stylotvorným prvkem. Otlučená kytara, FM syntéza, sedmdesátkový pedály.. ze zdánlivě překonanejch věcí lze v nový době křesat nový kontexty, nový nálady, nebo prostě jen brnkat na struny nostalgie. Když to pak spojím s tvým televizním příkladem, není to otázka nástroje (obrovský barevný televize), ale výsledný estetiky (např. černobílýho filmu, kterej v ní běží). Ostatně, hry jako třeba Sword & Sworcery fungujou na velkejch plochách docela jinak, než když si tam pustíš emulovanou věc z roku raz dva.

Tu svoji první větu myslíš vážně? "větší množství menších vypadá prostě lépe" *15*