Zadával som číslo z manuálu, hodilo mi to chybu na 1-I

Musím nesouhlasit! Především v pozdějších částech hry se dost odkazuje právě na postavy ale zejména na události (bitvy atd.), které byly v knihách popsány a díky jejich znalosti jsem se do hry dokázal dokonale ponořit a na cokoliv přišla řeč jsem znal a věděl o čem se mluví. Například "trable s trolem" je jeden z úkolů, kde je jen minimalistická zmínka o událostech z knih, ale i tato trocha udělala svět uvěřitelnější. Znát knihy pro tuto hru znamená vstoupit do známého světa a prožít si v něm dlší z příběhů.

Hru si rozhodně užiješ i tak, o tom žádná. Pravdou však zůstává, že poté, co jsem se konečně prochroustal první polovinou knižní ságy včetně povídkových knih (na druhou polovinu zatím není čas), jsem prvního Wiedźmina schválně rozehrál znovu a najednou jsem pochopil, o kolik jsem toho přišel a kolik práce a nápadů a ctění předlohy ze strany tvůrců mi vlastně uniklo. Až teď doopravdy vidím, jaké dílo mám před sebou.

No, s knižní předlohou má sice společných jenom pár jmen, ale znalost knih zrovna tady posunuje zážitek z celý hry na úplně jinej level, protože svět Zaklínače z popisků v deníku (byť skvěle napsaných) prostě nedoceníš tak, jako když máš knihy přečtený...

Podle mě teda těch pár jmen docela dost dobře utváří zážitek na úplně jiné úrovni, než bez nich :) Když jsem hrál Witchera poprvé a měl jsem přečtených jen pár knih a né všech sedm, pochopil jsem jen nějaké narážky a u dalších jsem dost tápal, když jsem si ale doplnil "vzdělání" a nakoukl do mapy v Městské čtvrťi a uviděl nápis: Schuttenbachovo zlatnictví, dost jsem se zasmál při vzpomínce na povídku: Něco končí, něco začíná *1* *1*