Diskuze HudebniSkupiny.cz

Moc tu prosiiim někoho kdo ma skutečně dobré srdce,a to rockeři většinou mívají, dejte mě prosím někdo odkaz na net ke stažení celé diskografie (všech alb a písní) anebo alespon výběrovky "Uselles" od TV Smith,budu za to nesmirně vděčný-stačí poslat sms na 604 891 787 nebo e-mailem na Dyntarelli@seznam.cz,ačkoliv mám velmi komplikovaný přístup na net,vynasnažím se-samozřejmě pro ty co se na vyléčené schyzofreniky s depresí (s postschyzofrenní depresí) nedívají rádi ukosem skrze prsty s mnoha četnými předsudky,taky nevím jestli jsem mám vubec nadále něco psát, jelikož k tomu nemám vyhrazený autorský práva a kdokoliv si to muže pozměnit dle svého a víceméně přivlastnit (mám na mysli jen a pouze filmové kritiky ke 3 snímkum,které stojí narozdíl od jiných příspěvku za řeč,a stejně tak tu uvádím a zminuji esej věnovanou Wimmu Wendersovy,ostatní příspěvky mě jsou téměř lhostejný a ukradený,budu to muset do budoucna ještě zvážit!!) Zatím se všichni mějte fajn!

tak snad někdy příště se mě to podaří dopsat...ted na to nemám čas ani chut,už k tomu ztrácím tu potřebu,jo ale ten TV Smith mě fakt mrzi. Prosim pomocte....

Nesmírně děkuji za best ofku "Usseles" od TV Smith, prostě jsem tomu nemohl uvěřit, je to doslova neskutečné, kdo má ještě dnes k takovýmu osamělímu a neštastnýmu zlhostejnělému zoufalci tak dobré srdíčko, ještě jednou děkuji ti-myslím že píšeš pod pseudonymem STORAGE či tak nějak podobně,ted nevím...nepodařilo se mě bohužel nic ztáhnout,a strávyl jsem nad tím celou hodinu,až pak mě bylo řečeno že stahování krom toho že je z tohoto PC zakázané (nikoliv z netových stránek,které jsem navštívyl),je navíce i zablokované...takže asi tak,snaha se prý cení,jenže za tu dobu jsem se tu chtěl sarkasticky sebekriticky zlynčovat,zbičovat (vzhledem k tomu že má diagnoza F.20 byla kriticky pozměněna na postschyzofrenní-postpsychotickou depresi,i když vím že vše co se týče lékařské zprávy je vždy přísně duvěrné,je diskrétní),zasloužil bych si to za některé své předešlé opět (to myslím nikoho nepřekvapí) nediskusní příspěvky,mám ted posledních 10 minut na net a mám toho tolik na srdci a na jazyku,že do 10 minut to jsem hold už nestíhnu napsat...bohužel vše tu napsané,upřímně skoro vše tu napsané dukladně do posledního detailu probýrám a diskutuji o tom s mou GESTALT Terapeutkou v Rychnově nad Kněžnou,skutečně tu jméno uvádět nechci,bez tak jsem prý otevřený k lidem a k sobě přes net přespříliš duvěrně a svými příspěvky tu rozhořčuji i myslím tolik na druhé lidi (na rockové fandy do Die Toten Hosen) sám duvěrně naléhám až je to za hranicí unosnosti,až to přesahuje všechny meze...s mými příspěvky by se mohlo mluvyt o... ani to tu nebudu uvádět,bez většině to po přečtení mích příspěvku myslím a doufám rychle dojde,ale co jsem tu chtěl dodat na závěr je že děkuju každým dnem za to že tu mé příspěvky ve foru ještě jsou,tak je prosím čtěte,hodnotte a prosím odpovídejte tu na ně! Vrhlo by mě to štastné slzy do očí,v tom vám nelžu. Máma mě umřela na rakovinu a v hrozných bolestech a v lítosti a v nejistotě nad tím co se mnou v životě bude,její posledí slova byla abych či zda bych se nechtěl podívat do německa,to byla od ní spíše otázka,samozřejmě chtěl bych se podívat do německa,do Dusselldorfu,a rád bych právě ze všeho nejvíce ctil její smrt,uctil její památku. Snad v Budoucnu,ted bych se prozatím na krátko rád vrátil do Kroměříže,do centra prahy (byt bych musel jet částečně stopem) a do Doudleb nad Orlicí se projít podél řeky... dopíšu příště

Kdo mě chce pomoci sehnat na netu (kompletní) diskografii alb TV Smith, uvítám odkaz anebo se se mnou domluví blíže na telefonu na 604 891 787.

Z alba "Ballast der Republik" mám jednoznačně nejraději písen "Europa" a "Oberhausen". A co vy? Z "In Aller Stile" to je pak kupř. "Ertrinken" a "Tauschen Gegen Dich". Z "Curruck zum Gluck" mužu "Alles Wird Voruburgehen" a "Freunde", z výjimečného alba "Auswartsspiel" mužu vše, to nemá slabé místo, všechny písně skvěle drží pohromadě. Jak by ne album "Auswartsspiel" je dlé mého, a shodnu se i dle většiny fanoušku a hudebních kritiku je album "Auswartsspiel" nejvyšší hudební metou co kdy Die Toten Hosen nahráli po vynikajicím přelomovém albu "Kauf Mich!" z 90.let,z alba "Opium furs Volk" mě textem oslovila a k slzám dojmula "Paradies", "Luge" a "20 KLeine Jagermaister". A "Unsterblich" je podobně jako album "Auswartsspiel" bezchybné. Jen od Die Toten Hosen příliš nemusím alba z 80.let, které nemám řádně naposlouchany. Mám v mp3 celou diskografii Die Toten Hosen i s 2 živáky "Im Aufragg des Herrn" a "Nur zu Besuch-Wiener Burgtheater MTV Unplugged". Zapoměl jsem na album "Auf Dem Kreuzzug ins Gluck", které mám též v oblibě. Krom toho jsem nesmírně hrdý na to že mám vedle Die Toten Hosen v mp4 kompletní diskografii ruských Korol i Shut, to se totiž na ulož.to nedohledá a ani nikomu jen tak nepoštěstí ji sehnat. O to více jsem na to hrdý. V poslední době mě zaujal Nick Cave s Bad Seeds, od kterého jsem rovněž sehnal kompletní diskografii všech jeho alb, ale po čem z rockové hudby nejvíce tesknu to je teprve muj oblíbenec TV Smith...od kterého mám bohužel jen jedno jediné album-jmenuje se "Sparkle in the Mud", rád bych od TV Smith časem sehnal celou kompletní diskografii všech jeho alb, ovšem na netu jsem ji bohužel nikde nedohledal. Prosím kdo mě s tím pomuže, to mu na oplátku věnuji raritní kompletní diskografii Korol i Shut anebo Die Toten Hosen. Prosím zvažte to, pomocte, za sebemenší zájem samozřejmě nesmírně děkuji. Mějte se všichni fajn!

,,Většina lidi je dnes stále méně a o to méně už přátelská, vlídná, vstřícná, srdečná, velkorysá, zdvořilá a nezaujatá (nepředpojatá) už k cizím lidem kolem sebe, a já? Já osobně tu chci nebo se tu alespoň snažím po sobě něco zanechat-psané slovo, až zemřu (rád bych si naplánoval bezbolestnou a důstojnou smrt, již jsem v minulosti žádal o eutanázii, a řeknu to tu otevřeně-pro případ že by časem nastali zdravotní komplikace a neuzdravil bych se zcela uplně, alespon prozatím se muj zdravotní stav vyvýjí příznivě, z pozitivních příznaku schyzofrenie jsem uplně uzdravený, ale z negativních jakou je deprese nikoliv), možná už tu nebudou ani tyto stránky, a s nimi zmizí i toto nediskusní forum, a snimi mé příspěvky."

Cítím se o něco lépe, snad bych si doufl říct že se díky moderním lékum uzdravuji uplně, ale to bude ještě trvat nějakou dobu, jsem rád že nemám obavy, že mám kolem sebe lidi co mě mají rádi a na které se mužu spolehnout, navzdory všemu co jsem jsem psal nemístnému, nevhodnému, úsměvnému i leckdy najivnímu - třeba k Seagelovi sebe cituji: ,,Rozhodl jsem se trestat druhé přísně, ale spravedlivě" mě přijde dnes skutečně najivní a usměvné, ptám se sám sebe trestat druhé za co?...a proč vůbec? Mě to v lesčems připomíná tvurčí psaní, vám snad ne? Ujasnil jsem si v poslední době že jsem psal leccos z toho mnohé pod vlivem toho že mám ze své osamělosti prázdno v sobě, kdy skutečně postrádám, ztrácím smysl života (jsem apatický), mám prostě prázdno v hlavě a mé myšlenky nemají vubec jasný směr (to patří k nemoci) a jen si z toho vybíjím vztek psaným slovem (o to více je to tu-mé příspěvky-jsou zavádějící), jenže mě to nijak dvakrát neuspokojuje, shledávám to spíše zoufalím nebo snad zoufalstvím jako takovým, domnívám se že je konečně na čase si ujasnit na co mám vůbec oprávněně a na co mužu mit vůbec právněně zlost, a pochopil jsem v poslední době že to je jen na nedostatek nebo na mou chýbějící komunikaci s druhými lidmi! Ze všeho trápení by se měl člověk včas vypovídat, někdy ovšem už na to muže být pozdě, a druhý lidi ho pak již neposlouchají, to už je spíše pro mě pak beznaděj. Mám jasno v tom že své filmové kritiky (k filmu "The Cow", "Wanishing Son" a "The Land of Plenty"), které jsem tu nechal by měli být psány lyricko-psychologicky, jak se o to (marně?) snažím a budu se o to snažit dál, tím jsou mé filmové kritiky, co jsem tu nechal vyjímečný, jedinečný a neopakovatelný. Nebo jsem snad vyjímečný já v tom jak na věci nahlížím a jak píšu doufám v pronikavém usudku k věci. Nejsem si jistý, někdy, prostě občas mám dojem že píšu jen v pojmech, ale to už bych tu nerad opakoval!

Jsem nově přihlášený na Face-booku,mám tam své foto...můžete tam shlédnout mé foto a mé osobní zájmy (krom rockové hudby mé oblíbené filmy,přečtené knihy,videa a další...samozřejmě chat,hledám nové přátelé. Ano co je pro druhé odrazující je jistě to že prodělávám schizofrenii,prognoza uplného uzdravení vychází na 30%, nevzdávám se!)

Tímhle mě tu prostě došla všechna poslední má slova co jsem k tomu měl a mám z toho ten dojem že sám už nemám k tomu co více říct anebo dodat, ted to tu musí posoudit a ohodnotit mé příspěvky ostatní, at to forum má alespoň nějaký ten nejmenší užitek a smysl, mě od začátku tohle forum od začátku s nulovou návštěvností nesmírně zklamalo a dnes mužu říct že kdo má výhrady k mému duševnímu stavu měl by si ze všeho nejdříve uvědomit jestli je tu jako rockový fanda skutečně správně, protože DIE TOTEN HOSEN rádi koncertují pro lidi se zkušeností s návštěvou bud psychiatrické kliniky anebo kriminálu, prostě rádi svými texty písní odbourávají předsudky a rasovou nesnášenlivost v první řadě! Já se na to skutečně spoléhám, taky jsem se v nich osobně zmýlil. Pokud svými texty písní DIE TOTEN HOSEN v 90. letech na přelomovém albu "Kauf Mich!" a s albem "Opium Furs Volk" nějak protestovali proti nastupující masové konzumní společnosti a proti rasismu, proti převažujícímu vlivu masových medií na společnost (reklamy atd.) je to co se bere v úvahu a v potaz právě rysem konzumní společnosti jako takové, ovšem nelze nijak osobně přehlédnout že v dnešní době přitom DIE TOTEN HOSEN právě s alby "In Aller Stille" a s vynikajícím, s výjimečným "Ballast der Republic" (které jsem tu bohužel nedocenil, u mě má dnes 100%) sami v dnešní době do konzumní společnosti jako takové patří! Tenhle Blog tu nebude věčně, doufám že se mé příspěvky jednoho dne konečně všechny do jednoho smažou (vyjma těch věcných právě k Die Toten Hosen) a bude se tu k Die Toten Hosen diskutovat dál beze mě. Nic jiného bych si tolik nepřál jako právě tohle. Já jsem si jen potřeboval něco vytisknout, a bylo by pro mě jednodušší a diskrétnější psát raději někam do wordu než právě sem, ted lituji a mrzí mě že jsem tak předtím již dávno neučinil a nechal jsem tu svou esej věnovanou Wimmu Wendersovy a nějakou tu filmovou kritiku, která mě stála mnoho času a usilí a oprávněně jsem na ni hrdý jelikož je na rozdíl od jiných sáhodlouhých rádoby esejistických příspěvku jako jediná mě ted, mě dnes přijde věcná, stručná a srozumitelná. Esej věnována Wimmu Wendersovy je pro změnu naopak lyricky podbarvená, jinak by se eseje ani psát a zamýšlet myslím neměli. Ta by se měla přeložit do němčiny a poslat e-mailem Wimmu Wendersovy, aby měla užitek, smysl, aby to bylo o de mě věcný, ne skutečně si nemyslím že všechny mé příspěvky tu stojí za řeč a všichni jsou tu na mé egoistické příspěvky zvědaví, to vůbec ne, tak najivní osobně nejsem, dnes si díky nim mnohé ujasnuji ke své osobní nepředpojatosti, k nezaujatosti, a to samé dnes očekávám a tolik potřebuji od druhých lidí-mé příspěvky v klidu mužou být zítra smazány, já mám dost dukazu o tom že jsem tu byl, že jsem tohle diskusní forum Die Toten Hosen v minulosti navštívyl. To mě stačí, víc nepotřebuji. Na e-mail víceméně nereaguji, Face nemám. Dík za pochopení. Mějte se všichni fajn.

V "Palermo Shooting" je zajímavá shoda okolností (náhod) s mím vlastním osobním životem - Campino v tomto filmu Wimma Wenderse je fotografem, prožije si alespoň tedy z psychiatrického hlediska pohledu na stav věcí ve filmu halucinace a bludy že je pronásledován tajemným střelcem (tento film je částečně věnován památce režiséra Ingmara Bergmana a hodně o tomto filmovém ději napovídá právě snímek "Sedmá Pečet" Ingmara Bergmana-ten by mohl být předlohou k filmu "Palermo Shooting", alespoň do jisté míry částečně), a taky v tomto filmu zazní věta že mu zemřela matka. Je to nadsázka, anebo tolik nepřeháním?... jsem narozený ve stejném znamení v horoskopu jako Andreas Frege - Campino, 25.6., nemýlím-li se Campino je narozený 22.6., sám jsem chtěl být fotografem, matku jsem ztratil ...celkem zajímavá shoda náhod a okolností s mím vlastním životem zamyslím-li se nad tím, a nejen to, zbytek si nechám pro sebe. Jsme s trochou nadsázky někde v německém romantismu kde se mluvý o tom že každý máme na světě někde svoji podobu u druhého cizího nám tolik vzdáleného člověka, já tomu příliš nevěřím, byl bych paranoidní nebo snad ne navzdory tomu že se tu do určité, do jisté míry s Campinem najde zajímavá shoda náhod a okolností s mím vlastním životem?, to musím bohužel nebo bohudík uznat, zaleží na situaci jak se na to člověk dívá a jak to posuzuje. Já být Campinem v "Palermo Shooting" tak se jdu raději léčit dokud je na to ještě čas, ale smrt je jistě zajímavé téma pro wendersuv film "Palermo Shooting"! Tohle inu posudte vy sami, vyžaduje to divácké zkušenosti. Kde začíná téma smrti, tam psychiatrická rutinna v pohledu na věc, na stav věcí prostě končí.

Martin Dyntar, narozen v Rychnově nad Kněžnou-Rozpad rodiny rozvodem a poté domácím násilím, matka alkoholička a nevlastní otec ji mlátil, vždy tomu neštěstí přítomen neschopný porozumět této situaci a bránit se této situaci včas namísto toho řešené nedostatkem komunikace v rodině se svými sourozenci, matka především později přepracovaná zemřela v roce 2008 na rakovinu plic, s nevlastním otcem jsem celí život nekomunikoval, muj vlastní otec mě nevěnoval příliš mnoho času (se mnou nežil), ztratil jsem domov i blízké přátelé...otec byl však jediný kdo mě v životě skutečně nesčetněkrát (nejen již finančně) pomohl a jsem mu do dnes zavázán! Ztráta domova i v depresi blízkých přátel, nevzali mě se špatným prospěchem ze ZS na fotografa jak jsem nesmírně téhdy chtěl, což bylo další životní zklamání a fatální neštěstí...nadále jsem zkoušel štěstí jako nevyučený truhlář v Rychnově nad Kněžnou, kuchař nepamatuji se, pečovatel nepamatuji se, prodavač v Hradci Králové, chovatel koní v Kroměříži, pak již dlouhodobá několikaletá evidence na UP, několikrát ve správním řízení vyřazen z Uřadu Práce kolikrát již nesčetněkrát nepamatuji se, prostě flákač a socka a zpoloviny bezdák po nařízeném soudním vystěhování v Doudlebách nad Orlicí, kde jsem od roku 1995 vyrustal, namísto komunikace (kterou jsem vzdal) v rozvrácené v neuplné rodině krásné a nezapomenutelné, neopakovatelné, jedinečné osamělé procházky se psem, pak nějakou dobu strávenou v Domě na Puli Cesty v Náchodě a v Zamberku, nakonec vyhozen z DpC v Náchodě a v Zamberku, krátký čas strávený po 2 Azylákách a několika ubytovnách v Hradci Králové, pak hmotná nouze 2000,-kč měsíčně s donucením na veřejně prospěšné práce (veřejnou službu) komplikované pod podmínkou vykonávané pouze v místě trvalého bydliště (dojíždění do Doudleb nad Orlicí z Hradce králové), a přišla finanční krize řešená pak neumyslným a nezamýšleným hazardem se zdravím nadměrnou konzumací (tj.32 litru za měsíc) energetického nápoje Crazy Wolf, nespavost, mánie, vyčerpání, bludy (domníval jsem se že se mě někdo na ubytovně snaží otrávit a druhé lidi mě neustále sledují) a halucinace (chutové, sluchové a zrakové) a v roce 2010 pouze naštěstí jen 3 měsiční hospitalizace (soudně nařízená ochraná léčba) na psychiatrii ve FN v HK a v Havlíčkově Brodě, diagnostikovaná paranoidní schizofrenie v roce 2010, dle zákona přiznán invalidní duchod 3. stupně, který mě do dnešního dne není vyplácen z duvodu již nezaplacených odpracovaných let, nadále dnes pobýrání dávek hmotné nouze a příspěvku na bydlení... tot muj život... dnes outsider, kdysi rockový fanda do Rammstein, pak (dnes) do Die Toten Hosen, vášnivý kinoartový cinefil a v dusledku ni touha cestovat a stát se filmovým kritikem (což v nejmenším není vtip), -ano podcenil jsem negativní příznaky schizofrenie, jakou je deprese a nejen deprese, bez jakýchkoliv pozitivních příznaku (tj. bludu a halucinací), se kterou jsem se v dospívání prostě léčit nechtěl... Pozitivní příznaky schizofrenie se u mě projevily až po narušení metabolismu nadměrnou konzumací polských energetických nápoju Crazy Wolf-spotřeba 30 litru, krásná mánie při nadbytku plný sil, ale... (nedopsáno)

Cypralex spadá do skupiny antidepresiv SSRI, zvyšuje totiž jen serotonin. Noradrenalinové antidepresivum již není plně hrazené všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Ps. hledám sponzora, chci se uzdravit, jiné východisko není (to byl vtip, i když...)

Léčím se ze schizofrenie, a doufám v to že se jednoho dne uzdravím, zatím střídám antidepresiva, a moderní léčba schizofrenie je finančně velmi nákladná, rád tu zmíním že se léčím zodpovědně a zatím, tedy prozatím ten nejmodernější lék k léčbě schizofrenie aripiprazol stojí mou všeobecnou zdravotní pojišťovnu 8000,-kč, serotoninuju, dopaminuju, ale noradrenalin (aripiprazol nijak neřeší), za jehož (deficitem) nedostatkem či snížením je prý udajně právě bohužel apatie a anhedonie, které mám prostě diagnostikované. Bez dostatku noradrenalinu se však nikdy zcela plně neuzdravím. I to řeší antidepresiva, ty však dle všeho nejsou hrazené všeobecnou zdravotní pojišťovnou. To je problém a dilema... na ukor mého duševního zdraví. Jen antidepresivum Cipralex na 3 měsíce stojí všeobecnou zdravotní pojišťovnu 700,-kč.

Zdravím všechny lidičky z Doudleb nad Orlicí, se kterýma jsem se v životě bohužel nestýkal anebo je z nám jen podle vydění, každopádně se tam do Doudleb nad Orlicí v nejbližší době anebo časem někdy rád vrátím se tam projít po trase kolem řeky krásným zátiším jak jsem byl zvyklí se psem, ted však bez psa... na to místo nikdy nezapomenu... jak říká Wim Wenders, každé místo má svou jedinečnost, svou neopakovatelnost, svou teplotu a své tempo... svou neopakovatelnou atmosféru. Tu cítím a nejsilněji si prožívám v Hradci Králové, kam se stále rád pravidelně vracím a kde bych se velice rád usadil, v Kroměříži a v centru Prahy, kterou jsem několikrát navštívyl a nechal jsem tu ve foru svou esej věnovanou Wimmu Wendersovy, bohužel dozvědět se více o jeho profesním a osobním životě je pro mě stále natolik obtížné pro mě jako naprostého jazykového negramota, protože je nedostatek dostupných poskytnutých rozhovoru Wimmem Wendersem přeložených do češtiny, ovšem ehmmm dostupný překladač mě zklamal, anebo jsem naprosto blbý. Sám nevím, sám se sebou mám těžké dilema. Tak prosím, posudte to sami.

Martin Dyntar, 31 let, Solnice...na rozdíl od jiných schizofreniku co si nepřipouští svou nemoc a neberou léky - ano těch je dnes bohužel většina, statistiky mluvý za své, já jsem ještě nejspíše výjimka. U mě příčinou schizofrenie je dlouhodobě neléčená deprese v dospívání, dnes se vlastně ví že schizofrenie je uzce spojena s depresí a že ve většině případu příčinou schizofrenie je právě deprese, tedy i v mém případě, je to zákeřná nemoc, schizofrenici nemají nijak narušený intelekt a díky tomu tuto zákeřnou nemoc bohužel častěji podcení. V mém případě věřím že schizofrenici dosahují vysokého intelektu, ale navzdory tomu slovy psychiatra jsou ve svém osobním životě krajně neštastný (slovní obměnou proto je emoční oploštělost). Ztratil jsem osobně smysl života, ale drží mě při životě druhý lidi, trocha zázemí, možná kousek domova, možná příslib domova, který je tak pomíjivý a křehký. Taky bych tu mohl psát svůj vlastní umrtní list, ale potkal jsem hodně blízkých i cizích lidí co do mě vkládali svou naději a já měl v sobě pocit že jsem je zklamal, dávali mě a ten pocit když do vás někdo vkládá své sympatie, svou důvěru mě dává sílu a jistotu ještě žít s tak zákeřnou nemocí, a děkuji každým dnem za to že takové lidi v životě jsem potkal a ještě občas i potkávám. To jediné mě dává touhu ještě žít a jelikož málokdo si prožil těžkou depresi a nemá představu o tom co to pro druhé lidi vlastně znamená ztratit smysl života, ale vydí jasně jaké to má dusledky - ztráta rodiny, domova, přátel, školi, zaměstnání, i partnerského vztahu - říká se že deprese je pasivní agresivita často obrácená proti sobě samému, od toho mám gestalt terapeutku (abych se s tím porval, tuhle skutečnost nebudu nijak blíže komentovat, zvlášt potom všem co jsem tu psal o sado-masochismu to mluvý jasně za vše), která se více než jakákoliv jiná terapie ze všeho nejvíce zaměřuje právě na prožívání a na práci s narušenými emocemi, což sám nesmírně vítám...... nejsem lékař, ale ptám se správně, abych tomu dal nakonec závěr, kdo si osobně neprožije a nevytrpí rozpad osobnosti muže o rozpadu osobnosti skutečně něco vědět? A správně to posuzovat? Mě osobně teprve zajímá, kde se v lidech bere agresivita a sklony k sado-masochismu, nikoliv psychologie jako taková samotná. Jsem hodně nesmlouvavý, nekomfortní a neformální, prostě nemám rád zaběhlou slepou rutinnu lékařu, takže nahlížím do své zákeřné nemoci-do schizofrenie sám se všemi klady i zápory. Já se zodpovědně léčím ze schizofrenie, a doufám že se jednou zcela plně uzdravím. Spoléhám se na antidepresiva v plné míře jak jen to jde-bud anebo.

Tito dva operují v Solnici, ale i v celém Královehradeckém kraji, pozor na ně! Prodávají kradenou, poškozenou nebo nefunkční elektroniku! Také si nechají poslat peníze na účet, ale zboží nedodají! Na bazoši používají nyní čísla 702866204 a 702866205 !!! Mají několik exekucí a několikrát jim již odstřihli v Solnici i elektřinu. Stačí se zeptat místních, znají je všichni, najdete je i na facebooku!

Se mnou budete m.t dojem že všechno co mělo být řečeno už tu řečeno bylo... takže berte to nediskusní forum z té lepší stránky... se mnou tu budete m.t brzo dojem že všechno co mělo či mohlo být řečeno už tu řečeno bylo či brzo bude... to byl vtip. Já už tu nemám co říct... takže to řečeno bylo.... to byl vtip. Řečeno bude, ale v jiném nediskusním foru. Oh! To byl vtip... proto všechny nápady a případné připomínky na další nediskusní forum uvítám na telefonním čísle vašeho diskusního ježíška s pořadovým číslem 6O4 891 787.

,,Wimmu Wendersovy jsem tu věnoval svou esej, proto z ucty k němu tu dlužím něco málo tu o něm zmínit, co vím... Nedokončil svá studia medicíny, filozofie a malířství a myslím že ,četbu Alberta Camuse' si vzal k srdci, protože si to kdysi namířil do palestinských výcvykových táboru, jenže podle svých slov někde v Římě zarazil a nějak si to všechno včas uvědomil! Wim Wenders - politický vězen!, neuspěšný, ale vzato ctižádostivý umělec (a prý i muzikant) ve svém mládí oslněný, podnícený a doslova fascinovaný britskoamerickou rockovou hudbou, shodou okolností vynikající filmový kritik a posléze i vyjímečný filmař některých neskonale nudných road-movie snímku (třeba těch ze 7O.let) Oh! Musím se přiznat, že znám více spíše Wimma jako vyjímečnýho esejistu, co napsal "Americký Sen" (takové to dnešní kritické rozčarování svých předešlích očekávání co měl o USA je pro mě osobně stále nadčasové, je stále aktuální!), že prý je i romanopisec tu nechám stranou, rád fotografuje a ještě ke všemu předsedá (či předsedal) Evropské Filmové Akademii, a do toho ke konci 8O.let obdržel čestný doktorát z pařížské katolické teologické fakulty a stejné vyznamenání mu v 9O.letech udělila i teologická fakulta ve švýcarském Fribourgu! Oh! Do toho stihnul natáčet videoklipy pro U2 (právě Bonu Voxovy se ujal režie jeho scénaristické předlohy pro "Million Dollar Hotel") a právě i některé videoklipy pro Die Toten Hosen (právě s Campinem natočil pro mě přesto jen vynikající filmový snímek "Palermo Shooting"), natáčí hudební dokumenty (jakým je kupř. "Bueno Vista Social Club" a "Soul of Man" o afroamerických černošských bluesmanech), nevím prý je i ocenovaný romanopisec, což mě vubec nepřekvapuje z jeho blízkého vztahu - z jeho přátelství s rakušanem Peterem Handkem. Oh! Wimme jak jen to zatraceně všechno stíháš?! Neskutečný! Jako filmař však šel Wim Wenders v 9O.letech dle filmových kritiku svou tvurčí krizí po natočení svého vrcholného opusu-filmu "Nebe nad Berlínem" u filmových diváku ke dnu! Já to posoudit nemužu, protože už osobně dobře, a troufnu si říct že doslova už nejlíp znám jen 3 jeho filmové snímky "Land of Plenty" (1OO%), "Dont Door Knocking" (1OO%) a "Palermo Shooting" (1OO%), na kterých se ještě v té době téhdy podílel jeden z vubec nejlepších evropských kameramanu Franz Lustig! (jestli však Franz Lustig spolupracuje s Wimmem na filmech dál nevím, nemám ověřeno), a na vizuální estetice právě těhle již zmíněných výše tu uvedených předchozích filmu je to zatraceně dobře znát! Jsou to myslím všechno road-movie filmové snímky tématicky navazující na Wimmuv filmařský vzor - právě na takovou filmařskou autoritu, jakým je pro něj, pro Wimma japonec Josudžiro Ozu (jemuž Wim věnoval dokument Tokyo Ga) vesměs vyprávějící (pojednávající) o problémech mezilidské komunikace, svého odcizení se svým nejbližším, i o hledání sebe sama na cestě k novému domovu... jen "Paříž,Texas", který si filmový kritici a diváci nemohli vynachválit mě neskonale nudil stejně jako předešlé road-movie snímky ze 70.let!, a ty tu myslím zminovat (uvádět) vubec nemusím... já jsem to něco málo co o Wimmu Wendersovy vím zamýšlel napsat esejisticky!, nikoliv jen zminovat a opakovat zašlé vědomosti jiných filmových recenzentu dostupné jedním kliknutím na netu! To nemám v umyslu a největší evropský filmový měsíčník Cinema sledující převážně jen dnešní požadavky (poptávku po...) nenáročné spotřební zábavy(ě) (Hollywoodské produkce) dnešní masové konzumní společnosti nesleduji a zásadně nekupuji! A hodnotí se kupodivu kricky dobře, no což dnešní filmový recenzenti a kritici musejí Hollywoodským ,sračkám' dělat převážně vždy tu nejlepší REKLAMU! Jsou za to dobře placeny! Je to jen byznys! (kde jsou ty časi kdy ještě vycházel měsíčník "Film a Doba" tolik právě nezávyslích uměleckých filmařu"? Ty časi jsou nenávratně pryč!) Je lepší co říkal o filmu Wim Wenders: ,Je lepší když film raději už nebude než aby byl a zustal takový jaký v dnešní době je'...to myslím podepíšu!" (zdroj dostupných info.: Peter Gavalier "Spletité Cesty Wimma Wenderse" a další knížní publikace v českém jazyce)

,,Jestli něco miluji a ze všeho ted nejvíce potřebuji pak je to když se mluvý o svých osobních pocitech, nikoliv už o daných názorech na věc! A jestli něco nesnesu a odmítám pak jsou to právě osobní předsudky druhých lidí (právě třeba k lidem trpící schizofrenií, a stigmatizace schizofrenie jako takové), a to co nim vede - nedostatek a nepřítomnost domluvy mezi druhými lidmy, který bych nazval živnou pudou pro osobní předsudky a pro (osobní) zaujatost druhých lidí!, Wim Wenders, (velmi moudrý člověk), dobře absenci komunikace ve vztazích mezi lidmy nazval jediným zlem a zakořeněnou nenávystí v nich samotných! Pak jsou politické a náboženské ideologie (stejně tak kulturní tradice), které musíme vždy dokázat, být schopni oddělit od svého soukromého života, protože bez nadsázky řečeno v jejichž zájmu se člověk pro nějakou PRAVDU snadno odcizí svým osobním pocitum a tím i svým skutečným potřebám v sobě samém!...jen muj osobní pocit je (nikoliv závěr) že islamizace evropské společnosti je jako mor!...není to předsudek, chybou je když se politika spojí s náboženským přesvědčením tak je to vždy špatně a dochází k válkám! Wimma Wenderse si nesmírně a hluboce vážím, taktéž obdržel doktorát z teologie, takže by se mnou jistě v lesčems v mnohém nesouhlasil, ale myslím, jsem přesvědčený že závěr jsem z toho vyvodil správný, i když by se to dalo říct (vysvětlit) jinak a mnohem lépe! Wim Wenders se nechal slišet že by politika nikdy neměla zasahovat do našeho soukromí! To myslím v mnohém napovídá. Proč ne náboženské ideologie? Neptám se snad správně?, tedy nepokládám tu tu správnou otázku? ...Jak už dobře poukázal rakušan Peter Hankde náš jazyk už neslouží ani tak domluvě mezi námi a porozumění svým (osobním) pocitum jako jen výměně informací a častěji právě neschopnosti už nazývat (pojmenovat) věci pravými jmény! Učelem rockové hudby pro mě osobně je že nezná, že nectí kulturní tradice (proto tolik miluji písně ruských Korol I Shut, západoněmeckých Die Toten Hosen, ale třeba i okrajově, až na výjimky Rammstein a Metaliky). To je prioritou rockové hudby! Miluji slova Wimma Wenderse o tom, že sami poznáte jestli vám nějaké místo (město) energii dává a tlačí vás dopředu, anebo v sobě nenacházíte energii pro nic, pro žádnou smysluplnou (společenskykulturní či snad uměleckou?) činnost! Jeho slova považuji za správné a za platné, poznal jsem to kupř. v Praze, která energií doslova přetéká, nebo v Hradci Králové, kde to místo mám upřímně rád, za to místo, kde jsem vyrustal (v Doudlebách nad Orlicí) má alespon krásné přírodní zátiší, příjemnou krajinu, kde si vyčistíte hlavu. Občas bych se tam někdy rád podíval."

,,Chci ted už sledovat závěry ke kterým došli druhý lidi (...), které tu předkládám, to mě nejvíce zajímá a podněcuje tam kde mě diskuse s druhými lidmi právě tolik chybí, už bez ohledu na vzájemnou shodu názoru a přesvědčení u druhých lidí!... (myslím že Wenders by se s Dostojevským vubec neshodl, a uvědomuji si to)... to je u mě principem! (navíc porovnávat střet názoru a přesvědčení u druhých lidí tu vydá na celou chýbějící diskusi!). Já chci se ptát po tom jestli je to správný a platný princip! At píšu jen v pojmech, at si tu druhý lidi odpoví na to co pro ně osobně ty pojmy znamenají! Nezajímá mě v nejmenším politika, navíc k něčemu co by se dalo spíše přiblýžit zájmu o sociální psychologii, tedy alespon kéž by... (ani s tím termínem sociální psychologie tu nesouhlasím, protože o sociální psychologii nic nevím, navíc jsem diletant, který nemá ani základy v této problematice, takže tedy...) vycházím čistě z otázek po smyslu života, tedy z filozofických problému, nikoliv z vědeckého pohledu na věc jak by se již předem očekávalo! S tím odmítám formality a rutinnu, chci psát nevědecky, neodborně, laicky a srozumitelně všem lidem bez rozdílu, raději lyricky jako v té mé eseji věnované tu Wimmu Wendersovy než někoho zahlcovat odbornými cizojazyčnými pojmy (se mě příčí!), A netvrdím, že je to snazší... (dokázat spoléhat se plně na své vlastní instinkty,než...). Později tu snad ještě upřesním proč vubec jemu jsem tu svou esej věnoval. (právě Wimmu Wendersovy). A Jestli jsem tu na něco právem hrdý pak (je to) jen na to že svou lhostejnost a citový chlad perfektně vyvážím svou osobní nepředpojatostí (svou nezaujatostí) ke druhým lidem (a to skutečně dokážu!), a díky tomu i teprve pak svým pronikavým usudkem! Snažím se být svých osobních předsudku ke druhým lidem, to je ted pro mě snad jediná priorita! A nějaké kecy o intuici jsou celkem trefné, jsem ,multikulturní' introvert, a s tím mě přichází na mysl jako bych si teprve ted vědomě vyjasnoval to co jsem za tím jen nejasně a mlhavě tušil nepříliš dobře řečeno (v uvozovkách řečeno) o podvědomí stavu věcí ve společnosti. Copak se to takhle nedá správně říct? Asi příliš nedá... Nejsem vášnivý čtenář, nejsem žádný knihomol, jediný zdrojem inspirace ke všem mým myšlenkám co jsem tu měl mě tu byla, je a zustane rocková hudba a má cinefilská vášen a cestování jako takové, nikoliv literatura, žádný Dostojevskij, Albert Camus ani Peter Handke, to byli všechno jen kecy! Mě nebaví číst (a přemáhám a dokopávám se k tomu jen těžko, proto jsem nedostudoval ani SŠ, protože jsem v uvozovkách řečeno v životě nevzal do ruky knihu, a pokud už z donucení ano, potom jsem už ze zvyku nechával a odkládal četbu vždy na potom, na jindy, na zítra, a už jsem se k ní nakonec nedostal, jen Dostojevskij, Albert Camus a Wim Wenders jsou tu prostě výjimkou hodné pozornosti, jenže u těchto autoru čtu jak co...přečtu jen něco málo!), a možná je to i znát na mém pravopisu, na mé stylistice, i na mé omezené slovní zásobě! Prostě celkově. Dochází mě tu slova, je to fakt. A píšu jen v pojmech. Chýbí mě tu tolik diskuse s druhými lidmy! To je u mě priorita a zustane tu u mě priorita!"