Diskuze OSOBNOSTI.cz

,,forenzní psycholožka Julia Shawová a její kniha "Zlo - Věda o Temných Stránkách Lidství" (vydalo Paseka, 2019, 260 stran.), kapitoly: 13. "Uvod: Hlad", 25. "Váš vnítřní sadista: neurověda zla, o Hitlerově mozku, agresi a psychopatii.", 55. "Předurčení k vraždění: psychologie lačnění po krvi, o sériových vrazích, toxické maskulinitě a etických dilematech.", 83. "Přehlídka stvur: dekonstrukce divnosti, o klaunech, zlém smíchu a duševních chorobách.", 109. "Dvě tváře technických vymožeností: jak nás mění technologie, o pirátech nebes, zlých robotech a kybertrolech.", 135. "Perverzní jak prase: vědecké pozadí sexuálních deviací, o sadomasu, coming outech a zoofolii.", 169. "Lov predátora: jak porozumět pedofilum, o pochopení, prevenci a polidštění.", 189. "Hadi v kravatách: psychologie skupinového myšlení, o paradoxech, otroctví a etické slepotě.", 221. "A já nic neřekl: věda o vyhovění, o nacistech, kultuře znásilnění a terrorismu.", 255. "Závěr.", 263. "Poděkování.", 265. "Poznámky.", 293. "Rejstřík.", závěrem 10 věcí, který by měl každý vědět o zlu: 1. ,,Označovat lidi za zlé je lenost.", 2. ,,Mozek každého z nás je trochu sadistický.", 3. ,,Všichni jsme schopní vraždit.", 4. ,,Naše divnoradary nestojí za nic.", 5. ,,Technologie mohou nebezpečí ještě posilovat.", 6. ,,Sexuální deviace jsou celkem běžné.", 7. ,,Všechny stvury jsou lidé.", 8. ,,Peníze odvádějí naši pozornost od bolesti a škod.", 9. ,,Kultura nesmí promíjet krutost.", 10. ,,Musíme mluvit o nevyslovitelném.", poznámka Julii Shawové závěrem: ,,Nakonec bych na vás měla jednu prosbu: přestante prosím lidi, jejich chování nebo události označovat za ,,zlé". Pomíjíte pak duležité nuance, které tvoří základ příslušného chování. Místo toho vás chci povzbudit, abyste přemýšleli o nemyslitelném, mluvili o nevyslovitelném a vysvětlovali nevysvětlitelné, protože jenom tak se nám podaří odvracet to, co jiní považují za neodvratitelné. Je načase zlo přehodnotit.", ...mými slovy: ,,Asi ano, jenže žijeme dnes v nehumánní, v nelidské, v nemocné v tolik dnes bezohledné, arogantní a netolerantní nejen české společnosti, ve které jsme si bohužel dnes už zvykli na to si vždy ubližovat rádi, vidím nejen v české společnosti lidskou povrchnost a hluboké lidské pokrytectví, nekomunikaci ve vztahu a nezájem o komunikaci ve společnosti vždy o těch skutečně teprve duležitých dnes věcech, přičítám to dnes každodenní a všudepřítomné západní americké pop kultuře dnešní másové zábavy, na kterou je dnes i v TV v masových médiích často bohužel vše vždy marketingově dnes ve společnosti vždy všechno systematicky pečlivě, velice precizně a dukladně vždy vypočítané a hodnotám masově dnes konzumní společnosti. Osobně mám dnes nejvíce špatné zkušenosti se společenským stigmatem a se společenskou stigmatizací duševního onemocnění dnes ve společnosti, kdy se tím zvenku vždy jen co nejvíce už tlačilo právě vždy na mé hluboké i největší vždy osobní sebestigma, není to jen neetické, nepříjemné a hodně bolestivé na duši i u srdce, ale je to dnes vždy velice povrchní a vždy i hluboce osobně pokrytecké, pro mě dnes i nepochopitelné, protože nikdo z nás už nemuže dnes s jistotou dnes vubec vědět kdo ve společnosti u běžné "zdravé" populace vždy dnes má nebo vždy nemá vždy nějakou už poruchu osobnosti i bez tzv. už schválené officiální psychiatrické diagnozy! Hodně jsem se právě za to vše osobně rád velice nelítostně a velice nemylosrdně vymstil rád celé společnosti za všechno to její největší dnes společenské stigma, na které sama nemá dnes žádné své morální ani etické právo!" Volnomyšlenkář a levicový občanský aktivista i levicový humanista Martin Dyntar.

muj nejlepší dnes filmový žebříček, resp. moje nejlepší dnes filmy, moje
dnes nejlepší filmotéka: (samotné pořadí filmu už zdaleka vubec u mě už
nijak neurčuje jejich oblíbenost podle pořadí): pozn. myslím si, že i
rozhodně asi druhé hodně cinefilsky hluboce inspiruju a skutečně i
hodně, i nejvíce dnes i cinefilsky už právě nejvíce překvapím velice
kinoartově dnes i rozhodně ojedinělími a velice dnes už rozhodně i
vzácnými filmovými snímky, protože vybýrám vždy jen svým srdcem a vždy
jen svou správnou emoční inteligencí, proto i všechny ty uvedené, výše i
zmíněné tu filmy jsou dnes tzv. i kulturně dnes vždy i jiné (je to v
téhle dnešní povrchní konzumní totalitě už bohužel dnes všeho vždy tzv.
dnes vždy velký, vždy i největší už kulturní šok!) a divácky vždy i
velice i náročné, je to prostě komerčně dnes vysoce nezávyslé umělecké
kino a rozhodně už i právě dnes už není bohužel divácky dnes vubec
snadné se právě i k těmto komerčně dnes nezávyslým uměleckým filmum dnes
divácky ještě už tzv. cinefilsky vubec dnes dostat, je to bohužel dnes
velký divácký problém!, jsou to kinematograficky dnes unikátní, dnes
velice ojedinělé a velice dnes i vzácné filmy, tzv. dnes
kinematografické největší klenoty a skvosty, posudte nejlíp divácky dnes
sami, taky mě ta filmotéka proto dala dloholeté divácky velice dnes
náročné cinefilské usilí i proto také bez nadsázky to celé i divácky
dnes rád uplně i shrnu, divácky dnes celé rád uplně i zrekapituluji do
tzv. Absolute Kinoart best TOP 22!, možná pak i líp sami už nakonec pak i
teprve už více pochopíte proč dnes tak hluboce nenávidím dnešní
kinematografii a dnešní i konzumní dobu a konzumní dnes i společnost a
dnešní typicky už pak jen právě americký film! V tom i předem také
děkuji dnes nejvíce právě za pochopení!: 1. "Submergence" ("Až na Dno",
2017, režie Wim Wenders), 2. "Ein Augenblick Freiheit" ("Na Chvíli
Svobodní", 2008, režie Arash T.Riahi), 3. "Oskar a Lily (i Lili)" ("Ein
Bisschen Bleiben Wir Noch", 2020, režie Arash T.Riahi, velice vzácný
film), 4. "On The Waterfront" ("V Přístavu", 1954, režie Elia Kazan), 5.
"Shi-Gan" ("Čas", 2005, režie Kim Ki-duk), 6. "OldBoy" (2003, režie
Park Chan-wook), 7. "American History X" ("Kult Hákového Kříže", 1997,
režie Tony Key, postprodukčně režijně má na filmu dnes i největší svuj
podíl právě americký herec Edward Norton!), 8. "Baader Meinhof Komplex"
(2008, režie Uli Edel), 9. "Die Fremde" ("Cizinka", 2010, režie Feo
Aladag), 10. "Salt and Fire" ("Sul a Ohen", 2016, režie Werner Herzog),
11. "Chlapi ne Muškaru" ("Chlapi Nepláčou", 2017, režie Alen Drljevič),
12. "Modern Times" ("Moderní Doba", 1936, režie Charlie Chaplin), 13.
"Sjunde Inseglet" ("Sedmá Pečet", 1957, režie Ingmar Bergman), 14.
"Prestuplenije i Nakazanije" ("Zločin a Trest", 1970, režie Lev A.
Kulidžanov), 15, "Leto" ("Léto", 2018, režie Kirill Serebrennikov), 16.
"Se7en" ("Sedm", 1995, režie David Fincher), 17. "Pride and Glory"
("Hrdost a Sláva", 2008, režie Gavin O'Connor), 18. "Zielona Granica"
("Hranice", 2023, režie Agnieszka Holland), 19. "Palermo Shooting"
("Přestřelka v Palermu", 2008, režie Wim Wenders), 20. "Every Thing Will
Be Fine" ("Všechno Bude v Pořádku", 2015, režie Wim Wenders), 21. "Land
of Plenty" ("Země Hojnosti", 2003, režie Wim Wenders) a poslední i 22.
"Je Třeba Zabít Sekala" (1998, režie Vladimír Michálek). Volnomyšlenkář a
levicový humanista Martin Dyntar dnes za "lepší" Trutnov.

Tam dnes německé Die Toten Hosen, ukrajinské Okean Elzy a Veremiy nebo i kanadana a folkaře Leonarda Cohena dnes nikdy neuslyšíte, tam nikdy nehrají a hrát nikdy ani nebudou, pro ně je to moc velký kulturní šok!, protože pro ně je to na české hudební TV Očko a Červené Očko a i na české hudební TV Rebel vždy permanentně, vždy neustále málo masově zábavné, kulturně už příliš moc hudebně tzv. rockově nezávislé, prostě jiné, tím že tato hudba vždy nechává prostor i k přemýšlení, a to dnes hudebně mainstreamové tupé ovce nikdy v hudbě už dnes nepotřebují, nesmí se přece v hudbě jakkoliv něco kritizovat, to velký hudební prumysl vždy cenzurou potlačí a umlčí, zeptejte se v České Republice českého vlastence, neonacisty a zpěváka Tomáše Ortela nebo na Slovensku také vlastence, neonacisty a zpěváka Ondreje Ďurici dojde vám kam vás velký hudební prumysl vždy hudebně tlačí, že sami už bohužel nemáte téměř žádnou skutečnou umělecky hudební nezávislost se projevit autenticky, takový jaký skutečně jste, ve velkém hudebním prumyslu samotné podmínky o čem i mužete a máte zpívat jsou vždy velice tvrdé, velice vždy přísné, cenzuruje se to co by dnes veřejnost otevřeně a nahlas neměla nikdy slyšet! Martin Dyntar

,,a ze všeho dnes nejhorší je vždy co
největší masový konzum uplně často zbytečných i neduležitých dnes
informací na sociálních sítích, kterým dnes i bohužel věnujem čas a
největší i svou pozornost i permanentní lhaní a permanentní lži a
permanentně nejvíce dnes špinavé a hluboce prohnilé obchodní praktiky a
obchodní marketingové triky současných influencéru dnes na You-Tube,
který jsou sami často bezpáteřný i bezcharakterní! a vysoce vždy uplatný a vždy už marketingově sami dnes nejvíce vypočítavý
a potřebují sami vždy jen největší finanční zisk a svou finanční vždy
největší provizi z každé jejich reklamy a obchodní vždy jejich propagace
dnes na You-Tube." Martin Dyntar, Trutnov.

,,S největší pravděpodobností má být nejspíše uplatný a uplacený soudní znalec i nakonec soud, soudce." MD.

Všechno nejlepší k tvým narozeninám Frege, hlavně dobré vztahy v rodině a v kapele a hodně spokojenosti, štěstí a lásky i více pevného zdraví a další skvělé album Die Toten Hosen. Je na čase nahrát a vydat s kapelou další hudební album.

nejkrásnější citáty Nikolajeviče Lva Tolstého, Alberta Camuse i Wima Wenderse, které mě v životě psychicky i mentálně hodně ve svém vyšším správném principu vždy nejvíce pomáhají, začnu svým osobním: "Život plyne a je častěji vždy jako řeka či moře, a smrt je vždy často krásná i očistná právě vždy jako oceán", vím trochu i buddhistické, ale to je dnes samotný text písně "Alles ist Eins" od německých Die Toten Hosen už od Andrease Fregeho, od Campina textařsky právě v písni "Alles ist Eins" z jeho strany už také! Začnu citáty Alberta Camuse: 1. citát: "Pokud něčemu už plně nerozumím, na vině není svět ve kterém jsem se narodil, nýbrž jen mé osobní chyby a nedostatky právě mé povahy.", 2. citát: "Utěchou tohoto světa je, že hluboké trápení není nikdy nepřetržité. Osobní bolesti i trápení mizí a osobní radosti i naděje se zpět vždy vracejí. Všechno se vždy hluboce vyrovnává. Tento svět je vyvážený a tato volba je častěji vždy právě dukazem že ono trápení v životě které je nikdy není v životě uplně zbytečné a že každé osobní trápení právě v životě které je bereme častěji vždy jako dobro, vždy jako dobrou věc, a ono životní vyvážení tentokrát je právě přímo v něm.", 3. citát: "Člověk je vždy vinen, ale je nejvíce vždy vinen právě tím že už všechno v životě nedokázal čerpat právě vždy jen sám ze sebe.", 4. citát: "V lásce je vždy čest, jediná poctivost vždy k sobě samému. Když ta se ztratí, právě láska bez ní už není nikdy často vubec nic.", 5. citát: "Čím více každý z nás v životě druhým lidem vždy dává, tím více pak i ve svém životě či právě od života teprve pak vždy i více dostává." (konec 5 citátu Alberta Camuse), pokračuji dál citáty Lva Nikolajeviče Tolstého: 1. "Člověk má umírat vždy jako pokácený strom, teprve až téhdy když je sám na smrt plně připravený - vždy s odpuštěním si sobě i druhým lidem, s hlubokou vždy pokorou, vždy se ctí dustojně a krásně!", 2. citát: "Poznáš teprve vždy v životě vždy nejlíp sám, je-li druhým lidem kolem tebe vždy od srdce už nakonec lehko a už i příjemné pohlížet ti (dívat se ti) vždy přímo do tvých očí.", 3. citát: "Muže-li u srdce býti člověku uzko v této krásné a mocné vždy přírodě,  pokud už vubec nakonec mohou se vždy uprostřed okouzlujících mocných sil, zjevu této krásné a mocné přírody v duši každého člověka se skrývati a v jeho srdci pak dál přetrvávati v něm lidská zloba, msta, lidská pýcha, žárlivost i lidská zášt a lidská závist anebo snad i jiné divoké lidské vášně? Zdálo se mi že všechno hluboké lidské zlo musí nakonec vždy vymizeti právě ze srdce každého člověka žijícího dnes vždy uprostřed této vždy tolik krásné a mocné přírody -  právě v této vždy samotné hluboké shodě krásy a dobra!" (konec citátu Nikolajeviče Lva Tolstého), a končím tu i citáty Wima Wenderse: 1. citát: "Zlo není nikdy v lidech, ale vždy jen ve vzdálenosti mezi nimi (právě mezi lidmi) - právě častěji vždy už v samotném dnes nedostatku a v absenci vždy vzájemné komunikace a samotné domluvy.", 2. citát: "Kromě lásky už v životě často není vubec nic už jiného pro co by dnes stálo za to ještě skutečně žít.", 3. citát: "Právě každé násilí se dá vždy nejlíp dnes popsat slovy jako je právě strach, který už nemá právě nikdy jasně definované, nikdy právě jasně popsané právě jasné hranice, nedostatek lásky (...a svého naslouchání i vždy také právě nedostatek právě samotné komunikace) a emocionální (citová) vždy pomsta." (i konec citátu Wima Wenderse) Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar, Trutnov.

Vnitřně i duševně Campinovi celí život něco chybí - kus sebe sama a jejich hudební kapela je pro ně možná i více než jejich partnerské vztahy a jejich rodina, celí život se učí nejlíp navzájem sami od sebe co je to být dobrý spolehlivý, oddaný a zodpovědný přítel snad proto že přátelé jsou také rodina, kterou si sami v životě neustále vybýráme a jednou vybereme. Tyhle němci jsou jedinečný a nenahraditelný tím že za všech podmínek a za všech okolností drží v životě stále nejlíp při sobě, jsou si navzájem oddáni na život a na smrt a v textech svých písní to odrážejí co to všechno v životě stojí a co vše se tomu musí v životě dokázat obětovat - někdy i partnerské vztahy a svou vlastní rodinu pro svou kapelu a hudební tvorbu, pro své v minulosti tolik neustále sebezničující rekordní koncertování nejen v Německu a v Evropě, jsou nesmírně populární právě v Argentině, kam se neustále rádi vracejí a právě na Kubě vubec v životě konečně nahráli své vubec nejlepší album "Auswartsspiel" z let 2002, na něm si pro mě prožili a zrekapitulovali uplně snad vše nejlepší i nejhorší ve svém životě. A dnešní rappeři už neví hodnotově o skutečném a dobrém přátelství už snad téměř vubec nic. Závěrem Campino snad už prožívá stejně jako já své slzy (velice přiměřeně) i svou radost líp než dnes druhý lidi, který se za své emoce stydí a vidí v tom i slabost, prožívá to současně už ze všeho ve společnosti a bylo tomu snad v jejich hudební tvorbě v letech 1993 až 2012 a muže o tom druhým lidem vyprávět a poučovat je a radit jim v životě v textech písní Die Toten Hosen proč tomu tak je a bylo. Campino je sám o sobě hluboce empatický a nesmírně (prostě hluboce) chápaví člověk, který má u mě hudební sluch, proto své a lidské emoce osobně vnímá a prožívá tolik celistvě lépe než druhý lidi a chápe je v rockové hudbě prostě jinak a lépe, a nepřeháním, tyhle němci se dnes prostě snaží hrát swingově do jazzu i klasiky, i do popu a jde jim (šlo jim to) to na "Alles Ohne Strom", pro mě trochu hudebně a žánrově už velkolepě grandiozně moc hudebně žánrově nakonec přeplácané, mám raději jejich koncert v akustickém podání z Wiener Burgtheater z roku 2005 a rád se k němu posluchačsky vracím. Prostě tyhle němci se ze všech svých sil neustále ještě snaží aby jejich fenomenální texty jejich písní v jejich hudbě za každou cenu nakonec zlidověly, proto snad také nesmírně velice rádi ve svém repertoáru svých písní na koncertech hrají neustále jedno a totéž stále dokola že tím posluchačsky už přicházejí témeř uplně o vše, nudí tím své rockové fandy a jeden z duvodu proč mě jejich rockové koncertní vystupování v minulosti nikdy osobně nepřekvapilo a nudilo až na jednu výjimku a tou je jejich akustický koncert z Vídně z roku 2005 měl rozumně ten dosud nejlepší nejrozumnější výběr jejich písní. A dnes nedokážu pomalu říct, jejich hudební kariéra dnes pomalu vyhasíná, je v té největší nejistotě. A závěrem Campino přijímal v minulosti podpruměrné herecké příležitosti, podpruměrné herecké nabídky, život mu herecky změnil až jeho přítel Wim Wenders svým milostným mysterozním road-movie snímkem "Palermo Shooting" byla jeho jedinečná a nenahraditelná už ta jeho dosud největší herecká příležitost (jeho největší herecká role) a vím že Campino se mu poté svým režijním podílem na dokumentární retrospektivě právě o Wimmu Wendersovy odvděčil, cítil za to Wimmovi svou hlubokou vděčnost a vrátil mu jí v životě. Vizuálně ty nejlepší ty nejsugestivnější klipy k písním Die Toten Hosen jsou pro mě do dnešního dne právě klip k písni "Kamikaze" a k "Altes Fieber", tak má přesně vypadat vysoce hudebně kvalitní ,,mainstream", tak má vypadat kvalitní ,,pop", ačkoliv jejich hudba ani jedním z toho vubec není. Mužete to tu dopsat svým zpusobem za mě i vy sami, já bych raději zemřel za to co osobně prožívám s jejich hudbou a díky jejich hudbě, prostě co natolik upřímně cítím k jejich hudbě, k textum jejich písní Die Toten Hosen je pro mě v životě už osobně nejvíce, je to pro mě tolik duvěrně už intimně nesdělitelné a nikdy nepopsatelné. Cítím v sobě tu nesmírnou a hlubokou už nikdy (nikým) nepopsatelnou vděčnost právě díky jejich hudbě. Děkuji prostě dnes neskutečně moc za vše že jsem s nimi mohl být u toho všeho v jejich životě. MARTIN DYNTAR

Ale pro mě němečtí RAMMSTEIN jsou moc metallově industriální, je tam na
mě moc moderní elektronické hudby a moc všeho moderního programování a
moderního i samplování elektronického zvuku, chýbí mě tam více akustický
zvuk a více i akustické hudební nástroje, časem si uvědomíte že jejich
zvuk je v tzv. Nové Německé Tvrdosti industriálně metallově dnes hodně
melodicky jednotvárný, hodně melodicky dnes monotonní právě díky více
dnes elektronické hudbě, která je možná německy typicky precizní, ale se
svou agresivitou a tvrdostí v hudbě se to dnes zdaleka nemuže už rovnat
většímu naturalismu německého hard rocku německých Bohse Onkelz, třeba
právě jejich hudebnímu albu "Kneippenterroristen", kde až nesnesitelně
agresivního sadismu v jejich hudbě najdete leckdy mnohem více, německý
industriální RAMMSTEIN sice mají své kouzlo, ale elektronická
industriální hudba zdaleka melodicky tak skvostně nelahodí lidskému uchu
a lidskému hudebnímu sluchu jako třeba právě samotný dnes poslech více
dnes právě západoněmeckých Die Toten Hosen, kteří vždy hodně nezvykle a
extravagantně a vždy hodně zajímavě a vždy precizně experimentují s
mnoha hudebními nástroji ve své hudbě, proto dnes netypický punk rock,
líbý se mě osobně decentně klavír, Cello, Saxofon nebo i smyčce, nebo i
housle právě decentně vždy v jejich hudbě, a vidět západoněmecké Die
Toten Hosen dnes na jejich koncertním turné koncertně na živo je vždy
síla, Campino své dobře vytrénované plíce a svuj nejlíp i vytrénovaný
hlas a své hlasivky nikdy nešetří a jde vždy na plno vždy na doraz,
jejich akusticky dnes hudebně i nejlepší hudební koncert "Wiener
Burgtheater s hudebním podtitulem "Nur Zu Besuch" pro MTV Unplugged" měl
právě ve Vídni v roce 2005 hodně unikátní, hodně vzácnou a hodně i
jedinečnou, hodně dnes nezaměnitelnou fenomenální akustiku koncertního
zvuku, a Andreas Frege známější dnes jako Campino byl po nahrání
hudebního alba "Zuruck Zum Gluck" (2004) německých Die Toten Hosen ve
své nejlepší fyzické i psychické, duševní i hudební své kondici, kdy
hudebně na předešlých albech "Auswartsspiel" (2002) a "Zuruck Zum Gluck"
(2004)  excelentně a brilantně podával své nejlepší hudební výkony,
zažíval právě s těmito hudebními alby stejný absolutní hudební vrchol
jako v 90.letech právě i na albech "Kauf Mich!" (1993) a "Opium furs
Volk" (1996), na hudebním vrcholu se němečtí Die Toten Hosen udrželi
neskutečně dlouho až do roku 2012 právě do jejich dnes hudebního alba
"Ballast der Republik" (2012), poslední jejich hudební album "Laune der
Natur" mě osobně s výjimkou už jen několika málo písni jakými dnes jsou
právě "Unter den Wolken" a "Wansee" hudebně už nijak moc neoslovilo a
nezajímalo, já se s německými Die Toten Hosen vždy rád hudebně vracím do
jejich 90.let nejlíp po rok 2004 po album "Zuruck Zum Gluck", to bylo
dnes právě i poslední jejich hudební album, které už hudebně produkoval
jejich dlouholetý dlouhodobě i nejlepší přítel John Caffery, pak přišly s
hudebním albem "In Aller Stille" a "Ballast der Republik" velké hudebně
dnes producentské změny a také na hudebním dnes i zvuku právě těchto 2
hudebních alb německých Die Toten Hosen, jakými jsou právě "In Aller
Stille" a "Ballast der Republik" se to právě hudebně dnes i nejvíce
podepsalo. Samotná 80. léta v jejich hudbě, v hudbě německých Die Toten
Hosen mě moc hudebně neoslovují a nepřitahují, téměř už i dnes
nezajímají. Němečtí Die Toten Hosen měli ve svých hudebních začátcích v
80.letech i radikální politické písně, nejen už třeba právě "Armee der
Verlierer" nebo "Disko in Moskau" na hudebním albu "Damenwahl", našlo by
se jich dnes více, takže tady je moje stručná poslední rekapitulace do
hudební TOP 20 mích pro mě osobně dnes i nejlepších a dnes i stále hodně
ještě dnes i nejvíce dnes vyjímečných písní německých Die Toten Hosen,
TOP 20: 1. "Niemals Einer Meinung Sein", 2. "Paradies", 3. "1000
Nadeln", 4. "Er Denk, Sie Denkt", 5. "Alles Wird Vorubergehen", 6.
"Fallen", 7. "Altes Fieber", 8. "Unter den Wolken", 9. "Der Letzte
Kuss", 10. "Alles Ist Eins", 11. "Urlaubsgrusse", 12. "Tauschen Gegen
Dich", 13. "Alles Hat Seinen Grund", 14. "Kamikaze", 15. "Ein Guter Tag
Zum Fliegen" 16. "Freunde", 17. "Regen", 18. "Am Ende", 19. "Rest der
Welt", 20. "Armee der Verlierer".. právě tyto písně dnes nejvíce miluji,
srdečně dnes miluji a hudebně dnes poslouchám od německých Die Toten
Hosen už dnes nejvíce. Levicový anarchista a dnes i více levicový
humanista a volnomyšlenkář Martin Dyntar.

,,Forenzní psychologové dnes otevřeně tvrdí
že každá zkušenost s duševním onemocněním vždy nakonec vede k hluboké a
k největší osobní mentální vyzrálosti a k osobní mentální vyspělosti,
přesto všechno že dnes lidé s touto dobrou zkušeností, která je posune v
životě vždy hodnotově dál, (tato zkušenost s duševním onemocněním má
vždy velký smysl, protože hluboce mění a nejvíce dnes i hluboce vždy
proměnuje žebříček osobních hodnot, osobních vždy priorit v životě),
nejsou i z hlediska forenzních psychologu dnes pro společnost ani sami
sobě nikdy už nijak více nebezpečný než dnes běžná populace ve
společnosti a z hlediska i forenzních psychologu tyto lidé bez ohledu
právě už dnes na svou psychiatrickou diagnozu, která má vždy zustat
pečlivým a dukladným vždy přísným soukromým lékařským tajemstvím často
kvuli samotné častné snaze právě i kvuli dnes psychiatrické diagnoze
tyto lidi pak stigmatizovat, v jejich právech často znevýhodnovat,
diskriminovat a právě i kvuli samotné psychiatrické diagnoze je vždy
často i zdiskreditovat, ta snaha o to ve společnosti dnes bohužel stále
ještě je tvrdí právě i forenzní psychologové, a z hlediska forenzních
psychologu i tyto lidé s touto zkušeností s duševním onemocněním, o
kterém je dobré nemluvit jako o duševní nemoci ale vždy mnohem více vždy
jako o samotné osobní vždy životní zkušenosti právě s duševním
onemocněním, navzdory své psychiatrické diagnoze, která má zustat
pečlivě a dukladně vždy soukromě dnes přísně chráněným lékařským
tajemstvím, už bez ohledu na svou psychiatrickou diagnozu svého
onemocnění jsou stejně tak vždy bez rozdílu s běžnou populací ve
společnosti u sebe dnes schopni svého vysokého náhledu na svuj zdravotní
a duševní stav, forenzní psychologové také nejlíp vědí že zdaleka není
to v jejich "léčbě" zdaleka jen ani tak o psychiatrických práškách jako
vždy mnohem více o osobním náhledu na svuj zdravotní a duševní stav, ale
přesto vše, přes všechny závěry forenzních znalcu a forenzních
psychologu másová média se dnes vždy destigmatizační kampani ve
společnosti, tak jak ji dnes často právě nahlíží a často i preferuje,
upřednostnuje a prosazuje ve společnosti dnes NUDZ a mnohé neziskové
oprganizace ve společnosti typu RIAPS či PDZ dnes bohužel stále ještě
nejvíce sami vždy vyhýbají, jsou vysoce politicky uplatný a vysoce
politicky dnes sami hluboce prohnilý a zkorumpovaný!" Volnomyšlenkář a a
občansky levicově politicky dnes demokraticky aktivní levicový
humanista Martin Dyntar dnes v české společnosti, coby česká obdoba
Andrease Fregeho známějšího dnes mediálně vždy i mnohem více pod jeho
právě dnes uměleckým pseudonymem Campino dnes ve společnosti. MD.