-
Jako herec mě Campino ve filmech z 80. a 90.let bohužel příliš nijak osobně nezaujal (jsem asi příliš vášnivě náročný spíše artový divák, který trpí na autenticitu a vyžaduje za každou cenu ve filmu autenticitu - tj. věrohodnost a přesvědčivost filmu- a jeho filmy z 80. a 90. let nepovažuji za nijak příliš kvalitní, pro mě jeho komediální role v jednom z jeho filmu je spíše jen herecká formalita a rutinna, i když ne třeba s největší pravděpodobností dost možná pro něj samého). Za skutečně SKUTEČNOU jeho první jeho velkou a za nejnáročnější, za jeho nejobtížnější a přičemž i za nejupřímnější a nejpřesvědčivější hereckou roli a vubec hereckou příležitost považuji až jeho hlavní herecký výkon v mysteriozním road-movie němce Wimma Wenderse v "Palermo Shooting" (2008) - otevřeně doznám že to je pro mě jeho skutečný herecký debut, protože v "Palermo Shooting" mě Campino svou upřímností a otevřeností, svou věrohodností (marně a velmi dlouho hledám ty správná slova a nenacházím je) dojímá vždy až k slzám!, dokáže mě dojmout až k slzám a přesně tak si ho chci -Andrease Fregeho- jako skutečně i dobrého a nadaného herce v srdci navždy zapamatovat, protože nic nepředstírá, prostě je jen naprosto spontánně sám sebou a to ke kvalitnímu hlavnímu hereckému výkonu Wimmu Wendersovy (a jeho divákum) vždy plně (po)stačí a k tomu jak je známo Wim Wenders herce dobře, nejlíp a nenásilně vede a dokáže vést jako málokterý režisér toho je schopný, možná je Wim Wenders více hereckým pedagogem, nevím, nedokážu říct. Takže za herecký debut u Campina osobně považuji až filmový mysteriozní road movie snímek "Palermo Shooting" (2008) němce Wimma Wenderse. Tolik závěrem, takže jsem opět uspěšně skloubil kritiku Campina s jeho oceněním, a jeho ocenění s (jeho) kritikou! Pro mě osobně to jinak v životě hold ani nejde!
-
Tady skutečně nemá cenu se snažit o to rozumně diskutovat, protože tady už žádná diskuse přece není!! Nikdy nebyla a s takovými typicky pro americkými konzumenty, z jakých se češi dnes stali, nikdy nebude!! Bohužel!!
-
Také jako já, (jen Campino coby neskutečně dobrý herec) s tolik trýznivými uzkostmi a s depresemi či v depresích zoufale moc hledá melancholickou křestanskou děvušku, hold křestanskou lišku v ulicích Palerma až v Itálii v nenásilném v mysteriozním v milostném road-movie "Palermo Shooting" němce Wimma Wenderse.
-
Písen "Kamikaze". Moc pěkně natočený videoklip k této písni o svém protrpěném si osobním zoufalství v životě, skutečné a jediné životní štěstí je v upřímné své lásce ke druhým, jen vzájemná duvěra dává naději na protrpěné si své zoufalství v životě. I na to které nás u druhých lidí už ,,přesahuje". Snažíme se myslím v těžkých časech shrnout si své osobní vzpomínky na druhého partnera (když se blížíme svému životnímu ,,konci") a vzpomínat už především na to dobrý v životě. To myslím dává v životě také trochu naděje. Neznám lépe natočený videoklip od Die toten Hosen než právě k jejich písni "Altes Fieber" a "Kamikaze". Vizuálně podmanivý a dokonalí... až na muj velice špatný pravopis. Svou gramatiku už hold kognitivně nějak nedávám. Není snad ale už mnohem více duležitější obsah samotného sdělení než jeho forma?
-
písen "Kamikaze" - vynikající videoklip k této písni, stejně vizuálně podmanivý jako k písni "Altes Fieber". Prostě vizuálně moc moc sugestivní a vydařený, prostě už perfektní. Neznám osobně lépe natočený videoklipy Die Toten Hosen než jsou právě už k jejich písni "Altes Fieber" a "Kamikaze", ale o této písni jsem už tu blíže psal, a je celkem zbytečné se už tu opakovat.
-
Každý anarchismus musí mít řešení a východisko jedině už v levicovém smýšlení v pomoci všem lidem bez rozdílu!!! (k textu písně "Europa" Die Toten Hosen). Dobrá písen, a natolik upřímná a pravdivá!!
-
Tak ve Schwarzwaldské klinice je prý dobře. A Campino je osobně s ní spokojený asi tolik co Lenin na Kříži...chyba...chtěl jsem říct jak Lenin na Sibiři. Zase chyba, nemáte někdo čistě náhodou lepší komentář k písni "Schwarzwaldklinik" Die Toten Hosen. Děkuji!
-
Kognitivne to už nedávám. Obtížně se mě logicky přemýšlí. Děla mi nesmirne problém logicka posloupnost a logicka návaznost slov a spravna gramatika. O ni raději už nemluvím. Možná jen plane mudruji o Campinove už emoční deprivaci. Je mi to lito. Nevěnuju psaní komentářů plně svou pozornost, pisu je možná a nejspíš unahlene a příliš rozptylene. Nesoustředim se už na ně pořádne. Cítím že bych měl kdysi daleko navíc než kolik ted ze sebe vydávám. A nejhorší cele na tom je že tu své komentáře napíšu už anonymne. Nezmuzu se navíc než jen prazdne a zbytečne plane ve svých komentářích tu filozofovat. Je mi to lito. Je to smutné a zoufale. Je to tragédie. Jak říkám kognitivne ve svých komentářích naprosto uplne selhávám...s ochuzenou slovní zásobou, s ochuzenou řeči, s ochuzenym myšlením se špatnou gramatikou. V něčem mohu mit snad pravdu, ale v něčem si pak zároveň i tolik protiřečím a uvědomuji si to vždycky bohužel pozdě. Je to skutečne nešťastne.
-
Pisu z mobilu do uzke kolonky už bez možnosti náhledu na komentář. Nejhorší cele na tom je že si to plne uvedomuji, ale vůbec už nevím co s tím mužu dělat. Pisu více a spíše než logickým usudkem už intuitivně. A v tom je převážně ten problém.
-
Zajima to tu vubec nekoho....evidentne uz vubec ne...
