-
dxb
Jenže herní konzole nejsou z dlouhodobého hlediska žádnou záchranou. Jednak s dalším rozšiřováním mezi hráči a jistá kompatibilita a technologická příbuznost s PC nahrávají k tomu, že míra pirátství roste i na konzolích. Nicméně je pořád o dost nižší než na PC a tak tam mnohé firmy stále slaví úspěch a myslí si, že bude trvat věčně. Hry na konzole jsou navíc výrazně dražší než na PC. Multiplatformní vývoj her však nepříliš prospívá PC hraní. Technologicky nejsou konzolové hry zdaleka tak pokročilé, navíc často vidíme dosti odfláknutou konverzi z konzole na PC. A i když se konverze vydaří, stále zůstává nepříjemný dojem konzolovosti. Hráči na PC, kteří kradou hry tak výraznou měrou přispívají k tomu, že hraní na PC ničí. Přispívají k tomu, že PC hry jsou stále více konzolové, z čehož plynou různá omezení, kromě jiného i často to, že hráči konzolí si užívají nejočekávanějších her mnohem dříve, než se dočkají PC hráči. Nicméně konzole nejsou z dlouhodobého hlediska pro herní společnosti žádná záchrana. Podle většiny odhadů skončí konzole v současné podobě do několika let a PC vlastně zůstane. Nicméně ať už konzole skončí nebo ne, tak to neřeší příčinu celého problému s pirátstvím. *16* -
km
Že softwarové pirátství je opravdu vážný problém, mnozí chápeme, ale zároveň nevidíme příčinu problému jen v nevychovanosti lidí. Zejména na PC je tento problém opravdu výrazný a situace se stále zhoršuje. Naposledy se o tom přesvědčila společnost Crytek, která stojí za herním titulem CRYSIS, který je v současnosti technologickým etalonem počítačových her (Recenzi najdete zde). Tento titul však vyšel pouze a exkluzivně pro PC, jelikož herní konzole nemají zdaleka dostatek výkonu k jeho slušnému provozování. Crytek je však rozčarován neuvěřitelnou mírou pirátství, která jeho titul provází. V tomto případě si ale za to může trochu Crytek sám. Udělal velkou reklamu této hře, která pak měla zpoždění, ale k pirátům se dostala dříve a tak většina natěšených hráčů nechtěla měsíc čekat a hru si prostě stáhla. Crytek by tedy neměl všechno házet na pirátství, ale taky na svou neschopnost vydat hru včas a uchránit ji před únikem. Crytek se tak nechal slyšet, že navždy končí s vývojem her čistě jen pro PC a další hry budou vyvíjeny i pro konzole. Ze zkušenosti víme, že Crytek není jediný, který zjistil, že valná většina PC hráčů krade bez jakýchkoliv skrupulí vědomě jako straky. Nelze pak než nesouhlasit s tím, že Pirátství opravdu ničí PC hraní. Firma se tedy stejně jako jiné obrátí na konzole ... *15* -
xy
řejmě největší novinka je vidět při instalaci. Situace je nyní stejná jako ve Windows Vista nebo Windows 2003 Server SP2, a při instalaci systému není nutné zadávat klíč. Ten je možno vyplnit až po instalaci, v rámci kontroly Windows Genuine Advantage (WGA). Systém lze bez klíče provozovat 30 dní, během kterých bude od uživatele vyžadovat jeho zadání a tím dokončení aktivace. Tato změna se netýká tzv. corporate verzí, jejichž VLK (volume license) klíč je nutné vložit během instalace, stejně jako dříve. Co se týče klíčů samotných, jejich rozsah zůstává zachován ve stejném rozsahu, jaký upravila verze SP2c, dostupná pouze pro OEM. Tento krok je součástí snahy Microsoftu omezit používání nelegálních klíčů. *1* -
g
Mezi funkce, které se objevily mezi SP2 a SP3, patří aktualizované služby Windows Installer, MSXML, Microsoft Management Console a několik síťových záležitostí, zejména podpora zabezpečení WPA2, detekce routerů zahazujících pakety a Network Access Protection, které uvítají správci. Pro běžného uživatele zde tedy není žádný podstatný rozdíl, žádné nové menu či pozměněné ikonky. Změnil se pouze dialog s vlastnostmi systému, který nyní (překvapivě :)) ukazuje Service Pack 3. Nejedná se tedy v žádném případě o revoluci, jen o velmi mírnou evoluci. *16* -
x
Jistě si pamatujete vydání SP2, který přinesl změny v uživatelském prostředí Windows XP - například vylepšený Internet Explorer 6, který uměl blokovat vyskakovací okna, Centrum zabezpečení, nebo velmi triviální firewall. Takovéto změny SP3 v žádném případě nepřináší. Zatímco obsažených aktualizací je mnoho, žádné rozdíly ve vzhledu nebo funkčnosti Windows XP v podstatě nezaznamenáte. Někteří uživatelé tvrdí, že po instalaci SP3 se Windows XP zrychlily, ale žádné exaktní měření nikdo neprovedl a zřejmě se jedná spíš o placebo. Rozdíly jsou totiž opravdu pouze malé, a SP3 je opravdu Service Pack v pravém slova smyslu, balíček aktualizací.
Co se do něj nevešlo
Bohužel, SP3 neobsahuje ani Internet Explorer 7, ani Windows Media Player 11. Chápu, že mnoho uživatelů se IE7 zuby nehty brání, ale absence WMP11 mi přijde jako velmi nepochopitelný krok. Při slipstreamingu tento problém mizí, naštěstí není problém obojí jednoduše integrovat na instalační médium společně se SP3, ale stejně to není ono, samotné instalační balíčky nejsou všechno, na oba produkty vyšly ještě aktualizace, které je také nutno přibalit. SP3 s tímto bohužel nepočítá. Nejsou obsaženy dokonce ani aktualizace pro WMP10, takže dodatečné návštěvě Windows Update se stejně nevyhnete. *15* -
v
Service Pack 3 pro Windows XP je již naštěstí tady. Jedná se o souhrn všech aktualizací, které vyšly po SP2. Navíc se jedná o kumulativní záležitost, obsahuje i aktualizace z obou předchozích service packů, teoreticky tedy není problém vzít gold verzi Windows XP (bez jakéhokoli integrovaného SP), nahodit na ně SP3 a je hotovo. Pro instalaci SP3 je však v praxi nutné mít alespoň SP1. Každopádně XP bez jakéhokoli service packu jsou dnes již velkou raritou, takže nemá smysl se tím příliš zabývat. SP3 podporuje jakoukoli 32-bitovou verzi Windows XP, tedy i Media Center Edition Windows XP x64 jsou jiná vývojová větev, na ty se SP3 nevztahuje.
Samotný SP3 v současné době je a není venku. Původní plán počítal s vypuštěním pěti jazykových verzí 29. dubna pro download centrum a Microsoft Update, 5. května pak měla být venku verze pro ostatní jazyky včetně češtiny. Třetí termín, 10. červen, měl být dnem D pro nasazení SP3 do automatických aktualizací. *1* -
gf
Pokud v současné době sháníte výkonné čtyřjádro, možná jste si všimli, že se zvyšující se frekvencí neúměrně roste cena. Považte sami: Core 2 Quad Q9550 (2,83 GHz) stojí přes 10 tisíc korun, Core 2 Extreme QX9650 (3 GHz) přes 20 tisíc, cena extrémního modelu QX9770 se pak šplhá ke 30 tisícům korun. Ve třetí čtvrtině roku, tedy v období počínaje červencem/júlom a konče zářím/septembrom se ale dočkáme nového Core 2 Quad Q9650.
Ten se od současného čtyřjádra z řady Extreme liší pouze zamčeným násobičem, frekvence jádra, sběrnice a velikost L2 cache zůstávají stejné (tedy 3 GHz, 1333 MHz a 2× 6 MB). Cena ale bude téměř poloviční, 525 dolarů pro velkoodběratele, ve výsledku by tak C2Q Q9650 mohlo být stát něco přes 10 tisíc korun českých. *15* -
dd
Další výhodou memristoru je, že narozdíl od běžně užívaných DRAM pamětí si dokáže uchovat svůj stav i po vypnutí napájení. Přesto je ale přepínání mezi stavy velmi rychlé. Proto by memristor mohl v budoucnu nahradit klasické typy polovodičových pamětí. Nejfantastičtější představy pak mluví o počítačích, jejichž paměť by fungovala na podobném principu, jako lidský mozek. Takové počítače by pak dokázaly rozpoznávat vzhled tváře a další biometrické údaje nebo zlepšovat své vlastní algoritmy na základě zkušeností.
Kdy se ale technologie začne skutečně využívat, zatím není známo. V horizontu několika příštích let to téměř jistě nebude. *15* -
f
Pojem „memristor“ vznikl ze spojení „memory resistor“ (paměťový odpor). O jeho existenci se spekulovalo už v 70. letech, až dosud se ale nikomu nepodařilo jej postavit. Jak jeho název napovídá, jedná se o odpor, který je schopen fungovat jako paměťová buňka, přičemž je jednodušší, než buňky DRAM/Flash pamětí skládající se z mnoha tranzistorů a kondenzátorů. Vedle odporu, kondenzátoru a cívky je memristor čtvrtou základní elektrotechnickou součástkou.
Podobně jako paměťová buňka, memristor má dva stavy, mezi kterými jej dokáže přepnout elektrický proud. Stavy se liší velikostí odporu a výpočetní technika je může snadno interpretovat jako nulu a jedničku. Na podobném principu pracují phase-change paměti (PRAM), ale potřebují k tomu více energie. Jednou z výhod memristoru by přitom měla být právě energetická úspornost.
Memristor sestrojený v HP Labs se skládá ze dvou vrstev oxidu titaničitého (TiO2). V jedné z vrstev je krystalová mřížka porušena tak, že v ní chybí některé atomy kyslíku. Elektrický proud způsobí, že díry se přesunou na druhou vrstvu. Vrstva bez děr a s nimi má pak měřitelně rozdílný elektrický odpor. *15* -
d
Xerox odhalil, jaké technologie vyvíjí ve svém výzkumném středisku v Palo Alto. Tou nejzajímavější je bezesporu přepisovatelný papír.
Některé dokumenty jsou určeny k dlouhodobé archivaci. Obrovské množství papíru, prý až 40 % dokumentů, se ale potiskne, jednou přečte a vyhodí. Proto Xerox vyvinul papír, který se dá použít znovu a znovu. Na speciální papír se netiskne inkoustem, nýbrž světlem. Ale narozdíl od papíru, který používali fotografové-průkopníci, chemikálie na papíru od Xeroxu za 24 hodin zapomene, co se na ní vytisklo, a papír je možno použít znovu. (Osobně vidím jediný problém v tiskem za pomoci světla. Jak donutit výrobce tiskáren, aby se vzdali zisků z prodejů tonerů?) *15*
