Diskuze OSOBNOSTI.cz

"Boldy závěrem poslední co k tomu ti už řeknu jak z předešlého komentáře i tolik nakonec vyplývá co se mě už právě do samotného komentáře už nevešlo je právě nakonec to že mě má vlastní matka mě v utlém dětství osobně zanedbávala a týrala, ale nedělala to nikdy ráda, trpěla tím, byla to chronická etylička, kdy bohužel Boldy už samotné počátky právě toho všeho hodnotového a morálního hlubokého dilematu, rozporu vztahu mého otce, který byl sám v konzervativně už v nábožensky v křestansky ortodoxní rodině vychovávaným hluboce přesvědčeným katolíkem (jeho otec za 2. Světové Války myslím si bojoval s nacisty a padl snad někde v Loděnicích právě v tehdejším Polsku), zatímco už má matka byla hodnotově i morálně přesvědčená ateistka si nikdy nemohli spolu skutečně hodnotově rozumět, mohli se milovat, protože muj vlastní otec ji myslím si sám už osobně miloval o to víc nakolik ji právě osobně už litoval čím si ve své špatné rodině prošla, a snažil se jí osobně pomoci svou láskou a morálně už napravit jí nikdy bohužel nešlo, doplatil na to nejvíce on. Snad po jejich partnerském rozvodu má matka byla sebou a vším v životě i samotným mím nevlastním otcem Petrem Matuškou, s bývalím kriminálníkem, zavřeným za totality za tzv. příživnictví se finančně přiživoval nakonec rád právě na mé matce a na nás, odmítal včas řádně platit alimenty svým dětem v Trutnově, o které se nikdy v životě už nestaral, má matka právě tím vším nakonec už velice špatným byla už nakonec osobně snad nejvíce už hluboce tolik morálně zklamaná, smutná a neštastná velice zoufalá už zmítaná zoufalstvím všeho hluboce nejvíce litovala, utápěla se tolik myslím si i právě proto po partnerském rozvodu s mím otcem zoufale a neštastně v alkoholu, protože s námi už vubec nemluvila, už nekomunikovala a odmítala s námi dál komunikovat, vše si vynahrazovala svou dlouhodobou závislostí právě na alkoholu a muj nevlastní otec ji osobně v té situaci nijak nepomohl, vše jen rád osobně vždy situačně prohloubyl tím právě že ji a nakolik ji právě už pak sám uspěšně finančně i psychicky vydíral, a snad dnes myslím si právě kvuli tomu sama raději neštastně zemřela, jen aby to své už nesmyslné zbytečné osobní trápení a to své nesmyslné osobní zoufalství nakonec už raději ukončila, nemilovala ho nikdy sama, ale zároven už nedokázala od něj bohužel nikdy odejít a on toho, -právě muj nevlastní otec- toho rád vždy využíval už jen ve svuj vlastní prospěch. Má matka Boldy už nekomunikovala s námi, nestarala se o nás nikdy jak by měla, byla velice sama na druhou stranu do značné míry bohužel už právě tolik osobně lehkomyslná a velice osobně nezodpovědná, už nakonec odmítala svou zodpovědnost za celou situaci, snad protože ji sama přestávala uplně bohužel už plně chápat a rozumět jí, nezodpovídala proto už osobně za nic v životě, jen za svou smrt. Proto jsem Boldy také v dětství si prošel pedagogicko-psychologickou poradnou.." MARTIN DYNTAR, Hradec Králové

Zdravím tě Boldy, nevím asi to někdy čteš, doufám v to že si to snad někdy v budoucnu jednou tu po mě také přečteš. Jsem hodně upřímný a hodně i ke druhým lidem komunikativní, protože všechno je to pokaždé vždy nejvíce právě o osobní domluvě, protože jen ve vzdálenosti mezi námi je pak nejvíce otázek, pochybností i samotných nejistot! Přes PDZ jsem měl vytisknutý ten nejlepší možný stručný a hlavně už srozumitelný systematický kritický, ale hluboce pravdivý rozbor Dostojevského znamenitého nejlepšího hluboce realistického díla "Zločin a Trest" (který ovlivnil myšlenková dogmata a myšlenkový svět filozofa nihilismu Nietzscheho a dovolím si i říct že i možná s tou největší pravděpodobností pak částečně i snad tolik v lesčems inspiroval či v lesčems i ovlivnil i tolik nenávistnou politiku samotného Adolfa Hitlera!) a upřímně musím říct že jsem se v tom textu i trochu ted v poslední době svým zpusobem našel právě v povahově v tolik skutečně melancholických rysech Raskolnikova, knihu "Zločin a Trest" jsem měl kdysi právě i tolik rozečtenou, ale nikdy jsem ji uspěšně nedočetl do konce, protože kniha je zbytečně dlouhá a zbytečně se tam vše pro mě opakuje, ale přesto mě dnes čtení jeho systematického kritického konstruktivního rozboru ve mě přitom hluboce dojalo k slzám svou upřímností a pravdivostí právě o Dostojevském, přitom "Zločin a Trest" je dnes čtenáři i literárními kritiky považován za nejlepší za fenomenální ve společnosti stále ještě nadčasové, za jinak aktuální Dostojevského dílo snad i proto že bylo inspirováno skutečnou životní událostí! Dostojevskij sám trpěl epilepsií a propadl hazardu a více než to, byl pravoslavně zbožným, věřícím křestanem se silným levicovým sociálním cítěním, rád se obětoval a rád trpěl za své ideály a pro své ideály! Nebyl to vubec ovšem už žádný najivní snílek ani žádný idealista, vycházel vždy ve svých literárních dílech z neuprosného kritického realismu své doby. Jsem hodně upřímný, laskavý, chápaví a hodně empaticky založený egocentrik, který si svou dysfunkční rodinu od svého utlého raného dětství nikdy nevybral, který zažil nejen zkušenost s domácím násilím, byl nejen obětí domácího násilí, ale v dospívání jsem měl i sám největší zkušenost s paranoidní schizofrenií a nejen s ní, i s post traumatickou stresovou poruchou a s panickou poruchou a s neprokázanou hraniční poruchou osobnosti, ale stigmatizovat lidi s duševním onemocněním není nikdy myslím dobré, protože potýkat se s psychickými problémy dnes muže skutečně každý druhý z nás, jak jinak prostě vysvětlit tu skutečnost že psychiatrické léčebny a lidí s odnětím svobody, lidí ve vazbě neustále logicky přibývá a jak psychiatrické léčebny tak i kriminály jsou už přeplněné a jejich kapacita nestačí! Proto každý z nás by si měl zamést nejdříve před svým vlastním prahem než bude předem už rád odsuzovat druhé lidi za jejich pohnutou nebo právě těžkou minulost, protože každý a nás má co zametat nejvíce před svým vlastním prahem! A každá zkušenost je myslím vždy na místě, je vždy dobrá, protože je měnitelná, není to nic definitivního, je to něco na čem se dá pracovat! Proto budu a navždy zustanu hrdou oporou nejvíce těm lidem, který nejvíce svým hlubokým žalem a silným steskem také tolik emočně strádají a duševně trpí! Takovým lidem bych nikdy osobně neublížil, soucítím tolik s nimi! Protože to jediné vzbuzuje v nás upřímné city, všechno ostatní je jen klam a lež! Dostojevskému šlo nejvíce o sociální spravedlnost stejně jako ruským marxistum a komunistum, ale chápal ji v mnohem širších v mnohem hlubších souvislostech mimo jejich politiku, v souvislostech právě nejvíce s hodnotami rodiny a křestanské pravoslavné víry, viděl největší problém toho právě v rozpadu samotné rodiny a právě ve ztrátě hodnot samotné křestanské víry! MARTIN DYNTAR, Rychnov nad Kněžnou..

By měl napsat knižku. Drsný příběh. Četl, jsem celý životopis na wikipedii.

V době našeho seznámení byl Ládik člověk,kterého předcházela pověst největšího a nejnekompromisnějšího ranaře z Prahy a kdo má trošku pojem o zločinu jako takovém ví,že vše co se děje mimo Prahu je asi jako když ve fotbale srovnáváte FC Barcelonu a Sokol Dolní Kotěhůlky.Já nebyl v té době rozhodně člověk,který by se mohl pyšnit nějakými "úspěchy",byl jsem dvacetiletej cucák co chtěl prostě svůj trest nějak přežít.O to větší bylo mé překvapení,když se mezi mnou a Ládikem od prvního dne vytvořil vztah,který posléze přerostl v hluboké přátelství.Strávil jsem v jeho společnosti více než dva roky a mohu-li to tak říci Ládik se mi otiskl do duše...postupně jsem zjištoval jeho životní příběh a věřte mi,víc překážek,které mu osud do života připravil,neměl ani Mojžíš když vyváděl Židy z Egypta do země zaslíbené...Pro spoustu lidí kteří Ládika znali jen z vyprávění a nebo s ním nebyli vyloženě přátelé byl prostě Ládik jenom gangster,který si bral co se mu zlíbí,nerespektuje zákony a to jak světské tak boží,a je prostě psychopat,kterému je lepší se raději vyhnout.Toto je ale omyl,kterého se dopustí pouze člověk,který soudí knihu podle obalu,který se nedívá pod pokličku,jinými slovy člověk pohodlný a jednoduchý.Měl jsem nesčetněkrát příležitost vidět,když Ládik absolutně nezištně pomohl jinému v jeho potížích,vlastně to tak bylo pokaždé kdy se někdo takový objevil,nikdy se nestalo aby s nim Ládik alespon jeho problém nekonzultoval,případně mu poradil,pomohl.V mých očích se však takové chování rozhodně neslučovalo s pověstí,kterou měl a tak jsem ho začal sledovat jinýma očima a přemýšlet o něm.Přišel jsem na velice zvláštní věci.Ládik si svou životní dráhu nemohl vybrat sám,o tuto možnost ho připravila ta paní,která ho porodila.Proto vyrazil po cestě,která jediná byla možná.Kojenecký ústav,dětský domov,polepšovna,zločin.Tato cesta není otázka volby,je to posloupnost,která prostě přirozeně navazuje.Pokud jste z úplné milující rodiny,neprožili jste dětství ve společnosti starších dětí,kteří vás denodenně snaží šikanovat,ve společnosti posedlých vychovatelů,kteří vás trestají za každý nepatrný krok vedle,pokud jste nezažili skutečný pocit opuštěnosti,nemůžete pochopit co člověka přivede do světa kde se zákony tzv. normální společnosti neuznávají.Láďa,jak ho znám já,by si určitě tuto cestu sám nevybral,ale zkuste vyndat rybu z vody a říct:"ted se předveď".To je prostě nemožné.A to že obstál ve všech etapách své cesty je prostě obdivuhodné,nehledě k tomu,že Láďa se řadil mezi ty nejlepší a to je neuvěřitelné.
Už když posloucháte Láďovo písničky musí vás trknout jeho velice patrný pojem o tom co je dobro a co zlo?Jeho naprostá oddanost tomu,aby zlo bylo trestáno a dobro odměňováno.Ať se na mě nikdo nehněvá,ale na naší hudební scéně by jste těžko hledali umělce,který ví lépe než Láďa o čem zpívá.Každý kdo vydělal byť jen korunu na šlágru ve kterém se pokouší posluchače ošálit texty o strastech světa,by se měl Láďovi stydět podívat do očí.A tak se ptám:"Kdo by mohl Láďu označit jako špatného člověka?"
Znám ho patnáct let.Nikdy jsem ho nespatřil,aby se k člověku v nouzi obrátil zády,nikdy se nepřestal zajímat o osudy lidí,kteří mu jakýmkoliv způsobem vstoupili do života,nikdy neslevil ze svých hlubokých morálních zásad a nikdy nepřestal být skutečným člověkem.
Proč to tady vlastně celé píšu?Já jsem se ve svém životě nadělal spoustu zla,vlastně jsem všechny svoje blízké ztratil díky tomu ,že jsem si ve své sobeckosti neuvědomoval,že kdo chce brát,musí především dávat,a že v životě normálního člověka je důležitá především zodpovědnost vůči druhým.Pan Boldy po celou dobu mé nesmyslné existence mé rodině dodával podporu a víru v to,že jednou dostanu rozum,mé malé sestře nahradil staršího bratra a mým rodičům byl věrným a oddaným přítelem.Mě samotného pak nakonec přesvědčil,abych na svém znovushledání a usmíření s rodinou začal pracovat.Dnes mohu říct,že se poprvé za svůj život cítím šťasten,protože jsem dosáhl všeho co jsem si vytýčil.O Láďovi se ví,že vlastní rodinu nepoznal.Ale tady v Mostě svojí rodinu má,milující,oddanou a vděčnou.Je mi velikou ctí,že jsem Láďu Boldyho poznal a jsem pyšný na to,že se mohu honosit jeho přátelstvím.Za všechno ti Láďo děkuju,držim ti palce a nepochybuju o tobě...jsi velice velice vzácný člověk a lidé by si měli uvědomit,že mají ve svém středu takový klenot,a že v zahradě lidských charakterů jsi ten nejsilnější strom.Měj se fajn brácho..

Něco ti řeknu Martine. Za mým skutečným životním štěstím (a já jsem dnes opravdu šťastný), nestojí peníze, ale 3 důležité věci. POCTIVÁ DŘINA, TRPĚLIVOST A PEVNÁ VŮLE. 20 let jsem na sobě poctivě a tvrdě dřel. Celých 15 let trvala transformace mého chování do režimu bezpečné, pěstoval v sobě trpělivost a morální gramotnost, přestal jsem hrát automaty, chlastat, kouřit, fetovat a absolvoval jsem vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů a věci, které se mi podařilo vybudovat, mají dnes mezinárodní rozměr.Rozdíl mezi mnohou a tímhle státem je, že já se změnil, ale tenhle stát, nejen že zůstal stejný, dokonce se v něm zhoršily poměry, za které ovšem nenesu odpovědnost já, ale politici, veřejná media, úřady a policie. Politický systém v téhle zemi je špatný, protože je postavený na dezinformacích (lži, pomluvy, manipulace veřejným míněním, fámy, fakenews, atd), které nejčastěji šíří politici prostřednictvím veřejných medií (tiskovky, rozhovory, debaty, atd) a všichni se hrozně diví, proč se všechno rozpadá a proč se nic nedaří změnit k lepšímu. Obyčejní lidé jsou v pasti, neboť když volí, tak nikdy neví, že prostřednictvím legitimních voleb se k moci nakonec dostanou i lháři (za 32 let nebyl provedena jedná reforma), dezinformátoři, podvodníci (mnoho politiků už spáchalo ekonomický zločin), tuneláři, korupčníci, lemplové, lajdáci, politický negramoti, populisté a tihle všichni vedou zemi do záhuby a nikdo jim v převzetí moci, kterou legálně nabyli nezabrání. Tak kdo je tu větší zločinec? Já, nebo tenhle stát? K tomuhle státu chovám smrtelnou nenávist, stejně tak jako k politikům, mediím, úřadům a policii, ti všichni o mě šířili lži, fámy a pomluvy, cíleně poškodili mojí pěveckou kariéru a málem ohrozili i mojí budoucnost a nebudeš tomu věřit, právě kvůli mému sociálnímu původu. Pro obyčejné lidi jsem za těch 20 let vybudoval něco, co jednou ochrání jejich budoucnost, ale tenhle politický systém nikdy nikomu žádnou budoucnost nezajistí, protože je uzpůsobený tak, aby se v něm dalo jen lhát, krást, podvádět, tunelovat a korumpovat. Když i městský soud ve svém usnesení napíše, že za svojí minulost opravdu nemůžu, tak kdo je potom skutečný zločinec? Já, nebo tenhle stát?

II. část zpověď Ladislava Boldiho

 Pokud ale někdo ublíží mě, nebo mým blízkým, tak si za ty zmrdy půjdu sednout do kriminálu třeba i na dožití. To však ze mě nedělá zločince, ale ochránce. Martine, tady je konec mého příběhu. Spáchal jsem nejvíc chyb možná na světě, dopustil jsem se celé řady špatných věcí a mnoha omylů, udělal jsem hrozně moc problémů a způsobil jsem veliké škody. Ale to jenom proto, že mě nikdo nikdy neukázal cestu, nikdo mě nikdy neřekl, co se smí a co se nesmí, co je dobré a co je špatné, co je legální a co je nelegální, co je zákonné a co je nezákonné, co je to slušnost a co neslušnost, atd. Zkus žít někde v izolaci celý život, kde vládne zločin, teror a násilí a pak jít mezi civilizovanou společnost? Vylezl jsem z pasťáku jako zvíře, choval jsem se k lidem jako zvíře a žil jsem jako zvíře, které ohrožovalo civilizovanou společnost, ale to jen proto, že stát mě od narození vychovával jako zvíře a přistupoval ke mě jako ke zvířeti. Vrátil jsem se z kriminálu a chtěl si splnit svůj dětský sen a tím bylo zpívání. Když mě ale politici, media, úřady a policie ČR viděli vystupovat na Pražským hradě, kde jsem zpíval při slavnostní události v rámci vstupu české republiky do EU, tak se zhrozili, všechno mi překazili, protože netušili, že při tak historické události bude vystupovat na Hradě zločinec a kriminálník a tím zničili celou i mojí pěveckou kariéru. Ani na druhý pokus se mi (ne vlastní vinou) nepodařilo integrovat se do civilizované společnosti, byť jsem na sobě hrozně zapracoval, nazpíval jsem celé album u universal music (nejlepší vydavatelství na světě), nastoupil jsem na vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů, na Santošce Praha 5, obor ekonomická diplomacie, kterou jsem úspěšně zakončil.K lidem jako jsem já, se chovají politici, veřejná media (tisk, televize, radia), úřady a policie, jako ke špinavému praseti a ještě na mě kydali hnůj. Tehdy se všichni (politici, veřejná media, úřady a policie) dohodli na společném postupu, že mi znemožní vystupovat na veřejnosti, kvůli mému sociálnímu původu a zločinecké minulosti. Něco ti řeknu Martine. Za mým skutečným životním štěstím (a já jsem dnes opravdu šťastný), nestojí peníze, ale 3 důležité věci. POCTIVÁ DŘINA, TRPĚLIVOST A PEVNÁ VŮLE. 20 let jsem na sobě poctivě a tvrdě dřel. Celých 15 let trvala transformace mého chování do režimu bezpečné, pěstoval v sobě trpělivost a morální gramotnost, přestal jsem hrát automaty, chlastat, kouřit, fetovat a absolvoval jsem vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů a věci, které se mi podařilo vybudovat, mají dnes mezinárodní rozměr.Rozdíl mezi mnohou a tímhle státem je, že já se změnil, ale tenhle stát, nejen že zůstal stejný, dokonce se v něm zhoršily poměry, za které ovšem nenesu odpovědnost já, ale politici, veřejná media, úřady a policie. Politický systém v téhle zemi je špatný, protože je postavený na dezinformacích (lži, pomluvy, manipulace veřejným míněním, fámy, fakenews, atd), které nejčastěji šíří politici prostřednictvím veřejných medií (tiskovky, rozhovory, debaty, atd) a všichni se hrozně diví, proč se všechno rozpadá a nic nedaří změnit k lepšímu? Obyčejní lidé jsou v pasti, neboť prostřednictvím legitimních voleb se k moci může dostat oligarcha, extrémista, lhář, dezinformátor, podvodník, tunelář, korupčník, pitomec i populista, kteří tuhle zemi vedou do záhuby a nikdo jim v převzetí moci, kterou legálně nabyli nezabrání. Tak kdo je tu větší zločinec? Já, nebo tenhle stát? K tomuhle státu chovám smrtelnou nenávist, stejně tak jako k politikům, mediím, úřadům a policii, ti všichni mi strašně ublížili, šířili odporné dezinformace (lži, fámy a pomluvy) a tím zničili mojí celou kariéru a ohrozili budoucnost.Pro obyčejné lidi jsem vybudoval něco, co jednou ochrání jejich budoucnost, ale tenhle politický systém nikdy nikomu žádnou budoucnost nezajistí, protože je uzpůsobený tak, aby se v něm dalo jen lhát, krást, podvádět, tunelovat a korumpovat. Když i městský soud ve svém usnesení napíše, že za svojí minulost opravdu nemůžu, tak kdo je potom skutečný zločinec? Já, nebo tenhle stát?

Tohle je třeba si celé přečíst si konce, s smeknout.

SMRTELNOU NENÁVIST K TOMUHLE STÁTU CHOVÁM UŽ OD NAROZENÍ !!!Ten, kdo mi nejvíc v životě ublížil je tenhle stát, kterej mě od narození trestá za to, že ze mě vychovával zločince a kriminálníka. A ty se mi divíš Martine? Přečti si nejprve můj příběh a garantuji ti, že na jeho konci ti spadne sanice, protože ti dokážu, že skutečný zločinec nejsem já, ale sát. Od narození, až do 19 let, jsem vyrůstal po pasťácích, kde vládl zločin, teror a násilí a pak mě stát vyhnal na ulici, kde jsem strávil část svého života, jako bezdomovec. Stát zakázal úřadům udělit mi trvalé bydliště a protože jsem kvůli chybějícímu razítku v občanském průkazu nemohl nikde dostat práci ani bydlení, tak jsem z hladu žral prošlé potraviny, vyhozené u popelnic a spal na autobusových zastávkách, nebo ve vyloučených lokalitách. SNB (policie) mě zanedlouho obvinila ze tří trestných činů: potulka, příživnictví a práce na černo, za což mě odsoudili na dva roky podmíněně (za falešnou neschopenku, se kterou jsem se prokazoval místo občanky) a pana Ing Řeháka (ředitele provozovny) podmíněně na 5 měsíců. Lidé se mě báli zaměstnat když se dozvěděli mojí minulost, za kterou paradoxně nemůžu, ale přesto mě stát odsoudil za to, že jsem pracoval na černo, pak zase za to, že jsem nepracoval, pak zase za to, že spal na zastávkách, byť jsem neměl kde bydlet. Stále jsem se snažil alespoň nějak přežít a hlavně nechcípnout někde jako zatoulaný a vyhladovělý pes, i když šance na přežití byly rok od roku menší. Po roce 1989 jsem konečně našel práci svých snů, dělal vyhazovače, pak vymáhal (nikoliv vydíral) peníze, což bylo naprosto legální, nelegální byla krvavá pomsta, kterou jsem vykonal, kvůli svému kamarády, který byl, zmlácen a oloupen a to byl taky jediný trestný čin v mém životě, za který jsem byl odsouzen. Pokud ale někdo ublíží mě, nebo mým blízkým, tak za všechny ty zmrdy půjdu do kriminálu znovu a třeba i na dožití. To však ze mě nedělá zločince, ale ochránce. Martine, tady je konec mého příběhu. Spáchal jsem nejvíc chyb možná na světě, dopustil jsem se celé řady špatných věcí a mnoha omylů, udělal jsem hrozně moc problémů a způsobil jsem veliké škody. Ale to jenom proto, že mě nikdo nikdy neukázal cestu, nikdo mě nikdy neřekl, co se smí a co se nesmí, co je dobré a co je špatné, co je legální a co je nelegální, co je zákonné a co je nezákonné, co je to slušnost a co neslušnost, atd. Zkus žít někde v izolaci celý život, kde vládne zločin, teror a násilí a pak jít mezi civilizovanou společnost? Vylezl jsem z pasťáku jako zvíře, choval jsem se k lidem jako zvíře a žil jsem jako zvíře, které ohrožovalo civilizovanou společnost, ale to jen proto, že stát mě od narození vychovával jako zvíře a přistupoval ke mě jako ke zvířeti. Vrátil jsem se z kriminálu a chtěl si splnit svůj dětský sen a tím bylo zpívání. Když mě ale politici, media, úřady a policajti viděli vystupovat na pražském hradě, kde jsem zpíval při slavnostní události v rámci vstupu české republiky do EU, tak se zhrozili, všechno mi překazili, protože netušili, že při tak historické události bude vystupovat na Hradě zločinec a kriminálník a kvůli mému sociálnímu původu zničili celou mojí pěveckou kariéru. Ani napodruhé jsem nedostal příležitost, integrovat se do civilizované společnosti, byť jsem na sobě hrozně zapracoval, nazpíval jsem celé album u universal music (nejlepší vydavatelství na světě), nastoupil jsem na vysokou školu veřejných a mezinárodních vztahů, na Santošce Praha 5, obor ekonomická diplomacie, kterou jsem úspěšně zakončil.Kvůli mému sociálnímu původu se mnozí politici, veřejná media (tisk, televize, radia), úřednící a policajti vždy řídili tím, čím řidil tenhle stát, který mě od narození považuje za biologický odpad a podřadnou rasu.

Je to tak, tahle naše morálně, hodnotově i finančně tolik zkorumpovaná krajně pravicová vláda se přiživuje na špatném systému, tyhle pravičáci nemají žádné sociální cítění s lidmi dole pod sebou, nemají žádnou sociální inteligenci, tyhle nenažraný pravicově přežraný prasata ve drahém olbleku s vyžehleným límečkem, s drahou kravatou uhlazeně a květnatě mluví vždy rádi vysoce inteligentně a odborně vypočítavě že jim ani nikdo už plně stejně nerozumí, rádi mediálně klamou a lžou, budou nám ted tyhle přežraný nenažraný nenasitný chamtivý sobecký prasata nám všem prostým obyčejným lidem ted rádi utahovat opasky, chce se mě z toho plakat, zvracet a střílet do nich!! Nemám s nimi slitování, s těmi pochlebovači Americe co jen lezou do prde.. Americe a jejímu špatnému politickému a sociálnímu systému. Tyhle pravičáci by rádi donutili těžce makat i invalidní vozíčkáře a na takových lidech nejvíce profitovat a ani mě nevyplácejí do dnešního dne muj invalidní duchod trvale 3. stupně, na který mám plný nárok z duvodu prý udajně neodpracovaných let, jsou to politické zrudy a lidem s nimi dochází ted také jejich trpělivost. Tomáš Ortel právě v písni, v české hymně dělnické strany "Hadr" má pravdu stejně jako v textu písně "Defenestrace", hlasitě zpívám a je mě občas slišet na celou mou ulici jak mě explodují mé plíce. Až nebudu mit co ztratit tak ty politická nenažraná přežraná pravicová prasata bez zájmu o druhé lidi, co myslí jen sami na sebe a starají se jen sami o sebe, pujdu už tolik oddaně, dustojně a hrdě vymítit. Všem dávám odkaz na skvělí hudební klip německých Rammstein k písni "Ich Will", dal jsem sdílet veřejně muj komentář k ní na FB o čem skutečně je, je o nenávistném pohrdání většinou lidi, který nedustojně rádi skloní ze strachu před námi své hlavy, svou páteř (jsou tedy bezpáteřní) a je o hrdém umírání! To jakým zpusobem pro sebe umírám mě mužou sami závidět, nemají nic, mají jen peníze a znají jen peníze, jejich vliv a moc! MARTIN DYNTAR, Rychnov nad Kněžnou...

Češi jsou pěkné vždy "poctivě už pracovité" swwině, Češi jsou něco už národně a kulturně pro ostatní země EU něco tolik méněceného, co nestojí už ani politicky ani společensky raději za řeč. Češi jsou největší národní hyeny všech dob, kterým je vždy málo si své peníze poctivě vydělat, ještě k tomu musí rádi okrádat i ty, co mají méně a co nemají už vubec nic. Je mě lépe bez takových pěkných národních swiní, které bych nechal schnít raději už někde v kriminálu než beztrestně si běhat na svobodě že mužou uplně vše, nepřekvapuje mě už vubec že naše země na ně raději už politicky uplně sere a chce tu namísto nich raději kulturně už mnohem demokraticky lepší Ukrajince. Češi jsou svou národní povahou někde vždy mezi pilnou včeličkou a nenažraným prasetem, a kdo jím není nemuže nikdy s nimi už slušně a rozumně po dobrém vycházet a musí být raději už ve společnosti sám, aby si tolik nepřidělával zbytečně s druhými lidmi své zbytečné problémy.. Chce se mě z nich osobně jen zvracet a střílet do nich, protože je mě líp bez takových hlupáku, který májí stejně jednou nohou vždy napul vykročeno pěkně do kriminálu, každý pomalu už třetí nebo čtvrtý Čech je statisticky dnes největším a beztrestným domácím násilníkem, kterému vše projde ve statisticky už v počtu ohlášených případu soudem policií a těch neregistrovaných, častěji už nenahlášených případu právě obětí domácího násilí je ve společnosti vždy už mnohem více, kde policie častěji i selže a nic agresorum už neprokáže, je dosud statisticky ještě stále nejvíce ze všech zemí EU tolik na svém prvním místě. Jediným řešením je žít raději už sám v okruhu svých několika málo dobrých přátel, protože kde nikdy osobně nepřehlížím problémy celé naší společnosti, už neignoruji problémy naší společnosti a netoleruji uplně vše u druhých lidí tam jsou vždy velké, neřešitelné problémy, kdybych předem tolik věděl že rodina na výchovu svých dětí dnes už uplně ráda sere, proč se starat, mají partu, ve které mužou rádi fetovat a šikanovat druhé lidi, které to u nich vidí, co mají sami největší strach o tom otevřeně mluvit. A pak strávit čas nepřímou domluvou už hodnotově častěji o ničem vždy ve virtuálním iluzorním světě s druhými lidmi na sociálních sítích, kde jsou dnes všichni už za sebe právě velice snáze, snadno největší hrdinové, co vám už nemají v sobě nikdy odvahu ani potřebu vám to vše sdělit a říct vždy raději už osobně nikdy tváří v tvář do očí, to je nejvíce oblíbená nepřímá komunikace ve společnosti sama o sobě uplně na hovn.. Vědět to tak bych dnes sdělil samotným němcum že v politice jejich Adolfa Hitlera sami udělali svou největší historickou chybu, že do koncentračních táboru a plynových komor nepatřili nikdy židé, ale mnohem více kulturně podřadně už právě samotní Český prasata, ubohý k sobě tolik ve společnosti závistivý český swwině, které nikomuuž kolem sebe už častěji nepřejí skutečně raději nic dobrého, to je nejvíce smutné. Takže závěrem: Češi jsou dnes národně nic, nic jim národně nepatří a kulturně tolik méněcenný podřadný český národ, který měl Adolf Hitler raději svým holokaustem uplně vyhladit, uplně už český podřadný národ zlikvidovat, na každou českou swwini se vždy někde někým vaří voda." MARTIN DYNTAR

Zdravím pana Tomáše Machance z MPSV, rád mu napíšu jistě svuj nenávistný e-mail k tomu proč jsem právě tolik rád vypověděl svou občanskou neposlušnost vládě ČR, proč je myslím jasné -z duvodu právě nevyplácení mého plného invalidního duchodu 3. stupně od let 2010, už to trvá příliš dlouho, došla mě s vámi pane Machanec má trpělivost- snad protože jsem pochopil jediné, pan Machanec by rád nejspíše všemi možnými prostředky donutil nejspíše pracovat i invalidní vozíčkáře, ne pane Machanec nejste u mě člověk, jste jen kapitalistická špína a kapitalistická zruda bez kousky levicového sociálního cítění s druhými lidmi tam dole jako dnes většina vysokých politiku a tím evidentně jak je vidět už asi zustanete!!! Budu se na náš český stát jistě těšit rád u soudu, mužete mě prosím do té naší české tolik swinské společnosti našich společensky udajně ještě spořádaných a kapialisticky konzumně přizpusobených pracovitých swiní znovuzačlenit a ke kapitalistickým hodnotám převychovat odnětím mé svobody ve výkonu trestu v kriminále, nemáte evidentně pane Machanec z MPSV na výběr, pamatujte jediné že ruka ruku ve vysoké politice vždy myje a všechno to tu u vás pak osobní korupcí jen hnije!! A že s nejvíce egocentrickými lidmi jako jsem já nikdy osobně už nehnete jinak než jejich společenskou převýchovou bud ve vazbě, v přeplněném kriminále anebo v přeplněných psychiatrických léčebnách, evidentně pro mě pane Machanec tam nebude žádné volné místo a pokud ano, tak pak ano!!! Děkuji a gratuluji Vám!! Váš MARTIN DYNTAR