Diskuze OSOBNOSTI.cz

H







K

Hnuuusaacii retardovanyy sviiiiněěě *12* *12* *12*

Se z tý Ornelly tady všichi podělejte. Pokud někdy zavítala na tuhle diskuzi, tak má upřímnou radost z toho, jak tady všichni hezky drbete a zvyšujete jí popularitu a děláte reklamu. Jen tak dál..... *1* *1* *1*

Šárko, Charlotko, nevím, jestli je to až taaaaak strašně veliká dřina sjet kurzorem myši a přečíst si ten důvod, který jsem napsala. Je to hodně veliká práce viďte??? Asi by se vám ulomil umělej nehet. Ale krafat tady od rána do večera a zavařit klávesnici, to už taková práce není co? :-DDDDDD

N








N

kde je clariska a celá naše dobrá stará parta!

ZLODEJKY








Fuuuuj

Lásko, stýská se mi, ležím v posteli, mám zavřené oči, hladim si bříško na místě, kde si myslím, že má naše miminko hlavičku. Jako bych hladila Tebe. Ona/on? Už to vím. Neřekla jsem to ani mámě. Chci to pošeptat jen Tobě. Toužím po Tvé blízkosti. Když jsme se našli, nikoho jsem nehledala a Ty jsi mě vnímal jako jednu z mnoha, které jsi měl, nebo mít chtěl. Pak se stalo něco, co jsme neplánovali. Oba nás to zaskočilo. Prvně jsem si to připustila, když jsem si uvědomila, že jsi se mnou... Už potolikáté... Se mnou, obyčejnou holkou, která nic neví, neumí, nic nezažila, nedokázala... V autě, na procházce... Se mnou, když můžeš být se svou krásnou manželkou na večírku pro VIP. Láska? Tvé oči mi prozradily mnohem dřív než Tvá ústa, co ke mně cítíš... Ty vzpomínky drásají mé už tak bolavé srdce. Prasklo to. Naše tajemství. Zklamala jsem Tě. Ano, zapochybovala jsem o Tobě, když jsem po naší tak důležité a také poslední schůzce viděla Tvé nové fotky s Gábinou. Neunesla jsem to. Chtěla jsem do celého světa vykřičet, jak moc Tě miluji. A Ty mě. Stydím se za své rozhovory s bulvárem. Když jsem mluvila o našich intimnostech, chtěla jsem vykŕičet do světa, že nejsem jen Tvým úletem, že jsi se mnou měl víc, než s prodejnou holkou. A chtěla jsem ublížit Tvé ženě. Když jsem mluvila o MB, chtěla jsem, aby všichni pochopili, že miluji Tebe a ne Tvé peníze a aby sis vzpomněl, co jsi cítil, když jse Ti ho dala, jak jsi byl dojatý, že jsi mi stál za to, abych šetŕila, abych Ti mohla udělat radost. Mrzí mě to a stydím se. Odpusť mi, prosím. Neměla jsem o Tobě pochybovat. Byla jsem v afektu a uvěřila vlastnímu bludu. Vnímala jsem to tak, že šlapeš po naší lásce a tak jsem jí předhodila bulváru, který nenávidíš a utíkáš před ním. Tak často za mnou. Byla jsem k Tobě nespravedlivá. Už vím, že jsem Tě neztratila na naší poslední schůzce a že mi Tě nevzal Tvůj strach z Gábiny. Nemohu to vzít zpátky, ale slibuji, že veřejně se již prezentovat nebudu. Kvůli Tobě, našemu dítěti, nám. Zůstáváš v mém srdci. "Nikdy to neskončí." Vzpomínáš? Chybíš mi...

H








J

BBC








V