Časová pásma v Rusku pokrývají délkový rozsah 171°21', což odpovídá časovému rozdílu nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu území Ruské federace 11,4 hodin. Tento rozdíl je administrativně rozdělen do 11 časových zón.[1] Čas zón neodpovídá časovému pásmu, které by vyplývalo z příslušné zeměpisné délky, a vesměs se oproti němu předbíhá, místy až o dvě hodiny. Sezónní změna času není zavedena.

Cetl jsem vybornej je ceremonial pro novacky

Světový festival mládeže a studenstva v Moskvě - za antiimperialistickou solidaritu, mír a přátelství

nikdo není na ten tvůj román zvědavý *11*

To same pro demokraty od roku 1991

Teplouš Semjon Gayínek dostal rozum, jak hezky píše o Rusku, potažmo o SSSR!!!

O existenci elitních jednotek rychlého nasazení v armádách Německa, Británie či USA bylo napsáno už mnoho knih – existence útvarů „zvláštního určení“ v sovětských ozbrojených silách však z pochopitelných důvodů natolik zmapovaná nebyla. S jedinečným popisem sovětských elitních jednotek přichází známý autor Viktor Suvorov, který jako příslušník vojenské rozvědky sám prošel výcvikem Specnaz a je tedy obeznámen s tématem knihy nejen zevrubně, ale přímo důvěrně.

prcajících

smrt amrdólii *10*

chtěl bych vidět nahého komsomolce *13*

Pro Komunisty je jen jediná cesta - přestat propagovat největší svinstvo na světě - komunismus. Omluvit se rodinám lidí zavražděných a umučených v komunistických lágrech. Zaplatit stamiliardové škody, které za dobu své vlády napáchali a následně zmizet v propadlišti dějin. *11*

Sovětská armáda – nezdolná záštita pokojného budování a strážkyně míru

Ať žije marxismus-leninismus, nepřemožitelná zbraň pracujících celého světa

poručíme větru dešti *14*

sovětský svaz, míru je hráz

se sovětským časem na věčné časy a nikdy jinak

Cígler má strašně teplou řiť, to zbožňuju

Monografie postihuje klíčové období formování československého sociálního státu, jehož důsledky jsou patrny do dnešních dní. Práce je rozčleněna do tří tematických okruhů. První se zabývá především sociologickou teorií a standardními typologiemi sociálního státu, do jejichž rámce zařazuje východoevropský model, importovaný do ČSR po roce 1951. Druhý je věnován společenským procesům, jež ovlivňovaly možnosti sociální politiky a institucionální výstavbu sociálního státu. Jedná se především o analýzu proměn politického systému, hospodářství a sociální struktury. Autor věnuje zvláštní pozornost problematice mobilizace pracovních sil, která představuje základní determinantu podoby sociálního zabezpečení v tomto období. Třetí část knihy je analýzou jednotlivých institutů sociální ochrany obyvatelstva a tendencí jejich dlouhodobého vývoje. Jde především o problematiku sociálního pojištění, sociální pomoci, zdravotnictví či bytové politiky. Na základě studia pramenného statistického materiálu je vývoj v Československu zařazen do obecnějšího evropského kontextu. Kniha do jisté míry překvapivě ukazuje, že i po roce 1948 dokázala ČSR v některých ukazatelích dosahovat vynikajících výsledků; v celku však její sociálně zabezpečovací systém začal ztrácet efektivitu, a to zvláště s rostoucími problémy plánované ekonomiky od konce padesátých let.

Já chodím jen na Parlamentní listy, s oblibou tam čtu články mého oblibeného myslitele Cíglera!

Tak tedy podle reakcí zírámn na vztah k našim zákonům...!