Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury. Autorka přiřkla na Západě zavrhovaným ideologickým dílům vlastní hlas a interpretovala je nikoli z perspektivy západního kánonu klasické literatury, ale z hlediska kontinuity a klíčových dichotomií, které vyprovázely ruskou / sovětskou kulturu napříč 19. a 20. stoletím. S použitím antropologických teorií rozkrývá vývoj sovětského románu jako komplexní a proměnlivé pole, na němž se střetávají mocenské, společenské i výsostně literární faktory. Vnímá jej nejen jako výsledek vědomé mocenské represe, ale i jako prostředek oboustranného vyjednávání mezi politikou a literaturou, jako rituální prostor, v němž krystalizují významné kulturní síly utvářející celou sovětskou společnost. Kniha tak mimo jiné nabízí inspirativní pohled na dynamiku a mnohotvárnost socialistického realismu, který bývá občas chápán en bloc jako statický souhrn utilitárních politických doktrín. Vychází v edici Šťastné zítřky.

nevšímej si ho zlej trolle, celá ČR ví že čekáme dítě *14*

Ruské pověsti kniha od autora neuveden. Ruské pověsti zvané byliny s typickým stylem opakování promluv a popisů líčí život a hrdinské činy bohatýrů žijících asi před osmi sty lety. Hrdinů, kteří bojovali nejen s tatarskými nepřáteli, ale třeba i s draky. V knize však najdete i příběhy z dob, kdy už bohatýři z Rusi vymizeli. Dočtete se tak, jak vznikly valdajské rolničky, o štědrosti Stěnky Razina, o loupežnících, o Sofii Novgorodské nebo o putování cara Petra Velikého

Zase si to psychicky a argumentačně nevydržel a tapetuješ dobytku?

Ruské disko je taneční večer ruské hudby, ktery' v 90. letech začal provozovat Vladimir Kaminer v proslulém berlínském squatu Tacheles. A je to také soubor krátky'ch povídek, nazvany' podle jedné z nich. Autor s nezaměnitelny'm suchy'm humorem a sebeironií nejprve vypráví o své emigraci z rozpadajícího se Sovětského svazu do Berlína, poté o problémech, které zažívá, když se pokouší začlenit do života německé metropole. Podobně líčí i všednodenní, ovšem obvykle nevšedně bizarní osudy imigrantů, kteří se snaží hledat na Západě své štěstí. Wladimir Kaminer se narodil r. 1967 v Moskvě, studoval dramaturgii na moskevském divadelním institutu. Od roku 1990 žije se ženou a svy'mi dvěma dětmi v Berlíně. Pravidelně píše do různy'ch německy'ch novin a časopisů. Pro svůj nehledany' styl psaní, schopnost vystihnout pozoruhodné detaily a komiku na osudech svy'ch postav a nakonec také realistické ztvárnění svy'ch povídek patří k nejoblíbenějším a nejžádanějším německy'm autorům současnosti.

Ruský formalismus: Metapoetika (1984) Petra Steinera se od předchozí autoritativní knihy na toto téma, Ruský formalismus: Dějiny a doktrína (1955) Victora Erlicha, liší nejen svým podtitulem, ale i detailností pohledu. Zatímco pro Erlicha byl český strukturalismus středoevropskou variantou formalismu, u Steinera jde o dva svou povahou navýsost odlišné fenomény: strukturalismus představuje nové paradigma literární vědy a formalismus interparadigmatické období, jež mu umetalo cestu. Rozrůzněnost tohoto směru Steiner lapil do tří metafor a jedné synekdochy, ukazujících formalistům směr při jejich výpravě za novou, vědecky založenou, poetikou. Dělení formalismu na metaforu stroje (Šklovskij), organismu (Žirmunskij, Propp), systému (Tyňanov) a synekdochu jazyka (Jakubinskij, Tomaševskij, Jakobson) se ostatně přidržela i anglojazyčná verze Wikipedie. ------- Není to jednoduchá kniha a hodně toho od svého čtenáře vyžaduje. Četba této filozoficky důmyslné knihy však vynaložené úsilí bohatě splatí. Richard F. Gustafson, Slavic Review Musíme být Petrovi Steinerovi vděční za to, že napsal tak jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů. René Wellek, Poetics Today Recenze (a jiné texty): Křest knihy Ruský formalismus Petra Steinera se nesl v duchu příjemného diskuzního večera, Simona Köhlerová, www.topzine.cz Ruský formalismus a metapoetika očima slavisty Petra Steinera, Simona Köhlerová. www.topzine.cz, 19. 3. 2011 Ani verš bez vědy, Viktor Šlajchrt, Respekt, 16. 5. 2011

Rusko, země neomezených možností (kniha)
Kdyby sezonu 20042005 nezmařila stávka, mohli bychom ho vídat v NHL. Rakouský brankář Bernd Brückler si nezvolil zrovna tradiční cestu na vrchol, ale nakonec strávil tři sezony v nejkvalitnější evropské soutěži, Kontinentální hokejové lize. V Nižném Novgorodě a Novosibirsku zažil všechno - od kvalitního hokeje přes status místní celebrity a uplácení policistů po návštěvu jednoho z nejošklivějších míst na zemi. A mezitím na své cestě narazil na legendy, včetně Dominka Haška a Jaromíra Jágra.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny „jiného Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt. Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Natvrdo-hovori-Jan-Keller-Vitaci-uprchliku-a-priznivci-boje-s-Putinem-at-radeji-nectou-435983

Russian Standard Original je nejenom skvělá vodka, ale také zdařilý stylový produkt, který vizuálně navazuje na nejlepší ruské tradice. Prolisy na povrchu láhve, zdůrazněné tvarem etikety, připomínají tvar věží na ruských pravoslavných chrámech. Silueta láhve je stylizována do tvaru gigantického dvou set tunového zvonu z Kremlu. Podpis D. I. Mendělejeva a erbovní znak na přední straně etikety ilustrují bohaté dědictví, na něž vodka navazuje.

Na přípravě receptury vodky Russian Standard se podílela Ruská Vědecká Společnost. Tato instituce znovuobjevila výsledky práce slavného vědce D.I. Mendělejeva z roku 1894, který předsedal Carské vládní radě, zodpovědné za normy a receptury pro výrobu té nejlepší ruské vodky. Snoubením mnohasetleté tradice výroby vodky v Rusku s možnostmi soudobých technologii se podařilo oživit recepturu, na kterou byli předkové právem hrdí a která plně vyhovuje carské normě kvality - „ Ruskému Standardu “. Vodka Russian Standard je připravena tradičním způsobem z komponentů pouze té nejvyšší možné kvality. Používá se nejlepších odrůd pšenice z centrální oblasti Ruska a čistá, nedestilovaná měkká voda ze severních oblastí Ruska, která je trpělivou filtrací dovedena k dokonalosti.

Když se někdo proti tomuto trendu vyjádří, hned z něho dělají Putinova agenta. Abych se tomuto riziku vyhnul, ocituji vám pár vět z knihy ekonomky z Cambridge Noreeny Hertzové o globálním kapitalismu a smrti demokracie. Píše, že když v srpnu 1991 přivážely tanky na Rudé náměstí Borise Jelcina, Clintonovi záleželo na tom, aby v Rusku vznikl systém, který by byl nakloněn americkým zájmům a sdílel ekonomické priority Spojených států.Autoritářský režim singapurského ražení by býval stačil. Mezi americkými investory (ale i jinde na Západě) převládal názor, že Rusko potřebuje benevolentního diktátora – neboli diktátora nakloněného americkému kapitalistickému systému.K tomu mohu jen dodat, že Putinovi dneska nespílají kvůli tomu, že je diktátor, ale kvůli tomu, že zastavil rozdávání ruských nerostných zdrojů nadnárodním firmám. Paní Albrightová je přece autorkou výroku, že je nespravedlivé, aby tolik nerostného bohatství patřilo Rusům. No a jisté vojenskopolitické kruhy dělají všechno možné, aby této „nespravedlnosti“ učinily konec. Že by to myšlenkové tanky typu Asociace pro mezinárodní otázky skutečně netušily?

Russian Standard Original je neskutečně jemný destilát s čistou chutí, která zachovává charakteristickou „chlebovou“ chuť tradiční ruské vodky. Filtrace se provádí skrze filtry z březového dřevěného uhlí. Je připravena tradičním způsobem z komponentů pouze té nejvyšší možné kvality.

to se neokouká *3*

Utři slzičky

dearputin.com *14*

nevztekej se zlej trolle, ty můj Krasoni *3*

Ale no tak Simonku, neplakej zrůdičko

přál bych si minimálně 20 červených *15*

blahopřeji zlej trolle, opět ty gay kluby, ještě vytáhni Tečku a tvá mentální retardace dosáhne vrcholu