CWIRZ Jan 28.08.1924 Ostrava poddůstojník ROA věznice Praha Pankrác


15.10.1954

http://diskuse.tiscali.cz/zpFreedom Rider: Poražení američtí dělníci

Kapitalismus americké dělníky zcela rozdrtil. Nakonec je to cíl kapitalistů, ale pracující v téhle zemi padají hlouběji a rychleji, protože nemají žádné politické přátele a deklarují oddanost zkompromitované politické straně. Důkaz je viditelný u hlasování proti odborovému zastoupení v továrně Renault-Nissan v Cantonu ve státě Mississippi. Další důkaz lze vidět v rozhodnutí státu Wisconsin, jenž slíbil elektronickému gigantu Foxconn 3 mld. $ jako subvence k vytvoření 3 000 pracovních míst.

Zahraniční výrobci aut i z dalších průmyslových odvětví staví v jižních státech továrny už mnoho let. Tato oblast Spojených států je dnešním ztělesněním zotročení a segregace a la Jim Crow („Jim Crow“ se nazýval systém zákonů, vynucujících rasovou segregaci; pozn. překl.). Je jednou z nejkonzervativnějších oblastí, má krátké dějiny odborářství a vždy ji řídila strana bílých, což v posledních padesáti létech byli Republikáni.

Mississippi vyhrál závod na dno (the race to the bottom), když v roce 2000 vábil společnost Renault-Nissan, aby vybudovala továrnu v Cantonu, předměstí Jacksonu. Stát dostál svým slibům a dal firmě Renault-Nissan přes 1,3 mld. $ na dotacích. Guvernér apeloval na dělníky, aby odmítli odborářství, což se dá vidět jen jako součást zinscenované, až příliš úspěšné zastrašovací kampaně.

Je proto dobře, že vznikla Společnost Julia Fučíka, aby tady bylo dost lidí, kteří nepřipustí manipulaci s historickými fakty. Velký dík patří proto Ottovu nakladatelství, že vydalo Reportáž psanou na oprátce kompletní a s faksimile skutečných motáků z vězení. Je to záslužný čin, protože předmětem zpochybňování bylo i samo autorství Julia Fučíka k této knize, nakonec bylo veškeré zpochybňování vyvráceno už naposledy a po několikáté v roce 1992 Kriminalistickým ústavem ministerstva vnitra ČSFR, který označil Reportáž za výhradně Fučíkovo dílo, bez vpisů a úprav jakékoliv druhé osoby.

Proto považuji za odporné v tomto světle útoky tzv. historiků, ať už z pochybných ústavů, nebo ještě pochybnějších pořadů v různých televizích, či jiných sdělovacích prostředcích. Prostě platí pro nás, kteří ctíme historickou pravdu, "Lidé, měl jsem Vás rád, bděte."

Nebezpečný růst napětí na západní hranici NATO

Na úvod si dovolím jedno vážné konstatování, které vyplývá z mnoha setkání s občany naší země, ale i z mnoha jednání v Evropě. Není v zájmu občanů České republiky, tedy ani v našem národním zájmu, ale ani v zájmu dalších zemí Evropské unie, pokračovat v sankcích vůči Ruské federaci a zvyšovat naši vojenskou přítomnost na její hranici. Musím připomenout jaké velké naděje přineslo skončení studené války. Čerpaly se mírové dividendy, snižovaly se výdaje na zbrojení, rušila se povinná vojenská služba, vojáci opouštěli velká kasárna, šlo se od masových armád k profesionálním. Prudce se snížila hrozba války, ze které měla velká většina občanů do té doby obrovský strach, přišlo velké uvolnění mezinárodního napětí. Mezi USA a Ruskou federací se nastolila a neustále rozšiřovala rozsáhlá bezpečnostní spolupráce.

Ale pak přišly války na území bývalé Jugoslávie a zejména proces expanze NATO. A nastal posun od bezpečnostní spolupráce k novému soupeření, žel na vzestupné úrovni. Do NATO nejprve vstoupily tři země střední Evropy, pak přišlo ještě větší vyostření, vstoupily tři baltské státy (takže NATO dokonce expandovalo na území někdejšího SSSR), dále dva důležité státy na Černém moři, spolu s nimi i Slovensko a Slovinsko. NATO tak nakonec expandovalo na území o celkové rozloze přes jeden milion km čtverečních, když v této oblasti žije přes sto milionů lidí, je tam spousta základen pozemního vojska, vojenského letectva a námořnictva.

Odborová centrála The United Auto Workers (UAW; Sjednocení dělníci automobilek) opět nedokázala jižanské dělníky organizovat. Byla naděje, že mezi převládající černou pracovní silou v Nissanu bude menší pravděpodobnost odmítnutí být odborově organizovaní než u jejich bílých protějšků v téhle části země. Možná u nich nebyla reakcionářská protiodborová nálada, ale dost se báli a měli k tomu důvod.

Mississippi je stát, který se řadí na poslední místo v čemkoli dobrém a na první ve všem špatném. Je jedním z nejchudších států s jedním z nejreakčnějších politických systémů. Rozsáhlá černá populace je pod trvalým politickým útokem. Rozšíření lékařské služby bylo odmítnuto, od příjemců SNAP (Program pomoci doplňkové výživy; pozn. překl.) je vyžadováno, aby vykonávali neplacenou práci nebo trpěli hladem.

Všechny hvězdy se spikly proti dělníkům, kteří agitovali za odborové zastoupení. Jejich platy jsou dokonce i při veškerém útlaku v továrně bez odborů mnohem vyšší než u ostatních černochů v Mississippi, státě s nejnižším středním příjmem. Vzhledem k relativnímu stupni útlaku většina z nich usuzovala, že by ztratili víc, kdyby Nissan ze státu odešel nebo zvýšil automatizaci provozu, nebo kdyby stát zastavil subvencování nadnárodní společnosti nebo splnil některou ze svých dalších výhrůžek. Nikdo by se byl neptal, proč hlasovali pro to, aby nebyli odborově organizovaní.

I když dělníci z Nissanu se rozhodli na základě rizika odporu, stát Wisconsin a Trumpova správa vyhlásily další krádež veřejných statků ve prospěch nadnárodního průmyslového gigantu, a opět pod záminkou, že pomáhají dělníkům. Foxconn, výrobce LCD obrazovek pro Apple i další společnosti, oznámil plán na otevření továrny ve Wisconsinu v roce 2020. Tento stát odsouhlasil, že dá Foxconnu 3 mld. $ jako daňovou úlevu a každým rokem zaplatí 200 milionů $ k udržení 3 000 lidí v zaměstnání.

V neděli 26. května 1946 proběhly volby do Ústavodárného národního shromáždění. Těšily se vysoké účasti a občané v nich poměrně jasným způsobem rozhodli o dalším směřování země. V českých zemích získala KSČ 40,2 % (93 mandátů), národní socialisté 23,7% (55), lidová strana 20,2% (46) a sociální demokraté 15,6% (37). Národní socialisté a zejména pak sociální demokraté čekali nepochybně lepší výsledek. Na Slovensku se vyprofilovaly dvě hlavní politické síly, proto také výsledky z východní části Československa se výrazně odlišovaly od českých zemí. Volby zde ovládla Demokratická strana s 62% (43 mandátů), komunisté získali 30,4% (21), Strana slobody 3,7% (3), Strana práce 3,1 (2).

NATO se o tisíc kilometrů přiblížilo k západní hranici Ruské federace a výsledkem je obrovský nárůst mezinárodního napětí. V prostoru Baltského moře jsou vojska NATO jen necelých 160 kilometrů od Petrohradu, v oblasti Černomoří využívají letecké i námořní základny, které jsou velice blízko k jižní hranici Ruské federace. V obou těchto oblastech narůstá počet a závažnost vojenských incidentů, které se mohou kdykoliv vymknout politické kontrole, a tak přerůst v přímou vojenskou konfrontaci. Navíc byla v USA během posledních 4 let schválena řada doktrinálních dokumentů, ve kterých se odráží narůstající vojenské sebevědomí USA, které za dobu od skončení studené války vedly čtyři velké válečné konflikty, ve kterých demonstrovaly svoji velkou převahu a vojensko-technologický náskok. Dnes mají řadu vojenských základen v blízkosti západní hranice Ruské federace a navíc se, podle nových doktrinálních dokumentů, připravují na to, aby v případě války co nejrychleji přenesly bojovou činnost hluboko na území Ruské federace. Řada amerických generálů v nedávné minulosti otevřeně řekla nebo napsala, že cílem USA je v případě potřeby vyhrát válku v tomto prostoru.

ČERVENKA 13.06.1949

Kdyby stát Wisconsin chtěl poskytnout 3 000 pracovních míst, jednoduše by najal 3 000 lidí, ale zaměstnanost očividně není tím pravým důvodem. Wisconsin je plně pod kontrolou Republikánů, nejhorších z nejhorších jako vždy, s bratry Kochovými a jim podobnými ve správě. V roce 2011 byli úspěšní ve zbavení státních zaměstnanců práva na kolektivní vyjednávání. Obamova vláda jménem těchto pracovníků nic neřekla ani neudělala. Další Demokraté a odborové svazy se rozhodli zapojit do vzpomenuté ztracené volební kampaně a skončili i se svými voliči s potupnou porážkou.

Tyto dva státy ilustrují, jak dvě křídla politického systému dvou stran spolupracují při podkopávání dělnických práv. ultrapravicoví Republikáni jsou otevřeně nepřátelští a středopravicoví Demokraté mluví o dobré hře. Část viny padá i na odbory. Lpí na Demokratech, dokonce i když pro jejich členy dělají stále méně. Odboroví předáci jsou, jako mnozí Demokraté, političtí idioti, uzamčení ve dvoustranickém systému se stranou, která je vůči nim i jejich lidem pohrdavá, a nikdy se neodváží vznášet požadavky.

Zatímco Republikáni útočí otevřeně a Demokrati jen taktak prosazují návrhy, dělníci trpí v zaměstnání téměř bez odborů, se stagnujícími nízkými mzdami. Demokratická strana nedávno učinila velké prohlášení o „lepší smlouvě“ ( “better deal” ) pro pracující, která je dokonce ještě urážlivější, než jejich obvyklá rétorika. Navzdory všem těm fanfárám smlouva dokonce ani neobhajuje zvýšení minimální mzdy. Jen říká, že „mnozí Demokraté volají po zvýšení minimální mzdy“, a potom předkládá plán na zvýšení minima na 15 $ na hodinu, ale ne dřív než v roce 2024. Tuto legislativu spolu s nimi podporuje i „revoluční“ Bernie Sanders.

Není mým cílem dělat obhájce Ruské federace, ani advokáta V. V. Putinovi. Nebude to jistě ani cílem České republiky. Naším cílem ale musí být varovat před nebezpečným nárůstem vojenského napětí, které může mít nedozírné následky. Naše země by se na ničem takovém neměla podílet. Především by se v rámci NATO měla přiklonit k Francii a SRN, které odmítají další rozšiřování a které dokonce vyzývají k tomu, aby byl zrušen plán, že do NATO vstoupí Ukrajina a Gruzie. ČR by měla podporovat ty členské země NATO, které v přístupu k Ruské federaci chtějí prosadit posun od konfrontace ke kooperaci. Dále by naše armáda v žádném případě neměla být vysílána ani do předsunutých základen NATO, se kterými se počítá na území Polska a pobaltských zemí. Tam by v žádném případě neplnila naše národní zájmy, jenom by se nechala zatáhnout do zvyšování mezinárodního napětí. V žádném případě by se neměla podílet na tak nebezpečných misích.

I tady se nám ukazuje, že NATO hujerství je ještě horší a nebezpečnější nežli EURO hujerství!