Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Obcan.Havel
    Velká říjnová socialistická revoluce začala v chudé zemi a změnila ji na globální mocnost na straně všech národů, které napadl imperialismus, na mocnost, která porazila nacistický fašismus. Byla inspirací pro národy celého světa k boji za svou emancipaci.

    Svržení socialismu, rozpuštění Svazu sovětských socialistických republik a obnovení kapitalismu v Rusku a dalších socialistických zemích nás neděsí. Rozhodně prohlašujeme, že 21. století bude stoletím nových socialistických revolucí.

    Přesně před 100 lety byly ledy prolomeny, cesta otevřena! Nyní je tato cesta před námi! Pusťme se po ní až po velké konečné vítězství socialismu a komunismu.

    Pokračujeme po cestě rudého Října. Posilujme společný boj.
  • Obcan.Havel
    Nelze opomenout fakt, že po úmrtí prezidenta USA F. D. Roosevelta v dubnu 1945 se počala ve vztazích k Výcho­du v USA vytvářet nová situace. Nový prezident H. Truman už 8. května 1945 nařídil podstatné snížení všech dodávek do Sovětského svazu. Vláda USA od Sovětského svazu požadovala 1,8 miliardy dolarů. Odvolávala se na dohodu o půjčce a pronájmu. Podle ní USA dodávaly Sovětskému svazu část vojenského materiálu. Předpokládaný požadavek byl v dané době neseriózní. Krátce po konferenci na Jaltě nebyly ze strany USA dodrženy domluvy mezi Stalinem a Rooseveltem. Navíc USA po Postupimi sabotovaly německé reparace pro Sovětský svaz a další země.

    Americký publicista W. Lippmann poznamenával: "Můžeme se opět dožít doby, kdy nebudou našim stálým a strašlivým zájmem války. Jak to dopadne, záleží více než na čemkoli jiném na vztazích mezi SSSR a USA. Každý z nich je dnes středem tíže uprostřed velkých prostor Země. Mohou zabránit třetí svě­tové válce. Jestliže se však pustí do boje, bude to nejhroz­nější ze všech světových válek."
  • to - "lékař".
    Nebojete mě nic nepraskne, takovou radost vám bolševickým zrůdám v den výročí poroby zločineckému bastardskému komoušskému režimu, pod kuratelou odporných rusáckých hníd neudělám.
    Nejste náhodou "lékařem" z některého komoušského koncentráků? Úroveň vámi vypoceného slintu by tomu odpovídala.
    Jen komoušské zrůdy měly metodu napravovat šibenicí, kulkou do zad, či umučením např. v gulagu, Jáchymově, ... své "odpůrce. Hitler blednul závistí co komoušská sběř dokázala vyprodukovat.
    Spolu s rusáky jste jen špína lidstava.
    • víme sajmon, nebojete
    • nesmíte se na mne zlobit. Chci jen vaše dobro. A poněvadž vy jako ovčan nejste schopen sám zodpovědně posoudit co je a co není správné a rozhodujete se jen za koblihu, dovolím si rozhodovat o vás a za vás. Tak je to demokratické....
      • Pochybuji, že jsi to dotáhnul do osmý obecný, ty dochtore *1* Leda tak vokovickou Sorbonu.
  • Obcan.Havel
    Proletáři všech zemí spojte se!

    1. Komunistická federace mládeže - Argentina
    2. Komunistická mládež Rakouska
    3. Svaz mládeže v Bangladéši
    4. Svaz studentů Bangladéše
    5. Komunistický svaz mládeže - Brazílie
    6. Liga komunistické mládeže Kanady
    7. Kolumbijská komunistická mládež
    8. Mladí socialisté - Chorvatsko
  • Obcan.Havel
    Čtrnáctý říjen

    Ten leták šokoval některé členy Národního výboru. Byla neděle večer 13. října 1918. Je možné ho ještě zadržet a stáhnout? Bylo pozdě. Věci se už vyvíjely po svém a ještě v noci byl na výlepových místech vylepen, aby i ti, kteří se k němu nedostali v pražských a jiných továrnách, si ho mohli přečíst a ještě se rozhodnout...
    »Dělníci a dělnice! Druzi v boji a utrpení!

    V našich rukách je strašná moc, proti níž nesvedou ničeho ani kriminály, ani šibenice. Je to generální stávka!

    Práce, kterou jsme dosud konali, sloužila jen k našemu zotročení a umožňovala krvavé řemeslo války! Dolovali jsme pro lokomotivy, které vozily naše nejbližší na hromadné jatky a z vlasti nám vyvážely všechny potraviny do ciziny. V továrnách jsme pracovali na výrobě smrtících prostředků, které vraždily naše bratry, dělníky jiných národů a mnohdy nás samé!

    Hůře nežli s otroky je nakládáno s námi! Pod knutou vojenské správy hladoví jdeme spát, hladoví jdeme do těžké práce. Naše ženy a dítky zmírají hladem a zimou. Míra trpělivosti je dovršena, nelze déle snášeti tohoto utrpení a ponížení!
  • Obcan.Havel
    9. Jednotná demokratická organizace mládeže - Kypr
    10. Komunistický svaz mládeže - Česká republika
    11. Komunistická mládež Ekvádoru
    12. Socialistická německá dělnická mládež
    13. Liga komunistické mládeže - Británie
    14. Komunistická mládež Řecka
    15. Komunistická mládež Guatemaly
    16. Všeindická federace mládeže
    17. Demokratická federace mládeže Indie
    18. Liga komunistické mládeže Izraele.
  • ObcanHavel
    ž bylo napsáno mnoho o tom, co jsou to vykonstruované procesy. Každý dnes zná jméno Milada Horáková. Existuje zde sice velká skupina obyvatel, která je stále fanaticky přesvědčená, že smrt Milady Horákové byla správná, protože tak to vyžadoval stát. Většina ovšem již dnes ví, že stát, který vraždí nevinné lidi si nejen nezaslouží existenci, ale naopak je morálním úkolem proti takové moci bojovat. Cílem tohoto článku je morálku opět dostávat do obecného povědomí. Ne jako pohoršování se nad tím, co před více než 60 lety proběhlo. S minulostí se vyrovnáme lehce, když se nás „vlastně“ netýká. Důležité totiž je vypořádat se s tím, co se nás dotýká dnes. A tím je existence strany hlásící se k odkazu těchto odporných činů a také stále přetrvávající víra ve společnosti, že zabíjet nevinné lidi pro „dobro“ státu je něco ušlechtilého.

    V příštích řádcích se pokusím nastínit to, v čem spočívala neuvěřitelná hrůza těchto procesů, na kterou není nikdy dobré zapomenout. Představte si prosím situaci. Jdete noční Prahou a za Vámi jde někdo jiný. Slyšíte jeho kroky, slyšíte , jak se k Vám blíží. Po chvíli Vás dožene a popadne, bojuje s Vámi, snaží se Vám ublížit. Vy bojujete a vyhrajete, útočníka zneškodníte a nebo mu utečete. Jste v bezpečí a v pořádku, přestože Vám před malou chvílí šlo o holý život. Nakonec se ale jednalo o jednoho člověka, o jednoho potencionálního vraha, který Vám chtěl ublížit. Velké riziko, ale v příběhu a tak i ve skutečnosti mnohokrát dopadne dobře. Je to souboj s jedním člověkem, ačkoliv nevyrovnaný, stejně je to souboj dvou lidí. A teď si představte, že tomuhle útočníkovi utečete a za dalším rohem čeká další. Vaše úleva je pryč. Běžíte pryč a potkáváte další a další. Voláte o pomoc ostatní lidi, ale ti Vás ve svých zatemnělých myslích jen prozrazují dalším útočníkům. Všichni Vámi opovrhují. Není kam se schovat, protože jednomu agresorovi se uniknout dá, ale pokud jich jsou tisíce a na Vaší straně není nikdo, kam budete utíkat? Kam se schováte?
    • ObcanHavel
      Příběh končí tím, že jeho hlavní aktér zemře, protože nelze utéct takovému molochu, jakým je celý stát. Všechna jeho chapadla se spojila a vytvořila procesy, ve kterých byli lidé bez nejmenší viny vražděni jako prasata na jatkách. A to dokonce za potlesku veřejnosti, která proti těmto „zrádcům“ brojila. A veřejnost je dalším aspektem příběhu, který nás bude zajímat. Dnes v roce 2014 se koukáme na tehdejší obyvatele naši země s větší shovívavostí. Byli to lidé, kteří nevěděli tolik, co víme dnes my, takže je oklamal režim a oni vlastně za to nemůžou. Jenže to není pravda. Lidé už dávno věděli, jakou má život hodnotu. Věděli, že zabíjet nevinné je špatné. Přesto celý národ umožnil, aby se tak stalo. Každý člověk, každý občan, který nevystoupil na jejich ochranu, je částečně vinen jejich smrtí, jejich vraždou. Můžeme si nalhávat, že lidé tenkrát byli jiní, že to byla jiná doba, ale pravda to není, protože lidé jsou pořád lidé a ne nemyslící stroje. Celý nás národ si s sebou nese tento úděsný čin. A jak můžeme říci s jistotou, že tehdejší lidé se o nás tolik nelišili? jak můžeme říci s jistotou, že nebyli zaslepení komunistickou propagandou všichni? Protože právě to byl důvod, proč komunisté vykonstruované procesy prováděli. Protože ti lidé, které soudili, byli právě ti, kteří viděli, co se děje a postavili se proti tomu. Komunistický teror je za veřejného potlesku povraždil. A zase by se zde dala najít klasická chyba se zbavováním se odpovědnosti. Nebyl to totiž komunistický teror, který vraždil, teror vraždit nemůže. Byli to lidé. Lidé jako jsme my všichni ostatní. Tito lidé, naši spoluobčané, které potkáváme dnes jako babičky a dědečky, byli schopni zavraždit válečného hrdinu, který této zemi obětoval celý svůj život. Heliodor Píka byl zavražděn ne komunismem, ale lidmi, kteří jej vyznávali. Generál Píka věděl, co je správné a za co se musí bojovat. A za to také zemřel. 65 let poté, co byl zavražděn, stále volí mnoho nás komunisty, stále je slyšet mnoho hlasů, že by se za komunistickou minulostí měla udělat tlustá čára a jít dál. Jenže jak můžeme být národ hodný respektu, když se při první příležitosti alibisticky vzdáváme viny?

      Pokud by měla být někdy aspoň částečně odčiněna zvěrstva, která zde komunisti napáchali, musí být navždy zakázána komunistická strana! Zemřelo pro ní jen u nás moc lidí. Lidí dobrých a morálně silných. Byli to ti nejlepší lidé a proto také pro komunismus tak nebezpeční. A místo toho, abychom těmto lidem vzdávali hold, tak špiníme jejich památku tím, že tolerujeme existenci strany oslavující právě jejich vraždu. Vina nelpí na všech stejným dílem. To rozhodně ne. Ale lpí na nás všech do té doby, dokud budou moci komunisté svobodně šířit své poselství nenávisti. Dokud budou mít potenciál k tomu znovu vytvořit teror a znovu vraždit nevinné lidi. Každý den, kdy si nalháváme, že minulost je už uzavřená, dáváme další den k dobru komunistickým zrůdám. Pokud máme jako národ někdy odčinit tohle neuvěřitelné ZLO, musíme být schopni zakázat komunistickou ideologii a komunistickou stranu na pořád. To je totiž jediné úctyhodné řešení, které můžeme položit na hroby těch, kteří umírali za nás ostatní.
  • Obcan.Havel
    19. Fronta komunistické mládeže - Itálie
    20. Svaz jordánské demokratické mládeže
    21. Federace mladých komunistů - Mexiko
    22. Demokratická studentská federace Pákistánu
    23. Revoluční komunistický svaz mládeže (bolševiků) - Rusko
    24. Leninský komunistický svaz mládeže Ruské federace
    25. Svaz komunistické mládeže Jugoslávie - Srbsko
    26. Komunistický svaz mládeže Španělska
    27. Kolektivy mladých komunistů - Španělsko
  • Obcan.Havel
    Vzmužme se a odhodlejte k činům.

    Zastavte všude práci, vyjděte z dolů, z dílen, opusťte železnice! Zanechte práce, která slouží vašim zotročovatelům, práce, která prodlužuje šílené vraždění milionů lidí! Nevěřte hlasům, které vás budou zrazovati a radit k návratu do práce za pouhé sliby!

    Vytrvejte a stupňujte stávku, dokud vláda nepovolí a nezastaví další válčení!
    Ať žije všeobecná stávka!
    Pryč s válkou! Chceme všeobecný mír mezi národy! Chceme chléb pro své ženy a děti!
    Pryč s otroctvím! Ať žije svoboda, bez níž život nemá ceny!«

    Zmíněný leták rozhýbal zemi. Stávka se skutečně stala generální. V Praze nebylo závodu, který by nezastavil práci. Oč vlastně vůbec šlo, že organizátoři sáhli k tak radikální výzvě?
  • Obcan.Havel
    Socialistická rada

    Dne 13. července 1918 se ustavil Národní výbor. Sociální demokracie zastupovaná v něm Františkem Soukupem v něm hrála druhé housle. Radikalizaci společnosti tato situace však neodpovídala. Proto na schůzce »socialistických stran« 5. září byla ustavena Socialistická rada, jejímiž členy se stali i dr. Bohumír Šmeral, Luisa Landová-Štychová, dr. Bohuslav Vrbenský ad. V té době již bylo hospodářství Rakousko-Uherska v rozkladu a vídeňské úřady, vědomy si určitého posunu i na mezinárodní scéně, se rozhodly z českých zemí vyvézt co nejvíce potravin. A tak denně směrem na rakouskou metropoli směřovalo kolem čtyřiceti vagonů mouky a připravoval se i odvoz brambor. To vadilo nejen zástupcům levice, ale i představitelům pravicové většiny v Ná­rodním výboru. Proto nic zpočátku nenamítali, když se 11. října Socialistická rada rozhodla vyzvat železničáře nejen k pasivní rezistenci a k výzvě nepouštět ze země žádný vagon s potravinami, ale dokonce v pondělí 14. října uskutečnit generální stávku. V přijaté rezoluci koncipované Šmeralem k tomuto bodu se psalo: »Doba se naplnila. Shodili jsme již okovy poddaných rabů. Povstali jsme k samostatnosti. Z nezlomné vůle vlastní a za sankce všeho demokratického světa prohlašujeme, že tu dnes stojíme co vykonavatelé nové státní samostatnosti jako občané svobodné republiky československé.« (Citováno podle knihy Jindřicha Veselého O vzniku a založení KSČ.)

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit