Poněkud naivní. Pro mladé lidi je velice důležité se uchytit na trhu práce hned po škole, to znamená, aby výuka byla co nejkonkrétnější a nejvíce spojená s praxí, o to by se měly školy starat především. Jinak je problém...

Tím souslovím talentovaní lidé v poslední větě jsem samozřejmě myslel lidi, kteří na sobě pracují, talent ti je sám o sobě k velkýmu prdu. A k tomu ostatnímu..to musíme zakládat obor zaměřený na vývoj, abychom dali lidi co chtějí dělat hry dohromady? Vždyť máme internet, polycount, gamedev, máme GDC (jak Americkou, tak Evropskou), atd. Kdo má zájem, chce tvořit a není blbec, se kterým ostatní nechtějí pracovat, tak si skupinu lidí najde vždycky. Jedinej bod se kterým souhlasím je, že by škola vytvořila zázemí, odpadla by krkolomná komunikace přes net.

Přesně tak!
Kdo umí, ten umí, kdo neumí, tak tomu sedmnáct let na bc. a dalších dvaadvacet na mgr. nepomůže :) A zvlášť v dnešní době, kdy je internet a tolik možností.

Nemohou to dělat, jen proto, že chtějí? Uplatnění už bych nechal na každém individuálně. Stejně je přirozené, že ve vystudovaném oboru zůstává minimum lidí, protože život je prostě lepší učitel a leckdo zjistí, že ho vystudovaný obor neužíví, nebo ho nebaví. Pokud bude stát či nějaká instituce řešit za člověka, oč se smí zajímat nebo to studovat, a oč ne, protože "to není praktické", tak to dopadne bídně. O obava z přílišného teoretismu je alibismus. Kdo umí, ten se uplatní, kdo neumí, tak bude do smrti jen remcat, že nedostal příležitost.

Tak to teda hodně štěstí, až studentům tohle budete vysvětlovat, až za vámi pak přijdou si stěžovat, že jim byl ten strávený čas k ničemu *3* Škola by měla podle mě poskytovat vzdělání a to co nejpraktičtější, nejaktuálnější a nejlépe využitelné v praxi, jinak je škola k ničemu. Toť můj názor.

Jak jsem již zmínil, pokud bychom se vždy řídili čistým materialismem a pouze otázkou "kde to uplatní" nikdy bychom nepokročili a naše kultura by stagnovala - to jest můj názor.

Herní studia jakožto obor se nemusí zaměřit pouze na praktickou stránku věci, obdobně jak jsem již zmínil film nebo hudbu. Studium skoro jakéhokoliv oboru třeba na Filozofické fakultě Vás taky neučiní "praktickým". Věříme, že pro rozvoj daného oboru jsou hodnotné oba proudy - teorie i praxe - nejlépe vzájemně propojené a spolupracující.

Velmi rádi, stačí se ozvat na info@gamestudies.cz

No, studium je sice spolufinancované, ale NIKDE není studium dané jako obor. Vždy se jedná o modůl.

Do severských zemí nahlížíme, stejně jako UK, Dánsko... příkladů prakticky koncipovaných oborů na univerzitách lze nalézt více. A zrovna severské země (extra Finsko) mají většinou státem podporované vzdělávání [to jen k motivu objevujícího se v diskuzi - otázka financování takového typu vzdělávání].

Nutnost spolupráce je jasná, i kvůli těmto "soft skills" pracujeme na projektu s Fakultou Informatiky MU - workshopově laděný game jam (3-4. kvartál 2013).

Absence užší spolupráce s firmami a praxe mne osobně (Zdeněk Záhora) velmi "pálí" v kontextu s VŠ.

Btw., jestli chceš prodiskutovat detailně problematiku, nech mi tu kontakt a můžeme o tom dát řeč offsite, nevypisovat tu plachty.

Doporučuju se podívat na systémy výuky herního vývoje ve Finsku, kde je na mnoha universitách zpřístupněn formou dobrovolných předmětů, specializace studijního oboru (modulu) nebo jako volná aktivita.
Základem těchto oborů ale není výuka, ale praxe! Tyto university spolupracují se všemy herními studii po celé skandinávii, umožňují nahlédnutí pod pokličku v rámci exkurzí, workshopů přímo ve studiu s vývojáři a pro jako nejdůležitější, několikaměsíční stáže studentů ve firmách, kde si opravdu sáhnou na danou problematiku.
Stejně tak má pravdu mirek, že herní vývoj není o jednotlivcích, ačkoli hodně vývojářů na to na svých blozích a přednáškách zapomínají. Jedna z nejdůležitějších částí herního vývoje je komunikace, týmová práce a multidisciplínová spolupráce. V rámci kurzů je potřeba sestavit týmy (scrum tým), ve kterých se bude spolupracovat na stejném výsledku. Ono tři designeři se dohodnou, ale designer, grafik a programátor si čas od času vyškrábou oči.

Seš uplně mimo. Srovnávat dnešní českou filmovou tvorbu s první republikou, nebo třeba tou tvou novou vlnou šedesátými léty je jako nebe a dudy. Je obecně známé, že český film šel kvalitou hodně dolu, to přece vidí každý.

A co s tim pak takoví studenti budou dělat, kde to uplatní?

* pro obě varianty / * všechny tři typy ... financování *7*

Já neříkám že pánové nejsou experti na sociologii, ale o praktickém užití "vývojáře" vzešlého z podobného oboru vědí asi tolik jako já o sociologických aspektech pádu berlínské zdi.

Zpětná vazba se hodí.

V současném stavu MU a vzhledem k dostupným nástrojům to také vypadá na formu modulu => nádstavba určitého oboru. Samostatný obor je hudbou budoucnosti, avšak dle mého je to jeden z možných kroků směrem ke kvalitnějšímu vzdělávání a rozvoji téhle oblasti => což platí pro obě (všechny tři) typy financování takového vzdělávání.

Jejich informační hodnota tkví především v sociologickém pohledu na hry a jejich vlivu na společnost. Například hudbu nebo film můžete jít teoreticky studovat, což z vás rovnou nečiní skladatele případně režiséra.

Ach, no škoda, že si nežil za první republiky, asi bys trochu změnil názor na to, co se procedilo přes síto času a dnes se promítá jako tehdejší tvorba. Lidé nadávají, jak se dneska točí špatné filmy a přitom se špatné filmy točily vždy a všude. Jen se prostě ty špatné filmy dnes "nepromítají", hádej proč.

Ano, třeba zrovna v těch komediích je Vlasta Burian právem považován za největšího našeho komika. A podívej se na dnešní komedie od Hřebejka, nebo nedejbože Trošky. K pláči.