Nevíš jestli se u datadisku později i nějak upravovala obtížnost, protože oproti G2 byl G2+NOTR dost frustrující v některých částech (přestalo mě to bavit asi v 5. kapitole, když jsem si spočítal, že tu nejsilnější sekeru jako drakobijec mít nebudu, protože jsem někde v půlce hry špatně pár dovednostních bodů)

Skavene mám pocit, že jsme každý hráli jiný Morrowind. Dělal jsem si do mapy poznámky, kde je nějaká tuhá jeskyně. Když jsem se tam po čase vracel, ty potvory tam bývaly stejné.

Já si nejsem úplně jistý, ale Wizardry 8 level scaling podle mě měly. Nebo se tam obnovovali nepřátelé na vyšším levelu? Vím, že jsem to kvůli tomu přestal hrát.

Jinými slovy, chceš intenzivní film, hra je vedlejší.

Tak stačí že to nebude tak drsný pro nováčky jak v DS ale zároven ne nudný i pro profíky aby zaumíral rád a každej jen ne zbytečně moc *4*

Je rozdíl mezi úplně jinou potvorou a když potvora leveluje s tebou. A ano jejich síla se postupně zvyšovala, ale spousta míst měli opravdu statické potvory. Když si vlezl do Daedrické svatině, bafla na tebe Dremora jak na 1 tak na 50 levelu. A měnící se loot na banditech přinesl až Oblivion.

Jak bys to chtěl udělat jinak? Mít pevně stanovená čísla je asi jediná možnost jak mít hru, která funguje. Pokud by mapa měla být více průchozí, stačí nastavit hlavní cesty např. mezi městy na relativně bezpečné s tím, že pokud se vydáš špatným směrem nebo vlezeš do nějakého dungeonu nebezpečí bude vzrůstat. Žádná velká věda v tom není, záleží na tvůrci světa kam umístí NPC s vysokým levelem. A může to být klidně promíchané, v lokaci se mohou vyskytovat charaktery lvl 1 - lvl 30.

Svět v M&M byl super, ale je to zase případ hry, kde musíš mapu procházet předem daným způsobem podle toho, jak leveluješ a procházíš příběhem. Osobně nevidím důvod, proč by TES měly jít tímhle směrem.

Ty tabulky právě dělají to, jak se hra hraje - a Skyrim se hraje tak, že se můžeš po mapě pohybovat velmi volně a zároveň narážet i na nepřátele, kteří jsou výrazně silnější nebo slabší než tvoje postava. Není to velká výzva, byť není pravda, že můžeš jít na prvním levelu kamkoliv a porazit kohokoliv, jak tu někteří tvrdí. Ale ani to nemá být velká výzva, jádro té hry je spíš ve volnosti pohybu a objevování. A tomu současný systém slouží dobře.

Jinak má ta hra samozřejmě dost nedostatků, ale bylo by dobré jí nepodsouvat něco, co není a ani nechce být. Gothic byl super, ale jeho řešení otevřeného světa není ani lepší, ani horší - je prostě jen jiné.

Presne tak. Elder Scrolls bol vzdy viac o tulani sa po Tamriele ako o rieseni rpg prvkov v statickom svete. Vyhoda PC verzie je, ze existuju mody, ktore z toho spravia druhu moznost. Inak Morrowind ani Oblivion bez exploitov nejde dohrat na lvl. 1.

hrad darkmoor
kdo zná, ví

problém je v tom, že se můžeš toulat od začátku všude, takže brzy uvidíš celý svět a ztratíš motivaci ho dál zkoumat. Kdežto když máš oblast hlídanou tuhýma potvorama, tak jsi zvědavý, co tam asi tak bude a motivuje tě to hrát to dál.
Ještě jsem si vzpomněl na jinou hru, která to řešila mnohem líp. To už je nejspíš jen pro pamětníky - Might and Magic 6. Taky obrovský otevřený svět, ale jít se dalo jen tam, kde to člověk zvládal. Pokud by vlezl do oblasti Kroganů hned na začátku, tak ho zabije první rána.

GREGOR: Myslíš to dobře, ale tady na žádnej seriózní rozbor level scalingu ani na to, jak doopravdy funguje, nikdo není zvědavej. Tady se prostě střídavě hejtuje Bethesda, Zaklínač 3 a Dark Souls, ale žádná seriózní debata tu neprobíhá. Prostě je tu pár lidí, které nebaví ta či ona hra a pořád o tom melou. Já osobně mám rád Elder Scrolls, Zaklínače i Dark Souls, hraju je, bavím se u nich a nedržkuju, i když každá ta hra má řadu předností i slabin. Na debaty na téma, jak se liší level-scaling v Morrowindu, Oblivionu a Skyrimu tu prostě není vůle, nikoho to nezajímá, hlavní je plakat a hejtovat.

nemas pravdu, staticki boli len ludski(argonianski/bretonski...) zaporaci, ale im sa levelovalo brnenie a zbrane
kym si na zaciatku vosiel do krypty, tak si tam nasiel par duchov, ked si do tej krypty vosiel v 20tom leveli, tak to bolo o dost ine (uz si nepamatam tie mena tych nemrtvakov, co ti kradli silu) zdrhat si musel len ked si hral za maga, tam to bolo treba trosku vykompenzovat levelmi...vonku to bolo to iste, na zaciatku krabi, po case samy zeleny Ogre

si popisal cele elders scroll od Morrowindu vyssie :)
nebolo to rpg - vedel si tu hru prejst aj na prvom leveli, elders scrolls su skor tulacie sa hry, a to im ide setsakra dobre :)

Tak otazníčky byly zbytečné. Snad jen když se člověk do hry hodně zamiloval a jen tak bloudil, zvlášť na Skelige jsem je tedy ignoroval. Ale ty zakázky a questy byly napsány moc dobře, proto mi loot a levelování vlastně ani moc nechybělo. Když jsem pak hrál třeba Divinity: Origin Sin, tak m skoro až otravovalo hrát si s číslíčkama, aby měl efektivní grupu.

zaklínače 3 bych za vzor nedával. Ten sice není tak špatně nadesignovaný jako Skyrim, ale k ideálu má daleko. A taky trpí tím problémem, že cca od levelu 12 není žádná výzva. Dohrál jsem to od začátku do konce na nejtěžší obtížnost. Začátek byl těžký, to jo, ale od toho 12tého levelu nuda. Nejvíc OP byly znamení quen a igni. Jediné těžší pak byli ti Wild Hunt bossové před koncem. Problém W3 byl, že ten svět byl moc velký a taky nebyl vyplněný smysluplným obsahem. Honit otazníky po mapě nebylo o ničem, lovit questy z nástěnek bylo pořád to samé, loot v té hře neměl žádný význam.
Mně nejvíc sedí desigh Gothic a Risen - menší otevřený svět, dostatečná výzva a obtížnost, každá truhla vyplněná ručně a ne náhodným generátorem harampádí

Když jsem hrál Legendary edition, tak jsem po pravdě měl problém i v pozdějších fázích hry. Měl jsem vysoký level (už si to nepamatuji přesně, ale přes stovku určitě) získaný díky možnosti zresetovat si celej skill po dosažení stovky a pamatuji se, že vlézt do dungeonu s draugry bylo dost o ničem... Nějaký ty silný verze měli takový množství HP, že mě to ani nebavilo mít tam vyšší obtížnost, pořád jsem to upravoval až jsem se na to vykašlal a hrál na nižší až do samotného závěru...

Lépe bych to nenapsal.

Často tu padal příklad Zaklínače 3 jako vzor. Nicméně tam v podstatě levelování postavy nakonec bylo od jisté chvíle úplně zbytečné, protože po dohrání hlavní příběhové linky zbyly questy a zakázky, které nebyly obtížné na boje, ale příběhová linka byla tak super napsaná, že na nějaké levely a získávání pár čísel zkušenosti, jsem se vůbec neohlížel.

Prvního DS se prodalo přes 5 mega, to není žádné promile hráčů.