Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • smejki
    smrt je, pravda, využívána dost neinvenčně. To klasické klišé se snažil nabourat třeba Chris Avellone v Planescape: Torment a musím říct, že se mi jeho řešení zamlouvá, velmi
    • Black_Hand
      jj, tam to ale udelal presne naopak :). treba ten vtip s hrobkou byl skvely.
  • Určitý kompromis může být i hra na vysokou obtížnost. To člověk zažívá infarktové stavy i mezi checkpointy a svého "virtuálního života" si váží víc. Ve finále hraje tak, že save/load není skoro vůbec potřeba. Úplné odstranění (nebo značné omezení) save/load by sice zhustilo atmosféru, ale v mnoha případech vedlo hlavně k frustraci/nedohrání hry. A hry jsou tu přece od toho, aby bavily ne frustrovaly! Pokud nechcete loadovat, hrajte tak aby jste neumírali. K tomu vás nemusí přece nutit vývojář/game design.
  • Zahrejte si Zangband, TOME nebo jinou rogue like hru, tam uz se to pouziva davno :-).
  • Třeba ve hře Torchlight když si dáte na začátku nejtěšší úrověň ta to funguje je tak že když umřete tak tím končícelá vaše postava ale pro lidi co by na to neměli čas ani nervy jsou další 3 úrovně kde to neplatí myslíl si osobně že toto je nejlepší řešení. *4*
  • kde jsou ty casy kdyz mi muj hardcore necro umrel na levelu tusim 76 v diablu2 na battle netu. proste lagy na 33,6kbps modemu se mu staly osudnymi :)))
  • tak to by museli byt hry inac postavene dnes sa zomiera skor zato ze sa na vas valia hordy co sa spawnuju pokial nepridete k nejakemu bodu alebo sa ich nenaspawni urcity pocet popripade sa v horor hrach zrazu niekde objavi prisera ktora vide z dveri co nesli otvorit a podobne
  • LTM3
    Možná jednou až bude vypadat virtuální realita jako v Total Recall *1*
  • One Single Life je fajn hříčka, ale za to nikdo platit nebude. Osobně stále stojím za řešením, které nabízely staré Resident Evily - ukládat můžete pouze u psacích strojů a musíte mít navíc pásku, která zabírá místo v už tak malém inventáři... Rozhodování, zda si ji vzít sebou nebo ji nechat v bedně a raději si vzít náboje/zbraň nebo léčiva... Co když u dalšího savu bedna nebude? A ona zákonitě nebyla...
    • Ano to souhlasím. V resident evilu to bylo vyřešeno dobře, strach ze smrti byl značný, protože pásek nebylo moc a od posledního save to zrovna kolikrát nebylo kousek. A že se dalo umřít hodně rychle a nečekaně.
  • Zayl
    Sorry ale tohle je pěkná blbost. To jako kvůli tomu že mi chcípnou baterky v myši musím hrát od znova? Co takhle když se mi pustí něco na pozadí a hra se začně ošklivě škubat... Ano tenhle přístup se vyskytuje tam, kde je jeho jediné možné využití. Krátké indie hříčky.

    Navíc myšlení dnešních vývojářů není kompatibilní s takovým přístupem, jelikož místo vývoje lepší AI jen přidávají víc nepřátel a scalují HP.

    Já mám rád hardcore hry. Třeba Men of War, RTS kde se spousta lidí nedostane za druhou misi ruské kampaně. To ale neznamená že občas neloaduju jak péro. Mít jeden pokus tak se na to vyseru a radši si půjdu zahrát na kytaru.
  • první verze AvP (bez sejvu), obvzlast za marinera byla hodne adrenalinova *3* na konci levelu na vas skocil facehugger a mohli jste hrat znova *1*
    • Já tohle zažil v Amnesii, kde byla smrt tma, příšery a kdo ví co všechno. I když tam to nebylo evokováno savy, ale tím, že se ta postava prostě nemohla bránit(To samé Thief).
    • Nejlepší infarktovka, co jsem zažil. *4*

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit