Tedy, že by měl Dragon Age velkolepý příběh, to mi nepřijde. Baldury (druhé) ho měly rozhodně lepší. Ale ono celé to je na tom, co kdo preferuje. Dragon Age mě naprosto nebavil, ačkoli Baldur's Gate, Icewind Dale nebo Neverwinter Nights mám opravdu rád.
Jinak pokud si hrál Double Agenta na PC, x360 či PS3, tak se nedivím, že si mu na chuť nepřišel, ale ta hra je hodně odlišná a já, jakožto milovník žánru stealth - od Metal Gearů, Thiefa, Hitmana, Cold War, Velvet Assassin až po Splinter Cell - jsem v podobných hrách jako doma.

RE: GH
Tím se přesně ohánějí ti takzvaní staromilci. Podle mě ale nedochází k degradaci herního systému, jako spíš opravdu jen odstraňováním nebo zlepšováním zbytečného nebo zjednodušováním příliš složitého na úroveň Easy to Play, Hard to Master. Občas ale vývojáři kapánek přestřelí...

Jinak narážka na Heroes 6: Podle mě nemusí jedna surovina místo pěti nadělat nějakou velkou paseku, ve StarCraftu tento systém funguje a na přílišnou jednoduchost si nikdo nestěžuje.

"Díl, který mě bavil nejvíce převládá nad ostatními svou kvalitou, ne nostalgií"
S tím bych souhlasil, pokud by se jednalo o kvalitu ve své době, ne ve srovnání s dneškem. Bohužel většina sérií se za posledních deset let změnila natolik, že je těžké porovnávat dnešní díly se staršími (viz. RE).

Max - Bavily mne oba díly, dvojka víc hlavně proto, že jsem ji hrál na PS2, zatímco jedničku na PC, takže zde můj názor nemá význam. Na druhou stranu zde nemá srovnání smysl, jelikož obě hry jsou téměř totožné.

Hitman - Pokud vím, v žádném díle nezavedli žádnou kontroverzní novinku, kvůli které by se strhla diskuze, zda byl předchozí Hitman lepší, než ten nový. Pokud základ hry neztrácí dech, je u mě nejlepší díl ten s nejvíce možnostmi a nejlepší grafikou, což je Blood Money.

Splinter Cell mě bohužel absolutně nebaví. Zkusil jsem původní díl, Pandora Tomorrow a Double Agent, ani ťuk. Takže nemůžu soudit.

Baldur's Gate totéž. Bavil mě Icewind Dale (téměř totožná hra, jen není zaměřená na postavy), ale nejvíc Dragon Age. Pěkná 3D grafika a velkolepý (neříkám dobrý) příběh na mě zkrátka udělají větší dojem.

Jak se to vezme. Je lepší jezdit autem jako řidič, nebo spolujezdec? Oboje mě dostane z místa A do místa B přibližně stejně rychle, cesta je stejná, krajina kolem je taky stejná. Přesto větší zážitek je asi z řízení než z jízdy jako spolujezdec (jakkoliv je pozice spolujezdce velmi praktická, protože si může odpočinout, může číst atd.).

Heroes 2 i 5 se mi líbí obě. A tady opravdu vidím rozdíl čistě psychologický, protože systém se od té doby příliš nezměnil. Na druhou stranu člověka může nudit hrát pořád to samé, takže jistý subjektivní důvod pro nižší hodnocení tu určitě je. Ale jsem zvědav, co budeš říkat na Heroes 6.

Obecně totiž lze jakoukoliv hru objektivně degradovat. Třeba ty Heroes. Nejdřív například zrušíme lodě, protože se používají jen na málo mapách a nepřispívají celkové hratelnosti. Taky zrušíme upgrady jednotek, protože to vede k dvojkolejnosti systému, což je zbytečné. Dále zrušíme atributů a magie hrdinů, protože systém je příliš složitý a neprůhledný a hráči se v něm ztrácí. Místo toho bude mít hrdina jen jedno kouzlo, které bude dávat nějaké dmg, které se bude s postupem času zvyšovat. Dále dáme větší důraz na soubojovou složku, takže omezíme hraní na strategické mapě a vylepšování hradů. Možnost nakupovat lepší jednotky do armády bude nově vázána na počet obsazených hradů. Doly nebude třeba obsazovat, ale budou patřit k hradu. Není to krásná představa? Jistě by to zpřístupnilo Heroes více hráčům a umožnilo mít vyšší zisky :-). Některé možnosti (jako třeba ty lodě) pak nabídneme jako DLC za příplatek :-)

Tedy nevím, ale nostalgie zase tak moc u mě nefunguje. Když popřemýšlím o herních sériích, které jsem hrál celé, tak tu nostalgii tam nevkládám. Díl, který mě bavil nejvíce převládá nad ostatními svou kvalitou, ne nostalgií.
Například série Metal Gear. Je jedno, zda hraji první díl z roku 1987 nebo poslední, z každého si pamatuji spoustu emotivních momentů, soubojů, které nikde jinde hráč nezažije...
Max Payne - myslím, že první díl je u mnoha lidí oblíbenější, ale pro mě mají oba svou kvalitu, každý je lepší v něčem jiném, z každého si pamatuji mnoho momentů.
Hitman - Blood Money je považován za nejlepší díl, ale člověk si pamatuji v podstatě každý díl, co v něm dělal, co by neměl dělat...
Splinter Cell - Chaos Theory je (nepráven) označován za nejlepší díl (lepší díl je jednoznačně oldgen Double Agent), ale momentky, které si pamatuji jsou v každém dílu, a například nejvíce na mě (docela překvapivě) zapůsobil Conviction.
Ale například Baldur's Gate nebo i Neverwinter Nights ve mně zanechalo mnohem více než celý slavný Dragon Age.
Série Resident Evil, miluji všechny díly, vzpomínám na mnoho věcí ze starších dílů, ale to samé dělám u těch nových... Navíc jako první jsem hrál úplně původní díl, ale za nejlepší považuji druhý a čtvrtý díl.
Je pravdou, že si rád zapnu hru, na které jsem opravdu vyrostl a řeknu si "to byly časy", ale to je tak vše. Možná to je tím, že mé začátky byly na NESu, kde jsem strávil mládí na něčem trochu jiném, než se mi dostávalo v dobách kolem PSX a později.
EDIT: K větě "Při objektivním zhodnocením dle mého neexistuje nic, v čem by hra z roku 2001 byla lepší, než hra z r. 2011." - existuje. Podívej se na Mafii 1 a 2, u prvního dílu je skvělý příběh, zajímavé charaktery, zabávná jízda a střelba... co máš u druhého dílu? Nezajímavé charaktery, naprosto děravý příběh, nudné ježdění a střelba... A to je naneštěsí objektivní názor, stačí si zahrát obě hry po sobě a u druhého dílu se budeš nudit - tedy já se nudil neuvěřitelně.