"Já chci, abych měl možnost je hrát jednodušší."

Ty ty možnosti máš. Youtube, wiki, udělat si kouzelníka a x dalších způsobů. Jen ty nechceš. Chceš si nastavit lehkou obtížnost v menu. 

Ne, není to nesmysl. Je to úplně jednoduchá úprava. Jedna hodnota v jednom řádku kódu.

Promiň, ale ty nechápeš. Ta hra by s volitelnou obtížností nedávala smysl. DS je něco mezi knihou, filmem a hrou. Spíše všechno dohromady. Existuje důvod, proč je to pro určitou skupinu lidí modla. Nechápal jsem dost dobře proč, dokud jsem to nezkusil. A varuju tě. Jak jednou zkusíš, moc her už si pak nezahraješ. Zjistíš. stejně jako mnozí, že spousta ostatních věcí jsou jen vatou, nejsou ve srovnání s DS celkem nic. A myslím si, že vím, o čem mluvím. Odpařeno mám fest. Toš tak 🙂

to je naprostý nesmysl, který nedává absolutně smysl a může to napsat člověk bez herní praxe v FS hrách.

Takže jak.

Spíše si říkám, co je ti do toho, že tam není easy mod.  To není tvoje starost, máš možnost si koupit cokoliv jiného, když ti není po chuti hra bez výběru obtížnosti.  

Proč máš potřebu se toho domáhat na Games.cz? Co tě k tomu motivuje? 

Je to docela dobrá zábava se vždycky koukat na statistiky achievmentů, kolik lidí se dostalo, jak daleko. Nejhůře na tom je Bloodborne, tam to ale bude zkresleno tím, že to bylo zadarmo v PS+.

Každopádně k jádru pudla. Ty hry nejsou tak těžké, jak se o nich říká. Když si dáte jakoukoliv jinou hru na vysokou obtížnost, tak je těžší než Souls hry - vím to, protože všechno, co není Souls hraju skoro vždycky na normál (Na nejvyšší obtížnost si hry dávám svátečně a většinou lituji a snižuji). 

Ovšem pomocí "Prepare to die" a podobné slogany ty hry nabyly určité reputace "hardcore" her, skrze kterou se staly na začátku populární. Místo, aby nikoho nezajímaly jako předcházející hry Fromsoftu, tak lidi chtěli vyzkoušet tu "hardcore" hru, chtěli si dokázat, jestli na to mají. Slogan "Prepare to die" byl tehdy geniální marketingový tah. Člověk z britské větve Namco Bandai, který tento slogan vymyslel, si za něj zaslouženě vysloužil povýšení.

Ovšem občas si říkám, že tenhle marketing také těm hrám ublížil, protože lidi "z venčí" nevidí nic jiného, než jejich obtížnost (protože jim marketing nic jiného neukáže), a proto je ani nevyzkouší. Lidé, co ty hry vyzkouší, zjistí, že mají i jiné kvality.

 Teď už tedy Soulsovky nalákaly všechny hráče, kteří byli zvědaví na hardcore hru, "Prepare to die" už nemá smysl. Chtějí tedy nalákat i zbytek, který není a nechce si ani vyzkoušet být "prepared to die", skrze tohle slovíčkaření. Možnosti, jak hru učinit jednoduchou tam byly vždycky (magie, co-op, farmení, otrávené šípy, zweihander), ale lidi "z venčí" je buďto ignorují, nebo nevidí. Elden Ring jich bude mít více, protože ještě přibyde stealth, více checkpointů, přístup k multiplayeru bude jednodušší a budete mít koně, který vám dovolí zdrhnout ze šlamastyky. 

Nevěřím Miyazakimu, že ta hra bude výrazně jednodušší, to je falešný marketing (na úrovni jako bylo ono "prepare to die"), vždyť ten chlap hned v další větě řekne, že tentokrát do bažin dal doopravdy celé své srdíčko a budou ještě bažinovitější.

Tesat do kamene. Bez přehánění. Vystihl jsi to naprosto úžasně. 

Bude to tím, že ty seš ty, máš naprosto unikátní situaci, která je - pochopitelně - se situacema jinejch lidí neporovnatelná, ale osobuješ si právo normovat ostatní podle sebe. Jednoduchý.

Jakmile uznáš, že jiní lidé mají své životy srovnané jinak než ty, a k jejich situaci je potřeba přistupovat s pokorou, začneš - snad - chápat, o čem píšu.

Popravdě nevím, co je ti vlastně do toho, že vedle způsobu, jakým ty hry chceš hrát ty, a který ti rozhodně nechci vzít, by vedle toho ty hry bylo možné hrát i jiným způsobem, a to na jakékoliv platformě.

Jakákoliv odpověď na tuhle otázku mi zní jako "protože bla bla bla". Sorry.

Jednu možnost jsem napsal přímo v příspěvku. Tak jsi ho snad četl, ne?

Nechápeš. Já si nevynucuju, aby ty hry byly jednodušší. Já chci, abych měl možnost je hrát jednodušší.

Co to znamená:

Ty a další lidé, kteří je mají rádi tak, jaké jsou už dneska, budou i nadále spokojení.

Já a další lidé, kteří by je rádi měli lehčí, budou nově spokojení.

Vyhrajou všichni.

Otázka nikdy nebyla na stole. Ti, co hráli, odpověď znají, ignoranti se budou domáhat easy modu a odpověď je ve finále ani nezajímá. Pokud by je zajímala, tak by dohráli minimálně první díl Dark Souls, pak okamžitě pochopili, proč tam není easy mode. Pak by tady ze sebe nemuseli dělat šašky.

Zvládnou to i lidé s tělesnou obrnou a různě tělesně postižení. Jsem si jistý, že to zvládneš i ty, kdybys chtěl.

https://www.youtube.com/watch?v=tso8u4OJLuI

"Konkrétně u Soulsovek si myslím, že se dá obtížnost snížit citlivě a zároveď jednoduše, aniž by vývojáři tu hru rozbili."

Jak?

Každý má možnost hrát, co chce. Pokud se ti na hře něco nelíbí, tak si zahrej něco jiného. Dneska už vychází v AAA prostoru snad jenom exkrementy, tak nevím, proč by se poslední dobrá série měla po jakékoliv stránce uzpůsobovat konzumentům exkrementů.

Stejně jako ty můžeš hrát, co chceš, tak si vývojáři můžou udělat jakou hru chtějí. A ačkoliv exkrementy jsou populární, tak aspoň tyhle nech dělat zlato. Očividně jsou v právu, protože jsou úspěšní a Souls hry jsou jedny z nejlepších her od té doby, co vycházejí. Kdyby Demon's Souls nebylo tak obtížné, tak by nikdy nebylo tak úspěšné, protože to byla šuškanda o extrémně obtížné hře, která lidí vedla k tomu, aby ji vyzkoušeli. Kdyby Demon's Souls nebylo úspěšné, tak by pravděpodobně Fromsoftware už ani neexistoval a taky by neexistovalo tolik dobrých her, které se Souls hrami inspirovaly, ať už více, či méně. V množství herních vývojářů, kteří v Souls hrách našli inspiraci, se snad vyrovná jen Earthbound.

Souls hry využívají obtížnost k budování atmosféry, příběhu, postav, apod. Ty hry nejsou obtížné, aby byly obtížné, ale protože to dává smysl pro ten svět a vyprávění. Pokud by byly jednoduché, tak by se to celé rozpadlo.

Kdyby DS1 bylo jednoduché, tak by zrada Lautreca hráče tolik nebolela. Hráči by si nevybudovali takový vztah k Firelink Shrine a jeho obyvatelům, takže by celý world design postrádal smysl, zatímco když je hra obtížná, tak pouhopouhý výtah do Firelink Shrine probouzí ve hráčích více emocí než kdejaká příběhová hra. Přátelskost Solaira by nezahřála tolik u srdce a jeho smutný konec by tolik nebolel, kdyby nebyl jediný, kdo se směje od srdce a kdo hráči vždycky nabídne tolik potřebnou upřímnou pomoc. Asi těžko by hráč sympatizoval s postavou bojovníka, který to vzdal, kdyby si sám hráč nezakusil, jak těžké to je, a taky nezvažoval, že to vzdá. To je jen pár případů, co mě napadlo.

Ty a tobě podobní si vynucují, aby hry přestaly používat herních způsobů vyprávění, přestaly být uměleckou formou, a aby se z nich staly konzumeristické škváry, které jsou všechny stejné, nikoho neuspokojí, ale nikoho neurazí. Ne, děkuji. Eskalátor na Mount Everest nepatří.

"Já nikomu neberu jeho tvůrčí vizi, za předpokladu, že on mi nebere možnost užít si hru jinak, než jak jeho tvůrčí vize diktuje. "

A on ti snad někdo nutí hrát na PSKU či Xboxu? Sám sis ve finále odpověděl, hru si namoduj, stáhni si trainer, dej si tam easy mode/god mode a můžeš přestat mrhat svůj čas psaním o easy mode na diskuzích a v klidu si užívat hru bez nějakého stresu, že tě zabije boss. 

Enjoy!

mám tříleté dítě, dvě práce, hypotéku, jezdím xkrát do roka mimo Republiku, abych poznal jinou kulturu, zvládám dohrát tak pět her ročně. Chodím pravidelně na Operu(teď mě čeká Alcina), balet. Čtu a miluji hudbu. PS5 zapínám pravidelně jen bud večer v 9 hodin nebo o víkendech. Přitom FS hry zvládám v pohodě. Tak čím to bude?

Pleteš se sakra moc, protože absolutně nemáš tucha, jak se to hraje. Tady nic půl hodiny nemačkáš, bossové mají už několik let weak pointy, kdy je ochromíš a zasadíš velký úder, hp nikdy nebylo moc, bosse jsi schopen až na výjimky smáznout do pěti minut. Každá hra ti nabízí účinné techniky jak bosse oslabit. V Blodborne až místy jednoduché parry. V Sekiro nástroje, na které jsou bossové alergičtí, čili jsi schopen  jen spamovat např. vějíř a boss se k tobě ani nepřibliží. Těch herních mechanik na easy mode je tam vždy x, že by tě nenapadlo žádat easy mode.  To už dávno není první Demon Souls či Dark Souls. Ty hry šly mnohem blíže mainstreamu, než si neznalci jako ty myslí.

Na pop music není špatnýho vůbec nic. Pop music dělá život příjemnějším MNOHONÁSOBNĚ více lidem, než okrajové žánry. Kdyby nebyla pop music, tak lidi, co ji poslouchají, by nezačali poslouchat jazz. Neposlouchali by nic. A jejich život by byl chudší. Tohleto upínání se k abstraktním hloubkám a kvalitám je studený jak psí čumák a neživotný.

Tohle s rozmazleností nemá vůbec nic společnýho. Existuje tisíc a jeden dobrých důvodů, proč někdo nechce půl hodiny mačkat tlačítka s chirurgickou přesností, protože boss má bambilion životů, aby pak navíc těsně před vítězstvím zmáčknul jedno tlačítko blbě a musel to celé zopakovat (často ještě s nějakým tím entrée v podobě běžného cannon fodderu, aby se člověk na bosse patřičně rozehřál).

Ono úplně stačí, když člověk dostuduje, začne pracovat, založí rodinu... Konkrétně já jsem neměl volné celé odpoledne ani nepamatuju.

Jisteze spekulace. Do hlavy nikomu nevidim. Ani ne sobe, coz je ma pointa. Ale to jsme off topic. 

Puvodni otazka je stale na stole:  Z jakeho duvodu souls hry nemaji ruzne obtiznosti?, a ten dusledek, ze je to relativne tezky cimz se okruh tech co hru byli schopni dohrat zuzuje, plati.

Pokud ti vadi .. elitarstvi .. ve smylu nadrazeny, tak ja na tom netrvam.