vacsiou destrukciou asi mysleli, ze sa bude bojovat s vojakmi trpiacimi leprou.

Hry maj bejt koherentní. Nemůžu ve stejné hře zabíjet kluky v maskáčích jednou ránou z devítky a ničit tanky granátem a pak sám vydržet osm zásahů raketou při jízdě čmajznutým sériovým SUVčkem. Když chci ukázat útěk v autě před vrtulníkem s následným efektním sestřelem, nechám auto aspoň kličkovat směsí těžko rozstřelitelnýho bordelu (co já vim, třeba železobetonový sloupořadí), ne že ho nechám promenovat po holý krajině, kde to několikrát schytá těmi nejtěžšími zbraněmi.

Já myslím, že se některé hry i témata, kterým se věnují, za tu dobu již rozdělily a povýšily, že zachovávat u nich serióznost v látce a opakovaně nenabízet tu samou efektní show, by mělo být vcelku běžným přístupem, který se nemusí nutně vylučovat se zábavou, jak se řada lidí bojí. Navíc, je v tom právě ta nuance rozdílu v chápání reality a hodnověrnosti a jejich použití ve hrách, což by bylo dobrý si ujasnit, páč ten rozdíl v tom je. Jistě, hry jsou o zábavě, ale ta zábava by měla mít úroveň, ne aby se dala okecávat tím, že si někdo u toho hodí nohy na stůl. Osobně s domnívám, že dokud se tohodle dogmatu obecně lidi nezbaví, tak opravdu kvalitní tituly prostě nebudou.

Protože to určitě bude Launch titul na konzole :-)