Přejít na výpis diskuzí

Ladislav Boldy

OSOBNOST 24.5.2007 
95 příspěvků

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Můj kamarád

    Láďa je můj velmi dobrý kamrád, a hodně mi v životě pomohl.
    Dnes, když poslouchám jeho písničky, a pročítám zdejší příspěvky, tak mám radost, kam až to dotáhl.
    Jeho písničky poslouchá celá moje rodina, a nejvíc máma. Láďa nikdy nikomu nic nedával za vinu. Nikdy neřekl, jako že za to může tahle podělaná společnost, že mu nedokázala pomoc, když se ho zbavili vlastní rodiče.
    Láďovi vzali úplně všechno a musel hrát s těmi nejhoršími kartami, jaký mu rozdal osud, a o tom taky zpívá, (vsadil jsem všechno, jenom na jednu kartu) Umět žít v civilním prostředí, když od malička žijete v nějaké kleci se zvířaty, mutanty, vrahy, násilníky a zločinci, to je nad lidský úkol. Můj Brácha měl skvělou milující rodinu, táta mu zajistil všechno, a dneska prodává drogy a krade. A naši jsou z toho nešťastní.
    Láďo, ty už nemusíš nikomu nic dokazovat, ustál jsi ty nejhorší rány, jaký kdy život může rozdat.
  • Láďo ozvi se !!!!

    Ahoj Ládine ozvi se mi na telefon 775 878 971 zajdeme konečně na to kafe. Díky a čau. Rád tě uvidím.
  • Byll jsem tam!!!!!!!

    Já nevím kdo je Boldy, ani neznám jeho písničky, ale já chodím cvičit do World classu, To je fitko na Václavském náměstí, a on tam dnes záchránil nějakého jejich zaměstnace ktereý dostal epileptický záchvat.
    Dnes 24. května.
    Odtamtud znám Boldyho, ale to jak se zachoval bylo fakt bomba, to jsem fakt nechápal?
    Pak mu přiběhla na pomoc ještě jedna recepční a oba toho pána zachránili.
    Já jsem mu chtěl pogratulovat, ale nevěděl jsem jak a kam, tak to píšu sem. Všichni jsme tam stáli jako debilové, a on jako jediný mu šel na pomoc.
    Pane Boldy, jste dobrej.
  • Můj otec byl vychovatelem v pasťáku, kde Boldi vyrůstal

    Sice už od svých 19 let žiju v Německu a do Čech jen občas jezdívám za mámou, protože táta už zemřel, ale moc dobře si pamatuju na jeho vyprávění, co se dělo v pasťáku v Liběchově, kde léta dělal vychovatele. Párkrát jsem tam za ním dokonce i byl. Od něj a z toho, co jsem při návštěvách sám viděl, dobře vím, v jakých podmínkách ti kluci žili. A můžu jen potvrdit, že všechno, co tu někteří píšou o tom, čím si Boldi prošel, je svatá pravda.
    Táta byl jednou i svědkem vzpoury, při které se přes 40 chovanců vzbouřilo a navzájem se těžce pobili tyčemi i kudlami, doslova na život a na smrt. Spousta jich při tom byla i zmrzačenejch. Boldi se postavil na stranu těch slabších a dokonce proti samotnýmu řediteli, kterej celý to svinstvo dopustil. Táta za to pak musel Láďu potrestat pendrekem, i když sám dobře věděl, jak to bylo. Boldi stál a prostě se nechal mlátit. Jenom mu tekly slzy, protože měl tátu rád a věděl, že mu nic jinýho nezbejvá. Táta na tuhle nespravedlnost nikdy nemoh zapomenout a nakonec kvůli ní odešel ze zaměstnání.
    Vůbec byl z tý práce tak špatnej, že na to doplácela i naše rodina, a máma proto taky chtěla, aby tam skončil.
    Jak se v Německu říká: Kinder, welche so bestraft werden, sind nichts anderes als Schuldlose Opfer" ("Takhle trestané děti nejsou nic jinýho než nevinné oběti"). Dodnes poslouchám Boldiho cédéčko a společně s mámou vzpomínáme na zlou dobu, kdy táta v Liběchově dělal.
    Přeji Ti, Láďo, hodně štěstí a daleko lepší život, než jakej jsi měl ve svým dětství.
  • Hele lidičky, pojďte se zamyslet?

    Je vůbec možný vcítit se do role člověka, který strávil 19 let po pasťácích, pak 23 let na ulici, A 5 let po kriminálech?
    Čím se vlastně provinil, že si tohle musel vytrpět?
    Kdyby se narodil laskavým a milujícím rodičům, tak mohl prožít krásné dětství a nemusel prožít tohle peklo.
    Vy máte všichni plnou hubu kritiky a posměšků, ale kdo z nás by to ustál, kdo z nás by přežil byť jediný den v jeho životních podmínkách?
    Sednout si k počítači a psát o tomhle člověku špínu, je ukázka toho, co jsme zač, jaké jsou naše charakterové vlastnosti, jaká je naše odvaha, a jak se dokážeme poprat se životem my?
    A ukazuje se, že jsme tak zbabělí, tak zákeřní a podlí, že svou zbabělost drze nazíváme odvahou, když pošpiníme někoho, kdo od narození trpěl jako zvíře.
    Boldy seděl 5 let v base za to, že málem umlátil nějakého šmejda, který, vydíral jeho kamaráda.
    Kdo z nás by byl ochoten podstoupit tohle riziko?
    Život Boldyho naučil to, co naučí vojáka v džungli, přežít.
    A on to dokázal, aniž by musel někoho okrást, oloupit, nebo něno podobného?
    Tak kde se v nás bere ta opovážlivost ho ještě za to špinit?
    Já jsem si poslechl jeho CD, a je tam celá jeho historie.
    A až teprve teď mi dochází, čím vším si ten člověk musel projít.
    Tak že za sebe, já osobně smekám.
  • Všichni moc přeháníte

    Já znám Bolďáka velmi dobře, seděl jsem s ním v kriminále v Novém sedle okr.Chomutov 3 roky. Měl jsem celu hned naproti němu. Kolují o něm legendy a kolovaly i když seděl. to,že seděl za to, ze dobil frajera na sračky je pravda. Ten že ten frajer vlítnul do bytu s partou cigošů a mlátil uplně nevinýho člověka a pak mu sebral peníze a všechno co měl v bytě.
    Bolďák si toho hajzla našel a pak ho rozbil na kusy. Za to vyfasoval u soudu 5 let. Znám všechny jeho historky, ale některé jsou tu až moc přehnané.
    Bolďák umí ochránit koho se Vám zlíbí. V kriminále patřil mezi bosse, ale byl lidský a nikdy si nehrál na nějakýho machra. Prožil větší peklo, než jaké tu píšete. Já ho měl rád protože je neskutečnej bavič, je s ním hrozná sranda, ale dokáže taky udělat člověku ze života peklo. Dokáže čekat věčnost než se pomstí. A v kriminále to dokázal hned třikrát. Ale nikdy jsem neslyšel, že by po něm někdo střílel? to je fakt holej nesmysl. Moc to žerete borci.
  • Je agresivní, ale poctivý.

    Já Láďu znám od 19 let, a dnes je mi 45, ale že by pomáhal jenom za prachy není pravda. Láďa to měl hodně těžké v životě. On byl odstrčenej od civilizovaného světa a celé dětství prožil po pasťácích. A to kam až se dostal, to jak se vypracoval, je neuvěřitelné. Z pouličního rváče až na Vysokou školu politologie, to chce hodně velkou vůli.
    A to je pro mě důkaz odvahy a cílevodomosti. Nic jiného za co ho tady peskujete, není postatné. Bránil ty slabší, protože takhle to dělal i v pasťácích. A pak si za ochranu nechával i platit, což je sice pravda, ale kolikrát pomohl i bez nároků na finanční odměnu. V jeho blízkosti musí být člověk velmi opatrný, ale co nesnáší k smrti, jsou leváci, podrazáci, podvodníci, zlodějové, a houmlesáci. Přeju ti hodně štěstí Láďo.
  • tomason222

    příhoda

    zdravím
    asi před 4/5 lety jsem měl možnost přes kamaráda se seznámit s Boldym na Slapech
    a můžu říct ,že sním byla velká legrace jednu historku rád přidám: sedíme a bavíme se o jeho hudbě a já mu říkám ,že od té doby co jsem slyšel jeho hudbu tak po karlových Varech rozhlašuju jak je to skvělá hudba a jak všichni kamarádi kupujou jeho CD a já sám si jedno koupil. Boldy mě bedlivě poslouchal a říká : prosim tě a kdy to asi tak bylo ? A já mu říkám minulej rok. On se zamyslel a řekl : jo jo má š pravdu Loni se to trochu rozjelo to jsem prodal 3 cdéčka :-) *1* *1* To je vážně pracda ,teda ten příběh myslím . no nic méně do dnes poslouchám jeho hudbu bv autě *3*
  • soliter

    boldy

    Jeho písničky se mi moc líbí i to co v životě dokázal.Na nějaké drby nedám.Není to žádný Belmondo,ale jeho muzika mluví za vše.Je krásný uvnitř a to je důležitější. *14*
  • Respekt vzbuzující cesta z absolutní nicoty - 1

    Jako pedagog, který pana Boldyho od roku 2005 připravoval na nejprve středoškolská a pak i vysokoškolská studia mezinárodních vztahů a diplomacie, musím některé ze zdejších příspěvků rovněž podpořit.
    Proč? Řekl bych totiž, že v raném dětství se – nikoli vlastní vinou – dostat do „pasťáku“, kde je domovem šikana mezi chovanci a nepřetržitě všudypřítomné násilí, v němž jste nuceni najít si místo ke svému přežití, v 18 letech pak odtamtud být „vyvržen“ do normálního světa, aniž by vás na něj předem někdo prakticky připravil, a nejen bez sebemenšího zázemí, nýbrž také bez trvalého bydliště, a tudíž i možnosti vůbec dosáhnout na sociální výpomoc nebo získat nějaké zaměstnání, se z této startovní „nicoty“ nakonec vydrápat až k tomu, že si vybudujete existenční zázemí, odmaturujete a stanete se úspěšným vysokoškolákem, to je příběh, k němuž nemohu, než vzhlížet se sympatiemi a obdivem.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit