Diskuze OSOBNOSTI.cz

To jsem upřímně trochu přehnal, lituji toho, ale nesnesu už tu lehkomyslnost, povrchnost a pokrytectvý (jak své tak i) druhých lidí a Čechu obzvláště zvláště v době kdy lidi ve světě trpí a umírají na covid-19 a zdravotnictví kolabuje si lidi chtěji bohužel dnes dobře užívat a nejlíp se ještě přitom (konzumně) bavit!! Skutečně nevím co by na to řekl WIM WENDERS. Ale mě neskutečně naštvala nepřítomnost jakkýchkoliv komentářu druhých uživatelu diskuse právě k této osobnosti respektované a široce uznávané jak druhými lidmi tak médii krom toho a jiného ověnčené vysokými statními vyznamenáními!!! Bohužel u nás v České Republice WIM WENDERS není prozatím vubec tak široce a populárně medializován jak je tomu v Německu a v jiných zemích!!! To je smutná pravda, svědčí o tom v českém jazyce (v českém překladu) prozatím absolutní, fatální nedostupnost jak knih tak filmu na DVD v české distribuci o WIMMU WENDERSOVY. Převažuje stále americký povrchní a laciný konzum, chtěl jsem říct mainstream!!! Jak dlouho, jak dlouho ještě to potrvá?!!!! Kdy se to konečně změní?!!!, a začne bít u nás na trhu velká, právě už ta největší poptávka po tolik nemedializovaných a spíše raritních a vubec méně známích a vzácných filmech na DVD WIMM WENDERSE s plnou českou podporou a po knížních titulech o WIMMU WENDERSOVY?!!!! Co proto u nás dělá distribuční společnost Art Cam?!!! Bohužel vubec nic!!! To je má omluva i mé vysvětlení zároven, nechci bít za své nenávistné komentáře jen kritizován nebo některými bohužel demagogicky oslavován, chci především aby byli pochopeny v širším kontextu, ale nechci aby byli druhými lidmi už medializovány. Není skutečného ocenění bez tvrdé a přímé kritiky, a stejně tak je tomu opačně. Nechci jen nenávidět, chci především porozumět v širších souvislostech, abych přestal druhé lidi nenávidět. Pro WIMMA WENDERSE navždy s respektem a s láskou!!! Wimme hodně lásky, duvěry, pevného zdraví a štěstí v osobním, v soukromém i v profesním životě ti nejvíce přeji - MARTIN DYNTAR z města Kamenné Krásy z Hořic.

Dokument o Wimmovy pod názvem "Desperado", režijní spolupodíl na dokumentu má především už Campino z Die Toten Hosen. Otázkou opět je a zustává především to kdy se dokument řádně dostane do oběhu do české distribuce s plnou českou podporou dostupné na DVD!!! A opět jsem neunesl absenci diskuze k Wendersovy jak je dobře a nejlíp znát v mém předešlém komentáři!! Bohužel nevím co více k tomu dodat.

Wimme mám tě rád a hluboce si tě vážím nejen profesí jako filmaře a producenta svých filmu, coby i dokumentaristy, fotografa, spisovatele a pedagoga, který má uctu a respekt svých studentu i široké německé veřejnosti! jak o tom svědčí mnoho vysokých čestných státních vyznamenání! Vážím si tě Wimme jako srdečného, laskavého, čestného a nesmírně upřímného i ke všemu dost odvážného pro mě neobyčejného člověka, který se osobnostně všestraně vzdělává a rozvíjí. Wimme ty jeden i ve stáří naježenej lišáku liščatej proslavil jsi nejvíce Dusselldorf, já snad coby neuspěšný spisovatel osobností.cz svým jménem doufám brzo proslavím Hořice v Podkrkonoší svým hluboce zklamaným i ke všemu neštastným životem. Wimme už ty kamenné sochy nemáme v Hořicích kam dávat! Mám k tobě velkou prosbu, nemužeme proto nějaké ty kamenné sochy (třeba kamenného trpaslíka podél cesty u silnice do Hořic, já bych ho nejradši odcizil a přemístil právě někam do Dusselldorfu) věnovat Dusselldorfu? A spisovatelé v Hořicích tu žádní nejsou, žádné už tu nemáme, tak budu a zustanu nejspíše asi Wimme jediný co jsem ještě nenapsal nic co by Wimme upřímně stálo druhým za řeč! Jsem v krizi se životem, proto jsem též i v krizi se psaním, v krizi se vztahy a v krizi s gramatikou též. Jak v dobrým, tak ve špatným. Doufám Wimme že co ve stáří ted sepisuješ snad brzo v nejbližší době vyjde v českém překladu, mám o tobě Wimme 2 knihy a krom toho právě v českém překladu o tobě nic nadále nevyšlo, a to je velká škoda pro tak neobyčejnou a velkou goethovskou osobnost. Vše o čem Wimme točíš své road-movie filmy se hluboce nějak dotýkají (nejen osobně mého) problému vykořeněnosti a ztráty rodiny i domova a hledání své vlastní identity. Takových lidí a vubec filmařu co o tom pojednávají Wimme moc na světě není, rozumím proto tvé jedinečnosti a nenahraditelnosti druhými lidmi ve společnosti! A to doslova vážně! Wimme ještě čteš J.W. Goetha a Alberta Camuse? Já tu jejich četbu bohužel intelektuálně už nedám, snad jen Puškina mám Wimme nesmírně v oblibě. Ale končím svuj komentář raději dříve než z toho bude další ,,má" nevydařená esej. Prosím ptám se nemáte tu někdo lepší komentář? Těžko si totiž mužu něco nárokovat když to nestojí druhým lidem za řeč. Wimme myslím stále na tebe a tvé filmy, mohl by jsi ještě něco natočit.

Wimme vypověděl jsem České vládě svou občanskou neposlušnost, a to protože mě od roku 2010 do dnešního dne není už vubec řádně vyplácený ID.3 stupně, takže co bych se sám namáhal a obtěžoval České vládě už odvádět a platit poctivě daně svým řádným zaměstnáním! A kéž bych byl už jediný případ v Česku! Jenže bohužel tomu tak není! At žijí ve společnosti proto se levicově se angažovaný anarchisti!!! Tak tak... volám tu smutně a zoufale a žalostně po sociální jistotě nejen duševně nemocných lidí v ČR... tak tak... že by ke všemu ještě ctící hodnoty EU. (Že by?) No nevím, možná budu první nebo jediný! Ohhh! Z toho komentáře je jen má další občanská manifestace. Nejen Campino z Die Toten Hosen by měl z toho jistě ohromnou radost. "Viva La Revolution!!!" ps. nezná už tu někdo náhodou text této skvělé písně. Jsem na tom velice špatně, kognitivně už správný český překlad k této písni evidentně bohužel už nedám! Ohhh! Pomocte tu prosím někdo, děkuji opět za vaši ignoraci a lhostejnost. Tak tak myslet sám na sebe a starat se už jen a jen sám o sebe! Na tenhle trend dnešní konzumní společnosti jak bít ,,In" jistě do smrti nezapomenu. Bohužel, nezbude mě asi nic jiného než se spoléhat na to že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě a tichá voda břehy mele. Anebo skutečně raději emigrovat na západ do zlaté ,,Evropy"!!!...

V road-movie snímku "Land of Plenty" ("Země Hojnosti") němce Wimma Wenderse jsem si nejvíce oblíbil 3 filmové scény: 1) ,,Když Lana (Michelle Williams) četuje se svým přítelem přes notebook, kamera nám (divákovy) vzápětí dá následně nahlédnout do spuštěného videa, ve kterém vidíme doprovod učastníku pohřbu civilní obětí války, kdy slyšíme bezutěšný pláč a naříkání ze zoufalství z bezmoci a z bezradnosti rodinných příbuzných oběti (která už je na Blízkém východě, v Iráku jen jednou z mnoha civilních obětí války), kdy přes rakev je přehozena stuha s citátem připomínajícím nám to že ,Bolest z míru je lepší než agonie z války'. Poté kamera najede na polocelek se záběrem obličeje Lany jak nesmírně zvídavě, ale současně smutně a starostlivě, něžně už bezradně sleduje stažené video v notebooku a z pozadí se ,,teskně" a nostalgicky rozlehne teskná rocková hudba Thom and Nackt, která její pocity, či spíše emoce divákovy vyjádří v této situaci lépe než už právě to, co muže zabrat v této události už samotná kamera." Geniální nápad Wimme, je vidět že kameraman Franz Lustig má nesmírný cit pro kameru. 2) ,,Pro mě snad tou nejlepší scénou z tohoto filmu je vzájemný rozhovor Michelle Williams (Lana) a Johna Diehla v roli Poula nad neštastnými událostmi terroristických utoku na World Trade Center ("Světové Obchodní Středisko") v New Yorku z 11.9. 2001 v zátiší hřbitova kdesi v Troně, kdy každý však mluví už jen sám za sebe právě o svých osobních vzpomínkách, právě už ze svého osobního hlediska pohledu na tyto události tak jak si je přitom sám pamatuje a jak na ně už osobně vzpomíná a právě s Wimmem Wendersem a s divákem pozorně sledujeme to jaké osobní pocity už v nich jejich tyto osobní vzpomínky na tyto neštastné a otřesné události vyvolávají, a snaží se přitom osobně už přijmout či přijímat a pochopit osobní pocity a hledisko pohledu u druhé osoby na tyto události a ptát se sám sebe, se zodpovězenou otázkou jak tyto neštastné otřesné události dnes vlastně vubec ovlivnili současný (dnešní) život v Americe. Wim Wenders opět dokládá divákovi potřebu a nutnost citlivého a starostlivého, pečlivého vzájemného nasloucháni si k porozumění si svým osobním pocitum i názorum zda jsou oprávněné a správné nejen u sebe, ale i u druhé osoby. To je na filmech Wimma Wenderse přitom už krásné a vyjímečné. Naprosto znamenité. ,,Terroristé!?" (ptá se Lany Poul) a Lana mu odpovídá: ,,Ne!, byli to jen obyčejní lidé." ,,Tak proč oslavovali?" ptá se Poul a Lana mu na to odpoví: ,,Protože nás nenávidí. A protože nenávidí Ameriku!" (Popis 3 filmové scény už se mě do komentáře sem pravděpodobně nevejde, tak ji vynechám.) Považuji to osobně za své nejlepší divácké zhodnocení tohoto filmu Wimma Wenderse, i když jsem 3 scénu musel bohužel už uplně vynechat. Snad se vám má recenze filmu bude líbit. Gramatika ale není bohužel má silná stránka.

Krom lásky není uz nic pro co by stalo za to žit (Wenders)

Dnešní Německo je vzorem pro další země EU. Dnešní Německo je tou nejlepší zemí z celé EU. Mim oblíbenym mottem je že Německo nezastavíš!!

Co dělá Wim? Už nenatáčí? Ale věnuje se myslím hlavně psaní, menší shrnutí toho nejduležitějšího z jeho rozhovoru s Wolframem Schuttem z 6.listopadu roku 1982: cituji tedy Wimma: ...Ve filmu chce vyprávění vyprovokovat zpětné poznání a pomocí formy uspořádat nepřeberné množství dojmu. Potřeba příběhu znamenala už za Homéra, kterého nyní čtu: slyšet, že lze utvořit souvislosti. Existuje potřeba souvislostí, protože lidé vlastně mnoho souvislého nezažijí. Přitom se ,,dojmy" množí stále silněji, skoro jako při inflaci. Proto si myslím, že se potřeba příběhu bude spíše zvyšovat, protože je v nich někdo, kdo vypravuje, řadí a vnáší tam myšlenku: mužeme ještě zasahovat do vlastního života. A to přece příběhy dělají: potvrzují nám, že jsme kompetentní, že určujeme své životy. -Potvrzují, že jsme něco zažili. - Většina lidí vyprávět své příběhy ale neumí - protože je dost těžké něco vyprávět. To vlastně pokaždé znamená: ,,Neumím ti to pořádně povědět, však víš, co mám na mysli." To znamená, že se vlastně sami ,,dobrovolně" zřekli toho, aby něco skutečně už osobně vyprávěli. (...) Všechno to, co chci vyprávět, jsou maličkosti, at už pojednávají o městech nebo emocích nebo osamělosti a opuštěnosti. Idea, že film by se měl nějak dotýkat života a zkušeností (mých zkušeností jakožto tvurce stejnou měrou jako zkušeností diváku), tato idea - a to mi ten film ozřejmil - je nerozlučně spjata s příběhy. Pro mne nejsou filmy zříkající se už vyprávění příběhu a líčící jen pouhé situace vubec možné. Člověk je prostě na vyprávění příběhu už zvyklí a závislý, muže právě tak přitom sdělit všechno to, o co mu nejvíce v životě jde...(...) Několik týdnu čtu Homéra a nebyl jsem zklamán v naději, že se z něho lze něčeho dopátrat, že příběhy musí být afirmativní - právě už ono afirmativní vyprávění je například momentálně převážně nejvíce u Američanu: ti totiž vypravují už jenom afirmativní formu příběhu, jejich vrcholy, jako určitý druh prázdné zábavy, jako určitý druh ,,vyhlídkových letu". A vyprávění příběhu už pak je u nich jenom pouhým prázdným žvaněním. (psáno pro Frankfurter Rundschau, 6. listopadu 1982) (zdroj: Wim Wenders "Dech Andělu", aurora, 1996)

"What Would America Be Without God?" (skutečný nápis podél silnice v USA... ze snímku "Země Hojnosti"). Díky Wimme!!!... to je Amerika z jiného pohledu.

Už se tu dál nemůžu vůbec divat na absenci jakkekoliv diskuse k Wimmu Wendersovy. Je z toho bolest v srdci i na duši. Takový nezájem o diskusi by si Wim Wenders svým přínosem ke světové kinematografii rozhodne nezasloužil. Stydte se všichni co diskusi ignorujete.