Diskuze OSOBNOSTI.cz

Wim Wenders: divácky i kritikou ještě nedocenene pro mne zcela zásadní 2 křesťanské road-movie Land of Plenty (Země Hojnosti 2003) a mysteriózní Palermo Shooting (Přestřelka v Palermo 2008). O jiných filmech Wimma Wenderse bych recenze na jeho filmy hold už asi psát nemohl a nedokázal, protoze je nemám az na výjimky vubec shlednute. Pořád čekám az budu mit možnost vidět od Wimma Wenderse film Az na Dno... a možná bych k tomu filmu i něco více napsal, zatím tu možnost ale bohužel nemám. Tim nijak nezpochybňuji a nevylučuji vubec v nejmenším to že Wim Wenders ma řadu na MFF divaky i kritikou ceněnych a úspěšných zejména pak předešlých i jiných filmu nebo dokumentu. Ale jsem plně oddaný vyse tu právě uvedenym dvěma filmum Land of Plenty a Palermo Shooting, protoze takhle si chci Wimma Wenderse jako divák nejlíp zapamatovat.

Doslova živá legenda Německého "Nového Filmu."

Lituji jsem naštvaný. Prostě lituji moc, ale jsem zklamaný a naštvaný!! Protože kde je diskuse k teto výjimečne osobnosti. To jsou cesi tak, natolik kinematograficky nevzdělany že je Wimm Wenders neoslovuje a nezajímá?!!! Kde to mi cesi jsme, to snad už není ani možny přehlížet, ignorovat a nezajímat se už o diskusi k tak kinematograficky a nejen už v rámci filmu významné německé osobnosti.

"Je lepší když film raději nebude, než aby byl takový jaký je - prumyslově vyráběný jen ke konzumu, jen ke kapitalistickému konzumu, čistě americký.!" V kině už dnes neuvidíme z americké produkce nic nového, vše se jen dokola opakuje. Filmy už přestali být! V Americe je konec filmu...

Přes všechnu dnešní komerci a masový konzum v dnešní kinematografii velice vysoce kvalitní nezávislý filmař, založil vlastní produkční společnost, aby udržel nezávislost svých filmu a kvalitu své tvorby. Miluji a znám u Wima spíše jeho pozdní tvorbu v letech 2003 až 2017 či do dnes, čítající road-movie film. snímky jako jsou "Land of Plenty" a "Palermo Shooting" až po "Every Thing Will Be Fine" či "Submergence" a "Perfect Days", Wim je i uspěšný a ceněný fotograf a také i dobrý spisovatel se zájmem o teologii coby jako v osobním životě je Wim hluboce věřící zbožný člověk, zároven ale i překvapivě miluje klasickou anglo-americkou rockovou hudbu, které dává tolik prostor ve svých nejen už road-movie filmech, resp. už jinými slovy, která častěji doprovází jeho filmy.

Vysoká čestná státní vyznamenání, čestné udělení doktorátu z teologie, vášnivý fotograf (z toho vychází nesmírný cit pro kameru), spisovatel, univerzitní pedagog, bývalí filmový kritik, a nadšený vášnivý cestovatel, dokumentarista a filmař a také svým zbožným přesvědčením protestant (správněji řečeno Lutherán)... založil pro svou autorsky uměleckou tvurčí nezávislost vlastní produkční společnost, spolupracoval s jedním z nejlepších evropských kameramanu s Franzem Lustigem "Land of Plenty" 2003 a "Palermo Shooting"2008), uspěl na MFF, získal nespočet mnoho kritických ocenění za své filmy jak ve své zemi tak v zahraničí - stačí jmenovat "Paříž, Texas" či "Nebe nad Berlínem" a další. Wimm Wenders je více než jen Němec, je to nesmírně nadaný a ctižádostivý člověk, je jistě velmi upřímný k filmovým divákum (netočí a nezobrazuje tzv. násilí pro zábavu jak to ve velké míře činí americká filmová produkce heroizující násilí), je věrohodný a spolehlivý... je to duležitý člověk, od kterého se v Německu stále hodně očekává. Wimm Wenders je člověk, který nám samím a divákum jeho filmu nastavuje zrcadlo, které potřebujeme ,,mit neustále při sobě". Wimm dokáže druhé lidi divácky přesvědčit. Kolik lidi, a kolik druhořadých amerických filmařu něco takového o sobě muže s jistotou otevřeně říct. Wimm byl, je a bude stát navždy v opozici vuči dnešní Hollywoodské produkci, protože jeho domovem je spíše EVROPA než USA. Jinými slovy resp. Wimm Wenders svými filmy bez potřeby jakkékoliv cenzury své filmové diváky ,,rád" neustále vzdělává a vychovává. A kdo o sobě tohle muže otevřeně říct!! Téměř nikdo. Převládá v lidech totiž pro americký konzum!!!

krásné citáty od Wima: "Krom lásky není nic pro co by stálo za to žít.", "Zlo není v lidech, ale ve vzdálenosti mezi nima." Vysoká čestná státní vyznamenání a celá řada ocenění na MFF

Ernst Wilhelm Wenders při svém pobytu v Paříži nebyl přijat na zdejší Akademii Malířských Umění, tak si alespon přivydělával výpomocí v uměleckém ateliéru. A právě ve Francii, při svém pobytu v Paříži, v té době navštěvoval zdejší kino, kde se postupně zrodila jeho největší vášen začít kriticky psát recenze právě o filmech, které v kině shlédl, později coby profesí už mimořádně nadaný a ctižádostivý znamenitý filmový kritik. To samé platí pro něj i co pro fotografa a kameramana, Wim má nesmírně vyjímečný a vzácný cit pro fotografování i pro práci s kamerou. Wim psal své filmové kritiky pro listy "Filmkritik", "Suddeutsche Zeitung" a pro "Die Zeit". Uvědomil si že má v životě mnohem navíc než zustat jen u profese filmového kritika. Nedokončil svá studia semestru medicíny a filozofie, ačkoliv puvodně snil o tom že se stane knězem a Wim se zajímá též i o teologii, a krom toho že obdržel celou řadu vysokých čestných státních vyznamenání v roce 1988 získal čestný doktorát pařížské katolické teologické fakulty a v roce 1995 mu stejné vyznamenání udělila i fakulta ve švýcarském Fribourgu. Wim vždy rád cestoval a právě k cestování ho podle jeho slov hodně podněcovala klasická anglo (britsko) - americká rocková hudba, kterou si oblíbyl, pod jejímž vlivem zprvu natáčel krátkometrážní a středometrážní existenciální, později už road-movie snímky, kdy se roku 1967 do roku 1970 stal studentem Vysoké Filmové Školy v Mnichově, je univerzitním pedagogem a spisovatelem, a také vyučoval na fotografické škole v Hamburku a pořádal ve světě vernisáže svých fotografií, natáčel životopisné, cestopisné a hudební dokumenty od "Nickuv film - s podtitulem Blesky nad Vodou" (1979) po cestopisný "Tokyo-Ga" (1983) a hudební "Buena Vista Social Club" (1998) a "Duše Člověka" (2003). Uspěšně Wim také založil svou vlastní nezávislou filmově produkční společnost Road Movies Films-produktion, která se často dostávala do finančních problému. Tématicky se ve svých road-movie filmech Wim zabývá ztrátou domova v Německu a problémem mezilidské komunikace, Wim se osvědčil jako znamenitý filmový kritik, i jako vyjímečný kameraman, vynikající fotograf, je scénarista, dokumentarista, producent a nezávislý filmový režisér, a také i univerzitní pedagog, spisovatel a teolog.

V letech 1967 az 1969 žil Wimm Wenders v Mnichove ve společnosti těch nebezpecne a bezohledne fanaticky nejvasnivejsich a nejutopistictejsich anarchistů, tzn. mezi mnoha levicove smýšlejícími mladými lidmi. V jejich čele stali 2 největší občanský vzbouřenci Fritu Teufel a Rainer Langhans..., jak k tomu Wenders svými slovy dodává: ,, Tocil jsem policisty při veřejných občanských manifestacích a byl z toho "Polizei-film" o policejní strategii a brutalitě. A pak nás začali pronásledovat. (...) V te době se z vás stal téměř terorista nebo jste se psychicky zhroutil. (...) Namiril jsem si to do palestinských výcvikových táborů, ale v Rime jsem naštěstí všechno toto sve snažení zarazil. Nějak mně to pak cele všechno došlo." ...vzpomíná na neklidnou a bouřlivou dobu Wenders, který však byl v letech 1969 přitom tehdy sám zatceny za účast na občanské demonstraci veřejne protestující proti útoku na Rudiho Dutschkeho. ...a svými slovy dnes Wenders připomíná: ...v souvislosti s 68'rokem jsem sám také víceméně stal ve středu tehdejších politických aktivit, také jsem bydlel v komunitách a částečne i s lidmi, kteří se později dostali k militantním hnutim - v tomto bode jsem se s celým tímto hnutim osobně rozešel. (...) A musím osobně k tomu říct že ta doba ve mně zanechala velké osobní rozčarování." Právě toto a mnohe vše o Wimmu Wendersovy se na Wikipedii už vůbec nedočtete a nedozvíte. Samozrejme jak jinak správně a nezbytne uvedu zdroj odkud čerpám... (takže zdroj: Peter Gavalier a jinak převzato z knižního titulu "Spletite Cesty Wimma Wenderse" jinak všem ohledně života Wimma Wenderse k četbě vřele doporučuji. Už jsem skoro téměř jak novinář ohledně toho že vždy uvádím zdroj, to je myslím velmi důležite)

Vážím si tohoto největšího němce, tohoto největšího hrdého Evropana, mám největší respekt a velkou diváckou uctu k jeho pozdní filmové tvorbě. Jeho slova pro mě znamenají hodně: "Zlo není v lidech, ale jen ve vzdálenosti mezi nimi." Wimme děkuji, já k tomu dodávám pak svými slovy jediné: "Jen ve vzdálenosti mezi námi je nejvíce otázek, pochybností i nejistot!, nikoliv už v naši domluvě" (mé motto)