Přejít na výpis diskuzí
Historický summit NATO a vzestup východní Evropy
13.7.2016 | Alina Holušová
477 příspěvků
-
Jak Rusové dostávali pořádné nakládačky
Tatarský vpád ve 13. století
V bitvě na Kalce v květnu 1223 rozdrtila tatarská vojska armádu ruských knížat. Definitivně si asijští nájezdníci podrobili Rusko po Bátúově vpádu o čtrnáct let později. Tatarská nadvláda nad Ruskem skončila až na konci 14. století.
Livonské války
Car Ivan IV. řečený Hrozný se v roce 1558 rozhodl dobýt baltské pobřeží. Dá se říci, že je to počátek dlouhodobé ruské expanze na Západ, která skončila až v roce 1945. Ruský panovník se rozhodl dobýt pobřeží Baltu a tak vyhlásil křížové tažení pravoslavných proti katolíkům a protestantům. Byla to ničím nevyprovokovaná ruská agrese. Car se ale dopustil hrubé chyby, když neposlechl své rádce, aby místo toho ve spojenectví s Litvou zaútočil na Krym ovládaný Tatary. Výsledkem třiatřicet let trvající války proti koalici Polska, Litvy, Švédska a Řádu německých rytířů byla ruská porážka. Ukázalo se, že ruská armáda za svými evropskými soupeři výrazně zaostávala. -
-
Těžká porážka Petra I.
Rusko prohrálo ve válce s Tureckem v roce 1711. Jenom velkorysost Turků, která ovšem i tak byla draze zaplacena, zabránila potupnému zajetí cara Petra I. Velikého a ruské armády. Rusko nicméně muselo vrátit Turecku dříve dobytý Azov a zbořit některé pevnosti.
Krymská válka.
Rusko v ní v letech 1853 – 56 válčilo proti koalici Velké Británie, Turecka, Francie a Sardinie. Doplatilo jako již v minulosti na svoji zaostalost, kdy třeba ruské plachetnice nebyly schopné čelit britským a francouzským parníkům. Potupný mír, který Rusko muselo uzavřít, mu zakázal mít válečné loďstvo v Černém moři a bylo přinuceno vzdát se území v ústí Dunaje.
Rusko-japonská válka
Další těžká ruská porážka ve válce se zemí vycházejícího slunce v letech 1904-05. Rusko muselo Japoncům postoupit jižní část ostrova Sachalin, přístavy Port Arthur a Dalnyj a také dovolit japonským rybářům rybolov v ruském tichooceánském pobřeží. -
-
Podpora německé krajně pravicové, euroskeptické a protimigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) je nejnižší od začátku roku. Podle posledního výzkumu veřejného mínění, který vypracovala agentura Forsa, vyjádřilo podporu AfD jen osm procent oslovených Němců. Ještě v březnu přitom dosahovaly preference této strany rekordních 13 procent. Informoval o tom server Local.
-
Pobaltí a Polsko 1918 - 1920
V srpnu 1920 rozdrtil maršál Józef Pilsudski velící polským vojskům Rudou armádu u Varšavy. Ruští bolševici byli přinuceni ustupovat, utrpěli ještě několik porážek a v březnu 1921 muselo komunistické Rusko podepsat v Rize mír s Polskem. V něm uznalo jeho historické hranice téměř stejné jako před prvním dělení Polska v roce 1772. Rudá armáda byla také poražena v Pobaltí a musela opustit Litvu, Lotyšsko a Estonsko, jejichž území předtím okupovala.
Sovětsko-finská válka v roce 1939 – 40
V ní sice Rusko zvítězilo, ale až po půl roce tvrdých bojů. Rudá armáda zvítězila jen díky obrovské početní převaze nad maličkým Finskem. To se k překvapení mnohých bránilo velmi statečně a odhodlaně a způsobilo Rusům velké ztráty.
Dobrodružství v Afghánistánu
V roce 1979 vtrhla ruská vojska do Afghánistánu, aby podpořila vedení komunistické strany, které mělo blízko k Moskvě. Rusové byli nakonec přinuceni se po necelých deseti letech, stáhnout. Nikdy se jim nepodařilo ovládnout celou zemi.
-
-
-
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/409376-odtajnena-zprava-o-11-zari-vyvraci-spojeni-saudske-arabie-s-utoky.html
-
Od našich komunistů nemůžeme nikdy čekat nic dobrého. Je směšné, že jejich šéf Vojtěch Filip, kterého někteří znají jako Falmera, se rozčiluje nad průjezdem americké vojenské kolony, která se vrací z cvičení v Pobaltí. Přitom on jako správný soudruh opakovaně schvaloval ruskou komunistickou okupaci v roce 1968 s mrtvými a raněnými.
Přesun americké armády po vlastní ose přes Českou republiku není žádnou novinkou, v minulosti to už tady bylo mnohokrát. A docela se mně líbí řev, který kvůli tomu spustila rudá skvadra. Tak soudruh Filip a spol. se vztekají nad tím, že prý americký konvoj zničí silnice a kdo to prý zaplatí. Ale ať vzteky třeba puknou!
Člověk také neví, jestli se má smát nebo brečet. Kde byly tyto normalizační kádry v roce 1968, když k nám na příkaz Kremlu dorazili braťja zachvatčiky, jak zpívá Karel Kryl. Tato bolševická sebranka u nás střílela do dětí, zavraždila jen v prvním roce okupace přes sto lidí, ničila památky včetně Národního muzea a způsobila miliardové škody. -
Co je pucfleku. Někdo ti dal přestávku?
Koukej makat! *5* -
-
Neděláš to dobře Ivane! Skončíš v gulagu jak tvoje rodina!
-
-
Webový portál Echo.24 a týdeník Echo v tištěné podobě patří v současné době k tomu nejlepšímu na naší mediální scéně. Dokazují to i dva články, které potvrzují, že v Rusku se znovu prosazuje komunistické vidění jeho minulosti. Dokazuje to popírání bolševických zločinů v gulazích a odporné zlehčování ruské rudé okupace v neruských zemích bývalého Sovětského svazu.
Kdyby tak Německo rázně změnilo expozici například v Buchenwaldu, odstranilo všechny připomínky na oběti nacismu a řeklo, že to vlastně byl převýchovný tábor pro kriminálníky, zvedla by se masivní vlna oprávněných protestů. Přitom ruské gulagy byly takovými staršími sourozenci německých koncentráků a sám Adolf Hitler prohlásil, že gulagy byly pro jeho lágry vzorem.
Někteří lidé zažili na vlastní kůži obě tato zařízení, protože v roce 1939 po podepsání paktu Molotov-Ribbentrop Stalinův Sovětský svaz vydal Hitlerově Třetí říši německé komunisty, které předtím věznil ve svých táborech. Jednou z nich byla i Margarete-Buber Neumannová, která vyřkla jasný ortel v neprospěch Ruska: „Proti Stalinovým gulagům je koncentrák Ravensbrück zotavovnou.“ Její vzpomínky vydalo pod názvem Zajatkyní Stalina a Hitlera s podtitulem Svět v temnotě brněnské nakladatelství Barrister&Principal.
Jenomže jediné ruské muzeum gulagu v Permu je nyní důkazem toho, že v Rusku se dostala k moci neostalinistická banda, která se snaží zamlčovat Stalinovy komunistické zločiny proti lidskosti. A tak z muzejních expozic zmizely na příkaz místních úřadů všechny připomínky o politických vězních a jejich boji proti sovětskému teroristickému systému. A muzeum je předváděno jako vězení pro obyčejné kriminálníky. To je jeden z pádných důkazů toho, že současné putinovské Rusko má k Sovětskému svazu hodně blízko. Rusům je ovšem třeba dát najevo, že takové falšování a zamlčování historie nepřijatelné a účinek těchto lží bude pro ně akorát tak opačný. -
Nacismus a komunismus jsou srovnatelná zla, přitom rudí mají na svědomí více zavražděných lidí než stoupenci Mein Kampfu. Navíc komunistický režim u nás trval přes čtyřicet let, zatímco nacisté nám vládli zhruba šestkrát kratší dobu. Obě totality toho mají hodně společného, vládu jedné ideologie, pronásledování, útisk a vyhlazování celých skupin obyvatel, v případě nacistů rasově nevhodných, u komunistů pak těch z nesprávných tříd. Oba režimy zavedly tuhou cenzuru a omezovaly lidská práva svých občanů, viz hrubé zásahy do majetkových práv, nemožnost dovolání se spravedlivého soudního procesu, zrušení svobodného cestování atd.
Zrůdy z Jáchymova a dalších komunistických lágrů byli stejné bestie jako dozorci z nacistických koncentráků, je tedy s podivem, že Ti, kteří žijí, jsou dosud na svobodě. Němci nám dali příklad, že zlo se trestá, a to přesto, že zločinci jsou už velmi staří. Proto bychom je měli následovat. Na to, že i naši komunističtí zlosyni také nejsou nejmladší, nehleďme. Oni rovněž, když mučili své oběti, nebrali na ně žádné ohledy. -
Tak jako tehdy Adolf Hitler vyhrožoval Československu vojenským, útokem, stejně tak hrozí Vladimír Putin a jeho okolí Pobaltí agresí. Důvody jsou prakticky stejné. Němečtí nacisté si vzali jako záminku k výpadům proti Československu údajný útlak zdejší německé menšiny, Rusové ty samé lži opakuji ohledně svých krajanů v Pobaltí. Hitlerovi křičel, že Versailleský mír je pro Německo nespravedlivý, Putinovi se zase nelíbí Evropa po pádu železné opony, kdy východoevropské země už nechtěly být dál moskevskými koloniemi. Čili podobnosti jsou tady jasné.
Takže přehlídka vojsk Severoatlantické aliance v estonské Narvě byla jasným varováním Rusku a hlavně tamní ruské menšině, na ukrajinský scénář zapomeňte, v opačném případě na to pořádně doplatíte. A to je dobře. Kremelští jestřábi rozumí pouze síle. Proto si Západ za tuto akci zaslouží jedničku s hvězdičkou. -
Bývalý soudruh KGB Vladimír Putin se evidentně zhlédl v německém vůdci Adolfu Hitlerovi. Jejich postup je stejný jako přes kopírák. Oba dva zneužívají národnostní menšiny vůči místním vládám. Nejdříve následují jakoby starost a obavy, pak lživé obviňování z jejich útlaku, později vyvolání nepokojů a nakonec přímá agrese. K té v našem případě nedošlo jenom proto, že Československo tehdy na podzim roku 1938 přijalo potupnou Mnichovskou dohodu, která mu nařizovala odstoupení pohraničních oblastí s více než padesátiprocentním podílem německého obyvatelstva.
Slovní útoky nacistů brzy přerostly v provokace vůči Československu. I tady Rusové své německé vzory pilně následují a v nedávné době se dopustili několika drzých vyzývavostí vůči pobaltským republikám. Mezi ně patří únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území a nezákonné zadržení litevské rybářské lodi Juros Vilkas (Mořský vlk) v mezinárodních vodách ruskou pohraniční stráží. To jsou ovšem jen dva příklady zločineckých praktik Moskvy a hrubého porušení mezinárodního práva. -
-
Němci v říši vykřikovali, že jejich soukmenovci jsou utiskování v Sudetech brutálními Čechy. Jistě národnostní politika předválečné první republiky vůči třímilionové německé menšině nebyla dokonalá, ale v Evropě patřila k tomu lepšímu. A je pravdou, že některá zaměstnání (ve státní správě) Němci dělat nesměli. Nicméně řev z Berlína o jejich útlaku byl dílem goebbelsovské propagandy.
Současní kremelští vládci se opět ukazují jako pilní žáci nacistického ministerstva propagandy a rovněž cosi vykřikují o útisku svých krajanů v Pobaltí. Pravdou však je, že Rusové tam mají standardní menšinová práva obvyklá i v jiných zemích. Existují zde ruské školy, ruské kulturní instituce a rusky se tady mluví zcela svobodně. Všude, kde žije ruská menšina, jsou k dostání noviny a časopisy v ruštině. Rusky vysílají i místní televize a rádia. Ruské politické strany a hnutí zcela svobodně kandidují v pobaltských zemích do parlamentů i obecních zastupitelstev.
Důležitým argumentem Čechů proti německé propagandě se stal fakt, že v čs. vládách v meziválečné éře byli i němečtí ministři. A Lotyši mohou rovněž právem namítnout, jaký je to u nás útlak ruské menšiny, když primátorem hlavního města Rigy je etnický Rus Nil Ušakov. Ruské starosty ovšem mají i další města a obce v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Těžko tedy může být utiskovaná národnostní menšina, která je ve vládě nebo jejíž představitelé zastávají posty starostů a primátorů.
Čili Putin a jeho nohsledi se evidentně chovají jako nacisté před II. světovou válkou.
Nicméně jeden rozdíl ve prospěch Pobaltí naštěstí existuje. Zatímco nás spojenci v neblahém osmatřicátém lidově řečeno hodili přes palubu, NATO už dalo jasně a důrazně najevo, že Litvu, Lotyšsko a Estonsko bude v případě agrese bránit a to je dobře. Mnichovanství se nesmí opakovat!
-
-
Fašismus se z Kremlu šíří všemi směry do celého světa: Rusko - zdroj fašismu!
-
Nechápu kult Che Guevary, vždyť to byl násilník a masový vrah, který se rozhodl šířit zločinný komunismus terorem a násilím. Nakonec ho zastřelili vládní vojáci v Bolívii a na rovinu, škoda grázla nebylo. Zakladatelem komunistického hnutí je Karel Marx, arogantní hnusný člověk, který mimochodem silně nenáviděl Slovany