Neslyšels pucfleku Sajmone?

Koukej zabrat hnído! *5*

Paní Holušová trefila hřebíček na hlavičku, ruský kolaborant čapisral je z toho na větvi a ze zoufalství píše hysterické výkřiky pod kradeným nickem. *14* *14* *14*

Konečně se špičky NATO probraly a pochopily, že s Rusem nelze vyjednávat, protože je to necivilizovaný stepní nájezdník, který neuznává žádné dohody, žádná pravidla, uznává jedině sílu. A proto je potřeba zahnat ho zpátky do stepi a nepustit ho odtamtud do civilizovaného světa. *1* *1* *1* *2* *2* *2* *15* *15* *15* *3* *3* *3*

Ooooo,na některých příspěvcích,stejně jako na článku samotném a jeho podstatě je přímo zářně vidět jak vysoko jsme vystoupali......z hnoje po kotníky do sr..aček po krk !!!!! Ale někteří i přímo vylétli,až do oblak jako ....nedoučený kníže,křivozubka,nejlepší ministr planety,nebureš,íčko,kříš´tálový,Vašíci,ulin a ulínek a další a další....No a až z těch výšin buchnem zpět do toho hnoje až po uši-to bude vůůůůůně kolem,ale každý kapitalist imperialist se k nám otočí zády.Stejně jako před lety v Mnichově.....z vepřového ovna ananas neuděláš i kdyby jsi se u toho po..rál *1* *1* *1*

Disident Michas Kukobaka tvrdí, že Rusko opět obdivuje komunistický režim a velebí Stalina. Tento Bělorus odsoudil okupaci Československa v roce 1968 a sedmnáct let strávil v sovětských lágrech

Zajímavý článek o statečném Bělorusovi přinesla dnešní MF DNES v článku Ivety Polochové. Michas Kukobaka vrátil v srpnu 68 vojenské správě armádní knížku s tím, že nechce být spolupachatelem zločinu

současné Rusko je stejně nebezpečné svému okolí, jako býval SSSR. Dokazují to okupace Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie a Krymu, dále pak rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny a opakované provokace vůči Pobaltí. Poslední z nich je únos důstojníka estonské tajné služby Estona Kohvera, který měl mimo jiné dokázat, že ruská tajná služba FSB je spojena s mafiánskými kriminálními pašeráckými gangy. Ale tomu se budu věnovat v některém z příštích blogů.

Varující rovněž je, že Moskva se snaží falšovat své dějiny a hájit komunistickou éru. Jedním z důkazů toho je, že ruská státní televize natočila dokument, který obhajoval srpnovou okupaci naší vlasti, při které bylo jen v prvním měsíci zavražděno více než sto československých občanů. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje i statečný bojovník s rudou totalitou Michas Kukobaka, který v médiích protestoval proti proměně muzea gulagu v Permu, kde průvodci nyní nesmí mluvit o politických vězních v éře socialismu.
Člověk, který ruskou realitu zná jako málokdo jiný, také právem varuje před bývalým kágébákem Putinem. Ten totiž horlivě sloužil režimu, který vraždil a mučil lidi

Na letišti v jihoruské Anapě zbili jacísi kozáci opozičního aktivistu Alexandra Navalného a jeho doprovod za přihlížení policie. To je špatné znamení a důkaz toho, že Rusko se stává pro své obyvatele nebezpečnou zemí.

Agresivní kozáci napadli Navalného skupinu, ve které byly i ženy a děti. Jeden člověk byl těžce zraněn. Tito násilníci mlátili všechny bez rozdílu. Co to jen připomíná? Ano, Německo v třicátých letech, kdy se dostal k moci Adolf Hitler a bojůvky SA terorizovaly všechny, kteří s nimi nesouhlasili. Také esámani mlátili lidi na veřejnosti za nezájmu policie. Ano tito kozáci jsou na úrovni nacistických zločinců a Rusko, kde policisté tolerují pouliční násilí, se tak stalo nacistickým státem. A nemůže ani překvapit, že tito kozáci dostávají od ruského státu desítky milionů rublů ročně.

Alexandr Navalnyj je mnoha lidem nepohodlný kvůli svým aktivitám. Ve svých blozích zveřejňuje vlastnictví ruských papalášů a při porovnání s jejich oficiálně uváděnými příjmy dokazuje, že si na svůj majetek nemohli legálně vydělat. A logicky se nabízí vysvětlení, že jejich nevysvětlitelné bohatství pochází z korupce. Také na jih Ruska se vydal na pozvání tamních rolníků, kteří v Krasnodarském kraji protestují proti agroholdingům, zabírajícím ve spolupráci s podplacenými úředníky.

V plejádě ruských válečných násilností začneme v Afghánistánu. Ruská komunistická armáda se tam po vpádu v roce 1979 dopustila mnoha válečných zločinů. Bývalí ruští vojáci sami přiznávají, že v Afghánistánu se svými nepřáteli nijak nemazlili. Tak poru­čík Igor Kotov, který v osmdesátých letech válčil ve východním Afghá­nistánu, prohlásil zcela otevřeně: „Za­jatce jsme nelitovali, často jsme je mučili.“ Ten také přiznal, že Rusové běžně zabíjeli zajatce tak, že je shazovali z vrtulníků z velkých výšek. Hodně se o zločinech ruské armády v Afghánistánu píše v Černé knize komunismu.

Ruští vojáci postupovali vždy stejně. Nejdřív hodili do vesnického domu granát a pak pro jistotu ještě postříleli všechny přítomné muže. To, jestli patřili k protikomunistickým bojovníkům nebo se jednalo o civilisty, samozřejmě nezjišťovali. Asi k nejhoršímu masakru došlo 20. prosince 1980, kdy byla zničena městečko Tarinkot u Kandaháru. Sověti tam během jediného dne povraždili na tři tisíce lidí včetně žen a dětí. To bylo daleko víc obětí než v Američanům tolik předhazovaném vietnamském My – lai. Je jasné, že ruské komunistické běsnění v Afghánistánu bylo hlavní příčinou vzniku fanatického muslimského Talibanu a rovněž radikála Usáma bin Ladina, zakladatele teroristické al-Káidy. Kdyby Rusové nechali Afghánistán na pokoji, Taliban by neexistoval. Rusové jsou tedy v případě Afghánistánu hlavní příčinou islámského terorismu.

Častým evergreenem různých rádoby milovníků spravedlnosti jsou rovněž indiánské války v Americe. Jenom připomínám, že ve stejné době, kdy ve Spojených státech amerických válčili bílí s Indiány, tedy v první polovině 19. století, zahájily ruské armádní sbory dobývání Kavkazu. Nakonec obrovské přesile - půlmilionové carské armádě – tamní horské kmeny podlehly. Tato brutální invaze si vyžádala 8 milionů mrtvých Kavkazanů (Toto číslo je uvedeno v knize Dějiny Ruska, str. 237, nakladatelství LN, Praha 1995), tedy daleko víc než zahynulo Indiánů v severní Americe.

Velmi brutálně si počínali Rusové i v obou válkách v Čečensku. Například v dubnu 1995 zmasakrovali ruští vojáci více než 100 civilistů včetně starců, žen a dětí v obci Samaški. Do začátku devadesátých let minulého století přitom byla Čečna převážně ateistická, radikální muslimové a teroristické akce začaly teprve po masakrech čečenských civilistů ze strany ruské armády. Za čečenský islámský terorismus si tedy Moskva může sama.

Výbornou knihu Dějiny Ruska 20. století, kterou editoval profesor Andrej Zubov, čtu jedním dechem.

Je to vůbec nejlepší historická práce o Rusku, která u nás vyšla. Také se na ní podílely desítky špičkových ruských historiků. Líbí se mně, že dějiny této země přibližuje i na příbězích obyčejných lidí, což považuji za velkou přednost knihy. Ale celkové hodnocení si nechám na později, nyní k poválečnému období. Jedním slovem – tragédie. Byla to stalinská hrůzovláda, která na obyčejné Rusy nebrala žádný ohled a nutila je živořit v nelidských podmínkách.

Tak v roce 1952 napsal předseda kolchozu v tambovské gubernii Ivan Krjukov dopis šéfovi komunistů Stalinovi, v němž mimo jiné uvedl, že kolchozníci, placeni v naturáliích obilím, žijí v bídě. Když jim chtěl přilepšit, pozvali si ho na okresní výbor komunistické strany a tam mu pohrozili, že když neslní státní dodávky, půjde před soud. To, že státní dodávky byly nepřiměřeně vysoké, nikoho nezajímalo. Chudoba kolchozníků byla obrovská, tři až čtyři členy rodiny měli jedno zimní oblečení, děti 60% obyvatel nemohly chodit v zimě do školy, protože neměly v čem.

Nelze se tedy divit tomu, že v letech 1946 až 1947 vypukl v Sovětském svazu poválečný hladomor, při kterém zemřely na venkově asi dva miliony lidí. Jenomže předsedové kolchozů (zemědělských družstev), kteří chtěli pomoci hladovějícím rolníkům, byli odsuzováni soudy a posíláni do gulagů za plýtvání kolchozním majetkem.

Kanadsko-americká National Hockey League se zrodila kdysi tak, že šest klubů se domluvilo, začalo spolu hrát soutěž a postupně se přidávaly další týmy. Čili rostla přirozeným způsobem odspodu nahoru a na pevných základech. Sám špičkový ruský hokejista Alexandr Ovečkin prohlásil, že v KHL pouze tak tři, čtyři nejlepší mužstva mohou konkurovat celkům z NHL.

Ruský prezident Vladimír Putin na to šel ovšem jinak. Rozhodl se, že v Rusku vznikne špičková hokejová soutěž, která bude konkurovat té americko-kanadské a v budoucnu se stane světovou hokejovou jedničkou. KHL proto také v podstatě okopírovala vnitřní strukturu NHL a Gazprom dostal z Kremlu rozkaz celý projekt financovat. Bez jeho peněz by tato uměle nafouklá bublina už dávno splaskla.

Ovšem něco jiného jsou Putinovy rozkazy a něco jiného je pak skutečnost, která bývá v mnoha případech tristní, už proto, že chybí kvalitní příprava takových náročných akcí. A tak při zřícení letadla zahynul celý tým Lokomotivu Jaroslavl a v jednom zápase zbytečně zemřel na zástavu srdce mladý hokejista, protože sanitka odjela ze stadionu před koncem zápasu a zdravotníci neměli k dispozici defibrilátory, které umí znovu nahodit srdce.

Údaje Mezinárodního úřadu pro civilní letectví potvrzují, že letecká doprava nad Ruskem je mimořádně nebezpečné dobrodružství a poměr mrtvých k bezpečně přepraveným činí 1 : 370 000, což je na úrovni Demokratické republiky Kongo. Pro srovnání v USA je to 1 : 11 milionům. Asi proto také v celé historii NHL žádné letadlo s hráči nespadlo.

Rusové se v poslední době dopustili několika provokací vůči pobaltským republikám. Mezi ně patří únos estonského policisty Estona Kohvera z estonského území a nezákonné zadržení litevské rybářské lodi Juros Vilkas (Mořský vlk) v mezinárodních vodách ruskou pohraniční stráží. To jsou ovšem jen dva příklady zločineckých praktik Moskvy a hrubého porušení mezinárodního práva. I to byly pádné důvody k cvičení jednotek Severoatlantické obranné aliance v Pobaltí.

Američtí vojáci, kteří jsou odhodlání bránit malé pobaltské národy proti násilnickým choutkám ruského medvěda, si zaslouží uznání

Vzorem nám může být Litva, kde místní justice a policie nedávno zahájily domovní prohlídky a masivní zatýkání proputinovských zrádců, kteří porušili zákony této země. Pobaltí dává jasně najevo, že u nich taktika ozbrojených zelených mužíků bez označení nemá šanci na úspěch. A my bychom si měli vzít z takového rázného postupu vzít příklad. Proruští kolaboranti patří na Pankrác a tím nemyslím stanici metra.

Je hrozné, že za komunistů člověk nemohl poslouchat hudbu a číst knížky, které měl rád. To není jak nyní, že člověk jde do obchodu a může si vybrat z obrovské nabídky muziky a literatury. To za bolševika také nebylo, takového Kryla jsme si museli shánět pokoutně, a když jste si ho přehrávaly, tak vás doma neustále okřikovali, ať to ztlumíte , že by to mohl slyšet nějaký komunista z baráku a bude z toho průšvih. A jít do knihkupectví a chtít třeba Žert od Kundery nebo Souostroví Gulag od Solženicyna, tak to jste mohli čekat, že pro vás přijede policejní anton. V tak hnusné době jsme za bolševika žili.

A to bychom si měli neustále připomínat a myslím si, že komunisté, kteří se nezměnili a tyhle zločiny pořád obhajují, by měli být zničeni jednou provždy.

Dneska žijeme v nejlepší době v dějinách českých zemí, kdy nás nikdo nezavírá za názory. Ani komunisté si nemohou stěžovat, když jim zcela svobodně vycházejí Haló noviny, přitom oni svým oponentům takovou možnost nedali.