Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Nebaví mně reagovat na výmysly komunistických aparátčíků a také to nedělám. Nyní však učiním výjimku. Nedávno se do mě v rudém plátku Haló noviny už poněkolikáté opřel bývalý komentátor Jaroslav Kojzar neblahé paměti.

    Polemizoval s mojí kritikou vůdce českých komunistů Vojtěcha Filipa za jeho výrok, že Sovětský svaz nikdy nikoho vojensky nenapadl. Stačí ovšem jenom jediný moment, který vyvrací tuto komunisty vytrvale opakovanou lež. A tou je sovětské napadení Finska na podzim 1939, za které byl tehdejší SSSR označen za agresora a vyloučen ze Společnosti národů.

    Co se týče Polska, tak komunistický Sovětský svaz napadl tuto zemi 17. září 1939 bez vyhlášení války, čímž hrubě porušil mezinárodní právo, protože tato země v té době z právního hlediska stále existovala. Navíc Stalinovo Rusko udělalo cár papíru z rižského míru z roku 1921 a z polsko-sovětské smlouvy o neútočení z roku 1932, které garantovaly východní hranice Polska.
    • Aktivní sovětská pomoc německým nacistům

      Pobaltské republiky okupoval SSSR v roce 1940, kdy donutil tamní prezidenty jmenovat komunistické vlády připravené v Kremlu, Poté v Litvě, Lotyšsku a Estonsku nová komunistická vedení zorganizovala volby dle sovětského vzoru, které se vyznačovaly terorem vůči nezávislým nekomunistickým kandidátům a pro jednotnou kandidátku údajně hlasovalo ve všech třech případech více než devadesát procent voličů. Pravdou však bylo, jak uvádějí historici Luboš Švec, Vladimír Macura a Pavel Štol v knize Dějiny pobaltských zemí, že v Litvě dosáhla volební účast odhadem 18 – 32% registrovaných voličů. Tyto volby byly tak dokonale zmanipulované a chybějící domácí obyvatele nahradili sovětští vojáci. Čili k regulérnosti měly hodně daleko. Sovětská okupace znamenala prudké snížení životní úrovně Pobalťanů, nastal nedostatek spotřebního zboží a potravin, před obchody se objevily pro socialismus tak typické fonty. Nelze se tedy divit, že již v prosinci prvního roku okupace stávkovali proti drahotě, vynuceným přesčasům a zrušení nezávislých odborů dělníci v továrně Rudý Krull v Tallinu.

      V Pobaltí také nastaly typické brutální komunistické represe, popravy, zatýkání nepohodlných lidí a jejich masové deportace na Sibiř. Nelze se tedy divit, že většina Litevců, Lotyšů a Estonců vítala v červnu 1941 německé vojáky jako osvoboditele a v protisovětských a protikomunistických partyzánských jednotkách bojovalo celkem na sto tisíc Pobalťanů. Pravdou tedy je, že velká většina obyvatel pobaltských zemí sovětskou nadvládu odmítala.

      Byl to Sovětský svaz, který v roce 1939 podpisem tzv. smlouvy o neútočení se stal přímým spojencem nacistického Německa. Rudá armáda tak prostřednictvím svých vysílačů v okolí Minsku naváděla německé bombardéry na cíle při náletech na polská města. Bylo to sovětské vojenské námořnictvo, které při německém útoku na Norsko umožnilo plavidlům německé Kriegsmarine kotvit v ruských přístavech a výrazně tak napomohlo okupaci této skandinávské země. Její velitel velkoadmirál Erich Raeder za to poslal svým sovětským kolegům děkovný dopis.
  • Vladimír Putin a spol. neustále kritizují kult Bandery na Ukrajině. Měli by ovšem být zticha, protože sami oslavují masového vraha a komunistického zločince Vladimíra Iljiče Lenina, jehož sochy jsou prakticky v každém ruském městě.

    Nechci se zastávat Banderovců tedy správně vojáků Ukrajinské povstalecké armády, kteří zabíjeli nevinné lidi. Na druhé straně už ukrajinští historici na konkrétních důkazech prokázali, že některé ohavné zločiny proti civilnímu obyvatelstvu z let 1943 – 45 původně přičítané UPA, byly ve skutečnosti dílem frekventantů komunistické NKVD z diverzní školy v Charkově.

    Jenomže i tak byl jejich vůdce Stepan Bandera pouhým břídilem proti bolševickému zloduchovi Leninovi, na jehož rukou je krev milionů nevinných lidí. Přitom kult této zrůdy je v Rusku stále živý, v oficiálních historických publikacích podporovaných současnou kremelskou propagandou, se stále udržuje již mnohokrát vyvrácená teorie o hodném Leninovi a zlém Stalinovi. To není pravda, Lenin byl zločinec a je dobře, že i slušní ruští historici, kteří jsou bohužel nyní v menšině, to potvrzují. Mezi ně patřil také již zesnulý Dmitrij Volkogonov s výbornou publikací Lenin, počátek teroru.
    • jenom na našem území co banderovci napáchali zla v severních čechách a moravě
      • bandera nás 20 let neokupoval ani tu na 40 let nezavedl komunistickou totalitu,
        Ruský zločinec ano.
      • Lži víc Ivane! Jinak skončíš v gulagu jak tvoje děcka!
  • Češi by si měli vždy vzpomenout na to, jak jim bylo, když nás v roce 1938 spojenci zradili nebo o třicet let později, kdy naší zemi ti, co se vydávali za naše spojence, rovnou přepadli a okupovali. Moudré lidové přísloví praví, „co sám nemáš rád, nečiň druhým.“ A tak by bylo od nás zbabělé, ubohé a pokrytecké nechat po našich zkušenostech nyní ty, co nám věří, ve štychu. To se zkrátka nedělá.

    Pokud pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko neměly střežený svůj vzdušný prostor, tak do něj často ruská vojenská letadla beztrestně létala a narušovala jejich suverenitu. Nelze se tedy divit, že vlády těchto zemí požádaly ostatní členské země Aliance o pomoc. Na ní se podílí i Armáda České republiky svým pravidelným vysíláním stíhacích letounů JAS-39C Gripen a to je dobře.

    Rusko se totiž stále nesmířilo se ztrátou Pobaltí a to se stává terčem jeho provokaci. Klasickým příkladem je vyvolání násilností ruské menšiny v estonském hlavním městě Tallinu v roce 2007 kvůli přemístění sochy rudoarmějce z centra metropole na vojenský hřbitov. Nelze se tedy divit tomu, že tamní státy se chtějí chránit proti případné ruské agresi
  • Všechno má své příčiny a následky. Podívejme se tedy na to, kde jsou kořeny pobaltské opatrnosti před Ruskem. Chtělo by se s klasikem říci, jak prosté milý Watsone, On každý normální človek se má před násilníky na pozoru.
    Výsledkem roční ruské okupace Litvy, Lotyšska a Estonska v letech 1940-41 bylo ruskými komunisty 170 tisíc zavražděných lidí, a také prudký pokles průmyslové výroby i zemědělské produkce. Pobalťanům se za ruské nadvlády razantně snížila životní úroveň, obchody dříve plné zboží začaly být prázdné a objevily se pro socialismus typické fronty. I když za nedostatek zboží v Pobaltí mohly i komunistické špičky z jiných míst Sovětského svazu, které zde skupovaly to, co u nich doma kvůli předchozí komunistické devastaci už nebylo k dostání.
    Důkazy o ruských komunistických zvěrstvech obsahuje kniha spisovatele Jana Beneše Zločin genocidy s podtitulem Litva v drtivém objetí velkého bratra SSSR. Ruští bolševici dokonce masakrovali i děti na táboře. V Rainaiském lese našli místní obyvatelé po jejich odchodu 76 mrtvol mladých chlapců – skautů. Dvě těla měla z úst vytržené jazyky, u čtyř pak chyběly vyrvané genitálie.
  • Spojené státy čelí protestům kvůli tomu, že policisté opět zabili černochy v době, kdy nepředstavovali žádné nebezpečí. Stejně však postupovali 25. června v kalifornském Fresnu vůči bělošskému řidiči pick-upu, který neuposlechl hned jejich rozkazů. A když po dvou zásazích ležel devatenáctiletý Dylan Noble na zemi a nedal ruce za hlavu, zabili ho.
  • Pozdě, ale přece, napadla mě reakce na zprávu, že Ukrajinci ve svém hlavním městě strhli a rozmlátili na kusy sochu bolševického vůdce. Za to jim tleskám. Masový vrah Vladimír Iljič Uljanov si nic jiného nezasloužil a nyní je jasné, že na Ukrajině nejde o spor Brusel – Moskva, ale o směřování země, buď k západní svobodě, nebo rudé tyranii.

    Je potřeba se nebát pravdy. Vrchní šéf bolševiků Vladimír Iljič Lenin byl původcem zla, které zachvátilo matičku Rus. Pohádky o hodném Leninovi a zlém Stalinovi jsou fakt jenom pohádky. Lenin byl přímo zodpovědný za komunistické zločiny, kterých byl původcem. Jeho slovník se jenom hemžil slovy vyvraždit, postřílet, zlikvidovat apod. Souhlasil s vyvražděním carské rodiny, prosazoval popravování lidí bez soudů a nechal zřídit tajnou ruskou tajnou komunistickou polici Čeku, která sloužila za vzor nacistickému gestapu. Brutálně nechal potlačit vzpouru námořníků v Kronštadtu a mnoho rolnických povstání. Za jeho vlády nastal v Rusku totální hospodářský kolaps a miliony lidí umíraly v Povolží hladem.

    Lenin byl hodně necitlivý člověk, který už v dobách carského režimu odmítal pomoc potřebným lidem, protože to prý oddaluje světovou revoluci proti buržoazii a tak jako bohatý statkář (statek zdědil po rodičích) nechtěl prodávat v době neúrody chudým rolníkům obilí za zvýhodněné ceny, což jiní šťastnější lidé dělali.

    Ukrajinci zničili sochu masového vraha a já jim tleskám. Byla to spravedlivá odveta za to, že vinou této odpudivé postavy vládl na Ukrajině režim, jehož obětí se staly miliony Ukrajinců, kteří zahynuli kvůli strašlivému hladomoru v třicátých letech minulého století a také v důsledku brutálních komunistických represí. Tento čin považuji za vítězství historické pravdy. Inu, Boží mlýny někdy melou pomalu, ale jistě.
  • Lenin jako bolševický vůdce je přímo zodpovědný za rozpoutání rudého teroru a smrt milionů lidí. Jeho vinou trvala v Rusku až do roku 1921 občanská válka, jeho vinou vznikl hladomor v Povolží. Bylo to ještě za Leninovy vlády, kdy ve dvacátých letech minulého století Rudá armáda v boji s „kontrarevolucionáři“ na Sibiři používala proti civilistům včetně žen a dětí bojové otravné plyny. Bolševické hordy také ve dvacátých letech jako agresoři utopily v krvi nezávislou gruzínskou republiku a středoasijské samostatné státy.

    A tento zločinec Lenin je stále v Rusku uctíván jako hrdina, což dokazuje i jeho mauzoleum na moskevském Rudém náměstí. Jednou si jeden britský novinář podal na kremelské tiskovce Putina s otázkou, „tak kdy ho už konečně zakopete?“ Putin odpověděl typicky útočně rusky: „Chcete snad říct, že Váš Cromwell byl lepší.“ Ale následoval zásah do živého: „No, to ne, ale my ho nikdy nevystavovali na Trafalgarském náměstí.“

    A stejně tak Ukrajinci nikdy nevstavovali Banderu v Kyjevě na Majdanu. Rusové tak nemají morální právo vytýkat svým západním sousedům jeho kult, když sami velebí daleko horšího zločince.
    • ale to ta nemůžeš vědět ročníku 1991
      • Dobře lžeš, ale je to nevěrohodné Ivane. -15 rubl!
      • Proto cituji pamětníky. Marně popíráš ruské komunistické zločiny.
        Jsi lidský odpad a patříš do plynu stBácká bestie.
  • http://www.nwoo.org
    • Fantastické soukmenovče. +10 rubl!
  • Pan Huml byl kdysi členem komunistické strany a komunisté toho mají s nacisty hodně společného, což je historicky doložitelný fakt. Jeho evidentní lži o útisku Rusů v Pobaltí totiž připomínají nacistickou propagandu vůči Československu o údajném brutálním českém útisku zdejší německé menšiny. Současné vedení v Kremlu podporované lidmi jako pan Huml používá tuto rétoriku Adolfa HItlera s cílem vyvolat v Pobaltí teror vůči domácímu obyvatelstvu, stejný jakým se na podzim roku 1938 předvedli němečtí nacisté vůči Čechům v Sudetech. Tehdy nás bohužel spojenci zradili. Nyní dalo NATO Pobaltí záruku, že je před případným násilím zelených mužíků podle krymského scénáře ochrání. A to je dobře.
  • Silnic dnes Rusko staví čtyřikrát méně než na konci Jelcinovy éry. Dosud nebyla dokončena dálnice mezi dvěma největšími ruskými městy Moskvou a Sankt Petěrburgem, která se staví od devadesátých let. Některé úseky současné silnice mezi těmito městy jsou rozbité tak, že proti nim je naše dé jednička úžasně rovná. To, že dálnice není dostavěna v ani pro Rusy klíčovém směru mezi Vladivostokem a Moskvou, není snad třeba ani připomínat. Dokonce některé úseky této trasy nemají ani asfalt.

    Právě okolnost, že Rusko není schopno stavět dálnice, rozlítila Číňany. Rusové jim totiž nabídli projekt západočínské- západoevropské tranzitní dálnice. Jenomže zatímco Číňané své úseky bez problému postavili a Kazaši mají svou 2400 kilometrů dlouhou dálnici těsně před dokončením, ruská delegace pouze ukazovala v Pekingu maketu své dálnice, na které se ovšem reálně ještě ani nekoplo.

    O letecké dopravě v Rusku není třeba mluvit. Podle údajů Mezinárodního úřadu pro civilní letectví patří k nejnebezpečnějším na světě. Jaromír Jágr kdysi trefně poznamenal. „Ruská letiště, to jsou často jen takové malé budky v poli, ale alespoň tam netrvá dlouho odbavení.“

    Rusko jako země, které není evidentně schopno postavit dálnici o délce cca 700 kilometrů mezi svými dvěma největšími městy a moderní dopravní komunikace vůbec, patří tak spíše mezi rozvojové země.
    Shodou okolností dnes vystoupil na Gajdarském fóru 2016 šéf Sberbank German Gref, tedy renomované ruské finanční instituce. „Rusko je mezi těmi co prohráli, Rusko je „downshifter“.
    • nechoď do ruska podívej se u nás blbe,my taky neumíme postavit dálnice
    • a přitom stačilo jen napsat, že jsi psychicky totálně v hajzlu *15*
    • tak to je dobrá lež já po te silnici Moskva-Petrohrad jel.tak tady nelži!navic máne google map stačí se juknout.
    • Ono docela svědčí o retardaci i vulgární příspěky té volné dívenky z okruhu Práglkavclu.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit