Já s tou reakcí naopak nesouhlasím. Především nemyslím, že "terrible class balance across various level ranges" je zásadně špatná věc. Mně se líbí, že různé classy vyžadují různý přístup a mají různou křivku výkonnosti v závislosti na úrovni. Za druhé - Xzar. Je chaoticky zlý, takže bych ho do party nevzal. S takovým rozhodnutím Sawyer evidentně vůbec nepočítá - pro něj je podstatné, že Xzar může v partě zastat práci kouzelníka a tím to hasne. Za třetí - inteligence určující max. level kouzel. Poprvé jsem na to taky přišel pozdě. Ale čemu to přesně vadí? Hra jde bez problémů dohrát a hraješ prostě za čaroděje, kterej není geniální. Třeba ho to pak i mrzí, když získá nějaké zkušenosti a vidí, že nějakou úroveň magie už si prostě nesáhne --- a hle, máme tu roleplaying. Sawyer si stěžuje, že mu hra hned od začátku neřekne, jak to udělat, aby měl co nejvyšší číslíčka. Chudák malý, hra je na něj zlá, protože simuluje realitu, ve které prostě občas zjistíme, že jsme ledacos v minulosti udělali blbě a už s tím nejde nic dělat, jen se s tím hůř nebo líp vyrovnat. Teď jsem to vyhrotil, aby líp vynikly rozdíly, ale fakt si nemyslím, že zrovna Baldur's Gate je blbá hra, protože jde na druhý mapě vzít do pary zlej kouzelník.

Co je na číslech špatného? Vždyť je to o dovednosti, jen to není motorická dovednost.

"Když bude hráč ..snipe.. co potřebuje,"
No teda RPG kde boj rozhodne jeden náhodný hod kostkou... je nejen velmi špatný příklad, ale i velmi špatná hra :).

"Co s tím mám dělat, když mi nějaký předmět dá o 5% větší šanci, že zabiju nepřítele?"

No co by-
Podívat se do jakého slotu se mi ten item vleze, jestli nemám lepší, jestli se mi zrovna hodí, jestli nebude lepší ho prodat, jak ten efekt vůbec funguje...

Ja jsem snad neco rikal o definici RPG ? :)) rikal jsem ze to je JEDNA z tech zabavnych veci na hrani RPG. Na FB nic nehraju, nevim proc to sem tahas. Za prve nerozumis psanemu textu a za druhe mas irelevantni pripominky k diskusi, jsi mimon :)

Hoci náhoda je v hrách zaujímavá a má svoje čaro, ale mám pocit, že práve ona hráčov ,,zmäkčuje". Pamätám si na časy s hrami ako Fallout 2 alebo Silent Storm, kde som radšej hru loadoval, aby som dal protivníkovi vyšší damage, než aby som zmenil taktiku.

Pokud píšu hardcore, nemám tím zcela na mysli pouze obtížnost. Hardcore RPG jsou pro mě taková, která přímo navazují na tradici deskových role-playing games (třeba Realms of Arkania na Das Schwarze Auge; BG, IWD, atd. na D&D), kde jsi měl v ruce skutečnou kostku a byl to jeden z hlavních pilířů.

Chápu, že doba jde jinam a jsou v tom obrovské peníze. Můj problém je v přiznávání her jako New Vegas do stejné kategorie se starými dobrými RPG. Význam toho sousloví "hra na hrdiny" se posunul zcela někam jinam a to špatně přijímám.

Nesouhlasím. Zejména nevidím ten vztah náhoda=hardcore X pouze vlastní um=zjednodušování. Řekl bych, že jde o dva rysy, které se vůbec nemusí prolínat. Mass Effect na nejtěžší obtížnost rozhodně nebyl procházka růžovým sadem, přestože se v něm náhoda (typicky systém DnD) nevyskytovala.

Spíš bych řekl, že je důležité vymyslet dobrá pravidla (ať už s náhodou, nebo nikoliv), a následně je do hry dobře implementovat.

Ja mam nejradsi v RPG tahove souboje, kde nastesti neni potreba mit spravne reflexy, ale spis mozek :)

Lidé jako tento pán zcela deformují CRPG. Pro mě už to s RPG nemá nic společného. Předevčírem jsem začal Might & Magic I (rok 86/87) a hraju to rád. Eliminace náhody v RPG hrách? Nesmysl! O náhodě tyto hry jsou a mají být, je to jedna z jejich základních vlastností. Jsou hráči tak změkčilí, že je potřeba jim vše stále zjednodušovat?

Tvorba postavy v M&M1: náhodný soubor vlastností bez možnosti jakékoliv změny; ber, nebo znovu. V Realms of Arkania 1: postupné přiřazování náhodných čísel k vlastnostem; nelíbí? Tak si přidej jeden bod ke kladné vlastnosti (třeba odvaha), ale hned dva k záporné (třeba chamtivost a klaustrofobie)! To už je trochu extrém, uznávám, ale byly to krásné časy pro hardcore hráče...

Ahá, tak to je jiná. Otázkou však zůstává, jakým způsobem chce tento "respec" prvek do hry implementovat. Je snad "všeználek" důsledkem tohoto rozhodnutí? Jestli ano, tak se mi to vážně nelíbí a stojím si za tím, co jsem napsal výše. Pokud by to bylo řešeno tak, že postava dostane možnost se pouze "přebudovat" (nikoliv "přibudovat"), tak se mi ta myšlenka líbí. Rozhodně to má něco do sebe, líbí se mi hlavně tato reakce ohledně BG:

The situation you described is generally one of the things I described as being terrible in RPGs: a requirement for the player to be awesome at strategic gameplay right out of the gate -- even when there are facts they could not possibly know that could contribute to his/her strategy. It's a combination of two bad things:
1) 2nd Ed. AD&D has terrible class balance across various level ranges. Low-level wizards are hilariously fragile, especially in a game where protagonist down = game over. Didn't realize that? Welp, your character's dead lol!!!
2) Unknown to the player (how could they?), he or she will be gaining Xzar.almost immediately on his/her adventure, meaning that as far as a well-balanced party goes, the player does not need to be a wizard.
This setup is not a "challenge", it's a gut-punch for a) players who don't understand how weak low-level wizards are and b) everyone who doesn't already know that they will be getting access to Xzar.
If 2nd Ed. kept its limited character customization but had good class balance, respecs probably wouldn't be necessary. Still, it's extremely easy for players to miss that Int is connected to max spell level. By the time you realize that, you're probably 20+ hours in. Congrats!

Určitě to vítám jako prvek pro začínající RPG hráče. BTW, dobře to bylo řešeno formou "předělávacích knížek" v Dragon Age.

Pravda, to jsem nedomyslel, jen tohle nestaci. Este me napada ta uz recena interakce se svetem okolo a celkove otevreny svet, zadny koridor.

Kdyby každá hra která mi přišla zábavná a vtáhla mě byla RPG tak bychom mohli ostatní žánry klidně zrušit...

Jde mi o to, že v diablu nepotkám zajímavé charaktery, nemůžu si koupit barák, zajít na pivo a podobně... Jediné co v diablu mohu je sbírat předměty a kosit nepřátele. Tedy dvojku jsem nehrál, hrál jsem pouze jedničku, možná dvojka zavedla i jiné činnosti než zabíjení nepřátel (a obchodování s předměty)... Ale pokud ne, hra v níž je jedinou činností zabíjení hord nepřátel je pole mě akční. Což není synonymum pro nezábavná a nevtahující.

spojení RPG a "hra na hrdiny" je dost nešťastný

Specifikem RPG není podle mě ani tak vžívání se do role, jako spíše interakce hráče hrajícího roli s komplexním světem.

Ale jinak samozřejmě, PRG je hodně široký žánr (a neomezoval bych jej jen na počítače) a vejde se do něj všelicos. Což nic nemění na tom, že hádky co je a co není rpg mohou být zábavné.

"Souhlas se vším kromě tvrzení, že bychom měli mít možnost měnit v průběhu hry orientaci postavy"

sawyerova vyjádření:
http://www.formspring.me/JESawyer
rozklepni si i starší odpovědi (alespoň dvakrát) a hledej heslo "respec". je tam asi 20 otázek na toto téma

Naprostý souhlas a na veškerých besedách tento názor zastávám - Diablo není RPG, ale leveling simulator.

jo to byly :) nenašel dost času.. když vezmeme průměrný RPG tak hráč v něm zabije dejme tomu 5000 nepřátel tím, že je ukliká k smrti. V Die by the sword zabil 100 nepřátel tím, že je rozšermoval k smrti než se dostal na konec :) Navíc hratelnost, zábava a pocit ze hry byl trošku někde jinde.

myslim ze je to o tom co kdo preferuje, jak je tu psany, nekomu pripadlo role playing ve F3 jako ok, nekdo vidi role play v Diablu a nekoho nejvic vtahl Gothic, rpg je tam kde te bavi hrat si na hrdinu

"tak KAZDA hra je RPG"
Protože role-play znamená hraní role?
Pak hot dog je tím pádem horký pes.

..."KAZDA hra je RPG."

Tak to mi nejde přes pusu. Souhlasím, že pojetí žánru RPG může být velice variabilní, ale řekl bych, že existuje pilíř, který je neotřesitelný: vytvoření si vlastní postavy. Je totiž rozdíl, když se VŽÍVÁM do role (Duke, fotbalovej mamažer atd.), a když někoho sám VYTVÁŘÍM. Jak tohle hře chybí, není to RPG. Vše ostatní bych označil za sekundární (ale nikoliv nepodstatné) prvky.

Jo, souboje v Die by the sword byly nezapomenutelné :-) . Ale obávám se, že dnes bych už asi nenašel dost času a trpělivosti se něco podobného naučit.