Jednicka nebyla nic moc ale dvojka byla opravdu skvela.

Navic ustrelit celou hlavu, ruku nebo nohu je proste nude. Slo to v tom poslednim SoF ktery bohuzel nestalo vubec za nic. Takovej hodne mizernej CoD klon. Mnohem brutalnejsi je kdyz clovek muze ustrelit jen cast hlavy, udelat do ni diru skrz na skrz a to prave v puvodnich SoF slo a i proto byla tak brutalni.

pamatuješ zle

Byla revoluční jen tím ustřelováním hlav.

Ty to asi stále nechápeš, že? Nepřekvapuje mě to. Pointa je v tom, že hráči vždycky očekávali od her nějaké nové herní možnosti nebo obsah, něco co vylepší hratelnost, zpracování prostředí a pohyb v něm, zajímavý příběh atd. Lidi nehráli proto, aby zabíjeli po stovkách panáčky - ti byli jen překážkou a prvkem v hratelnosti, která měla jiný cíl. Akční hra - hráč se musel orientovat na mapě, sledovat okolí, rychle a přesně mířit, skrývat se před střelbou nepřátel, hýbat se, hledat cestu dál (nemluvím o dnešním koridoru) a splnit nějaký hlavní cíl ap.

Nyní se glorifikuje zabíjení těch bezejmenných panáčků a fetišisticky se kouká na detaily, jako by hráči žádný cíl neměli a nepotřebovali, jako by zabíjení bylo cílem a smyslem existence her. Jako by ani ta hratelnost hráče nezajímala (paradox a výsměch), nemluvě o zobrazení nějakého světa (ne grafické, ale ztvárnění jeho fungování), postav ap. Už není důležité, jestli hra umožňuje např. létat, teleportovat se, nebo řídit tank (a jaký to má vliv na herní prostředí a jak to zapadá do příběhu), ale jen to, jestli má zpomalenou kameru na vytrhávané kosti. Přitom takový nesmysl nemá na hraní žádný vliv. Technicky hry mohou ztvárit úžasné světy, mohou vyprávět skvělé příběhy, mohou hráče vtělit do různých "postav" a dav zajímá jen to, aby "si někoho mohli zabít"? Je to projev nulové fantasie? Chabé inteligence? Silných pudů?

Tenhle přístup vyhovuje jen těm, kteří hrají jen proto, aby koukali na krev (a zřejmě se potom cítili jako machři, co všechno zmákli a jak jsou drsní...). Je otázka, co to o nich vypovídá...

Přijde mi to jako velice hloupá a nedospělá reakce, asi jako když se v první třídě děcka hihňají každýmu sprostýmu slovu.

Násilí ve filmech a seriálech bylo naopak cenzurováno nejméně, je to trend posledních let, navíc jde spíše o autocenzuru, aby na film mohli koukat celé rodiny, kteří jsou největšími odběrateli filmů. V "těch mých mainstreamových seriálech", což je zábavné nejvíce v tom, že žádný seriál nemám, je přehnané násilí jen zhlediska osobitého vkusu (jak sám později píšeš), ale jsou určitá díla, kde je násilí samoúčelné pro daný "wow" efekt, například Rambo IV - je to reálné? Ano. Je tam toho hodně? Ví než dost. Musí to tam být? Nemusí. Proč to tam je? Protože Rambo je pojem, symbol amerického supervojáka, který se stal kultem -> tolik násilí tam je jako wow efekt a je samoúčelné, protože by film fungoval i bez něj (děj by se odehrál i tak, ale asi by na to lidi nekoukali).

Tím chci říct, ano, je nějaká ta laťka, kterou každý máme jinde, ale ta neodlišuje samoúčelné násilí od "prezentace reality", ale měří míru osobního vkusu kolik hektolitrů krve ještě v daném díle ty osobně sneseš.

Kdyz ma nasili nejaky duvod a smysl, tak neni prehnane. Pokud je samoucelne, tak je vzdycky prehnane, at v jakekoli mire.

To já nevím, to psal v tom článku "Kultura kriplů" pan Holub, pokud si dobře pamatuju.