cody je výsledok nepodareného potratu *1*

Tvoje IQ není vyšší než dnešní datum.

tohle je nejlepší rpg na svete hned za assasins creed a call of duty

Já píšu, že je to jen tvor. Což může být i Reaper nebo cokoliv jiného.

Nepodařilo se mi najít kontakt přímo n utora recenze, tak to napíšu alespoň sem. Asi největší překvapení hry autor prozradí na zčátku své recenze, a to, že Leviathan není Rouge Reaper, jak se Shephard a spol domnívají, ale organický tvor. Gratuluji autorovi recenze, že dokázal, že říct recenze na hry na českých stránkách je velká cyba. Vracím se k IGN a spol, tam alespoň nezničí zážitek spoilery.

V komentu kde mluvíš o něm je použít slovo genialita rouhání...

Já zas nenašel v okolí člověka, který by konec ME3 hodnotil kladně. Takže podle mých zkušeností, zlomek lidí je s koncem spokojen. *15*
Tohle je vážne o úhlu pohledu a o vkusu.
A negativní hlasy utichly, protože to hráči dohráli před půl rokem a berou trilogii za uzavřenou. A když nejsou spokojeni se samotnou hrou ME3, tak nebudou hrát dlc....

dajte o tejto hre preview
http://subterraneangames.com/threads/wfto-development-diary-4-juggernaut-smash.678/

Z mého okolí také negativní hlasy na DLC opadly, ale z toho důvodu, že už o tu hru lidé přestaly mít zájem poté co pro ně to univerzum zabily.

V mém okolí se rozšířil tenhle pohled na konce:
Původní konec: Tři různě barevné exkrementy
Rozšířený konec: Tři různě barevné exkrementy se šlehačkou + jeden exkrement navíc.

Krom konců byla však hra zábavná. Leč ten konec vlastně zničil veškerý potenciál co ME měl.

S tím souhlasím, atmosféra měla něco do sebe, boss by se nehodil. Jen jsem pořád čekal, kdy "to něco" přijde, mě spadne brada a budu bojovat o osud galaxie. A to se nestalo. Zkrátka mě strašně praštilo do očí to, že po srdceryvných rozhovorech se všemi členy posádky (které byly výborné) a řečech o tom, že se jde do té poslední akce, přišlo to, že většina zůstala sedět na zadku. Přitom by pak stačilo pár zpráv vysílačkou, že někde bojují nebo tak. Takhle jsem pořád čekal, že se ještě něco stane, ještě přijde ta skutečně zásadní bitva...a ono nic.

Suicide Mission měla opravdu zajímavý nápad v podobě zapojení více členů posádky do hry, o tom žádná, byl to zajímavý prvek. Jinak mi to ale přišlo jako typická ME mise s hodně průměrným a příliš koridorovitým designem (i když chápu, že záměrem bylo tlačit hráče vpřed, aby byl navozen pocit zběsilosti a nedostatku času, o které tvůrcům šlo)... a katastrofálním bossem.

Londýn v ME3 měl level design zajímavější, lokace byly otevřenější, nepřátelé na tebe mohli útočit z boku, občas i zezadu, prostoru pro taktiku bylo více a celkově mi přišla těžší. Atmosféra byla chladná, bídná a skličující a bylo to tak podle mě záměrně. Ale nemůžu se vyhnout pocitu jisté generičnosti a nedostatku nápadů, o tom žádná... (Čímž ale nemyslím závěrečného bosse, naopak, jsem rád, že žádný nebyl, vůbec se to nehodilo.)

Spíš mi přijde, že ty mise nelze tak úplně srovnávat, protože za oběma stojí rozdílná myšlenka a pojetí. Ale faktem je, že to mohlo být inovativnější (viz např. naháněčka v Lair of the Shadowbroker).

Tuctová ve smyslu hratelnosti. Jinak máš ale pravdu, že v jiných misích si takhle navíc další postavy nevybíráš...

No tu nevyhratelnost jsem myslel jen v tom případě vyfuckování starchilda. Smysl by zůstal stejný jak je, jen by hráč prostě tu naprostou porážku pocítil na vlastní kůži. Ale to samozřejmě ME3 nevyčítám, že tam něco takového nebylo, jen mě to napadlo, že by to bylo skvělé, protože ve SC2 mě ta mise fakt hodně příjemně překvapila a dost jsem si ji užil.

A s tím, že Suicide mission byla tuctová teda nesouhlasím. Vymykala se právě tím, že v ní použiješ celý tým, čímž se dost odlišila od celé hry předtím - viz. můj koment výš.

No to je právě ono - epická bitva se třemi hratelnými charaktery udělat nejde. Proč to ve dvojce šlo? Proč ve dvojce, kdy se jde do mise, ve které jde o vše, může jít celý tým a každý má nějakou úlohu (2 vezmeš s sebou, engineer beží trubkou aby otevřel dveře, vybíráš velitele druhého týmu, atd...) a ve trojce, kdy jdeš do poslední bitvy vůbec, tak si vezmeš dva členy s sebou a zbytek zůstane na základně a šoupá nohama? To mě nehorázně zklamalo.

Kvalita příběhu, misí, prostředí, dabingu, hudby, jak rozšiřuje původní hru, poměr "cena/výkon"... Proč ne?

Stručně odpovím, jestli to nevadí:

a) Ano, máš pravdu, poslední mise byla úplně obyčejná ME mise a suicide mission byla až na výjimky taky úplně obyčejná ME mise. Atmosféra je asi čistě objektivní, na mě udělal rozbombardovaný Londýn dojem, takže jsem poslední dvojmisi jako tuctovou nebral. Ale tohle bude asi hodně individuální.

b) Pokud by byl ME3 nevyhratelný, pravděpodobně by byl jeho příběh o něco lepší (přece jenom, nalézání starých superzbraní už tady několikrát bylo...). Ale na druhou stranu, pokud by konflikt s Reapery nešel vyhrát, nedokážu si představit reakci fanoušků.

Myslím že to není poprvé kdy je zde hodnoceno DLC číslem. Pokud DLC rozšiřuje děj o několik hodin a nejenom o pár zbraní a jednu misi, pak nevidím důvod proč ho nehodnotit číslem. *8*

Mě se poslední mise líbila právě svým tempem. Byla pojata netradičně /tj. žádný finální souboj s gigantickým bossem), ale akce a pak dlouhá dialogová scéna. Po stránce hratelnosti je to pro mě jedna z nejlepších finálních misí z her co jsem hrál (a že už jich bylo hodně).

A ona se popravdě těžko dělá epická bitva jenom se 3 hratelnými charaktery ve tvojí jednotce :-) Je to podle mě lepší konec, než kdyby tam byl třeba souboj s reaperem jako na Ranochu apod.

Taký názor tu nemůžeš říkat nahlas. Protože ti, kterým konec zásadním způsobem nevadil (většina), už dávno diskutování vzdali. A ty, kterým se konec hnusí, stejně nikdy rozumnýma argumentama nepřesvědčíš. Ber to jako názor člověka, kterému přišel konec v pohodě a nic zásadního by na něm neměnil (to zase bude mínusek :-)

Cahu, když už se tady (opět) řeší konce, nedá mi to abych se tě nezeptal na tvůj názor. A teď nemyslím kvalitu či smysl konců z hlediska děje, ale celou poslední misi ME3 z hlediska hratelnosti. Přijde mi, že závěru ME3 chyběl nějak náboj, nebyla tam pořádná závěrečná řež. Nemyslím nutně bosse, ale zkrátka nějaký průběh jako Suicide mission ve dvojce, která byla naprosto skvělá. Zatímco v trojce se jen probojujeme na určité místo, což je mise, která se průběhem dá srovnat s kteroukoliv tuctvovou misí v celém ME, pak následuje běh k paprsku a tím boj končí. Byl jsi s tímhle spokojený nebo máš taky pocit, že tam "chybělo něco zapamatovatelného"?

PS. mrzí mě, že se ve hrách prakticky vůbec neobjevuje "nevyhratelná mise". Která by se zrovna v ME3 hodila v případě přidaného denial konce, kdy Starchilda pošleme do hajz*u. Místo aby naskočila hned animace se zprávou od Liary, tak mohl být hráč hozen do poslední obrovské bitvy, kterou by prostě nešlo vyhrát, aby si člověk užil onu závěrečnou porážku. Např. jak fungovala jedna mise za Protossy ve SC2. Od začátku hráč věděl, že je konec, že bitvu prohraje, ale mělo to takový neskutečný náboj, že se stejně rve do poslední jednotky. Být tohle v ME3 po vyfuckování starchilda, tak umřu blahem. Ale to je spíš jen takové moje zamyšlení bokem :)