Jak to vis, ze jsme si to vybrali nenasilne?

Presne tak, tehdejsi svet se drel, aby se vybrana vrstva rimanu mela dobre. Je to podobnne jako dnes, kdy hornich par tisic ma moc a zije si v solidnim prepychu a mnoho milionu lidi na svete jim na ten prepych vydelava. Akorat ta uroven byla tehdy mnohem horsi. Davat to za vinu krestanstvi je pekna hloupost. A kdyz chces kazat o kulture, tak se prosim podivej, jak se to slovo kulturne pise.

Proto dnesni Cesti ma ji vice keltskych a germanskych genu nez slovanskych. Slavnych slovanu tu neni ani 1/3 *5*

To zaprve neni tak jednoznacne v obecne rovine. Za druhe to neni nabozenske, ale kultruni dilo.

Kultura neni zbytecna vec navic. Naopak vysoka kulturni a tedy i duchovni a mravni uroven tomuto svetu a zvlaste tzv. zapadni civilizaci schazi vic nez co jineho.

Kdo v roce 13 oddeloval nabozenstvi a stat? Ktery narod v te dobe byl ateisticky? Rekove? Rimane? Egyptane? Germani? Slovani? Nebo snad Indove ci Cinani?

Nic proti ale kdo před 2000 lety mluvil o sekularismu?

Není třeba kvůli pár špatným příkladům házet vše do žita.. například vzdělání je také dotované státem a je vlastně součást širší kultury. Ale s tvým hodnocením českých filmů souhlasím, myslím, že by nebylo na škodu dotaci českých filmů odstřihnout úplně jako trest za to, co všichni ti Hřebejkové a Polívkové točí :D

Techniku ani stroje neměli, ale jedna věc platí po celá tisíciletí. Oko není p*ča, oko vidí. :)

Pokud vím, tak Kelty vyhnali Germáni, kteří zase utíkali před Huny. Slovani se nakýblovali do střední Evropy, protože zůstala vesměs neosídlená.

Ja jsem proti podpore kultury statem.. Stejne jako u pred 2 tisici lety, moudri vedeli, ze odelit stat od cirkve je dobre. Dalsi krok v prirozene evoluci, je zmensit dane a odelit stat od kultury, ve smyslu jeji umele podpory. Kdyz vidim, jaky filmy jdou z mych dani, tak se mi dela spatne.. Snad i ty Wievegovy nechutnosti, dostavaji dostace.. Jsou filmy, u kterym sem si rikal, ze by si treba podporu zaslouzili, ale pak jsem je videl a byli priserny.. treba Tri sezony v pekle, 80 mega a dalsi poklesla nudna absurdita.

Jde o princip odluky církve a státu. Stát by měl zůstat neutrální v otázce náboženství. Neměl by nadržovat katolicismu, jak to dělá doposud.

Pakliže stát nedokáže zajistit svůj chod a nedokáže zajistit základní věci (včetně oprav silnic), tak by neměl financovat "zbytečné" věci navíc:) To je aspoň můj názor. Stačí vidět, jaké sraačky se financují v českém filmu z dotací....

No jo, všechny investice státu, které mi automaticky nepřinesou něco do huby navíc, jsou zlo. Stát by měl rozvíjet jen aktivity, ze kterých mu něco kápne. A kvůli hře o věrozvěstech mi pak určitě zase ti vyvrhelové a zloduši tam nahoře zdraží rohlíky.

Mne by jenom hrozně zajímalo, jestli tehnle projekt financuje stát. Pokud ano, tak tohle je nádherná ukázka, jak se krásně vyhazují naše peníze, které nám stát krade z vlastní kapsy v podobě daní. Ovšem pokud ne, tak klobouk dolu před autory a v takovém případě jim držím palce.

Tak začni u toho, jak jsme my - Slované - násilně odtlačili (pobili, znásilnili, ...) Kelty, zničili jejich kultur a náboženství *1*

Základy evropského vědeckého lékařství se připisují Hippokratovi (5. až 4. století př. n. l.), v jehož spisech je uložena veškerá tehdejší přírodovědecká moudrost. Mimo tohoto velkého muže byli stálicemi na vědeckém nebi starověké přírodovědy i Řek Theofrastos z Eresu (371—286 př. n. l.) a Dioskúridés Pedánius (1. stol. n. 1.). Jejich znalosti i v botanice byly vysoko ceněny až k hranici novověku. Slavnější Dioskúridés popsal na 600 rostlin a 1 000 léků.
Arabská kultura přispěla svými znalostmi z lékařství do evropského vínku zejména příchodem Maurů do Španělska. Avicena (980—1037) po sobě zanechal rozsáhlé botanické dědictví.
Nebylo by slušné nezmínit se o slavném Galenovi (129—199n. l.), řeckém emigrantu, který v Římě napsal kolem 200 prací z medicíny. Snažil se standardizovat přípravu léčiv z rostlin. Pro další tisíce let dal lékárníkům náplň práce. Připravovali léky zvané na jeho počest „galenika".
Ve středověku byly vynikající zkušenosti starověkých léčitelských znalostí popřeny. Balast kouzel a pověr zastřel pronikavého génia jmenovaných mužů. Jak jsem psal výše dohadovat se jestli byla společnost ve starověku vyspělejší než v raném středověku, až do nástupu renesance opravdu nemá smysl, to je všeobecně uznávaný fakt, ale máš pravdu že i ve středověku byli významní lékaři, kteří se nespokojili s tehdejšími bludy nebo slepým kopírováním dochovaných antických znalostí, ale bylo to navzdory systému a asi i dost riskovali konflikt s církví.

Proč si knihu hned kupovat, když si ji můžu půjčit v knihovně? Jinak ta narážka na ty dokumenty byla proto, že celý ten odstavec o chrámech, jako by vypadlo z toho jednoho dílu o vynálezech starověku. Oni sami tam totiž říkají, že to v drtivé většině případů bylo jen pro potřeby náboženské.

Vypadá to, že naopak tobě nějaká hlubší znalost poměrů ve středověku a v antice chybí. Rozdíl mezi pozdní antikou a raným středověkem totiž ani zdaleka nebyl tak jasný, jak si možný myslíš. Ale máš pravdu, tohle většinou součástí základních znalostí historie není. *1*

Jinak se mrkni na způsob léčby třeba zranění Karla IV., kterému dokázali chirurgicky opravit celou čelist. To je zákrok zcela srovnatelný s antickým léčitelstvím. Problém byl především s hygienou a s diagnostikou.

A znova. *1* Vypovídá to o tom, že technologie se nedostane ke všem (ve zkratce). A to samé píšu i u té antiky. Ve všech obdobích si vrchol tehdejší kultury, vzdělání i vědy mohli dovolit jen ti nejbohatší. Vše navíc závisí na ekonomické situaci. Římané například už na začátku 3. století upustili od nákladného brnění lorica segmentata a přešli zpět (resp. ho používali stále) na drátěnou košili. Ne, že by to zapomněli, ale prostě už se to ekonomicky nevyplatilo. Stejné je to se středověkem. Vzhledem k množství písemností, které po sobě antičtí autoři zanechali, tak se ty znalosti z větší části neztratily. Kronikář Kosmas nebo další z vesela citují staré řecké báje a pověsti, římská historie byla taky velmi podrobně známa. A to nemluvím dílech antických filosofů.