Diskuze HudebniSkupiny.cz

Tenhle prozatím předposlední příspěvek měl být věnovaný mému otci,naskytla se menší chyba.

,,Myšlení nelze žádnou politickou ani náboženskou ideologií nikdy změnit,ani ovládat! ...ačkoliv je to diskutabilní,protože samotné zločiny komunismu a nacismu dokládají jasný opak! blíže k tomu viz. politická propaganda neonacistických a komunistických stran ke snaze o to zmanipulovat nesčetnou masu lidí-viz.holocaust a stále ještě politicky převýchovné pracovní tábory nepohodlných osob na uzemí Ruska a Číny apod... Protože každý z nás vždy vnímá (a vždy bude vnímat) jen podle svých aktuálních, jen podle svých současných (bit v sobě častěji ještě plně neuvědomělých anebo potlačených) potřeb co má ,TADY' a ,TED'(kdysi ještě oblíbená fráze GESTALTPSYCHOLOGIE),které vždy u sebe shledává jako nepříjemnou neukončenou, nedokončenou situaci ve svém životě. Protože jsem zastáncem té skutečnosti,jsem prostě zastáncem toho že jedině a teprve to jak každý z nás vnímá,cítí a prožívá lze jako takové jediné považovat již bez obav teprve za naprosto OBJEKTIVNI!!.Nevím jak se k takovému přístupu k psychologii říká,ale nakonec to stejně není vůbec podstatné,jediné co je totiž podstatné a důležité je to že se k zájmu o .adismus a masochismus _či lépe řečeno o sado-masochismus, tj.o sklonech k agresivytě v sobě a v druhých lidech,což jak chápu muže být pro někoho překvapující anebo i právě ještě tolik nadmíru zavádějící..._ v lidech, v lidské povaze dostávám skrze své vlastní otázky po smyslu života,tedy napříč filozofickými problémy,jak správně přistupovat k psychologii jako k takové,samozřejmě jsou dnes již existenciálně zabarvené,směrované,zaměřené psychoterapie,o kterých skutečně nic nevím krom jmen jakými je FRANKL a FROMM."

,,Celí svůj život jsem se nejvíce trápil pro PRAVDU o tom,jak se věci v rozpadlé a v nefungující rodině mají,stejně tak jsem se trápil pro PRAVDU o své vlastní osobnosti,o charakteru druhých lidí (hlavně mé matky) a věřil jsem a doufal v ní (v PRAVDU) i za cenu nedostatku či absence,nepřítomnosti anebo což je v dusledku jedno a totéž věřil a doufal jsem v PRAVDU i za cenu uplné ztráty komunikace se svými nejbližšími lidmi,se svými blízkými přáteli-to bylo řekl bych své největší zoufaství,které nezná meze a táhlo se se mnou celá ta léta kdy jsem si v životě procházel depresí,ta touha po PRAVDĚ možná (alespoň v to doufám!) v lesčems snad i utvářela moji nezlomnou vuli k tomu dobrat se jednoho příštího dne jednoznačné PRAVDY,možná v lesčems teprve utvářela i muj charakter mé osobnosti,ale o potřebě tolik MILOVAT druhé lidi bych dnes mluvil raději už spíše více než o hledání PRAVDY! Krom LASKY nezustává nic!" (věnováno mé sestře Monice)

Píšu jsem do fora Die Toten Hosen příspěvky (filmové kritiky a eseje věnované Wimmu Wendersovy,nikdy jsem takovou uctu nepoznal jako právě k tomuto nejen filmaři,ale celkově prostě člověkovi,který mě je svým přesvědčením blízký.),rád bych tady ve svém životě po své smrti něco důležitého a hodnotného zanechal,nemám nic krom své víry a svého přesvědčení!! Jsem zoufalí... (nedopsáno) (PLEASE lištičce 604 891 787,anebo jen příteli co je fakt fan do Die TOten Hosen a dá to na sobě v životě i ve foru jednoznačně znát,poznat)

Mám slzy očích!,protože chce se mě umřít,jenže ale přitom rychle,bezbolestně a dustojně. Proto jediným východiskem tu muže být eutanázie v Holandsku. Žili bych si dle všeho správně podřezat neuměl,takže bych nevyslovytelně trpěl jak pes,a to nechci. Nejde vůbec o strach z bolesti a z utrpení,spíše o to umět,dokázat zemřít dustojně a smířlivě,dokázat druhým lidem jejich prohřešky odpustit.Každý,anebo alespoň většina lidí si totiž s mnoha svými předsudky myslí či ráda domýšlí,že snad každý schizofrenik je pro společnost nebezpečný člověk (s tím,s takovou stigmatizací duševně nemocných lidí ze svého přesvědčení a po svých zkušenostech) hluboce nesouhlasím! Dle většiny lidí,bohužel k tomu podněcují i masová média dnešní co jiného než konzumní společnosti. Mám motto: Lepší být stokrát duševně nemocným,než se podřizovat,podřídit veřejnému mínění z převažujícího dnešního vlivu bulvárních masových médií,trendem se stalo přijmat masová média naprosto bezvýhradně a nekriticky a divácky je ke všemu podporovat -bulvár-za každým honem za každými senzacemi,narušující soukromí druhých lidí.Ted zpět k věci. Žádný schizofrenik není nebezpečný nijak společnosti,pokud si uvědomuje a připouští svou nemoc a chce se sám dobrovolně bez nátlaku zodpovědně celí svůj život léčit a chce se do příštího dne,do budoucna uzdravit. Což vychází smutná prognóza pohybující se kolem 30 až 40%,prý to má být naděje,já jsem v to přestal doufat,proto u nás již nuspěšně opakovaně žádám o eutanázii! Každý si to muže zkusit si vytrpět bludy a halucinace (tedy pozitivní přiznaky) schizofrenie jako třeba Andreas Frege (Campino) ve filmu Wimma Wenderse "Palermo Shooting"!! A teprve pak pozná co to je pro toho člověka si to zakoušet a prožít stejně jako já. A nestydím se za to,byla to těžká,ale dobrá zkušenost a těžká zkoužka mích vlastních schopností,nakolik jsem je přecenil i kdysi podcenil. O tom tu však mluvyt vůbec nechci,nechci ted otevírat staré rány,jakými si prošel muj idol Andreas Frege (Campino).Neznámn nikoho kdo by si tolik toho v životě vytrpěl jako právě osobně já a Andreas Frege,ve kterém Wim Wenders podává návod k tomu jak se vyrovnat s životní krizí a jak řešit duševní rozpory mezi VIROU v jednoznačnou PRAVDU a LASKOU-právě schopností milovat otevřeně a bez předsudku,pod jednou podmínkou-chtít druhému pozorně naslouchat a snažit se vnímat a pochopit jeho pocity a jeho odlišné hledisko pohledu na věc,tedy mám na srdci jediné-schopnost empatie,schopnost toho být schopný se do druhých lidí umět se osobně nepředpojatě,osobně nezaujatě vcítit! Je cesta k PRAVDĚ a k vzájemnému porozumění!

,,Své největší obavy a strach mám už jen z toho co už si v životě neprožiju (nebudu moc si-nebudu mit už čas si prožít)s druhými lidmi,které mám tolik nadevše rád,které tolik miluji,ale nemám pocit,ale vím to že jsem je v jejich životě zklamal právě tehdy,kdy se na mě nejvíce spolehali a vkládali do mě svou důvěru a naději. Když si to uvědomím,tak nemám utéct kudy kam, bolí mě to hořce u srdce. Je mě z toho hořko v srdci,protože některé věci-jako smrt druhého na smrtelnou nemoc-se už odčinit nikdy nedají."Zasloužím si UMŘIT!!

Jsem ve FN v HK,jsem netrpělivý,píšu jen pro tiskz fora,až budu mit možnost si to vytisknout,asi budu o něco málosečtělejší a sebevědomější. Vždyt nemám nic,jen MP4 Go Gear Ariaz s16 GB,mám jen tu rockovou hudbu,kanady,knihu Wimma Wendrse-to je má učebnice filmové kritiky a trávím volný čas při četbě jeho knihy "Dech Andělu" neustále,stále a stále ve společnosti jeho myšlenek (mám na srdci esej "Americký Sen",několik poskytnutých rozhovoru,filmových kritik,recenzí na své filmy-samozřejmě kniha není nadčasová,není aktuální,přesto jak jsem přesvědčený je ještě stále duležitá a má filmovým kritikum,filmovým divákum a náročným kinoartovým cinefilmu stále a stále přinášet co nového a důležitého,třeba po prvním přečtení v knize opomenutého-muj případ).Cítím že se v životě nemám každným dnem kam navracet,chýbí,schází mě nejvíce zakořeněnost v ČR,přítel a přítelkyně-či rovnou partnerský vztah. Lepší je umřít (budu v Holandsku žádat o EUTANAZII),než žít natolik nedustojně,s takovým pokořením a s takovým ponížením (V jistém slova smyslu).Nebo snad v pravém slova smyslu? Ozvěte se prosím někdo s dobrým srdíčkem a bez osobních předsudku (bez osobní zaujatosti) na 604 891 787.

,,Nahnal mě skutečně strach,obavy a děs,když jsem v jednom z filmu (bohužel už si nevzpomenu na název,vím jen že to odvysílali na ČT2 bez českého dabingu!) natolik talentovaného a současně s tím bohužel ještě stále na MFF nedoceněného jihokorejského filmaře Kim Ki-duka shlédnul sebevraždu jedné zoufalé ženy,což by v intimním milostném dramatu nebylo nic tak obvyklého nebýt toho že se sama (ta zoufalá žena) bez jakéhokoliv cizího přičinění zavraždila sama skokem z výšky domu a přičemž ráda zemřela se slzami v očích nejspíše z toho,co už si sama s druhými lidmi neprožije,tak současně s tím s patetickým s rozmrzelým,se zlostným (nedokážu proto najít to správné slovo) a se škodolibým úsměvem ve tváři ve mě dlouho zanechalo nepochopení věci,stavu věci,nepochopil jsem tehdy ještě vůbec tak protichudné (rozporuplné) emoce a dnes je přitom,přičemž sám plně chápu-že svou smrtí chtěla odčinit nesmírný a nesnesitelný pocit viny,či mravní vinu pocitovanou hluboko v sobě ve svém srdci,kupř.z toho že druhé lidi v osobním životě zklamala,smrt je tu spíše vysvobozením,smrt je tu KATARZI,až jedině pak lze zemřít bez obav v srdci,s ulevou v srdci a s čistým svědomím,a právě bez lítosti za své předešlé činy-prohřešky-s čistým svědomím. Přesně tak by mohla,nemusí,vypadat KATARZE za hranicí unosných a zdravých mezí,osobně sám si dokážu představyt jaký to pro toho člověka-sebevražda-asi je...-ale s takovým smířením bych já určitě osobně neumíral!!!

Toto forum,ačkoliv nemám sebemenší a žádný nárok si na něj dělat nárok přesto (se slzami v očích) věnuji památce mé matce,která v roce 2008 zemřela na rakovinu plic! (Včetně toho se omlouvám za své přehnané nemístné příspěvky v diskusním foru Rammmstein) Uvítám povzbudivou sms zprávu anebo nezávazný přátelský pokec o životě,třeba nejlépe o Die Toten Hosen na telefonní číslo mobilu,na kterém jsem nepřetržitě dostupný ...tedy číslo je: 604 891 787,mějte se všichni kdo navštíví tohle forum a přečte a ohodnotí mé příspěvky (budu nesmírně rád) fajn!!

Trpím těžkými depresemi,chce se mě umřít,nemám nic,ani to místo kam bych se v životě rád vracel,(mám)jen tu svou mou nezlomnou víru a své přesvědčení v životě o tom co to jsou u mě životní priority číslo 1,nebo co byly u mě priority. Budu v Holandsku žádat o eutanázii (ještě nevím jestli mě to pojištovna bude vubec hradit),tak jediný co po mě v životě zustane se lehce spočítá na jedné ruce,spíše mě jde o to co chci aby tu ve foru zustalo pro druhé lidi po mé smrti,vždycky jsem si přál mít blíže k myšlenkám filmaře WIMMA WENDERSE,ALBERTA CAMUSE A DOSTOJEVSKEHO (V srdci si jako jediný uchovám "Zločin a Trest") či PETERA HANDKEA,na jehož četbu prozy "Nežádané Neštěstí" a zvláště pak (wendersovského rozčarování) v proze "Krátký Dopis Na Dlouhé Rozloučení" nikdy už v životě nezapomenu. A to nejsem vášnivý čtenář ani žádný knihomol,spíše ten nejnáročnější čtenář všeho co má něco dočinění,něco společného se životem tedy dle skutečné události!! Chtěl bych tu napsat něco společensky výchovně vlivného,duležitého a hodnotného,co tu po mé smrti ve foru zustane,když už mám jen tu svou víru a své přesvědčení!! (nikoliv názor,protože názory se mění ze dne na den, přesvědčení však již nikoliv!!) Ale ten čas již vypršel s Dostojevským!! Jehož myšlenky mám v srdci,pár jich tu ocituji "RUSKOU DUŠI LZE POCHOPIT JEDINĚ SVYM SRDCEM!"(to texty písní Die Toten Hosen nicméně taky) a stejně tak v RUSKU NALEŽEJI,JSOU NAŠE SLOVANSKE KOŘENY!! S tím plně souhlasím,není to NĚMECKO,ačkoliv mám v oblibě herecké výkony GOTZE GEORGEHO (kryminální cyklus Místo Činu-SCHIMANSKI,již jsem tu psal právě svou první obsáhlejší filmovou kritiku na díl pod názvem "AZYL"),miluji celým svým srdcem DIE TOTEN HOSEN a mám nezvyklou,nebývalou uctu a respekt k filmaři WIMMU WENDERSOVY ("Land of Plenty" a "Palermo Shooting" osobně považuji za nejlepší filmová díla WIMMA WENDERSE,samozřejmě krom přelomového opusu-alegorie WENDERS-HANDKE "NEBE NAD BERLINEM" vznikající jak nejlíp vím pod vlivem četby WIMMA WENDERSE básní pražského německého rodáka-poety RAINERA MARIA RILKEHO). To je vše co o Německu vím a co mě Německo do života přineslo,dalo!! Mám nesmírnou uctu k ruským klasikum,at to byl DOSTOJEVSKIJ,o němž jsem tu již ve svých předešlích příspěvkách se zmínil a obsáhle a věcně o něm poreferoval,pojednal,tak na druhou stranu miluji básně poety LERMONTOVA,myšlenky a herecké metody ruského divadelního pedagogika KONSTANTINA SERGEJEVIČE STANISLAVSKEHO (spíše jeho myšlenky o své převratné herecké metodě,ze které vycházel Maron Brando) a dílo "ESTETICKE VZTAHY UMĚNI KE SKUTEČNOSTI" od ČERNYŠEVSKEHO,nikoliv však Tolstého,jemu se vyhýbám,četbu TOLSTEHO nemusím,stejně jako GOETHEHO číst nemusím!! Je třeba se ptát proč tu obsáhleji a věcněji (stručně nestačí,jak jsem se přesvědčil) nepojednám o výkonu Andrease Fregeho (CAMPINA) a o celkovém ději a zápletce filmu (pro mě osobně je to road-movie ha hraně milostného dramatu věnované Bergmanově "SEDME PEČETI",je to wendersovská ucta k tomuto filmaři) "PALERMO SHOOTING",jedonoduše proto že to je pro mě příliš ještě osobní a duvěrné,a nepříjemné-nechci ted tímto vyjímečným filmem otevírat staré rány,já jsem si tím v životě na krátko prošel (bludy,tj.špatné přesvědčení a zrakové halucinace),takže myslím že nejlíp ze všeho vím o čem ten v uvozovkách složitý film nakonec je!! O smrti?!!!!! Shlédněte ho sami a nechte se rádi překvapit,snad o filmu "PALERMO SHOOTING" pojednám blíže,přesněji a obsáhleji příště a plánuji to již jako muj poslední příspěvek v tomto opuštěném foru DIE TOTEN HOSEN.