Diskuze OSOBNOSTI.cz

Hasiči

Tak s těma hasičema sem se málem udusila smíchy xDDD A TEN cestopis si přečtu zejtra až budu mít kompa xDD ... Protože na chudákovi iPodovi je to malý já mám potíž přečíst i ty krátký komenty xDD

Mašinka, výhybka, hradlo, most, prosím tebe o milost

1)
V Pondělí večer jsem si vybíral, kam že se to zase vydám na výlet. Nad mapou Česka zjišťuji, že už není prakticky z čeho vybírat. Možnost je i taková, že pojedu někam kde jsem už byl. To se mi ale moc nechce, vim co mě tam čeká, takže by to nebylo takové překvapení.
Říká se, že skvělé věci přicházejí náhle. Je to pravda. Napadla mne jedna zřícenina, kterou jsem vždy viděl jen z vlaku, ale nikdy jsem nebyl přímo nahoře. Je to hrad Děvičky v oblasti Pálavské vrchy nedaleko Mikulova.
Protože je opravdu hodně daleko, něco přes 400 kilometrů, musí se jet přes noc. Narychlo jsem si teda vytisknul jízdní řád, sbalil jídlo a pití a vyrazil posledním autobusem do Prahy.
Autobus je téměř prázdný, ze sídliště jedu sám ale na okraji Příbrami přibíráme ještě další dva cestující.
Po příjezdu kolem deváté hodiny večerní na pražský Anděl, je to jen pár kroků k zastávce tramvaje. Nastupuji na tramvaj s číslem 14, která mne odveze až na nádraží Holešovice. Dalo by se jet i metrem, ale tam se v noci potulují různí pobudové a individua, v horším případě i úchyláci. Takže volba jasně padá na tramvaj.

Tramvaj do stanice.... Nádraží Holešovice

2)
Tramvaj je plná cizinců. Slyším japonštinu, ruštinu, a také němčinu od nějakých nasraných němců. „Asi prohrávaji v hokeji“, řikám si. Český slovo by padlo, jedině kdybych se začal bavit sám se sebou. Jen co se dostanete trochu víc do centra, uvidíte otevřená kasína, restaurace, prostě noční život v plném proudu. S Las Vegas se to sice srovnávat nedá, ale je vidět, že se Praha může v tomhle řadit k evropským velkoměstům. Není jediné hospody, kde by v televizi neběžel zápas v ledním hokeji Česko-Německo.
Když mne tramvaj vysadila v Holešovicích, šel jsem si rovnou koupit lístek na vlak. Pokladny ovšem všechny zavřeny, 5 přepážek mají asi jenom pro okrasu. Jedna pokladna otvírá až pět minut před odjezdem vlaku, holt ČD se řídí jejich zkratkou. ČD = času dost.
Za půl hodiny už konečně nastupuju na noční vlak do Břeclavi. Vlakem EN 477 jménem Metropol z Berlína do Budapešti, pojedu necelých pět hodin. Sedám si do kupé ke dvěma lidem, jeden kluk co vypadá jako Lukáš Adamec ze superstar a jedna babka, z které se za chvíli vyklube přízrak. „Adamec“ šel ještě před odjezdem na záchod, požádal mne abych mu pohlídal věci. Babka se do něj pustila, že je to čuně, že se ve stanici na záchod nesmí. Já povídám že může, že se to smí. Babka se začala pouštět i do mě, tak dlouho vypouštěla jed, až jsem se sebral a přešel do kupé vedle.

Zhasněte lampiony, já chci vidět tmu.

3)
Nejsem přece žádnej parchant, aby si na mně nějaká stará škeble vyskakovala. První dnešní problém byl na světě. Moje heslo je: Lepší hovno ve stanici, než ve vlastní nohavici.
Moji dva noví spolucestující byli velice slušní, jeden vášnivej čtenář a jeden milovník filmu, kterej za noc stihnul zkouknout 3 filmy s Benem Affleckem. Ten čtenář by snad byl schopnej číst až do rána, kdybych mu to nezatrhnul. Po celém vlaku všude tma a u nás se svítí jako na hradě. Zeptal jsem se jestli můžu zhasnout, odpověď žádná. Takže bude tma! Knihomol chvilku protestoval, ale je to noční vlak, žádnej čtenářskej kroužek. Později až k ránu jsem zjistil, že se jedná o dva cizince, angličana a maďara.
Ráno v Břeclavi jsme si řekli goodbye a každý pokračoval svou cestou. Vlak přivezl zpoždění asi 20 minut, pro mě výhoda, aspoň nemusim tak dlouho mrznout na zastávce.
Mne čeká ještě asi tak půlhodina jízdy autobusem, než se dostanu do cíle. Autobus do Pavlova odjíždí deset minut před pátou hodinou. Při cestě s ním, je vidět na obzoru vycházející slunce, těžko si představit že takováhle malá oranžová koule, bude mít odpoledne takovou sílu.

Přijel jsem, viděl jsem, odjel jsem.

4)
Právě přijíždím do Pavlova, zřícenina na kopci byla vidět už několik kilometrů před vesnicí. K hradu vede zelená značená stezka asi 2 kilometry. Na půli cesty k hradu, udělám nad vinicemi pár fotek. Odlesk vycházejícího slunce na hladině Novomlýnské vodní nádrže, je nádherný. Kromě komárů a různé další havěti která mne doprovázela po cestě jsem ještě viděl na pár chvil v lese srnu. Na kopec jsem vylezl téměř s vypětím sil. Potom jsem prolezl celou zříceninu a na chvilku si představil, jak to tady asi ve středověku všechno vypadalo. Na hradě byla i skvělá vyhlídka, nezapomenutelný a jedinečný byl hlavně výhled na Pavlov přímo pod kopcem. Dále také Dolní Věstonice, Šakvice a chladící věže elektrárny Dukovany, které jsou odsud skoro 50 kilometrů. Setrval jsem na hradě necelou hodinu, a protože chci být doma brzy, odjel jsem z Pavlova po půl deváté. V Bulharech do autobusu nastupuje školní výlet, kromě pár kluků, samý pěkný holky. Takže je, se na co dívat. Škoda, že vystoupily za deset minut v Lednici. V Břeclavi jsem měl mít podle všeho, ještě před odjezdem do Prahy, hodinu čas. Opět bylo výhodou že ten Eurocity do Prahy měl zpoždění. Na nádraží jsem si ještě koupil koláče a pití a rovnou šel na nástupiště. „Zpožděný vlak Eurocity číslo 174 Jan Jesenius přijíždí ke třetímu nástupišti. Vlak dále pokračuje ve směru Brno, Pardubice, Kolín, Praha a Hamburk“, ozývá se z nádražního rozhlasu.

Jules Kvatro Verne: 5 hodin ve vlaku

5)
Raději si nastavuji v mobilu budík na čas příjezdu do Prahy, abych se náhodou neprobudil až někde v Německu. Zase mě čeká více než čtyřhodinová cesta. Německé vozy, klimatizace funguje, díky bohu. Spal jsem celou cestu, jenom průvodčí a výhybky v České Třebové mi přerušili spánek. Výhybky v České Třebová, to je známá klasika, ty Vás probudí vždycky. Někdy i s doprovodem kufrů letících z poliček.
Po příjezdu na hlavní nádaží v Praze, kolem jedné hodiny, se prodírám davem lidí. Řikám si, tam nahoře na kopci, byl svatej klid, hlavně už vypadnout z Prahy. Je to tak, že se vždy těšíte na výlet, ale potom už by jste zase nejradši byli doma. Včerejší výlet byl naprosto dokonalý, dokonce patří i k těm nejlepším. Zase budu mít co vyprávět. No a jako první jste to slyšeli teď vy. Snad se vám to moje krátké povídání líbilo, fotky dám potom na FB.

Mambo!

Ahoj, jak jsem tu včera řikal že sem byl na tom výletě. Včera jsem psal k tomu takovej cestopis jako minule. Zase takovej "kratičkej". *15* Dám Vám ho sem.

Úchyláci

Kačko buď ráda že ty sexuální nabídky máš jen na lidech xDDD DNESKA SEM Šla po městě a nějací týpci na mě ... Hey kočko nechceš se projet v mý super káře??? Jen my dva xDD A za mnou kámoška strč si to někam a on no rád bych xDD Ale jestli chcete dáme Trójku ... No prostě perverzní úchylové ... Jako my sme se tomu smály ale sou to úchyláci !!!!



Joooooooooooooooooooooo ooo Jágr dál amíkum GOOOOOOL ANOOOOOO TVE TO JE BOREC JOOOO

xDDD

Takovej úžasnej sen abych se vrátila xDDDDDD. a doufám že poctivě koukáte na hokej !!! Já neprošvihla jedinej zápas xDD A říkám že ty amíky dáme !!!!

Ahoooj :-)

Lidi, já se probrala ze zlýho snu, a chci s Vámi zase trávit svůj volný čas ... mezitím sem si prošla doslova hororem, Kačko jak se Vám vyprávěla o tom klukovi co má ty problémy tak se s ním začla chodit, jenže on na mě házel ty svoje mindráky a já už to neunesla nechala sem ho a už ho nechci vidět !!! A omlouvám se Vám, ale já vzpomínala na ty časy ... jak sme tu všichni byly ... a slibuju, že už nikdy nebudu se chovat jako TOTÁLNÍ KRÁVA !!! Odpusťe mi ... ale já sem prostě chci zase psát s váma ... i když mě tu nebudete chtít, stejně se mě asi nezbavíte *15* *15*