-
Poslouchám Die Toten Hosen už více jak 20 let a přesto ještě stále neumím pořádně německy, jen pasivně už něco málo přeložím, někdy od roku 2002 po zakoupení CD orig. alba "Auswartsspiel", vyrazil jsem téhdy z malé vesnice (dnes městys) z Doudleb nad Orlicí, kde jsem vyrustal, kvuli tomu až do Prahy, abych ho sehnal náhodou a nečekaně. Miluji rockovou hudbu a rocková hudba mi změnila život. Vyrustal jsem s láskou k německému jazyku na tvrdém německém industriálním metalu Rammstein, ale nikdy to nebylo to pravý, Die Toten Hosen jsou mnohem lepší. U Rammstein je to hodně typicky o metalu, ale také hodně o silné nenávisti, o pohrdání lidmy a životem, o sado-masochismu, a hlavně o sado-masochismu! Téhdy jsem poslouchal hudbu Rammstein, které jsem ještě nerozuměl, texty písní jsem si do češtiny vubec nepřekládal a nechápal jsem vubec o čem jsou texty písní, líbyl se mě jen německý jazyk více než hudba, více než metal, nic více! Die Toten Hosen jsou pro mě dnes hodně o lásce a přátelství, o osobní svobodě, o solidaritě a nezávislosti, a také už především o pacifismu... ...o tom metal nikdy nebude, punkrock je pro mě více než metal, metal jako hudba je dnes pro mě skutečně až moc negativní, hodně jsem jen díky Punku a díky Die Toten Hosen nakonec i konečně i změnil názor na hip-hop, je to pro mě "jiná generace" (mladší generace), ale měl bych nakonec osobně hip-hop mnohem raději než metal, protože dokáže být spřízněná i s Punkem a s punkrockem, ale za to metal sám o sobě bohužel už nikdy a zřejmě už nikdy vubec.
-
Opium fürs Volk je album punk rockové kapely Die Toten Hosen s texty výhradně v němčině. Název alba odkazuje na poznámku Karla Marxe, který napsal: "Náboženství je [...] opium lidu." Texty alba se zabývají tématy morálky, náboženství a smrtelnosti. Stejně jako téměř všechny předchozí nahrávky kapely bylo produkováno Jonem Cafferym a bylo vydáno 26. ledna 1996 jako první album na vlastní nahrávací společnosti JKP.
Na akci u příležitosti kongresu německé protestantské církve v Hamburku v roce 1995, kterého se Campino náhodou zúčastnil, se setkal s opatem Stephanem Schröerem. Krátce poté, v srpnu 1995, Campino přijal Schröerovo pozvání a odjel na týden do benediktinského opatství Königsmünster v Meschede. [1] Účast na mnišském životě inspirovala Campina k napsání některých textů a konceptu alba.[2]
Po vypršení smlouvy s Virgin se kapela rozhodla do budoucna osamostatnit na velkých vydavatelstvích a v roce 1995 založila společnost JKP. Zároveň podepsala smlouvu s Eastwest Records, dceřinou společností Warner Germany.
Témata a tracklist[editovat | editovat zdroj] Editovat zdroj]Texty[edit | edit source] Editovat zdroj]Seznam stop
- Otče náš – 1:10 (úprava Die Toten Hosen)
- Mensch – 4:08 (hudba: Andreas von Holst / text:Campino)
- Moucha – 1:54 (Campino)
- Desatero přikázání – 4:04 (Wolfgang Rohde / Campino)
- Zlý vlk – 4:02 (autor: Holst / Campino)
- Nic nezůstane pro věčnost – 4:10(autor: Holst, Campino / Hanns Christian Müller, Holst, Campino)
- Ewig währt am längsten (Dub) – 2:54(Andreas Meurer / Müller, von Holst, Campino)
- A tak dále – 1:40 (Rohde / Campino, Müller)
- Bonnie a Clyde – 3:30 (Michael Breitkopf / Campino)
- Žabí princ – 3:47 (Breitkopf / Campino)
- XTC – 4:16 (Meurer / Campino)
- Lügen – 4:12 (von Holst / Campino)
- Ráj – 4:08 (Campino)
- A žijeme – 3:50 (Meurer / Campino)
- On myslí, ona myslí – 4:34 (Campino)
- Terapie duše – 5:13 (Breitkopf / Campino)
- Viva la Revolution – 4:46 (Breitkopf / Campino)
- Zehn kleine Jägermeister – 4:45(Rohde / Müller, Campino)
-
Text písně "Nur Zu Besuch", skvělá už nezaměnitelná intonace němčiny u Campina, jsem na tom uplně stejně co on, cítím se jinými slovy uplně stejně stejně jako on, natolik sám osaměle sám se sebou i pak v přítomnosti druhých lidí, znám ten osobně silný pocit velkého žalu a stesku kdy procházím opuštěnými tichými ulicemi bez druhých lidí, které ovšem opuštěné lidmi už vubec nejsou, ale sám to někdy stejně tak častěji vnímám a intenzivně hluboce depresivně prožívám, nakolik je takový pocit upřímný a nepříjemný i nesnesitelný pro každého z nás.. žal ze ztráty druhých lidí a krásná upřímná slova o naději, o dialogu s druhým, který už tu pro nás není, i vnítřní dialog se sebou, který samozřejmě vyeskaluje do rozhodujícího konfliktu se sebou samím nejen v klipu k této písni, ale celkově... je vynikající klip právě k této písni, ale pro mě vubec vizuálně už tím nejlepším videoklipem je k písni "Altes Fieber" a "Kamikaze", "Kamikaze" je velice krásná písen, klip právě k této písni myslím už řekne o textu této písně právě uplně vše to podstatné, to nejduležitější o čem text právě této písně už naopak je.. (Lubo asi to tu po mě čteš, je to věnováno i právě tobě..) MARTIN DYNTAR, Rychnov nad Kněžnou..
-
Andreas Frege, Campino by si také zasloužil větší zájem a pozornost českých médií, nepíše se téměř vubec o něm u nás, nemluví se v české TV o něm, v českých médiích mu není věnovaný žádný prostor, prostě nic. Campino napsal a vydal knihu "Hope Street", které se bohužel nedostalo českého překladu. Ptám se kde je chyba.
-
Rád bych blíže rozebral dobrý text písně Die Toten Hosen, německy příliš nerozumím, jsem odkázán na oficiální stránky Die Toten Hosen, kde dohledám snáze pak české překlady textu písní Die Toten Hosen a pak teprve mužu psát o svých pocitech z textu písní Die Toten Hosen, ale jsem plný nenávisti kvuli schizofrenii a promítalo se to do nesmyslných a rozporuplných komentářu na osobnostech, nevracím se k nim a snažím se jít dál a zapomenout jednou pro vždy na tyto mé komentáře, které připomenou hodně neviděné a prožité duševní bolesti, osobní zmatenost i malichernost, unáhlenost atd... špatně se na psaní totiž soustředím, hodně také zapomínám a mám dezorganizované myšlení a skutečně blbý hloupí impulzivní komentář je snáz hned pak na osobnostech, jak těžké je se zbytečně neopakovat a psát detailně promyšleně do hloubky, věty psát logicky uspořádaně, budu se snažit rozebrat psaním své pocity i nadále, ale tak abych se v tom neztratil. Jinými slovy nerad bych byl souzený podle nesmyslných komentářu a asi budu, protože nejsou na osobnostech tyto urážlivé, malicherné, rozporuplné a jinak nesmyslné komentáře dosud smazány. Bohužel, nikdo se v nich stejně nevyzná a ztratí se v nich. Bohužel. Nevím kdo spravuje tyto stránky diskuzního fora, ale je to prosba. Takový nevhodný komentáře by měli být smazány!
-
Co mě osobně vždy intenzivně rozpláče je právě samotný hluboce upřímný text nejlepší písně Die Toten Hosen "Was Zahlt" z toho už pro mě vubec nejlepšího alba "Auswartsspiel" (2002) o své oddanosti, věrnosti a své obětavosti pro druhého (partnera) až do své vlastní smrti a druhý nejlepší (stejně vyjímečný) text písně Die Toten Hosen, který mě stejně tak opět vždy svou hlubokou upřímností a pravdivostí rozpláče je právě "Deutsch In Willkomen" z také druhého už po "Auswartsspiel" (opět) nejlepšího alba "Kauf Mich!" (1993) o našem zlu a naši nenávisti už z našeho osobního pokrytectví, právě z našich osobních předsudku, které nám brání v komunikaci s druhými lidmi, to je velký problém, který přesahuje samotné hranice xenofobie a antisemitismu i rasismu právě k otázce osobní zodpovědnosti za tyto problémy (s druhými lidmi) právě v komunikaci, k otázce viny, rozhřešení viny i celkově je otázkou hodnoty našeho svědomí! Nenajdete lepší text a lepší písně od Die Toten Hosen než jsou právě už 2 písně "Was Zahlt" (2002) a "Deutsch In Willkomen" (1993), v nich je pro posluchače a každého příznivce Die Toten Hosen myslím uplně vše podstatné co se snaží říct tolik svou hudební tvorbou zejména už v rozmezí právě let 1993 až 2012!, kdy byli Die Toten Hosen na absolutním hudebním vrcholu kdysi s albem "Kauf Mich!" (1993) a "Auswartsspiel" (2002). Možná přes ty slzy už ani nevidím, jak jsou tyto 2 písně svou upřímností přesvědčivé, mají věrohodný naprosto autentický text písně, ve kterém mužete stále tolik ještě hledat svoji bolest, svuj stesk a žal, svoje nadšení a svou radost, a své slzy i to jak moc dokážete se osobně dojmout právě k slzám.. MARTIN DYNTAR, Rychnov nad Kněžnou..
-
V 90. letech byli na vrcholu. Album "Kauf Mich!" (1993) s nesmrtelným hitem "Alles Aus Liebe" a album "Opium Furs Volk" (1996) třeba s písní "Bonnie und Clide" a pak další vrchol s albem "Auswartsspiel" (2002). To už nikdy nebude. Takový uspěch už nikdy mit nebudou. Snad i proto je na místě říct dobré staré časy! Takové časy už nepřijdou. Přesto rád se stále vracím k těmto jejich 3 právě hudebním album. Nikdy mě neomrzí.
-
Přeji všechno nejlepší k narozeninám Frege, hodně pevného zdraví, štěstí a lásky přeji, a doufám že po "Laune der Natur" (2017) přijde ještě další stejně dobré anebo ještě lepší hudební album s Die Toten Hosen. Snad že "Laune der Natur" nebylo doufám uplně posledním albem Die Toten Hosen.
-
A mé nejoblíbenější písně jsou právě "Niemals Einer Meinung Sein",
"Paradies", "Nur Zu Besuch", "Steh Auf, Wenn Du Am Boden Bist", "Alles Wird Voruburgehen", "Freunde", "Unter Den Wolken", "Ein Guter Tag Zum Fliegen"
či "Altes Fieber".. -
Zemřel bych pro texty písní a pro hudbu Die Toten Hosen, za texty písní na albech z 90. let "Kauf Mich!" (1993) a "Opium furs Volk" (1996) bych dal ruku do ohně, texty písní jsou srdečný, upřímný, osobní, mají duševní hloubku, jsou intimní, duvěryhodný, přesvědčivý, autentický... Die Toten Hosen definují svobodu, nezávislost a empatii po svém, jinak a nově, je to více než obyčejný punk rock, je to zvláštní hudba, Die Toten Hosen mají neotřelé, silné a překvapivé a nezaměnitelné melodie, vyvolávají silné ambivalentní pocity (či protichudné emoce), které jsou tolik typické a vlastní klasické hudbě! To je na tom to zvláštní, jednodduchá, precizní a srozumitelná punk n rollová hudba, která si vystačí se 3 kytarovými akordy doprovázená často zkoušením s hudebními nástroji, které už pak nejsou tolik typické pro rockovou hudbu. Akustický Živák "Alles Ohne Storm" byl na vlnách trochu "Wagnerovského" swingu, klasiky (vážné hudby), rockabilly a punk n rollu, na mě už místy unavný a zvukově přeplácaný, přemrštěny, pompézní, místy wágnerovský až kabaretní.
Ale především mě už texty písní Campina nakonec co nejvíce osobně pomáhají žít a bojovat s duševní bolestí z duševního onemocnění paranoidní schizofrenií a budovat větší náhled jak na mou osobnost, tak na život samotný i na duševní nemoc, definovat ji, snad protože Campino je pro mě také labilní introvert melancholik narozený ve stejném znamení raka. Paranoia je životem v neustálích obavách a v neustálém strachu, či se strachem z každodenního nebezpečí a v neduvěře k druhým lidem i k sobě samému, nevěřit sám sobě ani druhému, přesně právě to je paranoidní schizofrenie.
Die Toten Hosen jsou pro mě duševní terapií a duševní rehabilitací a nadějí, že se to dá zlomit v empatii k druhým lidem, poslech Die Toten Hosen je pro mě silným, dobrodružným a adrenalinovým hlubokým emočním prožitkem pocitu euforie (euforických pocitu) a tak nějak i tak trochu i současně nácvikem emocí a empatie, protože emoce se dají trénovat o to více místy s občasným dojmem "občasné" (či i trvalé, jak pro koho) mánio-depresivity (přesněji dnes bipolární afektivní poruchy - tzv. BAP) při poslechu písní právě německých Die Toten Hosen (a zvláště právě alb 90. let "Kauf Mich!" a "Opium furs Volk", až po další hudební vrchol s albem "Auswartsspiel" se tento prožitek BAP ve mě umocnuje a čím dál více prohlubuje) to tomu poslechu neupřu, ale má to své zvláštní kouzlo, Die Toten Hosen jsou hodně jiný PUNK ROCK a hodně zvláštní hudbou, která ani po stém poslechu Vás nikdy neomrzí. Campino je skutečně hodně vyjímečný charizmatický textař písní a skutečně dobrý, skvělí hudební "vypravěč životních příběhu". Dlouho jsem nemohl bohužel nic tak dobrého psát, protože nemoc (schíza) mě po další atace na dlouhou dobu kognitivně "zlomila", hodně unavila a vyčerpala, potřeboval jsem čas.... sem na Osobnosti. Cz to snad doufám patří.
