Diskuze OSOBNOSTI.cz

Takže co jiného je Wimme láska, odvaha a důvěra než už právě vzajemna partnerska oddanost a věrnost jeden druhému. Než loajalita. A tou největší bolesti je zrada, zast nebo žárlivost na druhého. Wimm Wenders totiž režijne natočil videoklipy k písním "Warum Werde Ich Nicht Satt" a k duetu Auflosen německých punk rockeru Die Toten Hosen, dříve než Wimm Wenders (pro ty co neví) Campina obsadil do hlavní role ve filmu Palermo Shooting ("Přestřelka v Palermo") Řekl bych že Campino a Wimm Wenders jsou velmi dobří přátele a jistě je drží při sobe a spojuje je mnohem více než jen to že jsou právě oba dva z Düsseldorfu, spojuje je srdečnost, odvaha, statečnost a upřímnost (k sobe a ke druhým lidem) stejne jako spolehlivost. Wimm Wenders se ujal i režie videoklipů k U2 k písním "Stay" (Faraway So Close je připomínkou Rillkovske alegorie "Nebe nad Berlinem" právě s jeho pokračováním v 90.letech pod názvem "Tak Daleko, Tak Blizko") a "Ground Beneath Her Feet" (je uvodni písní právě k filmu "Million Dollar Hotel") Ale stejne tak má v oblibě Wimm Wenders písně Nicka Cavea či Leonarda Cohena jak je dobře znát z jeho filmu.

Jsem s Wimmem: byl jsem hluboce skeptický z apatie ale sám dnes poznávám a chápu že zlo není v lidech ale ve vzdálenosti mezi nimi tím je pro mne osobně v nedostatku vzájemné domluvy i více. Dnes poznávám že nemá žádný smysl a žádnou cenu trápit se pro pravdu, proto že kromě lásky už není nic pro co by stalo za to žit. Lituji, ale je to tak je to hold pravdou viz. odkaz na český překlad anglickeho textu pisne Depeche Mode Freelove na webu karaoketexty.cz.

Nejsem romantik jen připomínám že Dave Gahan si prošel závislostí na drogách a prodělal i koma. Otázky křesťanské víry i více najdeme na albu Exciter zvláště v písni Freelove a When the Body Speaks. Tohle odvádí moji pozornost od hluboke skepse z prozivane si schizofrenní deprese a apatie zpět k me emoční deprivaci a zejména k usmíření se a k naději s útěchou že muže byt hůře než je a že si druhý lidi vytrpěli stejné nebo ještě větší zoufalství musíme mit neustále na paměti a stále si to připomínat je důležité. Berte to jako tip k poslechu alba Exciter od Depeche Mode dalece za hranicemi sentimentality a romanticnosti. Závěrem asi tak.

Ve fóru Wimma Wenderse si dávám skutecne záležet na každém svém komentáři. Je tak upřímný a přesvědčivý k Wimmu Wendersovy jak jen muže byt. Wimma Wenderse totiž narozdil od sebe považuji za dobrého, za odvážného, za velmi upřímného a srdečneho a za čestného člověka se srdcem na spravnem miste, i když Wimme nejsem nijak hluboce krestansky zbožný a k vire se nijak nehlasim přesto některé tvé filmy miluji, obdivuji a hluboce mně ovlivnili jednak road-movie tématikou filmu, tvým nenasilnym a preciznim empatickym přístupem k hlavním hercům a také vždy mimoradne výjimečným kameramanem převážně už nejen road- movie tvých filmu (obdivuji kameramana Franze Lustiga) a nostalgickou převážně rockovou hudbou, kterou Wimme tolik miluješ, protoze už prochází tvými už nejen převážně road-movie tématikou (road-movie filmy) atd....Wimme tve nekomerční a nezávisle filmy maji vysoký moralne-etický kodex a společensky výchovný (vývojový) důsledek, protoze nenasilne a přesto bez cenzury tve filmy maji vysoké nároky na filmového diváka nejen po strance intelektuálního a filozofickeho hloubani, ale jsou odrazem dnešní doby a současné společnosti, protoze nastavují zrcadlo nám samim filmovým divákům v době kdy je lepší když film už raději existovat nebude spíše než aby byl a zůstal takový jaky v současné době je - kdy se nesní a lidské a životní příběhy už se vůbec nevypravi, vše je zmatene a uspěchané, častěji i samotné natáčení filmu, proto je plne násilí, které se divákovi předvadi a ukazuje jako bezbolestne a krásne a vítězné ve spolecnosti, ano častěji se dnes násilí heroizuje, a to je špatné, zcela mylne a škodlivé vnímání skutečnosti. Násilí ve filmech se nesmí estetizovat a přízvisko ENTERTAINMENT už značí jen nenáročnou zábavu pro dnešní egoistickou a zlhostejnelou konzumní společnost, kterou si Wimme ostře a nesmlouvave kritizoval ve sve eseji "Americký Sen" ano ten americký sen, který je už nezvěstný. Jak to napověděl Wimmovy už Kafka. (Nedopsano, ale věnováno Wimmu Wendersovy, jemu největšímu přínosu světové kinematografie)

Udělená celá řada Vysokých čestných státních vyznamenání v jeho zemi. Svým osobním přínosem kulturně přesáhl rámec filmu. Zaslouží si nejen diváckou uctu a respekt za své filmy a cestopisné i hudební dokumenty, ale stejně tak za svuj fotografický a literární přínos, Wim je skvělý a vyjímečný fotograf i esejista..

"Kromě lásky není na světě nic jiného, pro co by stálo za to žít.", "Zlo není v lidech, nýbrž ve vzdálenosti mezi nimi.", "Násilí je citová msta, nedostatek lásky a strach, který nemá definované jasné hranice." Miluji u Wima Wenderse jeho nejlepší pozdní filmovou tvorbu v letech 2003 až 2017, která zahrnuje road-movie snímky "Land of Plenty" ("Země Hojnosti", 2003 s pracovním podtitulem "Angst and Alienation in America" - Pocit uzkosti a odcizení v Americe  a mysteriozní "Palermo Shooting" ("Přestřelka v Palermu", 2008), na kterých se podílel ocenovaný kameraman Franz Lustig až po komorní drama "Every Thing Will Be Fine" ("Všechno Bude v Pořádku", 2015) a "Submergence" ("Až na Dno", 2017), krom těchto filmu jeho uplně celou filmovou tvorbu dost dobře neznám. Filmy jsou to náročný, není snadné o nich psát. Miluji u Wima Wenderse v jeho filmech jeho schopnost nenásilné citlivé komunikace, výběr hudebního doprovodu (melodická a senzitivní rocková hudba) stejně jako vždy znamenité vizuální zpracování filmu (užasný vyjímečný cit pro kameru u Wima Wenderse tolik vychází z lásky k jeho fotografování), a také to že Wim vždy příběh vypráví pomalu a velice přehledně na dnešní poměry "uspěchaného amerického filmu", což je vždy typické pro jeho filmy, svými filmy Wim navrací životu vždy pevný řád i smysl a při sledování jeho filmu vždy mám krásný pocit že plně osobně zodpovídám za to co sleduji u hlavních hercu v jeho filmu, snad protože herci jakoby "nic nepředstírají", hlavní herci v jeho filmech jsou velice uvolněný, spontánní, jakoby vždy sami sebou před filmovými diváky, ten upřímný a duvěryhodný výraz ve tváři u jeho hlavních hercu v jeho filmech jakoby už nepotřeboval slova, to je to právě vyjímečné na jeho filmech a asi muj zatím nejlepší komentář. Upřímně se schizofrenií nepíše se mě snadno, ale velice pomalu a obtížně a jsem moc rád pokud to někdo tady ještě vubec čte a nevzdal to, moc děkuji, snažím se v tom neztratit a psát vždy alespon o něco málo líp, to je ted mé přání psát více stručně a do hloubky, a možná asi o to více jsem plný nenávisti právě kvuli schizofrenii, která mi v tom mím dezorganizovaným (neuspořádaným) myšlením brání a jak možná už asi víte u schizofrenie přijímám vždy více informací než kolik dokážu už zpracovat, typické.

Nesmí se na něj nikdy zapomínat. Je to žijící legenda německé kinematogafie. Zapsal se nesmazatelně do dějin evropské kinematografie jako žádný jiný německý filmař. Je více než jen filmař. V době tupého a laciného povrchního amerického hnusného a odporného konzumu dnešní hollywoodské produkce, kterým je trh už dnes přesycený je Wim Wenders duležitou a významnou osobností evropské kinematografie. Slepé a tupé mainstreamové divácké ovce jsem samozřejmě nepíšou. Jméno Wim Wenders jim bohužel nic neříká.

Ocenění FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1976) Zlatý lev (1982) FIPRESCI Prize of the Festival de Cannes (1984) Zlatá palma (1984) Prix OCIC du Festival de Cannes (1984) Cena BAFTA za nejlepší režii (1985) Cena za nejlepší režii v Cannes (1987) atd...

Diky Wimmovy a jeho filmum jsem si v poslední době uvědomil jak moc je důležita a potřebna a jak moc nám všem v živote nejvíce chybi autorita založena na vzájemné důvěře, na vzájemném uznání, na vzájemné úctě a respektu lidské důstojnosti, lidských práv a svobod vyznání víry... (...) Nikoliv autorita vyžadována jen z pozice něci osobni prevahy moci a kontroly, jak je tomu nejčastěji v politice. Proto politika samotna sama o sobe je vždy špína, hnus a to největší svinstvo bohužel jen o penězích a peníze nejsou vše, nepřináší už radost a štěstí nebo spokojenost se životem, jen problémy, starosti a obavy nejen o majetek. Jak říka Wimm: Krom lásky není už nic pro co by stálo za to trpět a zit a také cituji Wimma v tom že Zlo není v lidech, ale ve vzdálenosti mezi nimi samimi. První a poslední co mě k tomu napadá v nedostatku vzájemné osobní domluvi. Je to možná trochu od věci a přece je to k věci!

Jeho sláva a duležitost zatím obchází Českou Republiku. Bohužel. Opakuji, představitel německého Nového Filmu, řada vysokých čestných státních vyznamenání, bývalí filmoví kritik, scénarista, režisér, fotograf, nezávislý film. producent, kameraman, dokumentarista, univerzitní pedagog, spisovatel, esejista, teolog, vášnivý cestovatel, a křestan-věřící evangelik-lutherán,protestant. Řada filmových ocenění na světovích MFF. A tímto zdaleka nekončí.