Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • utekl, a tu car Alexander po poradě se Steinem a s jinými sjednotil

    Evropu na obranu proti rušiteli jejího klidu. Všichni Napoleonovi

    spojenci se najednou stali jeho nepřáteli; a tento spolek

    vytáhl proti Napoleonovi, který zatím sebral nové síly.

    Spojenci nad Napoleonem zvítězili, vtáhli do Paříže, donutili

    Napoleona zříci se trůnu, načež ho poslali na ostrov Elbu, aniž

    ho zbavili císařského titulu, a prokazovali mu přitom všemožné

    pocty, ačkoli pět let předtím i rok poté ho všichni považovali za

  • Tohleto…“

    „Pojďte do pracovny,“ vybídl je Nikolaj.

    Nataša, která už dávno čekala, že pro ni přijdou, aby šla kojit,

    uslyšela chůvino volání a odešla do dětského pokoje. Hraběnka

    Marja šla s ní. Muži se přemístili do pracovny a Nikoluška

    Bolkonskij, nepozorován strýcem, šel za nimi a usedl ve

    stínu u okna za psacím stolem.

  • Je-li cílem oběda výživa a cílem manželství rodina, pak se

    celá otázka vyřeší jen tím, že člověk nebude jíst víc, než je žaludek

    schopen strávit, a že nebude mít víc žen nebo mužů, než

    je k rodině třeba, to jest jedné nebo jednoho. Nataša potřebovala

    muže. Dostala jej. A muž jí dal rodinu. Necítila potřebu jiného,

    lepšího muže, a poněvadž všechny její duševní síly byly

    upřeny jen na to, aby sloužila tomuto muži a rodině, nedovedla

  • Zřekneme-li se poznání konečného cíle, pochopíme jasně, že

    právě tak jako si nemůžeme vymyslet k žádné rostlině jiné květy

    a seena, jež by se k ní hodily lépe než ty, které sama plodí,

    právě tak si nemůžeme vymyslet jiné dva lidi s celou jejich minulostí,

    kteří by do takové míry a do takových nejmenších podrobností

    odpovídali poslání, jež měli splnit.


  • „Oč jde?“ zeptal se Nikolaj.

    „Pořád o totéž,“ řekl Pierre a rozhlédl se kolem sebe. „Všichni

    vidí, že je to tak špatné, že už to takhle dál nejde a že je povinností

    všech čestných lidí bojovat proti tomu ze všech sil.“

    „Ale co mohou čestní lidé dělat?“ zeptal se Nikolaj a lehce

    svraštil čelo. „Copak je možné něco dělat?“

  • sestřenici, splatil i dluh Pierrovi.

    Za další tři léta, kolem roku 1820, zlepšil Nikolaj svou finanční

    situaci natolik, že přikoupil menší statek vedle Lysých

    Hor a vyjednával o vykoupení otcova Otradného, což bylo jeho

    nejmilejším snem

  • pochopit to ostatní, co možná neřekl. Pierre na ni tu a tam pohlédl

    s ostýchavou, šťastnou rozpačitostí a přemýšlel, co by teď

    řekl, aby převedl řeč na něco jiného. Kněžna Marja mlčela. Nikoho

    ani nenapadlo, že jsou tři hodiny v noci a že je čas jít spát.

    „Říká se: neštěstí, utrpení,“ začal znovu Pierre. „Ale kdyby

    mi teď, v tuto chvíli někdo řekl: ,Chceš zůstat tím, čím jsi byl

    před zajetím, nebo to všechno znovu prožít?‘, na mou duši, že

  • všem, aby se mu podřídili. A skutečně se mu všichni podřídili.

    Když se prohlásil císařem, šel znovu zabíjet lidi – v Itálii, Rakousku

    a Prusku. I tam jich mnoho pobil. V Rusku byl v té době

    car Alexander a ten se rozhodl nastolit v Evropě pořádek,

    a proto s Napoleonem bojoval. Ale v sedmém roce se s ním náhle

    spřátelil a v jedenáctém se s ním znovu nepohodl a opět začali

    oba zabíjet mnoho lidí. A Napoleon přivedl do Ruska šest

    set tisíc lidí a dobyl Moskvy; ale potom z ničeho nic z Moskvy

  • Je-li cílem oběda výživa těla, pak ten, kdo sní najednou dva

    obědy, dosáhne možná většího požitku, ale nedosáhne hlavního

    cíle, neboť dva obědy žaludek nestráví.

    Je-li cílem manželství rodina, pak ten nebo ta, kdo chce mít

    mnoho žen nebo mnoho mužů, bude mít možná mnoho rozkoše,

    ale v žádném případě nebude mít rodinu.

  • v Rusku, a že pohyb ze západu na východ a z východu na západ

    je podstatou těchto událostí, a pak nejenže se obejdeme bez

    výjimečnosti a geniality v povaze Napoleonově a Alexandrově,

    ale nebudeme si umět představit tyto osobnosti jinak než jako

    všechny ostatní lidi; nebudeme si muset vysvětlovat jako náhody

    ty drobné události, které udělaly z těchto lidí to, čím byli,

    nýbrž bude nám jasno, že všechny tyto drobné události byly

    nutné.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit