Pierre. V Pierrově přítomnosti mu obličej vždy radostně zářil,

a když ho Pierre oslovil, červenal se a zajíkal. Nenechal si ujít

ani slovo z toho, co Pierre mluvil, a potom s Dessalesem nebo

o samotě na to vzpomínal a přemýšlel o významu každého jeho

Vše, co víme o lidském životě, je pouze jistý poměr svobody

k nutnosti, to jest vědomí k zákonům rozumu.

Vše, co víme o vnějším světě přírody, je pouze jistý poměr

přírodních sil k nutnosti nebo podstaty života k zákonům rozumu.

Síly života přírody leží mimo nás, my si je neuvědomujeme

a nazýváme je přitažlivostí, setrvačností, elektřinou, životní silou

a tak dále; avšak sílu lidského života si uvědomujeme a nazýváme

ji svobodou.

V poměru k otázkám lidstva se historická věda dosud podobá

peněžnímu oběživu – papírovým penězům a kovovým mincím.

Monografie a historie jednotlivých národů se podobají papírovým

penězům. Můžou kolovat a obíhat a plnit své poslání,

neškodit nikomu a naopak prospívat tak dlouho, dokud nevyvstane

otázka, čím jsou kryty. Stačí zapomenout na otázku, jakým

způsobem vůle hrdinů vyvolává události, a dějiny Thiersů

budou zajímavé, poučné, a navíc ponesou odstín poezie. Ale

Tak jako slunce je i každý atom éteru koulí uzavřenou v sobě

a zároveň atomem celku nedostupného člověku svou rozměrností

– tak i každá osobnost má v sobě své cíle, ale má je jen

proto, aby sloužily cílům obecným, člověku nedostupným.

V Pierrově nitru se dělo něco zcela jiného, než se v něm dělo

za podobných okolností, když se ucházel o Hélène.

Neopakoval si jako tehdy s bolestným studem slova, která

za les už nabízejí osmdesát tisíc.“ A Nikolaj se s oživenou tváří

rozhovořil o možnosti poměrně brzy vykoupit Otradné. „Ještě

deset let života a zanechám dětem… ve výborném stavu.“

Hraběnka Marja poslouchala muže a chápala vše, co jí říkal.

Věděla, že když takto myslívá nahlas, občas se jí zeptá na to, co

říkal, a zlobí se, když zpozoruje, že myslela na něco jiného.

Musela se však velice přemáhat, protože to, co vykládal, ji ani

Jen když rozdělíme tyto dva prameny poznání, které se k sobě

mají jako forma k obsahu, dostaneme samostatné, navzájem

se vylučující a nepoznatelné pojmy svobody a nutnosti.

Jen když je sloučíme, nabudeme jasné představy o životě

člověka. Mimo tyto dva pojmy, které se, jsou-li spojeny, vzájemně

podmiňují jako forma a obsah, není možná žádná představa

o životě.

Tento pojem je jediná páka, s jejíž pomocí je možné zvládnout

historickou látku, tak jak se dnes vykládá, a ten, kdo by

tuto páku ulomil (jako to udělal Buckle), aniž našel jiný způsob

práce s historickou látkou, zbytečně by se jen zbavil poslední

možnosti k jejímu zvládnutí. Jak je pojem moci k vysvětlení

historických jevů nezbytný, dokazují nejlépe sami všeobecní

a kulturní dějepisci, kteří se ho domněle zříkají, a přitom ho nevyhnutelně

používají na každém kroku.

s osmi páry koní a s množstvím služebnictva a zůstávali tu celé

měsíce. Kromě toho čtyřikrát do roka, na jmeniny a narozeniny

pána a paní domu, přijíždělo sem na den dva téměř sto hostů.

Po všechen ostatní čas v roce plynul život nerušeně a pravidelně

s obvyklou prací, s čaji, snídaněmi, obědy a večeřemi z domácích

zdrojů.