Diskuze OSOBNOSTI.cz

Nejlepší český punkeři jsou P.U.M, Vision Days jsou svými texty písní pruměrný, ale poslouchat se v českém punku také ještě dají, Tři Sestry nebo Visací Zámek raději dnes nijak nekomentuji, pro mě skutečný, autentický a Evropsky i celosvětově dnes nejlepší punkeři jsou západní němci, co mají vždy aktivní! pořádnou občanskou levicově! dnes politickou kuráž i v mnohém jsou punkově ortodoxní!, neustoupí nikdy od svých názoru a neslevý nikdy ze svých vysokých nároku, kteří jsou germánsky i typicky odvážný a statečný, vše co dnes dnešním českým punkerum vždy nejvíce chybí k tomu aby se staly vždy skutečnými punkery! (bohužel v permanentní v typické české netoleranci a v permanentní v typické české podřízenosti, a v permanentní v typické české připosranosti a zbabělosti to dnes pro české punkery už dnes nikdy není snadné), mluvím dnes právě o západoněmeckých Die Toten Hosen, německý punk rockový nesmrtelný hudební fenomén ještě po několik dalších generací, prostě živá hudební legenda. Martin Dyntar

Jsem po včerejšku ještě hodně unavený, nesoustředím se na psaní, proto i ty pravopisné chyby. Rád bych se ted vrátil k tomu co mě osobně nejvíce dnes vadí na rappu a na rapperech! Nechápu jejich mentalitu, vadí mě dnes nejvíce jejich ztráta a nedostatek i samotná absence silné kladné a pozitivní lidské sebeucty, to jejich laciné egoisticky samolibě narcisticky dnes bezohledné, arogantní sebeponižování se i egoisticky samolibě narcisticky arogantní, bezohledné ponižování druhých lidí, vulgární i sexistické, které jim ted i vracím, vadí a sere mě to jejich povrchní hraní na city druhých lidí a to jejich citové vydírání druhých lidí, kdy o skutečném přátelství dnes rappeři už často neví vubec nic, které je dnes právě v rappu tzv. nejvíce dnes oblíbené, jejich slangovým jazykem dnes tzv. nejvíce "in", druhý to mužou, druhý je za to dnes absurdně a paradoxně ještě rádi nekriticky osobně přijímají i nekriticky vždy rádi osobně obdivují, právě to značí nedostatek zdravé lidské sebeucty, obdivují je rádi nekriticky vždy i právě proto že jsou sami také bezpáteřný a nemají žádné zdravé a přiměřené bezpečné hranice ve vztahu a ani už nijak soběstačné samostatné kritické myšlení, právě nezávyslý kritický usudek, právě to vše mě dnes na rappu a na rapperech dnes hluboce vadí, vždy nejvíce vadí! Punkeři takový nejsou, ty vám rádi pomužou v každé životní situaci, ty se za vás tzv. postaví i v životní bídě a v životní i nouzi a nepodrazí vás nikdy, podají vám rádi pomocnou ruku a zvednou vás ze země, ale samotný dnes rappeři druhý lidi už jen rádi využívají, jsou to často největší podrazáci, pozor dnes na ně! Volnomyšlenkář a levicový humanista Martin Dyntar.

Pamatujete na slova Ulriky Mainhofové, těch levicových extremistu či
levicových radikálu terroristické polomilitantní německé organizace
"Armee Rotee Fraktion"? ve filmu režiséra Uli Edela "Baader Meinhof
Komplex", ten film o této německé polomilitantní terroristické
organizaci "Rotee Armee Fraktion" upřímně mám hodně rád, připomenu Vám
je: "Nepřestanem bojovat! Chceme dokázat že odpor je uskutečnitelný!" 🙂 ....hmmm???? 🙂 ....hmmm rappeři stejně smrdí a stejně kouří ptáky na veřejných záchodcích v Kauflandu nebo v Tescu rádi zadarmo!!!! 🙂
...anebo víte co?, jedou snad také na "normy"?, neptejte se mě!, nechci
to raději ani vědět! Martin Dyntar, příslušník pěchoty Chráněného
Bydlení RIAPSu Trutnov.

Pokud samozřejmě už člověk nezaloží svuj producentsky vlastní svuj producentsky nezávyslý hudební label! Jako třeba i kdysi právě v případě samotných německých Die Toten Hosen!, (jejich JKP.), proto i měli a mají umělecky velkou hudební nezávislost.

Tam dnes německé Die Toten Hosen, ukrajinské Okean Elzy a Veremiy nebo i kanadana a folkaře Leonarda Cohena dnes nikdy neuslyšíte, tam nikdy nehrají a hrát nikdy ani nebudou, pro ně je to moc velký kulturní šok!, protože pro ně je to na české hudební TV Očko a Červené Očko a i na české hudební TV Rebel vždy permanentně, vždy neustále málo masově zábavné, kulturně už příliš moc hudebně tzv. rockově nezávislé, prostě jiné, tím že tato hudba vždy nechává prostor i k přemýšlení, a to dnes hudebně mainstreamové tupé ovce nikdy v hudbě už dnes nepotřebují, nesmí se přece v hudbě jakkoliv něco kritizovat, to velký hudební prumysl vždy cenzurou potlačí a umlčí, zeptejte se v České Republice českého vlastence, neonacisty a zpěváka Tomáše Ortela nebo na Slovensku také vlastence, neonacisty a zpěváka Ondreje Ďurici dojde vám kam vás velký hudební prumysl vždy hudebně tlačí, že sami už bohužel nemáte téměř žádnou skutečnou umělecky hudební nezávislost se projevit autenticky, takový jaký skutečně jste, ve velkém hudebním prumyslu samotné podmínky o čem i mužete a máte zpívat jsou vždy velice tvrdé, velice vždy přísné, cenzuruje se to co by dnes veřejnost otevřeně a nahlas neměla nikdy slyšet! Martin Dyntar

Nejhorší česká hudební TV stanice Červené Očko, proč?, pro tu lidsky
nepřirozenou umělou kybertotalitu, v každém hudebním klipu jen virtuální
počítačové umělé kyber kulisy, umělý kyber syntetický moderní,
postmoderní počítačově moderně jednodduše už jen vždy nejlíp vykradený a
vysamplovaný elektronický postmoderní hudební zvuk, lidskému uchu
zvukově skutečně něco odporného a nemelodického!, chýbí nejvíce lidsky
přirozená akustika, akustický zvuk hudebních nástroju, a hudebně to zní
jako spojení techna a rappu anebo techna a rhytm and blues, tzv. RNB,
hrozné umělé syntetické kybernetické sračk., nemelodické, vše moderně,
postmoderně zvukově vždy jen kyberneticky uměle vysamplované hudebně
dnes křížené dnes někde mezi technem a rappem anebo technem a RNB, co mě
hlava a rozum dnes už nebere!, ale bohužel stejný permanentně jen
masově dnes mainstreamově zábavný konzumní odpad rockové hudby je dnes
vždy i na české hudební TV Rebel, agresivní metall, tvrdý metall, trash
metall, s výjimkou americké metalliky vše pěkně na howno, taky
nemelodické, neakademické v hudbě jak sledujete angloamerický i český
rockový amatéry co jen rádi řežou do kytar na 3 akordy, na které neumějí
sami ani pořádně hrát, kteří nahrají 2 3 uspěšné alba a 2 3 uspěšné
hity, které vám vždy v české hudební TV Rebel stále dokola vždy rotují,
vždy divácky pozná kdo má alespon dnes částečný hudební sluch, že je to
vždy také neustále, permanentně vždy dobrá masová zábava a masově
konzumní jen odpad samotné rockové hudby, nebudete asi souhlasit pro
samotný i angloamerický, britskoamerický klasický rock který uspěšně
vždy láme oficiální největší hudební žebříčky, ano vím, ale stejně za to
platit za takové hudební konzumní sračk. za nějaká vysilácí práva mě
hlava ani rozum dnes nebere, za to se asi tzv. i moc platit skutečně
dnes nebude, řekl bych asi i minimálně, ale v hudební TV Rebel by to
možná věděli líp. Martin Dyntar

rozhodně svou životní filozofií je to punk, a někdy i ortodoxní ve svém občansky politicky levicově občansky odmítavém postoji jakkéhokoliv už antisemitismu, rasismu, neonacismu, pravicového radikalismu, xenofobie i konzumní dnes jen společnosti apod., ale Campinovi jde nejvíce hlavně o lidský charakter, o lidské hluboké svědomí, o skutečnou lásku, o skutečné přátelství a odpouštění si, o rovnost, štědrost, solidaritu a společenskou toleranci, o respekt a o uznání lidských hodnot ve společnosti, atd., Ondrej Ďurica mě jako charakterní dobrý voják navzdory svému charakteru žene vždy více jen k silné nenávisti k této společnosti, ve které se dnes vždy jen největším sviním bohužel dnes vždy nejvíce daří, to je realita nejen české společnosti a to je hluboký realismus, jsem realista a nedokážu před tím občansky dnes jen zavírat oči, nevyjdete dnes zdaleka po dobrém dnes vždy s každým byt se jakkoliv už snažíte sebevíce, právě to je realita nejen české společnosti že dobrý a slušný vždy chrakterní a vždy svědomitý lidé dnes tvrdě doplatí ve společnosti na vše vždy bohužel nejvíce a nemají dnes často nikde žádného dovolání, to je realita nejen české společnosti, budte takový a máte dnes ve společnosti problémy vždy s každým a vždy všude, to je dnes realita nejen české společnosti že se dnes všem vždy žije mnohem líp vždy bez svědomí, bohužel! Vidím to dnes často. Martin Dyntar

To je samozřejmě dnes okrajově jen několik velice dnes málo písní od Leonarda Cohena, oprava: "The Letters", PS. zdaleka nejsem hudební fanda kanadana Leonarda Cohena, ale svým zpusobem ve mě některé jeho písně, a není jich nikdy moc, taky hluboce emočně rezonují, nikdy ne kvuli buddhismu, ale kvuli Cohenově vnítřní i duševní hluboké emoční vyrovnanosti! Proto, Andreas Frege známější jako Campino se s každým hudebním albem německých Die Toten Hosen vždy překonával, překonával své limity, posouval své hranice, pracoval vždy neuprosně tvrdě na sobě, v tom má taky disciplínu, i z toho si v něm beru příklad a proto také rád poslouchám dnes občas i Ondreje Ďuricu pro tzv. i "kritický hluboký realismus", nevím jak to prostě líp nazvat nebo občas i Leonarda Cohena, hudbu miluju, je to nejlepší lék na depresi a na duševní bolest, a nejsem bizár, není to vubec bizarní jak se muže zdát, ale občas je to možná trochu i přece jen zvláštní, je stejně tak neuvěřitelné co Campino dnes vše poslouchá, miluje klasickou německou literaturu, německou poezii a miluje také více i klasickou hudbu, myslím si že do klasického punku a klasického punk rocku se svou hlubokou melancholickou duší má skutečně daleko, je to punk i není, nikdo přesně neví, proto i dnes německým Die Toten Hosen sám říkám netypický punk rock.

Navzdory tomu co jsem tu o slovenském vlastenci a neonacistovi zpěvákovi Ondreji Ďuricovi vše negativní i pozitivní, i kladné psal, at každý vidí věci a celou pravdu o něm vždy v širším kontextu a nevytrhává ji nikdy ze souvislosti, je dnes pro mě hudebně skutečně dnes největší hudební dnes prioritou právě Andreas Frege a německý Die Toten Hosen, ukrajinský Okean Elzy a více dnes ukrajinský Veremiy, hudební srdce i duše dnes celé Ukrajiny, a vyjímečně okrajově ještě i kanadan a folkař Leonard Cohen, ten některé písně, milostné duety jako jsou písně "A Thousand Kisses Deep" o buddhisticky filozofickém smyslu lidské lásky, "Boogie Street" ve filozoficky buddhisticky podobném pojetí lidské lásky, "Land of Plenty" o Americe a "The Latters" o milostném rozchodu a o milostném zklamání nazpívané se zpěvačkou Sharon Robinson má hudebně dnes velice profesionálně dobré a stejně tak i vizuálně dnes podmanivý klip ke skvělé jeho písni "Happened To The Heart", která byla jedna z jeho v životě i nakonec posledních, ve mě dnes také hluboce rezonují, naplnují mě láskou a klidem, pro svou vysokou hudební profesionalitu a hudební i preciznost v melodickém ladění se svým hlubokým hlasem, v samotné dnes skvělé intonaci v Cohenově vyprávěném, recitovaném vždy zpěvu, pro svou filozofickou hloubku a emoční otevřenost, emoční upřímnost a srdečnost, a líp, pro hluboké vždy emoční porozumění. Martin Dyntar

Dnes po vzoru slovenského vlastence a zpěváka Ondreje Ďurici jsem svým zpusobem taky charakterní (správný!) voják proti české společnosti, která dnes hluboce hnije, Ondreje Ďurici, autora textařsky i dnes mnoha skvělích a lyricky hlubokých a vyjímečných písní, jakými jsou už pro mě osobně nejvíce dnes právě "Písen pro Slovensko" upřímně, otevřeně a pravdivě hluboce realisticky kriticky dnes vykreslující v minulosti skutečnou politickou situaci právě na Slovensku, která stála investigativního reportéra Jana Kuciaka jeho život!, kterou rád hlasitě na vile dnes zpívám spolu dnes i právě dnes s písní "Republika" (doporučuji na YOU-TUBE vizuálně dnes skvělý hudební klip právě k tého písni) a lyricky dnes i skutečně upřímné a hluboké, lyricky dnes i dojemné a lyricky dnes i upřímně pravdivé melancholické písně, balady "Dom" (samozřejmě až na výjimky některých ideologicky dnes pro mě osobně už dnes nepřijatelných radikálně pravicově dnes pomýlených slov v refrénu a některých i pravicově " ideologických" vět o čisté nordické arijské rase) a "Rekviem" s melodicky dnes podmanivým, sugestivním a překrásným klavirním doprovodem právě k těmto písním bývalého vojáka, který sám v samotné armádě v boji získal nejedno čestná vyznamenání právě i pro které si ho dnes s mnoha osobními výhrady k jeho pravicově ideologicky dnes radikálně politicky pravicové osobní pomýlenosti i přesto vše osobně vážím a i bývalého dnes poslance ve vysoké politice právě na Slovensku právě pro jeho silnou a přísnou sebekázen a sebedisciplínu, a lidský charakter dnes také jako trochu i v lesčems právě melancholika i mě povahově a osobnostně také v jeho kuráži, v jeho lidské odvaze a statečnosti co je i mě dnes blízkému, samozřejmě v ideologicky dnes opačné politické orientaci, ale Ondrej Ďurica nemá vubec špatné texty písní a nemá některé písně vubec špatné a stejně jako to že je s vytrénovanými plícemi také na Slovensku velice dobrý zpěvák, kdo slyšel jeho písen "Nemám rád" (a také dnes osobně nemám rád a nenávidím tvrdé drogy ani když už právě muži dnes bijou ženy! Má pravdu, je hodně upřímný!) dá mi za pravdu že jemu dnes svým zpěvem po kolena dnes nesahá ani Daniel Landa a ani Tomáš Ortel, Ondrej Ďurica má jako správný bývalí voják v armádě vždy i agresivně mnohem daleko větší duraz v samotném hlase, ale znám i některé písně našeho českého vlastence a zpěváka Tomáše Ortela! To tzv. charakterní voják, vzhledem k tomu jak v české společnosti vše dnes jen hluboce hnije a nikdo už tu bohužel dnes v Česku, v České Republice nepřeje už dnes nikomu vubec nic dobrého a lidi si tu bohužel už ubližují agresivně sadisticky vždy rádi (jsem realista!), si dovolím psát slova či termín charakterní voják skutečně dnes bez nadsázky a bez uvozovek!, tragický osobní životní heroismus mě je dnes osobně hodně blízký, a tak jako realista rád sleduji vizuálně dnes podmanivý hudební video klip k písni "Ich Will" německých RAMMSTEIN!, který je také hluboce realistický a upřímně dnes i hluboce pravdivý v jaké nemorální době a v jaké masově i konzumní dnes jen společnosti dnes vlastně všichni žijem a co masová média dnes jako bulvární senzaci vždy ve společnosti dnes nejvíce sledují! Ale nezapomenu nikdy na pro vás možná sentimentální, ale pro mě dnes upřímnou také krásnou, také překrásnou romantickou písen od slovenských MC Erik a Barbara "Ked Prijde Láska" a snad i jednou, snad i jednoho dne doufám ke mě i přijde.