-
,,Uvědomil jsem si jak dlouho mě trápí hluboká (srdečná) myšlenka, o kterou se nemám s kým podělit. Dle mého si člověk musí sám stanovit to (jinými slovy podmínky k tomu) za co se bude mit v životě rád, za co se bude sám oceňovat a uznávat, a za co se bude schopný sám nenávidět a sám potrestat (samozřejmě trest by měl být vině vždy přiměřený). Není jiné cesty ke své sebeuctě a k uctě k ostatním lidem, to je spolu provázané. Člověk na to musí časem přijít však sám. (moje myšlení od té doby co jsem tu nebyl se výrazně zlepšilo, už není tak roztříštěné,je dle mé terapeutky uchopitelné a srozumitelné) Nejspíše to bude to nejlepší co jsem tu kdy napsal! Jak zaznělo v "Nesnesitelné Lehkosti Bytí" komunisti by jsi měli vypíchat oči, aby se dále nemuseli dívat na zločiny, které spáchali! To by bylo jejich projevem svědomí! Autorem věty je Oidipus (od Sofokla), který se již nemohl dál dívat na to,co zavinil,tak se raději oslepil! (nemýlím-li se dopustil se incestu se svou matkou a zabil svého otce.) Životní zápas s totalitní mocí komunismu, s okupací tehdejšího československa sovětskou armádou,o bezcharakterním udavačství i o obětování své vysoce ceněné kariéry (chirurga) a své osobní svobody a milostné nezávyslosti (u Daiela Day-Lewisse) ze skutečné lásky pro dokázání (své vlastní) oddanosti druhému člověku (nevinné Juliette Binoche) za každou cenu, to je o návratu do nesvobodné země k sebeobětování se z lásky pro druhého člověka k odpuštění nevěry a s tím i jisté mravní viny - taková je "Nesnesitelná Lehkost Bytí" P. Kaufmana s Juliete Binoche a s Danielem Day-Lewissem v hlavní roli. Tohle bude zřejmě to nejlepší co jsem tu kdy o filmu napsal, protože právě "Nesnesitelná Lehkost Bytí" je má srdeční záležitost, a musí to být v příspěvku znát! Přesně takhle by se mělo psát o filmu - jak říkal Wim Wenders - ze zkušeného diváckého hlediska a já k tomu dodám jedinné - pro mě je film psychologickým hlavolamem (podnícený otázkamy po smyslu života), kdy je třeba pochopit složení filmového děje (co se týče DRAMATU) a stejně tak je třeba pochopit hlavní herecké výkony, nést vlastní zodpovědnost za to co sleduju v Tv (jinak Tv vůbec nesledovat) - to vás ke snaze o pochopení hereckých výkonu a filmového děje nejvíce osloví, podnítí a motivuje. Píšu rád filmové kritiky věcně a stručně, kdy musí být srozumitelné co nejširšímu okruhu filmových diváku, protože zájímá a nejvíce mě oslovuje problém (či problematika) dramatu a já se snažím to filmovou kritikou nějak zužitkovat, zpracovat a uplatnit v praxi. Ted trávím hodně času ve společnosti myšlenek Alberta Camuse (nedávno nakladatelství host vydalo jeho ESEJE,a to přitom literaturu vůbec nečtu,od Alberta Camuse bych nic jiného stejně ani nečetl než právě jeho eseje,které zbožnuju) a "Amerického Snu" Wimma Wenderse, abych byl přesnější a věcnější, jsem ted hodně pod vlivem myšlenek (z esejí) Alberta Camuse a (eseje "Amerického Snu") Wimma Wenderse, a co mě schází nemám to s kým prodiskutovat, probrat. Nenávydím konzumní společnost pod vlivem bulvárních médií, v nejmenším mě nezajímá politika a nepochopím fanatismus, který začíná tam kde se náboženské přesvědčení (zvláště islám) spojuje jakkoliv s politikou pro zachování kulturních tradic k islamizaci evropské společnosti. Jsem proti tomu, toto náboženské přesvědčení - Islám - neuznává rovnoprávné postavení žen ve společnosti, potlačuje v lesčems lidská práva a osobní svobodu druhých lidí. Teprve když jste mimo vliv bulvárních médií, které tvrdí jenom část pravdy a v komunistických zemích Ruska, Číny a Severní Koreje fungují často média jen na politickou zakázku, teprve vně, mimo vliv médií nepřijímáte věci tak nekriticky a dál bez výhrad (bezvýhradně),a přitom jen cestováním lze poznat současný stav společnosti, v čemž by mě dal za pravdu jistě v lesčems Wim Wenders.
-
Prominte mě,že jsem (a asi jsem) některé své příspěvky tu v minulosti přehnal,to už se nebude opakovat! Nevím přesně které,už je po sobě sám nečtu - pro mě tu ve foru nejsou k přečtení (vhodné...)! Sám bych je po sobě nejraději smazal,ale tu možnost nemám,bohužel.Z toho fora je salát,já už své příspěvky (krom nových) tu po sobě vůbec nečtu! A když k nim dojdu,čtu je nerad! Tak všem přeju,at se jim splní jejich každé přání v životě na štedrý den,a přeju všem hodně štěstí ke splnění přání,zdraví,hodně vstřícnosti a empatie a solidarity ke druhým lidem,prostě je poslech Die Toten Hosen o jednom - je to o přátelství,solidaritě a pomoci druhým lidem. To by jsme si měli uvědomit ze všeho nejdříve,to že si dá někdo nálepku rockový fanda do Toten Hosen ještě vůbec neznamená že skutečným fandou do Die Toten Hosen ještě je,několikrát a skutečně hodněkrát jsem se o tom sám přesvědčil že tomu většinou tak je,anebo bít nemusí.
-
Chci tu naposledy sdělit to, že všechen ten balast malicherných nediskusních příspěvku bych tu rád až na některé (filmové kritiky či chcete-li filmové recenze co jsem tu po sobě nechal) bych rád vyděl, kdyby byli všechny do jednoho smazané!! Vůbec nevím na koho se s touto prosbou mám obrátit...
-
,,Při sledování Schimanského nemusím stále jen řešit otázku rodiny anebo domova jak je tomu při road-movie filmových snímcích Wimma Wenderse,které mají nesmírně srdečnou,lidskou a nostalgicky křestanskou hloubku,po které se zasteskne všem - proto zmíním nostalgickou,a který tě otázkou domova a rodiny,otázkou smyslu života,snahou o soucit a vzájemné porozumění,především pak jde Wimmu Wendersovy na prvním místě o porozumění svým citum a mezilidským vztahum,ano těmito všemi otázkamy vás wim stále zatěžuje. Gotz George zemřel,ale v mém srdci žije dál! Ze sledování Schimanského mám vždy skvělí pocit ze života,i to slovo skvělí na popis nestačí,slovo skvělí je slabí a neuspokojivý,stává se že silný divácky prožitek se někdy,občas nedá druhým lidem slovně sdělit,slovně zprostředkovat a toto je muj případ,přesto se o to vynasnažím. V dílech Schimanského tam nejde jen o sarkasmus,ale i o ztvárnění jedinečného a velmi náročného charakteru - být odvážný,být neuplatný,jednat,tedy snažit se jednat se ctí,být otevřeně nepředpojatý ke druhým lidem (být bez předsudku) a být otevřeně přátelský,být neformální,nekonvenční,a neznat ubýjející rutinnu a být na sebe a na svuj život už osobně hrdý a přitom být bez peněz téměř chudý a uplně naprosto obyčejným člověkem nevyčnívajícím z řady jiných obyčejných pracujících lidí. Mám se ze Schimanského tolik co učit,je pro mě vzorem v(e ztvárnění) charakteru! Vždyt on se i jeho charakter v roli neuplatného policisty Schimanského po dobu natáčení více jak 20 let tohoto kriminálního cyklu přece také stále vyvýjel.A tak tomu je přeci i v životě.Proto to je nejen upřímný,ale i nesmírně pravdivý (obraz nitra,duševní hloubky a chování apod...) Rozumný dialogy u hercu,vynikající námět ze života (tedy kvalitní scénář) i výborná kamera,i duraz na kameru,když posuzuji a kriticky hodnotím ty díly Schimanského,které mám nejraději a které to pro mě osobně jsou? Musím přiznat že ze všech dílu to je "Azyl","Touha","Krysí Doupě","Den Matek","Zločin a Trest"..."
-
Kdysi jsem se pod vlivem fascinace osobnosti Bruce Leeho zajímal o jeho bojovou metodu,později už vice o jeho způsob myšlení,tedy o jeho zpusob uvažování,o jeho odlišnou mentalitu,pak jsem začal jako samouk studovat Kulturní dějiny Číny, vlastně DĚJINY ČINY a její kulturu, to na mě zanechalo menší vliv,asi to v té době překročilo své zdravé,unosné meze,zvláště s mím zájmem o etiku a morální normy konfucianismu a taoismu jsem (s tím) poznal odlišné kulturní tradice! Srovnával jsem to s prostředím,ve kterém jsem se pohyboval-sarkasticky dlouhodobě několikaletá evidence na UP (dlouhodobě) bez zaměstnání,bez vyučení se! Jen rocková hudba RAMMSTEIN a DIE TOTEN HOSEN odváděla moji pozornost od odlišných kulturních tradic Číny zpět směrem k mezilidským vztahum ve společnosti,a především a zvláště punkrocková hudba německých Die Toten Hosen odvádí pozornost jak od odlišných kulturních tradic (to je u mě právě že účelem rockové hudby samotné,že vzdaluje od kulturních tradic mnoha zemí,mám na srdci náboženská přesvědčení a politiku),tak mě vracela zpět k mím potlačeným osobním pocitum (k potlačené agresivitě), lepe řečeno k potlačeným emocím z absence,z nepřítomnosti anebo z nedostatku komunikace se sourozenci v rozvrácené,v neuplné rodině. Když už je PRAVDA venku,poprvé mě tekli slzi proudem při poslechu písně "Paradies" od DIE TOTEN HOSEN,a nestydímse za to. Právě tahle písen "Paradies" je přímo moje srdeční záležitost,a rozpláče mě i dnes... po tolika letech se zdá jako kdyby všechno bylo včera,předevčírem. Alespon je názorně vydět jaký mám jako FANDA do DIE TOTEN HOSEN upřímný vztah k hudbě jakej jsi je schopný dnes najít málokdo. Kdybych si ty žili nakonec skutečně podřezal (budu u nás marně žádat o eutanázii!!,tedy o bezbolestnou a důstojnou smrt!!!Která je nejblíže ze zemí EU povolena jedině v Holandsku),zahrajte mě od DIE TOTEN HOSEN písen "Fallen". Tu zbožnuji a miluji,nebyl z ní výrazný uspěšný hit jako z jiných písní,ale to je na dlouho. Bud písen "Fallen" anebo "Das Wort zum Sonntag",ale jen živě z ROCK AM RING 2008,na živo je krásná,ojedinělá a nezapomenutelná (nemyslím ani tak vyjímečné výkony Fregeho válícího se v davu na lehátku komunikujícího s publikem-to je jedna velká radost-jako spíše jeho hlasové podání)
-
,,Chladnokrevné jednání ve svém osobním zájmu (které nás již nijak neodlišuje od zvířat!) je v očích rusu rysem západního kapitalismu! Kvuli těmto lidem není již třeba se nijak trápit, protože nejsou schopný upřímně milovat druhé lidi a obětovat se pro ně, pro druhé, které dokázat to je přitom (to) jediné co nás vede ke své sebekázni a ke svému osobnímu přesvědčení! (...nikoliv již vnější autoritativní mechanismy politických anebo náboženských ideologií!), proto je v očích ,rusu' (Dostojevského) vyšším mravním principem odhodlat se k tomu dokázat takové jedince přísně trestat, co nejpřísněji trestat, a pro ,rusi' to častěji znamená trestat takové jedince (neschopné obětovat se pro druhé) chladnokrevně!" (ke "Zločinu a Trestu" Dostojevského, k upřesnění toho co jsem tu již dost povrchně a frázovitě napsal - že v mém srdci má místo ruština, což má, ale bylo třeba to tu srozumitelně ještě teprve upřesnit! Je to pro mě více než jen jazyk, který miluji mnohem více než němčinu - je totiž na druhou stranu i melodičtější v rockové hudbě krom jiného tu uvedeného a přesně tohle to tu jak doufám dokazuje - že v mém srdci má místo ruština!)
-
Miluji písen "Das Madchein aus Rottwail", text písně tu rád do češtiny přeložím... ,,Vzpomínám na ten den, kdy jsme jeli s našim autobusem do Rottweilu. Znovu na cestě z jednoho místa na druhé a to, co se dělo mezi tím nám bylo jedno. Potřeboval jsem žvýkačky a tak jsem šel do obchodu. A když jsem šel ke kase, uviděl jsem ji přede mnou stát. S usměvem mě pozdravila, zasáhla mě jako blesk. Dívali jsme se na sebe na okamžik se svět prostě zastavil. A někde venku zaštěkal pes, byl to horký den. A nohy mě nesly zase zpátky k autobusu, ani jsem nezaplatil. Byla to žena, na kterou jsem celý svuj život čekal. Jenže jsme se už nikdy nevrátili do toho krásného města. Někdy se sám sebe ptám, jak asi ted žije a jestli je štastná - jestli má nějakého muže. Venku zaštěkal pes, byl to horký den. A my jsme se už nikdy nevrátili do toho krásného města. A já se sám sebe ptám, jak asi ted žije, jestli je štastná a s jakým mužem (má nějakého muže?) Ano, ptám se sám sebe, jak asi ted žije a jestli má psa nebo muže". Nesmírně krásný text písně!!
-
Rozhodl jsem se trestat přísně, ale spravedlivě. Je to stále lepší než nic, ne je to ve svém dusledku nakonec lepší než naprostá lhostejnost! (ke druhým lidem!). To vám říkám od srdce upřímně. Zkuste to... představit si STEVENA SEAGALA, KTERY VZDY TRESTA NESMLOUVAVE PRISNE, ALE SPRAVEDLIVE! Což jsem si vzal k srdci po shlédnutí jeho několika málo filmu, (bez tak jde o...) akční nadsázky "NICO - VICE NEZ ZAKON" a vynikající "NEMYLOSRDNA SPRAVEDLNOST". Právě tyhle akční filmové snímky mám upřímně rád, i když jsou plné násilí, které neušetří nikoho a jedná se jen o akční nadsázku! (tohle s mou kinoartovou cinefilií je výjimkou hodné pozornosti, ovšem stojí za to vzit si z toho jeden platný princip, tedy krom principu nic) To jediné skvělé a dobré na těhle filmech je vlastně jen to, že když už nezbyde čas na katarzi své ani u druhých lidí, snad (i proto)že tempo vyprávění filmového příběhu je příliš rychlé jak na diváka tak na prožitek hlavních i vedlejších hereckých výkonu (kde osobní prožitek násilných situací tolik chýbí), tak alespon ukazuje tu skutečnost jak korupce v USA běžně zasahuje do vysokých politických kruhu - což je znepokojující, ale vzato pravdivé! Taky rád občas přemýšlím právě nad tím jaký by to vlastně bylo odcházet brzo ráno za svítání a vracet se pozdě za setmění a nemít nic... jen to místo, kam bych se vždy rád vracel. A to by stačilo k životu?... Cituji dost nepřesně, možná by to po mě mohli upřesnit druhý lidi, protože je to dost dávno co jsem ten film vyděl ("Nemylosrdná Spravedlnost"), ale přesně tuhle větu (něco v tom smyslu) už si dost dobře nepamatuji...
-
,,Tak naposledy s větší rozvahou (asi bych si měl dvakrát rozmyslet dříve než něco řeknu - což jsem si vzal k srdci) tu sdělím své osobní hodnocení alb Die Toten Hosen po více jak 10 letech jejich poslechu, zvláště zmíním jen ty pro Die Toten Hosen skutečně významná, rozhodující a přelomová alba, a především ty které jsem osobně už (svým poslechem) nedocenil (což muže být pro druhé doporučeným tipem k poslechu, a jak doufám taky skutečně bude) a za případné chyby v německém pravopisu se tu omlouvám, píšu to v rychlosti, protože mě tlačí čas...at to je stručné a přehledné, ke každému albu zmíním ty nejznámější písně, ne vždy ovšem ty písně, ze kterých se stali hity, ale spíše ty písně které to album dle mého reprezentují jako životní etapu Die Toten Hosen (pokud možno co nejlíp). Prosím o schovívavost a toleranci, protože se tu budu až na některé změny v hodnocení alb Die Toten Hosen bohužel opakovat. Tak má recenze alb Die Toten Hosen bude o řádek výše..."
-
Tímhle bych se podle všeho co jsem tu už napsal chtěl rozloučit se svými příspěvky, chtěl jsem je skončit věcně a tématicky návratem k Die Toten Hosen, shrnout o Die Toten Hosen tak nejlépe jak jen to jde vše co už jsem o Die Toten Hosen tu napsal. Chtěl bych se omluvyt za své přehnané příspěvky ve foru Rammstein, ale vzhledem k tomu že to forum už nikdy více nenavštívým je to, samotná omluva je málo! Chtěl bych tu jen dodat kdo to bral příliš vážně samozřejmě jsem příčetný a svépravný, ale jak říkám asi se za to neomluvým z jediného duvodu že samotná omluva je stejně málo!, a je lepší ji odčinit některými svými natolik osobnímy a důvěrnými srdečnými hlubšímy myšlenkamy... vážím si tu druhých lidí co tu ve foru čtou a ohodnotí tu mé příspěvky, mám vás rád a nikdy nezapomenu na tohle forum dokud tu pro druhé bude a nezapomenu nikdy na některé své příspěvky, jenže je jich pro mě osobně tak natolik tak málo že je těžké je tu v tom balastu svých osobních monologu dohledat! To jediné mě tu mrzí, a připomenu jen že jsou to překlady textu několika málo písní od Die Toten Hosen a krom toho to jsou mé filmové kritiky anebo mé recenze jak chcete. A zdravím tu všechny rockové fandy do Die Toten Hosen! Z mé strany je to vše, děkuju za hodnocení mích přispěvku, srdečně a upřímně nesmírně děkuji! Mějte se všichni v životě tak nejlépe svůj život prožijte jak jen to jde, poslouchat Die Toten Hosen přece znamená krom jiného žít nadoraz, nebo aspoň tomu kdysi tak bylo!